Thalin
přečtené 606
Hvězdný prach
2006,
Neil Gaiman
Nečekala jsem nějak odlišný děj než byl ve filmu, ale začátek mě trošku nudil, než se to konečně dostalo k Tristanovi a jeho výpravě pro hvězdu. Ale třeba bratrovraždy mě bavily víc ve filmu než tady a i filmový konec se mi líbil víc. I přesto hodnotím pořád dost kladně, mám jeho tvorbu ráda a tohle jsem měla přečtené za chvíli.... celý text
Alias Grace
2018,
Margaret Atwood
Od autorky jsem četla jen Příběh služebnice a tak jsem v knihovně ze zvědavosti sáhla po jiném titulu. Měla jsem opravdu problém se začíst. Hodně lidí tu ale psalo, že je nutné překonat začátek, tak jsem tomu dala šanci. Ale bohužel. Nečetlo se mi to vůbec dobře. Nesedl mi styl psaní a taky fakt, že se v mnohých částech knihy nepoužívaly u přímé řeči uvozovky. Bylo to pro mě špatně přehledné. Neustálé měnění postav tomu taky moc nepomáhalo. Přišlo mi, že je tam zbytečně moc omáčky a víc by se mi líbilo, kdyby se to více soustředilo na Grace. Ta mi bohužel po nějaké chvíli začala být vlastně docela lhostejná a její osud zrovna tak. Nedá se upřít, že autorka odvedla kus práce, ale nebylo to zkrátka pro mě, knihu vracím nedočtenou.... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
U Nikdykde to mám podobně jako SedllY. Místy mě kniha vážně bavila, místy zase vůbec a přemýšlela jsem, co se to tam vlastně sakra děje? A taky si místy říkala, ať už to konečně dočtu. Hlavní hrdina byl vcelku nevýrazný, u něj mě akorát bavili reakce ostatních, když se jich na něco zeptal a jeho zmatení v některých situacích. On sám ne. Ani seriálový tomu nepřidal, spíš naopak, tam je ještě víc "nemastný neslaný." Hlavní záporáci mi nepřišli vůbec děsivý. Spíš takové karikatury na psychopaty, ani nevím. Nápad je to skvělý, ale místy se to věnuje věcem, které až tak zajímavé nebo důležité nejsou a jiné jsou upozaděné. Třeba jak celkově Podlondýn a vše v něm funguje by mě dost zajímalo, ale většinou je to řečeno jen okrajově. Škoda.... celý text
Holubice a had
2020,
Shelby Mahurin
Taky jsem udělala změnu a sáhla po knize věnující se čarodějnicím. A rozhodně mě zaujala. Dobře se mi četla, postavy byly dobře napsané, bylo to proložené humorem. Místy lehce buranským, ale co od zlodějky čekat? Lou není typem hrdinky, která žije vlivem kast na hranici chudoby, nějakou náhodou se dostane k princi nebo v sobě objeví schopnosti, které z ní udělají klíč k válce nebo drahocenný artikl. Lou ví, že je čarodějnice a co ji kvůli původu hrozí a proto žije tak jak žije. A to se mi tam líbilo. A že byla hrubá? Co kdo čeká za jemné chování od holky, která žije na ulici a okrádá lidi? Pro jednou to holt nebyla uhlazená slušňačka, kterými je tenhle žánr protkaný. Reid byl ze začátku trošku osina v zadku, ale to bylo zřejmě schválně, měl tak být vychovaný a jeho hnací motorem byl lov čarodějnic. Jejich kočkování se mi líbilo, hlavně přístup Lou, která k němu nechovala tak hořkou zášť, spíš ho neustále provokovala, takže i když se zrovna nic moc nedělo, bylo to aspoň proložené vcelku vtipnými situacemi ala Prsatá Lidka. Jen jsem trošku ze začátku bojovala s představivostí. Pořád jsem ten děj měla zasazený do Paříže koncem devatenáctého století nebo na mě aspoň tak popisky a chování některých postav působily. Jen nevím, jestli správně (asi i kvůli, lehce rušivé, francouzštině). Ostatně tam bylo pár vyloženě moderních narážek a věci. Ale zase, je to fantasy. Ne každá kniha, kde není technika, nosí se korzet a žije se na hradě, musí nutně zapadat do představy reálného středověku a tudíž jde podle někoho o nelogické nesmysly. Proč? Je to vymyšlený svět. I kdyby měli letadlo, nezapadalo by to tam, ale klidně by to tam být mohlo. Je to fantasy a to snad nemá jasně daná pravidla. Ta následná zápletka a jejich vyvíjející vztah asi nebyl překvapením. Ostatně, jak jinak by se to mělo vyvíjet. Takže jsem to tam vše víceméně čekala, ale zklamaná jsem nebyla, i když se to nevyhnulo pár klišé. Další díl si určitě přečtu.... celý text
