trudoš přečtené 6905
Rod Rees v druhém díle netradiční steampunkové tetralogie polevil ve zběsilém tempu, které nastolil v předchozí knize. Navíc mu už nestačí pracovat s virtuálním světem, který se snaží proniknout do světa reálného a ovládnout jej. Ne, ke slovu přicházejí magické mocnosti, jež rozehrávají hru na předurčení, proroctví a spasitelství. Vše získává nové dimenze a zpočátku tolik nápaditý děj dostává punc mystičnosti, do všeho vnášející pouze zmatek. Jenže hra „Kdo je ve skutečnosti mesiáš?“ je fajn pouze do té doby, než přeroste dvě stě stran. Plusem je, že co bylo v Zimě definitivní, se rychle mění a převlékání kabátů je prakticky na denním pořádku. Ovšem i přes všechny zvraty chybí Jaru nosnější zápletka. Postavy se potácejí od jednoho úmyslu ke druhému, aniž by se zatím vším skrýval nějaký cíl. Naštěstí nezmizel autorův cit pro dobrodružství a jisté odlehčení ve vyprávění, které stále dělají četbu tolik atraktivní. Uvidíme, jestli třetí díl něco vylepší, nebo sérii naopak ještě více pohřbí.... celý text
První kniha tetralogie PoloSvět je v mých očích malý, ale naprosto dokonalý klenot dobrodružné fantastiky. Kromě toho, že se jedná o velmi nápaditý steampunk, překvapí Rod Rees i kombinací alternativních historických osobností a netradičním mystičnem samotného PoloSvěta. Od prvních stránek udržuje napětí v naprosto neodhadnutelné akční jízdě, která nabírá stále větší a větší obrátky. O to víc zamrzí, že kniha končí ve chvílích zcela zásadních zvratů. Ve výsledku tedy i přes ujetost základního motivu naprostá spokojenost. Jen se obávám, že se v budoucnu autorovi ne tak úplně podaří domyslet útok softwaru na naši realitu. Už v téhle knize jsou ohledně tohoto tématu drobné nelogičnosti, které naštěstí díky spádu zápletky zapadnou do zapomnění, a člověk je připíše na vrub světu, kde je vlastně možné všechno. Ale bojím se, bojím, nekontrolovatelného selhání.... celý text
Umrlčí tanec
2012,
Daniel Tučka
Daniel Tučka úplným literárním nováčkem sice není, Umrlčí tanec je ovšem jeho debutovým románem. A přestože má naprosto epesní obálku, bohužel trpí mnoha nešvary. Především zápletkou, která by vystačila na povídku, ne na takřka čtyřsetstránkovou knihu. Zápas o osud města volenými zástupci Zla a Dobra je věc rozhodně pěkná, na můj vkus snad jen zbytečně metaforicky zpracovaná. Za co si však autor rozhodně zaslouží pochvalu, je jazyková poetika. Sice je znát jak se příliš šluňácky snaží vyhnout hrubším výrazům, ale stylistika vět funguje a dialogy, ač jsou sem tam zbytečné, netahají za uši a příjemně šlapou. Naneštěstí je hlavním hrdinou čajíčkář a amatérský historický šermíř - tedy pro mě smrtící kombinace. Ne kvůli nereálnosti, spíše naopak. Ostatní postavy, které hrdinovi s různou důležitostí sekundují, jsou rozhodně pestrobarevné a občas i vtipné - jen je jich možná až příliš moc na to, aby si čtenář oblíbil alespoň jednu z nich, navíc když jejich chování je vesměs dosti podobné.... celý text
Batman: Soví město
2013,
Scott Snyder
Scott Snyder pokračuje v krasojízdě, a ačkoliv Soví město není tak úderné, jako Soví tribunál, pořád patří mezi to lepší z Batmanovského kánonu, co u nás vyšlo. Především kvůli tomu, že nabízí ucelené příběhy, které dávají smysl, aniž byste k tomu museli složit vědomostní zkoušky na Vysoké škole Gothamské. Tudíž žádné odkazy na děje minulé, současné či budoucí, ale efektivní dobrodružství, které si vystačí s vlastním arsenálem. A přestože se znovu opakuje téma padoucha na vzestupu, včetně jeho následné porážky Batmanem, koncepce jednotlivých epizod je svěží a netradiční. Jen ta obehraná dějová klišé si autoři mohli odpustit. S čímž souvisí zklamání nad demaskováním hlavouna Tribunálu, protože v tom byla až příliš cítit snaha „šokovat“, aniž by za to však scenárista zaplatil jakoukoliv cenu. Naštěstí to nesklouzlo do psychedelické roviny jako třeba u alba Batman R.I.P. Každopádně doufám, že v tomhle inovativním duchu se série ponese i nadále a to nejlepší nepředvedla pouze na začátku.... celý text
Tajné války superhrdinů Marvelu
2010,
Tom DeFalco
