Thalin přečtené 602

Cinder 2012, Marissa Meyer

Takhle kniha mě docela překvapila. Asi nejsem tak docela cílovka, ale i tak mě takhle volná inspirace Popelkou docela bavila a přečetla jsem to velmi rychle. Prostředí budoucnosti tomu dodalo docela nový rozměr, Cinder mi byla sympatická i celá zápletka byla zajímavá. Ocenila bych trošku jen uzavřenější konec. Nejsem moc fanoušek takových useknutých konců, kvůli kterým si člověk prostě musí přečíst další díl, aby se dozvěděl co se dál stalo, ale i tak je to pořád dost povedené.... celý text

Měsíční píseň 2009, Patricia Briggs

Dobře se to četlo, ale příběh samotný mě nedokázal tak úplně vtáhnout. Chvilkama mi to přišlo i zbytečně překombinované. Možná to bylo tím, že jde o první díl a teprve se to rozjíždí a čtenář se s Mercy a jejím okolím seznamuje. A možná tím, že se to nijak neliší od jiných urban fantasy, kterých už jsem četla několik a tak mě tohle tak neuchvátilo.... celý text

Z upířích archivů I. 2010, Otto Penzler

Kroniky prachu 2019, Lin Rina

Váhala jsem, zda dát tři nebo čtyři hvězdy, ale nakonec skončím u třetí, celkově tak tři a půl. Četlo se mi to dobře, s tím jsem problém neměla. Kniha je ale zbytečně dlouhá a je tam až moc vaty a popisků, které jen natahují počet stran a k ději je to naprosto nepotřebné. Popisovat každý den extra, když byly vlastně stejné, nebylo třeba, jen o nudilo. Animant mi tolik neseděla. Byla to zkrátka holka z vyšší společnosti, tak trošku rozmazlená a hlavně přechytralá. Ona sama sebe evidentně kvůli čtení knih považovala za chytřejší a vznešenější, ale často se chovala jako hloupá husa a klasická holčička, co nikdy nic nemusela a vše jí vadí. Pak Reen mi sedl víc. I když byl bručoun, nebyl tak plochý. Taky mi trošku dělalo problém si to časově zařadit. Autorka vzala romantické období a prostředí, ale nebyla jsem schopná z řečených faktů poznat, kdy se to vlastně má odehrávat. Vzhledem k chování, módě a tak podobně, to bylo místy až moc moderně napsané, hlavně pak úvahy Ani. Ale zase beru, že je to cílené na mladší čtenářky. O to spíš nechápu ten rozvleklý děj. Kdyby se to jejich sbližování, potom co si teda Ani konečně něco přizná, odehrávalo rychleji, určitě by mě to bavilo mnohem víc. Takhle je to dlouhá cesta a pak rychle šlus, zvonec konec. Což je škoda.... celý text

Egyptské báje a pověsti 2007, Ivan Sec

Nemilované královny 2002, Helga Thoma

Pro mě taková dodatková jednohubka, protože jsem o většina z nich už někde něco četla, ale líbilo se mi to. Být tehdy šlechtičnou a ženou obecně nebyl žádný med. Ale ženy z vyšších kruhů byly brány jen jako chovné klisny takřka bez práv a možností, což modernímu člověku zní dost hrozně a asi by s nimi žádná dnešní žena neměnila. Sňatek z lásky byl spíš luxus, který byl dopřán málo které a život v nudném nebo nešťastném manželství plném pravidel a zákazů byl běžnou realitou.... celý text

Železný vlk 2021, Siri Pettersen

Na tuhle knížku jsem se dlouho těšila. Havraní kruhy mě hodně bavily, ale Železný vlk mě pohltil mnohem víc. Ten surový norský styl je tam znát, je to prostě odlišné a to se mi líbí. Příběh je propracovaný, nikde nestagnuje, nikde žádná zbytečná vata. Juva mi jako hlavní hrdinka naprosto sedla, nemám jedinou výtku, i přesto že mi chviličku trvalo se v tom všem zorientovat. Už se těším na další díl.... celý text

Zlatý kompas 2007, Philip Pullman

Dávno před knihou jsem viděla film. A i když to nebývá časté, líbil se mi víc. Možná proto, že není tak rozporuplný, jako mi přišla kniha. Místy je to až dětinsky naivní, hlavní hrdinkou je dvanáctiletá holka, ale jindy se to zase tváří až moc dospěle, v knize jsou výrazy a myšlenky a politické prvky, které zrovna moc pro dětskou mysl nejsou a já si po celou dobu nebyla jistá, jestli se mi to líbí. taky jsem měla veliký problém se začíst a nakonec jsem začala i přeskakovat. Zkrátka mě to moc neoslovilo, ale nemůžu upřít rozhodně originální myšlenku a dobré popisky.... celý text

Baroni z Větrova 2019, Jiří Hanibal

Nalákala mě obálka. Ale příběh je dost průměrný, míst až poměrně nudný, charaktery to samé a nezanechalo to ve mě žádný dojem.

