tesskonecna
přečtené 161
Probudím se na Šibuji
2018,
Anna Cima
ztráta času
Probudim se na Sibuji je knizka s krasnym obalem, ale silenym obsahem. Hrdinku, ktera ma pocit, ze je nejlepsi, nejchytrejsi a nejzajimavejsi clovek na planete, si nejde oblibit. Kniha zacina sebeoslavnou eseji o tom, proc je Jana lepsi, nez ostatni holky, o par kapitol pozdeji se ale ukaze, ze pokrytecka horka Jana je uplne stejna, mozna dokonce horsi nez "normalni holky" a je tim nejtypictejsim prototypem Mary Sue. Knizka je precpana genderovymi a rasovymi stereotypy, rasistickymi vtipky. A jestli cekate seznameni se s kulturou Japonska, tak ne tuhle knizku zapomente, protoze kvuli tomu zlomku informaci, ktera tam jsou, se budete muset prokousat horou sebeoslavnych kecu hlavni hrdinky. Kdykoliv jsem nahodou narazila na slibne vyhlizejici pasaz, nejpozdeji do konce kapitoly udelala hrdinka neco prizemniho, povyseneckeho a pokryteckeho. Priznavam, ze tam jsou casti, ktere jsou fajn, ale hned po nich nasleduje prehlidka nejruznejsich klise, ktere ty fajn casti z fleku zabiji. Autorka v knize casto pohrdave zminuje Stmivani, no bohuzel, tohle bych predvidatelnosti a snehovo-vlockovitosti postav uvedla na stejny level. Knizku jsem docetla se sebezaprenim do konce, protoze jsem cekala nejake vykoupeni a doufala jsem, ze se hlavni hrdinka vzpamatuje a prestane se chovat jako povrchni pitoma krava. Ale nestalo se. Jo a zainvestovat do editora by taky nezaskodilo.... celý text
