trudoš
přečtené 6905
Zaplať nebo zemři
2010,
Eric Garcia
Zaplať nebo zemři! je akční román, který paradoxně postrádá akci. Zní to divně, ale v důsledku to tak skutečně je. Celá kniha je tvořena chaotickou rekapitulací událostí minulých, skáče z jednoho tématu k druhému a na závěr zjistíte, že ústřední dějová linie zabírá prakticky třetinu románu. Že by vás autor ochudil? To ani náhodou. Kombinace vzpomínek a současného děje u mě fungovala bez problému a například přehodnocování pěti neúspěšných manželství patří k tomu nejzábavnějšímu, co jsem ve sci-fi v poslední době četl. Když zkombinujete humor románu Všechny moje lásky Nicka Hornbyho s nadsázkou Zabíjení Štěpána Kopřivy, tak získáte určitou představu, co od knihy můžete čekat. A rozhodně si nenechte zkazit dojem filmem (Repo Men). Ten sice poměrně věrně kopíruje zápletku (až na závěr), jenže na ní tato kniha postavená rozhodně není.... celý text
Engerlingové
1995,
Jaroslav Velinský
Takřka tisícovka vybraných obyvatel Rakouska-Uherska se těsně před pádem monarchie skryje do předem vybudovaných podzemních prostor, aby unikla zkáze lidstva, která je s příchodem nové republiky jistě na dosah. A uniknout se jim skutečně povede, málem navždycky... Přestože tvorbu Jaroslava Velinského zbožňuji, Engerlingové byli pro mě kamenem úrazu. Chybějící ústřední dějová linie, neexistující hlavní postava, er-forma vyprávění - to všechno jsou drobnosti, na které u tvůrce nedoceněného Oty Finka nejsem moc zvyklý. Ono je ale poměrně důležité, jak bude kdo příběh vstřebávat. Já se po deseti stránkách rozhodl pro satiru a s tím si vystačil až do konce. Možná to v rámci tématiky a autorových ambicí nebyla ta úplně nejlepší volba, na druhou stranu čtení se mi tak proměnilo v zábavnou jízdu plnou zdegenerovaných trpaslíků a jejich absurdně popleteného pohledu na svět. A tahle podoba mě vážně okouzlila. Dokonce natolik, že i přes počáteční nelibost nedám na knihu s odstupem času dopustit.... celý text
Hvězdný vlk
2002,
William King
Warhammer - svět prosycený temnotou, kde naděje tleje v pangejtu - pro mě vždycky byl, je a bude bezbolestnou odpočinkovou četbou. Rychlý děj a nenáročná koncepce, to jsou hlavní klady těchto knih. Pak je to krev, hlášky, násilí, čest, magie, krev, kosti, střeva, odvaha, krev, síla, mozky, krev, humor, krev. Ne, nejsem masový vrah ani sociopatický vegetarián, prostě si jen občas potřebuji odpočinout od filozofování nad životem, vesmírem a vůbec. Pravdou je, že zápletka je ve Warhammeru často až na posledním místě a originalitu děje by jeden pohledal (maximálně že se velcí borci mlátí s ještě většími borci). A právě ve Hvězdném vlkovi to William King dotáhl do extrému, takže tu v důsledku nejde o nic jiného než o ten boj. Válčí se od první stránky a jen občas si hlavní postava dává chvilkovou pauzu, čistě jen proto, aby se připravila na další monstrózní bitku. Ano, to co jsem před chvílí vychvaloval, se zrovna tady poměrně vymstilo. Holt, kdo chce kam, pomozme mu tam.... celý text
Drachenfels
2002,
Jack Yeovil (p)
Vítejte ve světě Warhammeru, kde lidé, trpaslíci, elfové a jiné pronárody, žijí na pokraji zkázy, bojujíce nekonečnou válku s všemocným chaosem. Proto je také většina warhammerových knih založena na jisté dávce sadismu a surovosti, praktikovaných nejčastěji na bitevním poli. Nemluvě o nenáročnosti příběhů, rychlém spádu a nějakém tom černém humoru. V jednoduchosti je síla a ne že ne. Ani Drachenfels z tohoto proudu příliš nevybočuje. Jediné, čím se liší, je vcelku netradiční námět. Jack Yeovil rozehrál čtivý, lehce detektivní příběh zasazený do divadelních kulis, který má sice do první ligy daleko, ale nemám pocit, že by autor chtěl konkurovat zrovna na tomhle poli. Což je znát především na zápletce, jež se rozvíjí prakticky sama a postavy do ní zasahují jen proto, že to mají ve scénáři. Podobně bijí do očí umělé charaktery, měnící se podle toho, co situace zrovna vyžaduje. Přesto to byla vedle Zabíječů Williama Kinga příjemná změna, i když zdaleka nedisponuje tak ikonickými hrdiny.... celý text
