Thalin přečtené 602

Jana Seymourová: Laskavá královna 2018, Alison Weir

Jana královnou byla jen chvíli a tak jsem si říkala, jestli nebude kniha jen plná vaty a nebude to trošku nuda. Ale ne. Na rozdíl od předchozí knihy se mi to dobře četlo už od začátku mi byla Jana sympatická, což třeba Anna nebyla takřka vůbec. Trošku víc se mi taky líbila spíš první polovina knihy, ale na kvalitě to nijak neubralo, pořád je to skvěle a detailně napsané.... celý text

Anna Boleynová – Králova posedlost 2017, Alison Weir

Na příběh Anny jsem byla zvědavá. Přeci jen, byla to nejslavnější manželka Jindřicha osmého. A taky asi největší intrikánka. Tolik let se snažila o post královny a pak se to s ní svezlo jako na horské dráze. Upřímně, už od začátku mi postava Anny nebyla zrovna moc sympatická. Místy byla až protivná. A když se pak jako královna snažila vyštvat Marii a přála jí smrt a pomalu plánovala, jak ji nechá vyhladovět a podobně, tak jsem jí tu popravu přála čím dál víc. Anna byla zkrátka sobecká bezohledná žena, která si šla tvrdě za svým a nevnímala žádné hranice, kdy už přehání. Popsáno bylo vše skvěle, ale král mi tu přišel jako větší ťulpas než v ostatních knihách (čtu je na přeskáčku podle dostupnosti v knihovně) a Anna byla zkrátka akorát tak potvora, které mi nebylo ani trošku líto.... celý text

Světla nad močálem 2021, Lucie Ortega (Navrátilová)

Mě se kniha líbila tak půl. Okouzlila mě obálka a anotace. Příběh bludičky prostě zní skvěle. A několik prvních kapitol se mi moc líbilo. Ale pak se to přesunulo do lidského světa a potom do Temného Navu a moje radost opadla. Knihu jsem přečetla rychle, ale netěšilo mě to. Celý svět bludiček a všech postav ze slovanské mytologie je tak zajímavý a dalo se z toho vyždímat mnohem víc. Doufala jsem, že třeba konec bude alespoň zajímavý, ale zklamalo mě to. Skončilo to přesně tak, jak jsem nechtěla. Dost váhám, jestli si přečíst druhý díl, první díl to podle mě dost uzavřel.... celý text

Království hříšných 2022, Kerri Maniscalco

Líbila se mi ta odlišnost, oproti jiným knihám s čarodějnou tématikou, kde se obvykle jen prohodí pár zaříkadel nebo mává rukama. Tady je to propojené s celým životním stylem a s vařením, což se mi fakt líbilo. Škoda jen, že je to spíš zaměřené na to kuchyňské téma a nedozvíme se moc o nějaké historii rodiny a celkově tom světě. To samé o démonických princích, nějaké vnitřní informace by mě docela zajímaly. Ira neměl tolik prostoru, aby se pořádně ukázal jeho charakter, proto ani nemůžu říct, jestli mi jako jedna z hlavních postav seděl. Emilia sice ukázala odvahu, ale víceméně ji celou dobu hnala jen touha se pomstít a najít sestřina vraha. Což je logické, je to hlavní námět knihy, ale často to upozadí jakoukoliv možnost se nějak projevit. Přišla mi pořád dost vážná a prkenná. Ale jsem na jednu stranu zvědavá, jak to bude dál pokračovat, vzhledem k tomu konci.... celý text

Válečná smršť 2019, Victoria Aveyard

Celé je to zbytečně natahované. Od konce prvního dílu se další knihy hlavně kecá, sebelítost a fňukání lítá na všechny strany a děj se táhne. Tady se sice Mare už trošku vzchopila, ale pořád se mi to nečetlo dobře a měla jsem tendence přeskakovat. Pořád se tam jen něco řeší, ale málo koná. Kdyby autorka sérii zkrátila a napsala třeba jen dva pořádné díly, udělá mnohem lépe. Protože nejlepší byla jednička a pak už to šlo z kopce.... celý text

Opatství Northanger 2007, Jane Austen

Styl, kterým je to napsané, mám moc ráda a četlo se to dobře. Ale postavy mi prostě nějak neseděly. Pořád mám jakou nejlepší postavu od Austinové zažitou Elisabeth a tu u mě žádná jiná nepřekoná. Catherine jsem na chuť nepřišla a kolikrát mi svým uvažováním spíš lezla ne nervy.... celý text

Šest žen Jindřicha VIII. 2005, Antonia Fraser

Velmi podrobně, ale ne nějak nudně napsaná kniha. O manželkách Jindřicha jsem už četla několikrát, ale tahle kniha byla zatím nejlepší kniha, kde se psalo o všech a ne třeba jen o jedné. Víceméně všechny měly zajímavý život, i když se většina z nich v roli královny moc dlouho neohřála.... celý text

