Thalin přečtené 602

Boží hrob 2019, Jay Kristoff

Boží hrob je pro mě důkazem, že i přes snahu, nebudou knihy J. Kristoffa tak úplně pro mě. Tohle je třetí kniha od něj a druhá o Mie, kterou jsem přečetla a zkrátka jsem tomu nepřišla na chuť. Místy jsem měla opravdu problém se začíst. (Na můj vkus moc zbytečné vaty) Stejně jako u první knihy mě lehce iritovaly vysvětlivky, které jsou někdy i na půl až třičtvrtě stránky. To je prostě moc. Poznámky mají být krátké vysvětlivky, ne text na skoro celou stranu. Nebo aspoň já to tak vždy vnímala. Tady jich aspoň nebylo tolik. Trošku mi tu vadilo skákání mezi linkami. A pak ty nadávky. Mia je sice drsná vražedkyně, ale netřeba tu drsnost podtrhovat slovníkem ožungra z páté cenové. Všeho moc škodí, tady by bylo na místě v tom slovníku místy ubrat. Celkově, u jedničky jsem rozhodně neměla takový problém se začíst, jako tady. Ani nevím proč, protože třeba prostředí gladiátorských arén mě bavilo a bylo to vcelku čtivě napsané. Ale kniha mě za celou dobu nevtáhla tolik, jako většinu čtenářů a místy jsem se přistihla, že moc nevnímám text, který čtu. Mia se mi v prvním díle líbila, ale tady jsem jí nějak pořád nemohla přijít na chuť a nevím jestli se pustím do třetí knihy, i když hrozně nerada nedočítám série.... celý text

Scarlet 2013, Marissa Meyer

Tenhle díl mě za začátku nechytil tolik, jako ten první. Tam jsem se opravdu začetla hned z kraje a Cinder mě hodně bavila. Tady se ale objeví až po chvíli a přiznám se, že zprvu mi byl osud Scarlet celkem ukradený. Dokud nepotkala vlka. A mě až v ten moment došla ta spojitost s karkulkou (Ano, sedím si na vedení a to i přes obálku). Tady je ta adaptace ale tak originálně přetvořené, že to s babičkou, rusovláskou a vlkem člověka nepraští jasně do palice, ale dávkuje se to postupně. To spojení jejího osudu s tím Cinder tam sice nepůsobí na sílu a je to opět postupné, ale stejně mě to tak nebavilo, jako osud samotné Cinder. Sice člověk tak nějak tuší jaké zvraty budou následovat a co asi vypluje na povrch, ale i tak mě to bavilo, bylo to čtivé, je to vcelku originálně pojaté (aspoň já adaptaci tohoto typu nikdy předtím nečetla) a rozhodně si přečtu další díl.... celý text

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Chvíli trvalo než se děj rozjel a vlastně jsem čekala něco trošku jiného. Ale nevadí, protože pak se to četlo velmi dobře. Děj plyne, postupně se derou na povrch další informace, které vlastně vše přehodnocují a mění, což je super, protože to nebylo alespoň tak předvídatelné. Co mě ale hrozně vytáčelo, byli rukojmí. Tak otravnou a protivnou sebranku aby člověk pohledal. Já vím, že to tak bylo záměrně, ale i tak. Hlavně mě vytáčely ty policejní výslechy, kdy prakticky nikdo a nikdy nebyl schopný normálně odpovědět ani na nejprimitivnější otázky a byla z toho akorát hašteřivá snůška vyhýbavých plků nebo odpovídání na otázky otázkou (to mi asi vadilo nejvíc, dělal to skoro každý z nich). To mě tolik nebavilo a vážně mě ty postavy v těch chvílích strašně štvaly. Obecně se místy chovaly dost neuvěřitelně, přišlo mi to lehce přitažené za vlasy. Ale jinak je to fajn a zajímavá oddychovka a pobaví to.... celý text

Rohy 2022, Joe Hill (p)

Začátek mě hodně bavil, ale moje pozornost a nadšení klesly, když se začalo skákat do minulosti a řešily se události před úmrtí Merrin. Prostředek mě zkrátka nějak nebavil a zase mě to chytilo až ke konci. Nápad je skvělý, zpracování vcelku taky, jen mě to nechytlo tolik, jak bych chtěla.... celý text