Dámský gambit
2021,
Walter Tevis
Knihu jsem si chtěla přečíst, protože jsem viděla seriál a chtěla jsem porovnání. Šachy jsou pro mě veliká neznámá, ale protože jsem první viděla seriál, uměla jsem si ty partie trošku představit a tak jsem nebyla tak ztracená, jak by tomu asi jinak bylo. Seriál je víceméně skoro stejný, nic moc mě tudíž v knize nepřekvapilo a bavilo mě to. Jen Beth byla v knize ještě o kapku více robotická a bez emocí než tomu bylo ve zpracování od Netflixu. Také na mě působila lehce autisticky a šachy, léky a alkohol byl zkrátka její způsob úniku z běžného života. Asi bych to popsala stejně jako Anasa, všichni zkrátka měli svou bublinu, z které moc nevystupovali. Ale nevadilo mi to, nepůsobilo to rušivě a knihu jsem za jedno odpoledne přečetla.... celý text
Marie Antoinetta
2003,
Antonia Fraser
Rozhodně jde o jeden z nepropracovanějších životopisů, co jsem četla. Bohužel je trošku přehlcen daty a jmény, kolikrát i o vcelku nevýznamných rodech nebo událostech a informace o životě M.A. jsou místy docela upozaděny. Přitom hlavně kvůli nim si to většina lidí chce přečíst. Já se vlastně nedozvěděla nic nového, víceméně vše už jsem věděla. Ale i tak mě čtení docela bavilo a rozhodně je kniha nabytá informacemi.... celý text
Rudá královna
2015,
Victoria Aveyard
Knížku jsem si půjčila v knihovně a měla jen mlhavou představu o čem je, i když jsem ji už viděla několikrát tady i na pultech knihkupectví. Takže jsem neměla skoro žádné očekávání a čekala jsem trošku klasiky, kde obyčejná holka, jakmile se prokouše nějakými intrikami, k princi přijde. Ale tady to bylo trošku jinak a vlastně mě to překvapilo. Že s princi bude něco jinak, než jak se zprvu zdá, mě napadlo takřka okamžitě, jen jsem nečekala tolik různých zápletek a zvratů. Byly tam sice trošku prvky z jiných knih, ale vymýšlejte pořád něco nového a tady to nepůsobilo nijak okatě nebo na sílu, jako je tomu u mnoho jiných knih, kde ta inspirace (či rovnou sprostá kopírka) z knihy přímo řve. Mare mě bavila, Cal naproti tomu moc ne, ale vynahrazoval mi to jho bratr a při čtení jsem jen čekala, kdo se jak vyloupne jako první. Absence romantiky mi naopak vůbec nevadila. Takových knih jsou tuny, takže neškodí, když se někde trošku ubere. A působí to lehce dospěleji, než když je hned z kraje jasné, že nastane happy ever after, protože to mezi postavami jiskří. Druhý díl si určitě přečtu, protože mě po tom konci zkrátka zajímá, jak se s tou situací všichni následně poperou.... celý text
365 dní
2021,
Blanka Lipińska
Podobně jako padesát odstínů to má obrovskou mediální masáž a reklamu vyhnanou do takové míry, že některým ženským přijde naproto v pořádku a vlastně ohromně sexy, když ženu unese psychopat a nutí ji se do něj zamilovat. Hlavní hrdinka je tupá a sebestředná alkoholička a nejspíš lehká sociopatka. Její vyvolený je zase magor prvního řádu, který čeká, že si z něj všichni sednou na prdel a běda když ne. Tomu říkám sen... Film tomu jen dal ubohou vizuální podobu, která by mohla fungovat jako soft porno, ale ne jako film. I Asylum točí lepší filmy, ti to aspoň totiž nemyslí vážně.... celý text
Severská mytologie
2017,
Neil Gaiman
Knížku jsem brala dost s nadhledem (to snad ani jinak nejde) a některé povídky mi přišly vyloženě slabé, ale jinak mě to moc bavilo.