Králova klec 2017, Victoria Aveyard

Lepší než druhý díl, ale pořád se to jedničce nevyrovná. Linky, které nebyli z popisu Mare, mě vůbec nebavily a takřka ani nezajímaly. Začátek knihy se táhl, na to že byla vlastně uvězněná jsem měla pocit, že se v cele jen nudí a hysterčí a má vlastně všeho dostatek. Nějak s ní nemá člověk potřebu jakkoliv soucítit, protože tam jen skuhrá, ale až na momenty, kdy se jí rýpou v hlavě, se na vězenkyni má sakra dobře. Kniha se snaží o veliké drama, které se ale nekoná. Její vztah s Calem mi přišel takový nijaký. Prostě jsem jim to nějak nevěřila. Další díly si přečtu jen proto, že jsem už za půlkou a abych zjistila, jak se tohle dotáhne do konce. Protože zatím se to táhne místy až moc.... celý text

Kirké 2019, Madeline Miller

Kirke mě velmi mile překvapila. Zpracování mi rozhodně přišlo originální a dobře napsané. Pravda, místy lehce utahané. Ale když se vezme v potaz, jak dlouho takový bohové žijí a jak málo pro ně čas znamená, vlastně dává smysl, že se to místy lehce táhne. Taky mě samotnou překvapilo, jak moc si pamatuju osudy bohů, titánů a polobohů, kteří sem byli nenuceně umístěni do děje. Přitom jsem o nich něco podrobně četla naposledy ve škole. Takže jsem ani mezi všemi neměla zmatek, na to kolik postav se tu objevilo. Kniha tu navíc hezky vše nastiňuje a vysvětluje. Jen ten konec a cesty a mi přišly už lehce utahané, ale pořád ne tolik, aby mi to knihu nějak sráželo.... celý text

Křišťálový meč 2016, Victoria Aveyard

Jsem zklamaná. Jednička mě opravdu bavila, ale tady jsem se místy vážně nudila. Mare mi tu přišla nemastná neslaná a místy dost otravná. Hlavně ke konci. Jiné důležité postavy neměly zrovna moc prostoru, za to se tam přimotalo několik zbytečných. Ale protože jsem si aktivně půjčila s dvojkou rovnou i třetí díl, dám tomu ještě šanci.... celý text

Nemilosrdný král 2021, Meghan March

Nechala jsem se zlákat vcelku zajímavou anotací a vysokým hodnocením. Plusem a jediným důvodem k jedné hvězdě byla čtivost, protože to nebylo napsané až tak primitivně a délka. Měla jsem to přečtené za chvíli a to jsem se navíc dost ovládala, abych nepřeskakovala sexuální pasáže. Byly totiž neuvěřitelně stupidní. Ona byla pořád "Nechci ho, chci, nechci, chci, nesnáším ho, chci ho" a on neustále mlel o tom, jak mu patří a kasal se, jak bohovsky jí to udělá, až bude škemrat o víc. (A na slovo ku*dička jsem byla půlce fakt alergická) A takhle pořád dokola. Pro jednou sice nešlo o naivní a hloupou pannu, ale to nic nemění na tom, že ona byla absolutně nevyrovnaná a on násilnický psychopat. Si tak říkám, jsou nějak narušené ty autorky podobných knih nebo čtenářky, které tohle považuji za skvost a romantiku a přijde jim takový chlap jako ohromně sexy? Raději bych nechala krachnout firmu a vrhla se z mostu, než nechat takový psycho prase, aby na mě sáhlo. Ale jasně, to by to pak nemusela psát, ať už je to uvěřitelný sebeméně. Další díl určitě číst nebudu. A asi bych měla přestat obecně tyhle knížky, byť jen občas, číst. Místo vypnutí u nenáročných jednohubek vždycky jen kroutím hlavou nad debilitou postav nebo příběhu.... celý text

120 dnů Sodomy 2006, Donatien Alphonse François de Sade

Co říct... kniha má šokovat a znechucovat a to se u většiny lidí povede. Mě znechutí leda tak koprofágie, jinak mě kniha nechává chladnou. Ani jazykově to není žádný zázrak. Prostě to mělo na tu dobu (A asi vlastně v jakoukoliv) lidi šokovat a to se splnilo, nic víc.... celý text

Romeo a Julie 2015, William Shakespeare

Vcelku krátká, ale pro mě nezáživná záležitost. Nikdy jsem nepochopila, že se tohle stalo předobrazem nehynoucí lásky. Znali se všeho všudy tři dny, ona byla ještě dítě a konec jsem vždycky považovala spíš za hloupý než romantický. Četla jsem to k maturitě, teď znovu a názor jsem nezměnila. Nic to ale nemění na umění toho jazyka, kterým je to psané.... celý text

Misery 2019, Stephen King

Misery má skvělou atmosféru i vykreslení postav. Ta vyloženě nebezpečná posedlost je popsaná bezchybně.