Prokletý trůn 2018, Joelle Charbonneau

Myšlenka jako taková je dobrá. Zkrátka dva sourozenci, kteří se musí postavit proti sobě v boji o trůn. Ale provedení pokulhává. Šlo z toho vyždímat hodně, ale autorka toho nijak nevyužila. Už od začátku mi na tom zkrátka něco nesedělo a dvojčata mi nebyla ničím sympatická. Princ údajně ohnul každou sukni, ale působí spíš jako průměrný nudný kluk odvedle, princezna je zase závislá a stejně obyčejná a průměrná jako její bratr. Ani jeden mi nepřipadali jako vládnoucí materiál. Nejzajímavější mi paradoxně přišla Imogen, která tam neměla takový prostor a její osud se mi nezamlouval. Jako bohužel i děj knihy. Začátek je vyložená nuda. Něco se pořádně začne dít až za půlkou, hlavní postavy nám to ze začátku skoro nepředstaví a nedá nám to šanci si někoho víc oblíbit. Přečetla jsem to rychle, ale ne s nějakou velikou chutí. Nechytlo mě to, ani jednomu jsem nefandila. Převrat na konci jsem předvídala a na druhý díl mě to nijak nenalákalo, nehodlám ho číst. Zkrátka jsem čekala něco jiného, lepšího.... celý text

Král Slunce 2000, Nancy Mitford

Černá křídla Cthulhu 3 2017, * antologie

Tak tohle mě bohužel nezaujalo ani z poloviny tak, jak jsem doufala. Některé povídky začaly dobře, ale utahaly se postupem času zbytečnou délkou a nevalným koncem. Některé zase byly podivné a vlastně bez nějakého hlubšího děje už o začátku a některé mě vyloženě nebavily. Z celé knihy mě vážně zaujaly asi jen dvě. Za mě prostě zklamání.... celý text

Archerův hlas 2015, Mia Sheridan

Po knížce jsem sáhla v naději na oddychovku, která nezněla jako další tupá erotická brakovka. A jsem vcelku spokojená. Postavy byly sympatické, děj nebyl natahovaný a měl vše, co od něj čtenář čeká. Nejvíc se mi líbilo postupné sbližování Bree a Archera. Co mi ale trošku vadilo byla ta brutální předvídatelnost a přeslazenost. Cokoliv se řeklo nebo stalo, už jsem přesně věděla, co bude následovat. Ať už situace, kdy vzal Tyler Archera na "výlet" nebo když se řeklo to o té kauci. Ale i celkově v ději. Zkrátka jsem přesně věděla, co se bude dít a jak to skončí. Trošku škoda, nějaký nečekaný zvrat by tu přeslazenost mohl vyrovnat. Jasně, tyhle knížky člověk nečte s očekáváním velikého plot twistu, ale přeci jen to mohlo být celé méně očekávatelné.... celý text

Temný experiment 2019, Gwenda Bond

Přidávám se k negativně hodnotícím. Po knize jsem sáhla logicky kvůli zálibě v seriálu. I když jsem věděla, že tady se to nijak netočí kolem Jedenáctky a spol. Čekala jsem trošku odhalení toho světa, nějak záživně podané všechny ty experimenty, nějaká akce ale nestalo se. Postavy mají ploché a nudné charaktery, nikdo mi nebyl sympatický (někteří byli až otravní). Nečetlo se mi to vůbec dobře, nebavilo mě to, děj se hrozně táhl, nudilo mě to a začala jsem pak i přeskakovat. Potenciál to mělo, ale absolutně ho to nevyužilo. Nefanoušek Stranger Things po tom asi nesáhne, proto je celkem logické, že má čtenář jistou představu nebo očekávání, které pak nejsou v knize nijak naplněny.... celý text

