trudoš
přečtené 6905
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Byla nebyla jedna malá holčička jménem Koralina a ta jednoho večera objevila temnou chodbu v místech, kde dřív byla pevná cihlová zeď. Na druhé straně nalezla svět velmi podobný tomu našemu, jen s drobnými rozdíly. Zvířata mluví, lidé mají místo očí knoflíky a stínům se nedá věřit… Jsou různé druhy pohádek – a ne všechny jsou určeny pouze dětem. A právě Koralina je jednou z těch, nad kterou by i bratři Grimmové potěšeně tleskali nadšením. Nenápadná hororová atmosféra, jednoduchý příběh s rychlým spádem, vypravěčské umění a v neposlední řadě i nízký počet stran jsou zárukou toho, že knihu přečtete skutečně za chviličku. Podobně jako Alenka v říši divů či Malý princ je plná barvitých dialogů, kouzelných postav a krásných scén, což ještě umocňují stylové ilustrace Davea McKeaneho. Krátká novelka, kterou po dočtení sice založíte do knihovny a zapomenete, ale některé motivy budou v mysli rezonovat už navždy. A takhle to Neil Gaiman hraje v podstatě vždycky.... celý text
Kámen na vrcholu
2004,
Ewa Białołęcka
Ewa Białołęcka tentokrát upustila od povídkové formy a vrhla se rovnýma nohama do hlubin románu. A nezklamala. Svět, který kdysi vytvořila v krátkých textech, zde maximálně využila a příběh mladičkých anarchistických mágů rozvedla do celku daleko rozsáhlejšího, než sama zřejmě původně plánovala. Kamínek už není hlavní postavou, která události čtenáři zprostředkovává a vyprávění se rozdrobilo mezi všechny hrdiny, kteří s Tkáčem iluzí opustili kontinent. Dozvídáme se tak daleko více o motivacích jednotlivých aktérů a přitom sledujeme, jak se z chlapců pomalu stávají muži. Bohužel nic není dokonalé. Tentokrát totiž můžeme zapomenout na nějaký závěr. Už od prvních stránek je patrné, že autorka nikam nespěchá a své figury chce nejdříve řádně proprat před divákem. To má za následek desítky drobných událostí, které vám sice postavy více přiblíží, ale pro zápletku jako takovou moc význam nemají. A vzhledem k tomu, že sága už u nás přestala vycházet, je těžké přijmout otevřený konec s nadšením.... celý text
Ďáblovo oko
2010,
Jack McDevitt
Ďáblovo oko je čtvrtá kniha detektivní sci-fi série, pojmenované podle ústředního hrdiny, futuristického archeologa Alexe Benedicta, který při svých cestách vesmírem řeší všelijaké případy. Bohužel u nás nevydané první tři svazky z let 1989 až 2005 se na rozpačitém dojmu docela podepisují. Kromě toho, že se postavy v ději sem tam na předchozí události odkazují, stává se hrdinou i vypravěčem tohoto dílu Alexova sekretářka a sám Alex je víceméně upozaděn. Jack McDevitt si navíc daleko více zakládá na kosmologických záhadách a vesmírných paradoxech než na zápletce samotné, takže ústřední motiv (tedy odhalování zločinu) je odsunut na vedlejší kolej. Proto původní kriminální úmysl tak úplně nefunguje a výsledkem je pouze nefunkční detektivka ve scifistických kulisách. Přestože mám pro McDevittovu tvorbu slabost, tenhle román byl pro mě drobným zklamáním. Ale i když tady budu na knihu házet špínu zleva zprava a hartusit na všechno možné, faktem zůstává, že je to pořád neuvěřitelně čtivá věc.... celý text