Watsonovi 2013, Jane Austen

Na to jak je to krátké, se tam motá dost postav a neustále se někam skáče a to i v čase. Co pár stránek byl posun o několik měsíců a druhá půlka knihy byla nemastná, neslaná. Bylo zkrátka dost poznat, že to nedopsala už Austinová. A konec mi přišel takový zvláštní, vlastně šlo jen o rychlý souhrn informací. Myslím, že na tuhle knížku hodně rychle zapomenu, jak mě nebavila.... celý text

Kvítek karmínový a bílý 2014, Michel Faber

Kolem téhle knížky jsem kroužila hrozně dlouho. Na jednu stranu jsem si ji vážně chtěla přečíst, ale trošku mě odrazoval počet stran a s tím spojená obava, aby se tam půl času jen netlachalo a nic nedělo. Bohužel se to u románů tohoto typu stává často a posledně jsem u podobné bichle krutě narazila s Věčnou Ambrou, kde kromě zbytečné délky byla ještě příšerně otravná hlavní hrdinka. Tady se to naštěstí nestalo. Sugar je zajímavá, chytrá a schopná. Vlastně se na tohle nejstarší řemeslo nehodí a nebýt matky, nejspíš by u něj neskončila. Bavila mě a zajímala, což se moc nedalo říct o Willovi, ale vše má své pro a proti. Ani mi vlastně nepřišlo, jak je to hrozně dlouhé, přečetla jsem to dost rychle, zajímalo mě to a vcelku i pohltilo. Ale mělo to pár hluchých míst. Sice je tam vše popsané bravurně, místy vážně až lehce nechutně, ale neuvěřitelně reálně, ale někdy bych to osekala a místy mi docela vadilo to přeskakování mezi postavami. Takový Henry a jeho linka mi byl vcelku ukradený. Místy mě i zarážel použitý slovník, nesedělo mi to k té době, ale naštěstí to nebylo často. Ale mimo tohle jsem moc ráda, že jsem si knížku konečně přečetla.... celý text

Nikdynoc 2019, Jay Kristoff

Když jsem po knížce sáhla, trošku jsem se bála, abych zase nenarazila, jako u první knihy o tohoto autora, Říše upírů. Ta mě totiž i přes vysoké hodnocení kdoví jak nechytla. A ze začátku jsem i tady měla trošku problém se začíst. Děj se na můj vkus z kraje táhl. Ale potom se to trošku rozjelo, když se Mia a Tric dostali k Rudé církvi a mě to začalo docela dost bavit. Ona sama mi byla docela sympatická, správně drzá a neohrožená. Ale pár výtek mám, kromě pomalého začátku. Víceméně tu už padly. Třeba vulgarit tam bylo místy zbytečně moc. Holka nemusí nadávat jak dlaždič, aby dokázala, že je ostrá. Další věcí byly poznámky pod čarou. Vždy jsem je vnímala jako prostor pro dodatkové, krátké informace nebo vysvětlivky. Tady byly ale často pro děj nepotřebné a hlavně zbytečně dlouhé. Začala jsem je pak občas přeskakovat, protože mě zkrátka odtrhovaly od děje a nebavily mě dodatky někdy dlouhé i napůl stránky. Když ale pominu tohle, tak mě Nikdynoc bavila. Zvraty mě sice moc nepřekvapily a ke konci mi přišlo, že je z Mii až moc veliká super hrdinka, co zvládne vše a všechny, ale přečetla jsem ji rychle, nenudila mě a určitě si přečtu i pokračování.... celý text