Zapovězený trůn 2021, Victoria Aveyard

Taková doplňková kniha k ostatním. U těch mě bohužel opravdu bavil jen první díl (Pak šla kvalita dost dolů) a tak jsem nečekala kdo ví ani od téhle povídkové. Ale přečíst jsem si ji chtěla, když už jsem přečetla ostatní. Ale moc mě to nechytlo. Deníkové zápisky mě vyloženě nudily, nějak bavit mě to začalo až ke konci. Nečíst to, tak ani o nic nepřijdu.... celý text

Princezna Alžběta 2011, Alison Weir

Opět skvělý historický román, autorka to má zkrátka v sobě. Alžběta jako taková byla vcelku sympatická, bohužel byla pro mnohé jen šachovou figurkou, kterou se manipulovalo podle přání jiných. Hlavně za jejího mládí. Trošku mi neseděl popis jejího přemýšlení a chování na začátku knihy. Sotva tříleté dítě takhle opravdu nepřemýšlí a ten fakt mi trošku vadil, ale zase taková vada to nebyla. Špatně se mi ale četla část, kdy Alžběta skončila v poručnictví Kateřiny a Thomase. Tam bylo opravdu znát, že je to ještě holka, protože její názory a city se měnily snad ze dne na den. Nejdřív ji šokoval a nechtěla, aby se jí jen dotkl, pak ho najednou hrozně milovala a chtěla si ho brát, i přes to, že ji sexuálně zneužíval. U reálné Alžběty se spekuluje, zda tohle nebyl pravý důvod, proč se budoucnu mužům vyhýbala. S knižní Alžbětou jsem tu nedokázala moc soucítit, kvůli jejímu měnění názorů na něj. Každopádně to jinak byla dobře napsaná kniha a určitě se pustím do další z pera autorky.... celý text

Rod nebes a dechu 2022, Sarah J. Maas

Na knížku jsem dlouho čekala a těšila se na ni. Taky jsem si znovu přečetla jedničku, abych se neztrácela. Ale jsem trošku zklamaná. Jednička se mi líbila zkrátka víc. Tady mi chyběla nějaká vážnější akce. Běhalo se z místa na místo, vše se rychle vyřešilo, navalovaly se další a další problémy a místy vcelku o ničem. A taky se objevilo hodně nových postav. Nakonec jich už je tolik, že zkrátka není čas všem věnovat prostor a některé tam působí lehce zbytečně. Trošku se mi tu taky nelíbilo vyobrazení vztahu mezi Huntem a Bryce. V první knize to hezky gradovalo od neškodného kočkování, před zájem až po zalíbení a zahoření. Tady už jsou vlastně pár, ale taky tak docela nejsou. Lezly mi na nervy neustálé pubertální narážky na sex, které bych čekala od mnohem mladších postav. Maasová v každé nové knize v tomhle tlačí víc a víc na pilu a není to k dobru. Neustále si tu slibují jak si vy*ukají mozek z hlavy, i když k sexu dojde pořádně až po 500 stránkách. Do té doby jde o tunu narážek, dotyků a jeden blow job. Ta scéna s přepsáním jména v telefonu mi přišla vyloženě trapná. To bych čekala od šestnáctky, která je po svém poprvé vyjukaná a musí na to nějak upozornit a ne od dospělé ženské, která byla v minulosti promiskuitní až až. Zkrátka mi u Bryce chyběla nějaká dospělá sebereflexe, pořád se chovala jako puberťačka. Vlastně půl knihy je o tom, jak se hrozně chtějí a jak jsou oba sexy. Trošku nuda. A co má sakra být to vzlykání? Já chápu, že chce sexuální scénu nějak přibarvit a nepsat ji vulgárně. Ale že někdo vzrušením neustále padá a vzlyká, mi přišlo lehce infantilní. V tomhle mě to zklamalo opravdu hodně. Prostě jsem jim nefandila a jako pár mi nějak nesedí. Ne tak jako postavy v jiných knihách, kde mi vyloženě přišlo, že k sobě patří. Tady mi zkrátka něco chybělo. To už mě mnohem víc bavil Ruhn a jeho vývoj vztahu s agentkou Den. Každopádně, bavilo mě to číst, je to dobře napsané a místy jsem se fakt i zasmála. Ale byly tam momenty, kdy mi lezly na nervy postavy i zbytečně komplikovaný děj. A chyby! Do háje! Mě nezajímá, že korekce je mizerně placená práce, jak to někdo rád omlouvá na fb skupinách. To sakra není žádná omluva. Našla jsem spoustu chyb jako čtenář a někdo, kdo je za to placený, je tam nechá? Tak ať se na to vyprdne a jde pást ovce. A od kdy se v češtině neskloňuje jméno Sofie? To mi taky dost trhalo oči. Ten kdo to takhle vypustil do éteru by zasloužil vařečkou dostat po prackách. Fuj CooBoo, styďte se. Ale za to autorka nemůže, moje hodnocení se týká pouze děje. Jednička mě vážně bavila, ale tady jsem trošku narazila a jen doufám, že trojka to zase nějak vyváží a jsem zvědavá i vzhledem k tomu konci.... celý text