Drakula 1919, Bram Stoker

Dracula je prostě klasika a i přes místy rychlý spád se mi to čtlo dobře a bavilo mě to, i když jsem to už četla několikrát.

Rozum a cit 1996, Jane Austen

Mám ráda Jane a její způsob psaní, jazykové obraty a celkově tu dobu, v které se její romány odehrávají. Obvykle mi nevadí ani pomalé tempo a dlouhé okecávání naprosto běžných každodenních záležitostí. Ale tady mi to nějak nesedlo. Nedokázala jsem se do toho tak ponořit a místy mi to věčné tlachání o chlapech, zásnubách, setkáních a pocitech trošku lezlo na nervy a přišlo mi to už moc.... celý text

Nabíječ 2014, Alice Clayton

Tyhle knížky čtu jen jako oddechovky, nečekám od toho převratnou jazykovou smršť ani promakaný děj. Ale přijde mi, že tyhle knížky jsou čím dál primitivnější a na jedno brdo. Ani vtipný to už není, protože se prostě autorky nesnaží. Jako kdyby si každá druhá znuděná ženská, co viděla moc telenovel nebo četla právě takovéto romány řekla, že když mohou psát ony, tak může i ona. A tohle jsou pak výsledky. Rychlokvašky s charaktery, které jsou na jedno brzo a rádoby humorem cpaným na sílu za každou druhou větu snažící se vyrovnat, že to nemá skoro děj a postavy charakter. Ze slova "Óčko" jsem rostla. Já si vlastně říkám, proč já blbec podobné knihy čtu? Proč čekám, že nějaká taková bude lepší než ty braky předtím?... celý text

Dcery Marie Terezie 1995, Friedrich Weissensteiner

Krásně přehledná kniha o osudech dcer Marie Terezie. Některé jsem už znala lépe, protože jsem o téhle rodině a některých členech četla víc (hlavně o Marii a nejmladší Atoinette) o jiných věděla jen něco okrajově. Ale tady jsem dostala kompletní info o životě všech dcer. Je na jednu stranu smutné, že se takřka všechny staly pouhým nástrojem manželské politiky své matky a až na dceru odklizenou do kláštera a oblíbenou, které bylo dovoleno vdát se z lásky, musely holky dělat, co se od nich čekalo a vdát se kolikrát za naprosté pitomce. V tomhle se Marie Terezie možná ukázala jako dobrá dohazovačka, ale nikdy ve prospěch svých dětí, vždy jen svůj nebo říše. Což se od vládkyně asi dá pochopit a čekat, ale špetka mateřské lásky by jí asi zajistila lepší vztahy s dětmi, než jaké s většinou měla.... celý text

Oheň a krev 2019, George R. R. Martin

Bez mučení přiznám, že jsem knihu četla kvůli seriálu. A jsem vcelku zklamaná. Kniha je hlavně suchá kronika plná dat a jmen (často navíc dost podobných, aby to nebylo tak snadný), které mnohdy v příběhu nehrají roli a jsou spíš jen výplní a mátly mě. Ta kombinace kroniky a občasného vyprávění mi zkrátka nesedla a místy jsem se docela nudila a do čtení až nutila. A je mi to líto, protože Hru o trůny jsem zhltla. Tady mi přišlo, že čtu historickou kroniku jedné incestní vyšinuté rodinky, jen obohacenou o draky. Stejně tak jsem si mohla přečíst historii rodu Habsburků a zanechalo by to stejný dojem. Ale proč? Martin vymyslel tak promyšlený svět a tady se zmohl na strohý a nudný popis? Měl tolik možností a příležitostí k pořádně nadupanému ději, který by vystačil i na tři knihy, ale dostali jsme tohle. Nebo mu už zkrátka došla na příběhy šťáva? Nemůžu ale knize upřít propracovanost, jen to prostě nebylo nic moc pro mě.... celý text

Říše upíra 2022, Jay Kristoff

Jsem trošku zklamaná. Asi jsem čekala něco jiného. Trvalo mi než jsem začetla a přišlo mi, že se tam místy zbytečně moc mluví. Sice je vše krásně popsané a zabalené do spousty přirovnání a obratů a proložené krásnými ilustracemi, ale ani to nevyrovnalo fakt, že mě to místy docela nudilo a přišlo mi to zdlouhavé. Nevím, jestli se pustím do dalšího dílu.... celý text