Jenom nestvůra 2022, Vanessa Len

Přiznám se, že mě nalákala obálka a po přečtení anotace jsem asi čekala něco trošku jiného. Něco víc nestvůrného než cestování času. Upřímně mi tam to pojmenování moc nesedělo, nestvůru si prostě představuju jinak než jako osobu cestující časem díky ukradenému času. Styl psaní mi celou dobu připadal trošku moc pubertální, což mi jen naznačilo, že už je to pro docela jinou věkovou kategorii. Ano, postavám je okolo šestnácti, tak co bych chtěla, ale četla jsem hodně knih s mladými hrdinkami a neměla jsem z toho takový pocit. Já nemám problém si přečíst ya cílené na mladší kategorii, ale tohle mi tak docela nesedlo. Možná to bylo tím, že byla kniha zasazená do dnešní doby a tím pádem to k tomu sklouzává víc než kdyby se to třeba odehrávalo v alternativním světě, jak často u fantasy bývá. Z postav mi byl vcelku sympatický akorát Aaron a děj mi místy připadal trošku zmatený. Začátek byl dost urychlený, nečekala jsem zvrat už takhle v začátku. Nějak víc mě to vlastně chytilo až ke konci. V rámci žánru asi dobré, ale už jsem toho z ya a fantasy asi přečetla moc a jsem tím pádem kapku náročnější a rozmazlenější. Tohle byla spíš taková oddychovka, ale chápu, že to hodn lidí opravdu chytne. Mě už zkrátka tolik ne.... celý text

Zlatá klec 2022, Lynette Noni

Ne vždy se mi stane, aby se mi druhý díl líbil srovnatelně nebo dokonce víc než první. Ale tady se zadařilo. Prostředí paláce a dění v něm mě totiž bavilo o něco víc než věznice a úkoly v prvním díle. Děj neměl hluchá místa a ani se nějak netáhl, pořád se víceméně něco dělo, takže mě to udrželo v pozornosti. Kiva mi byla pořád sympatická, až na některé momenty, kdy mi připadala jako moc veliká naivka. Ale Jaren mi k srdci ani tady tolik nepřirostl. Přišel mi spíš jako hezký klučina, který tam je, aby měla hrdinka nad kým přemýšlet a po kom slintat, ale on sám mi přišel takový nijaký. To už mě mnohem víc bavil jeho bratránek, který Kivu tak rád popichuje a jejich špačkování mě bavilo mnohem víc než cukrování s Jarenem. Celkově mě kniha hodně bavila, přečetla jsem ji rychle a už se těším na další díl.... celý text

Mořská panna a paní Hancocková 2019, Imogen Hermes Gowar

Jako první mě nalákala obálka. Po přečtení anotace jsem čekala, že to bude spíš o nějakém společenském vzestupu prostřednictvím mořské panny. Přeci jen, už v těch dobách lidi bažili po kdejaké senzaci, i když jim přišla odporná, třeba kabinety zrůd. Ale tohle tu bylo spíš nakousnuté a absolutně nedotažené. Jakmile se do toho začaly motat nevěstky a děj se víc přemisťoval do bordelu, tak mi přišlo, že se míchají jablka s hruškami a celé to nedává jako celek smysl. Druhá mořská panna tam už vlastně vůbec nedávala smysl. Nebyla jsem schopná sympatizovat s jedinou postavou. Pan Hancock působil místy jako trouba a ne jako kdoví jak chytrý obchodník a taková Angelika byla postě jen ukňouraná běhna, která potřebovala mecenáše. A celé to navíc bylo hrozně a zbytečně roztahané. Mít to tak o dvě stě stran méně, tak to celé knize jen prospěje. Dočetla jsem to jen proto, že jsem čekala na nějaký zvrat nebo že se třeba dozvím něco o původu oné senzace. Ale nestalo se. Konec byl stejně nudný jako většina knihy.... celý text

Krvavý lístek 2020, Crystal Smith

Ze začátku mě kniha bavila a přišla mi poutavá, i když mi celá ta záležitost kolem honu na čarodějnice přišla lehce zvláštní. Aurelie mě taky docela bavila, Zane už bohužel tolik ne, ale po jejím úprku mě to celé nějak přestávalo bavit a nepřišlo mi, že se děj ubírá takovým směrem, který se mi líbí a už se mi to nečetlo tak lehce. Ke konci se to zlepšilo, ale nějak mi nepřišlo, že to potřebuje další pokračování, vždyť se to docela hezky uzavželo. Uvidím, jestli se pustím do dalších dílů.... celý text