Shannarův meč 1997, Terry Brooks

Je to vcelku slabá a ze začátku zdlouhavá kopírka Pána prstenů prstenu. To už nebyla ani inspirace, v mnoha situacích jsem tam přesně viděla společenstvo prstenu. Tihle se jen honili za mečem, ale jinak byla ta podoba až do očí bijící. Ale s tím rozdílem, že jsem si tu prakticky žádnou postavu neoblíbila. Přišli mi všichni jako ploché a nepropracované charaktery. Ale taky přiznávám, že mě tak v půli to neustálé putování unavovalo a místy jsem i něco přeskočila. Na další díl mě to teda nenavnadilo ani náhodou.... celý text

Tma pod srdcem 2022, Lucie Ortega (Navrátilová)

Po prvním díle jsem váhala, jestli se pustit do dvojky, protože mi jednička přišla místy zdlouhavá a moc se mi nelíbil konec. A taky jsem to považovala za uzavřenou věc. Ale nakonec jsem si ji přece jen půjčila. Ono to není čtení na dlouho, za jedno odpoledne jsem ji zvládla. A dvojka se mi líbila mnohem víc. Trošku jsem se bála, že po návratu mezi živé to bude nuda, ale popravdě mě jaksi víc bavila Lena mezi živými, než když se opět vrátila do Temného Navu. Tam mě děj, stejně jako v jedničce, zase tolik nechytil. Ale kniha mě pořád bavila. Je skvěle napsaná a místy jsem se i vyloženě zasmála. Hlavně díky Leně a jejím myšlenkovým pochodům, které mi tu seděly víc než v prvním díle. Víc se tu hloubalo a dumalo nad její psychikou a místy jsem ji vážně litovala, že má takovou matku. Oceňuju taky konec, který jsem úplně nečekala (při dočítání jsem měla tipy, ale tohle k nim nepatřilo).... celý text

Čas čarodějnic 2011, Deborah Harkness

Knížku jsem začala číst kvůli seriálu. Narazila jsem na něj náhodou a taky jsem si po pár dílech řekla, že nejdřív dočtu knižní předlohu, když jsem tedy zjistila, že to nějakou má. A jsem trošku zklamaná. Seriál mě hodně bavil, postavy byly sympatické a děj plynul. Ale u knihy jsem trošku narazila. Postavy mi přišly spíš nemastné neslané. Vše bylo popsané dobře, Diana ani Matthew nejsou hlupáci a jsou to vcelku propracované postavy (aspoň co se jejich práce a znalostí týká, s chováním už to byla trošku jiná písnička), ale většinu času mi přišli spíš jako nudný páreček důchodců, co popíjí čaj a víno a jezdí na koni. Kniha je z těch delších, ale značnou část děje se tam neděje nic moc zásadního. Teda kromě až přehnané a neustálé péče o to, zda Diana jedla\pila\ dobře spala\ byla v teple. Víc než milostný vztah mezi nimi bylo něco, co mi z Mattovi strany připadalo spíš jako rodičovský, až pedantský dohled a marně jsem v něm hledala toho uhrančivého upíra ze seriálu. Pak se vždy něco rychle semlelo, autorka na nás vychrlila tunu informací a pak to zase jako kotě před krbem usnulo, stejně jako věčně unavená Diana. Přitom po jiných stránkách je kniha dobrá. Je dobře napsaná, je vidět, že informace které postavy vysvětlují si autorka nevycucala z prstu, má to dobrou slovní zásobu, ale zkrátka dějově mi tam něco haprovalo. Možná kdyby se tolik času nevěnovalo popiskům jednotlivých dní, co Diana dělala\jedla\četla, když ji ukrývali a přesouvali z místa na místo, což mě hrozně nudilo a knihu to jen zbytečně natahovalo. Trošku přes čáru je i to, že z obyčejné relativně neschopné čarodějky jako je Diana je najednou super mocná bytost s kupou schopností a anomálií. Tam se možná mělo trošku ubrat. Konec mě nalomil, zda si přečíst další díl, ale nejsem si jistá.... celý text