Narrenturm
2005,
Andrzej Sapkowski
Neměla jsem vlastně žádné očekávání, když jsem se do knihy pustila a ze začátku mě i dost bavila. Ale pak se to nějak změnilo, přibývali pro mě nudné postavy a některé věci se zbytečně moc okecávaly a děj se táhl. Nebudu lhát, začala jsem přeskakovat. Hlavní postava mi to neulehčovala, nějak mi nebyl sympatický. Takový Šarlej mě bavil víc. Nejsem si jistá, jestli sáhnu po dalším dílu.... celý text
Království těla a ohně
2022,
Jennifer L. Armentrout
Myslela jsem si, že druhý díl bude třeba lepší, ale nebyl. To neustálé porovnávání a přirovnávání k Mass už začíná být fakt otrava. V čem tam sakra vidíte podobu? Hlavní hrdinka je nudná, naivní a místy až dost hloupá. A z relativně vtipného hlavního protagonisty z jedničky se tady vyklubal agresivní úchyl. Už u pasáže "Za svoji zálibu v násilí se nemusíš stydět. Ne přede mnou. Neříkal jsem ti, že mě to vzrušuje?" jsem s protočením očí tušila velký špatný a to se nezměnilo. Každá druhá jeho věta mířená k Poppy je víceméně sexuální narážka nebo slizárna. Hlavně jeho neustálé omílání, jak ho její agresivita, ať už fyzická nebo slovní, rajcuje. Neuvěřitelně mě štval a veškeré sympatie k němu se pohřbily kilometr pod zem. A mohly za to právě jeho neustálé sexuální narážky, jak od nadrženýho puberťáka a jejich otravné pošťuchování a rádoby vyhrožování. Ne fakt, kolikrát chtěla Poppy někoho zapíchnout? Už v půlce jsem měla sto chudí řvát, ať to sakra udělá a jen o tom pořád nemele. Děj se táhl, prvních sto stran se de fakto jen dohadují, zda si ho vezme nebo ne, pak se pokusí vzít roha, nejdřív ho hrozně nenávidí, pak s ním leze do postele a neustále se vlastně jen dohadují a debatují o ničem... Já nevím, prostě mě to nebavilo, nic moc se tam nedělo, kromě neustálých záminek, aby na ni mohl Casteel sahat. Autorka asi nezná jiné části lidského těla než boky a dolíčky (A nesmíme opomenout popisky jeho dokonalého tělo. Bez toho by to nebyla správně napsaná kniha, kdyby mužský hrdina nebyl z kamene vysekaný Adónis. A dolíčky, hlavně dolíčky, těch není nikdy dost.) A jinou frázi než "pro lásku boží"... Ze vztahu hlavních hrdinů se akorát stalo neustálé popisování toho, co jejich tělo zrovna dělá a jak jsou hrozně sexy. Jednička mě kdo ví jak neohromila, ale pořád se to ještě dalo a místy mě to i bavilo. Tohle jsem ale vyloženě protrpěla. Z oslovení "princezno" a narážek, jak ho vzrušuje a co by s ní chtěl dělat, jsem už měla už v půlce osypky. Ale dle hodnocení je tohle přesně to, co se dnes od knih očekává. Nebo to alespoň očekává dívčí osazenstvo. Co na tom, že tomu chybí děj že... Veliké zklamání.... celý text
Potomci lidí
2006,
P. D. James (p)
Musím říct, že jsem byla zklamaná. Film jsem viděla a člověk většinou čeká, že kniha bude lepší. Tady ale platí, že film je prostě lepší než kniha. Děj se poměrně táhl, na to jak je kniha krátká. Měla jsem ji přečtenou za chvíli a překvapilo mě, že drtivou část knihy se nic moc neděje. Není vůbec škoda, že myšlenkové pochody Thea ve filmu nejsou, tady mě dost nudily. Kniha až ke konci dostane spád, jak na horské dráze a bum, je konec. Jako by to chtěla mít autorka rychle z krku. Téma je zajímavé a místy to má děsivě post apo myšlenky, ale zpracování je prostě, jednoduše řečeno, nuda.... celý text
Praví bastardi
2021,
Jonathan French
Jednička mě vážně bavila a zhltla jsem ji. Humor, neotřelé prostředí, nějaké to násilí, i když se to trošičku pomaleji rozjíždělo. Jenže tady jako kdyby to jelo většinu knihy se zataženou ručkou. Četla jsem ji dlouho, odkládala ji, místy mě to moc nebavilo. Hrozně se to prostě vleklo. Přišlo mi, že děj lítá ode zdi ke zdi a za půlkou vám dojde, že se toho vlastně moc nestalo. A Nady mi bohužel zrovna k srdci nepřirostla už v jedničce. Tady má mnohem větší roli a můj názor na ni se nezměnil. Jsem trošku zklamaná. Možná, za nějakou dobu, se mi to napodruhé bude líbit víc, ale teď je to spíš průměr.... celý text
Jozova Hanule
2002,
Květa Legátová (p)
Českým autorům moc nedám, ale protože se mi film líbil, zkusila jsem i knihu. Očekávání jsem neměla moc veliká, ale kniha (Nebo spíš povídka? Vzhledem k délce...) se dobře četla, za chvíli jsem měla hotovo a rozhodně se mi líbila. Vlastně nemám co vytknout.... celý text