Viking 2013, Edison Marshall

Podobné příběhy mám obyčejně ráda, ale tady mi nějak nesedl styl vyprávění. A vlastně ani chování postav a zdlouhavé popisky situací. Něco tomu zkrátka chybělo a něco naopak přebývalo. Je to zkrátka přesně ten typ knihy, který by mohl být i zajímavý, ale nastalo jen zklamání. Nevrátím se k ní a nejspíš brzo zapomenu o čem vlastně byla, protože mě nudila.... celý text

Stroj času / Ostrov Dr. Moreaua 2017, Herbert George Wells

Obě povídky jsem už v nějakém stylu viděla zpracované i filmově, takže jsem nešla do neznámých vod, i když třeba stroj času se v něčem liší. Ale ničemu mu to nevadí. Sice mě místy lehce unavovaly zdlouhavé popisky, ale jinak mě obě povídky bavily.... celý text

Smrtka 2018, Neal Shusterman

Na Smrtku jsem se chystala už delší dobu, protože mě zaujalo to téma. Bála jsem se, aby to nebylo celé málo popsané, svět nebyl dotažený nebo měl příběh díry. Ale naštěstí se nestalo. Svět, kde už neexistuje přirozená smrt a proto je zapotřebí Smrtek, je rozhodně zajímavá a originální myšlenka a to zpracování se mi líbilo. Mělo to svůj řád, svoje pravidla, nekladla jsem si během čtení zbytečné otázky, jak se někdy u podobných knih stává, protože má daný svět logické mezery. Dokonce i obě hlavní postavy mi byly sympatické a byla jsem zvědavá, jak to celé dopadne. A vzhledem k tomu konci si samozřejmě musím přečíst další díl, protože mě pokračování celého příběhu dost zajímá.... celý text

Znamenitá mrtvola 2022, Agustina Bazterrica

Tak i já jsem se nakonec rozhodla přečíst tuhle kontroverzní knihu, které je všude plno. A vůbec ten hype okolo nechápu. Dobře, je to kontroverzní a místy nechutné... a to jako stačí? Víc někteří čtenáři nepotřebují? Smutné, to jediné mě na tom asi šokuje. Mě osobně to nijak neznechucovalo, protože jsem po celou dobu čtení nevěřila ani za mák téhle možnosti. Nebylo to zkrátka vůbec uvěřitelné. Vážně by lidi přijali myšlenku kanibalismu, protože by údajně neměli dostatek bílkovin a nehledali by jiné alternativy? (jako že už teď jich je tuna) Nebo snad vymizela jakákoliv jiná možnost obživy? Všechna pole a rostliny přestaly plodit? Vzhledem k tomu, že už v začátku knihy měl Marcos v lednici rajčata, okurku a měl i rýži, tak na světě zbylo nejspíš dost jiného jídla. Je to prostě až moc absurdní a mnohé chování lidí, aby si maso obstarali, taky. Proč by někdo kradl rozkládající se mrtvoly? Člověk nemá šanci takové maso v sobě bez následků udržet. Něčemu takovému bych možná, ale jen možná uvěřila u knihy odehrávající se za 100-200 let ode dneška, v totálně rozbité společnosti bez jakékoliv morálky a pravidel. Ale ne v dnešní společnosti. Tohle není žádná dystopie. Celé to haló kolem knihy je postavené jen na té absurditě. Ale to prostě nestačí. Styl psaní mě praštil do očí hned na začátku a nezvykla jsem si na něj, byl moc jednoduchý, použitý čas mi čtení taky nezlehčoval. Jako kdyby to psal žák deváté třídy bez slovní zásoby. To, že místo přímé řeči tam bylo často jen popsáno, co kdo řekl, mi taky vadilo. Samé on řekl, ona řekla, on tohle, on támhleto. Postavy byly nesympatické, ploché a celé to bylo prostě jen vyhnané do absurdna, bez špetky nějakého promyšlení a hlubšího děje. A i ta neustálá snaha šokovat po chvíli přestala mít efekt. Časté popisky z jatek začaly nudit. Tady zafungovala jen obří reklama a relativně originální téma, ale zpracování nefunguje vůbec. Pobavila jsem se jednou, u věty "otroctví je barbarský čin" jak hlásaly noviny. Vážně tam při psaní autorka neviděla to protiřečení si? Konec jsem čekala, ale totálně to pohřbil. Tak on si ji celou dobu vychovává a pak prohlásí tohle? Nelogická tečka za nelogickou knihou. Naštěstí mi přečtení téhle knihy zabralo jen chviličku. Být to bichle, tak budu akorát naštvaná, že jsem ztratila čas tímhle.... celý text

Laskavý jed 2021, Natalie Mae

Knížka mě nalákala na anotaci a obálku, ale bohužel mě nechytla. Blackovou to nepřipomíná ani náhodou, nechápu to srovnání. Celkově jsem měla problém se začíst, svět mi nepřišel nijak originální ani podrobný a postavy byly taky nemastné neslané. A hlavně mě hrozně nudil začátek a jak mě nechytí ten, mám pak obvykle problém i se zbytkem knihy. Není to sice napsané zle, ale mě to nezaujalo. Už jsem asi moc zvyklá na mnohem rozvinutější a zajímavější fantasy světy a zápletky. Tahle kniha bude patřit k těm, na které si za týden ani nevzpomenu. A do druhého dílu se asi nepustím.... celý text

QualityLand 2021, Marc-Uwe Kling

Místy jsem se i pousmála, ale většinu času mi to přišlo jako takový nic moc mix inspirovaný některými díly Black Mirror, jak u tu několikrát padlo. Příběh jako celek zkrátka nefungoval, místy to bylo zbytečně překombinované a tak se neustále muselo vysvětlovat co jak funguje a proč. Děj to upozadilo a nebyl vůbec zajímavý. Možná kdyby to bylo celé udělané jen jako krátké vsuvky a sekce s komentáři, tak to bude fungovat líp.... celý text

Královna Alžběta 2015, Alison Weir

Jsem trošku zklamaná. Od Alison jsem četla už hodně knih a prakticky vždycky se mi její zpracování líbilo. Ale tady jsem měla trošku problém. Alžběta mi tu přišla dětinsky zatvrzená a místy i hloupá. na to jak měla být chytrá a schopná. A Robert byl vyloženě jako nadržený pitomec. Četla jsem hodně čistě historických článků a faktů o její vládě a jejím vztahu s Dudleym, proto mi tohle pojetí jejich vztahu nějak nesedlo. Čekala jsem, že se dozvím něco víc o její vládě z jejího pohledu v románové podobě. Ale většinu času jde jen o sňatkovou politiku ( ano, bylo to v její době vážné téma, ale za její dlouhé vlády se toho přece dělo mnohem víc) a o to, zda si pod sukni Dudleyho zrovna pustí nebo ne. Což bylo zdlouhavé a občas dost nudné. A taky mi moc neseděl ten místy dost moderní způsob komunikace a stylu psaní. To je oproti jejím jiným knihám jako pěst na oko.... celý text

Romance u moře 1999, Jane Austen

Mě tahle kniha bohužel nesedla. Snažila jsem se začíst, ale i když je poměrně krátká, tak jsem začala přeskakovat. Vadilo mi hlavně neustálé debatování o nemocech. Každý má v háji nervy nebo žlučník, každý je churavý a citlivý na to či ono. Místy to připomínalo debatu důchodců, který se předhání v tom, koho co víc bolí. Hlavně Parkerovi mi byli dost nesympatičtí a dlouho jsem přemýšlela, co je vlastně pointou této knihy. Asi i dost dělá to, že ji celou nepsala Austinová a já to tam pořád cítila.... celý text

Láska, moc a intriky - Královny a jejich milenci 2001, Helga Thoma

Místy jsem se sice trošičku ztrácela kvůli častým letopočtům a taky kvůli tehdejšímu nešvaru stejných jmen v rodových liniích, ale jinak je to čtivá a poučná kniha. i když už jsem některé informace znala, dozvěděla jsem se pořád spoustu nových.... celý text