Obrovské zklamání. Tajné války superhrdinů Marvelu se pro mě staly synonymem naprosto zmatečného děje, který je nejen nudný, ale ještě zaplněný komickými figurkami v trapných kostýmech, co se snaží spolu jakože bojovat. Navíc na straně padouchů jsou jen čtyři důstojní hráči, zbytek je jen banda nevýznamných lúzrů. Třešničkou na dortu je pak nástup Spider-Woman, Titanie a Volcany, které se tu zčista jasna objeví, aniž by vůbec kdo tušil co, kde, kdy a proč. Sympatické na celé knize je ovšem její komplexnost, protože kromě tradiční dvanáctidílné série obsahuje také útržky konců příběhů, na které Tajné války navázaly. Takže můžeme sledovat, jak se do vesmírné arény hrdinové dostali. Samotné drama pak začíná rovnou faktem, že jednotliví aktéři byli vytrženi ze svých domovů. Podobný význam mají i závěrečné bonusy, ukazující formou různorodých povídek životy postav, kterým Tajné války výrazně změnily život. Takže provedení parádní, obsah ale vysloveně poplatný dobovému komiksovému trhu.... celý text
Smutek nás pozůstalých
2013,
Robert Kirkman
Vyprávění se hnulo dál, přičemž Robert Kirkman - věren svému původnímu předsevzetí - rozehrává další události hodně ze široka. Až začíná být docela otázkou, jestli má vůbec pro sérii vymyšlený nějaký konec, nebo prostě pojede do nekončena a ještě dál. V tomto díle se hrdinové musí vypořádat se ztrátou domnělého bezpečí a rozhodnout se, co dál, což je docela těžké rozhodování, vzhledem k tomu, že celý svět je totálně v troskách. Moji oblíbenci tak procházejí novými vnitřními dramaty, jenže tentokrát to na mě působilo dojmem zbytečné omáčky, výplní mezi budoucími zvraty. A protože ty momentálně na obzoru nejsou, je víceméně jasné, že nedojde ani k ničemu zásadnímu. Ovšem výplň je to kvalitní, jen je třeba si ji vstřikovat v těch správných momentech, aby člověk všechnu tu beznaděj náležitě ocenil. Postavy totiž nadále působí hodně zranitelně, a kromě Michonne tu vlastně není žádný superman, který by klátil zombíky s nonšalancí borce jako byl Duke Nukem. Moc se těším na to, co bude dál.... celý text
Duše Benátek a další povídky
2013,
Mike Mignola
V hrůzyplné atmosféře trochu slabší, než předchozí Dutozem, naproti tomu zde skvěle funguje civilní stránka práce v Ú.P.V.O. Příběhy jako Takový obyčejný den v úřadu, nebo Něco je pod mojí postelí dokonale ilustrují škálu problémů, se kterými se hrdinové musejí potýkat a zároveň se u toho nezbláznit. Přesto se nemohu zbavit dojmu jisté rozpačitosti, kdy jednotlivé povídky jsou buď příliš přímočaré, nebo se utápějí v poetičnosti. Dokonce se mi dvakrát stalo, že jsem si nebyl zcela jist, zda mi logika zvratů správně zaklapla. A i když chemie mezi postavami funguje na jedničku, na tak krátkém rozsahu, jaké povídky nabízejí, toho příliš rozehrát nejde. Místo v mém srdci si ovšem tohle obludárium sociopatů bezesporu získalo a vůbec nevadí, že hlavní tahoun je fuč. Určitě bych ale uvítal spíš jeden větší příběh, kde každá rovina má svůj smysl a zápletka nějaký konkrétní směr. Což vzhledem k tomu, že ústřední aktéři již byli představeni, byla by škoda nevyužít toho příště pro něco většího.... celý text
Stará páka
2011,
Garth Ennis
Zase starý ujetý Tommy Monaghan a jeho parta bizarních přátel, což v praxi znamená ohňostroj absurdního humoru, drsňáckých hlášek a především skvělých gagů. O krvelačných dinosaurech či interdimenzionálních bytostech nemluvě. To platí především o prvním příběhu - Čerstvé maso - nad nímž snad žádná duše komiksového fanouška nemůže nepookřát blahem. Na zbylých dvou (Stará páka a Úžasňák) se už maličko promítá fakt, že Garth Ennis míří se sérií do cílové rovinky a tak řady hrdinů začínají nenápadně řídnout. Opětovně se tak dočkáme nostalgického hloubání nad osudovostí a neodvratitelností, které ovšem i tak působí sympaticky, protože někam směřuje, namísto toho aby přešlapovalo na místě jako ve čtvrtém a pátém albu. Navíc to tentokrát není žádná fňukárna, ale příjemně chlapácká akčňárna, precizně vyvážená nepředstavitelně bláznivými zvraty a ukrutnou spoustou vystřílených kulek. Prostě další skvělý Hitman, který sice nedosahuje kvalit prvních knih, ale rozhodně je návratem k tomu lepšímu.... celý text
Planetary 2: Čtvrtý muž
2013,
Warren Ellis
O chlup lepší než první album, především proto, že příběhy jsou o trošku ucelenější a souvislosti konečně začínávají nabývat smyslu. Z tohoto pohledu je jasné, že po dočtení celé série Planetary bude kniha Do všech koutů světa viděna ve zcela novém světle. Ovšem pouze v případě, že se toho někdy dočkáme. A třebaže ubral Warren Ellis na drsňáckém humoru, pořád sestava „archeologů nemožného“ baví už jen svým stylizovaným chováním, záporáky nevyjímaje. Scénář pak výrazně posouvá hranice toho, co člověk v dobrodružném komiksu považuje za možné. Jak už jsem naznačil na začátku, dějová osnova drží víc pohromadě, a i když vyprávění nedisponuje předimenzovanou akcí, jakou by člověk u superhrdinského komiksu čekal, bohatě to vynahrazuje hutnou atmosférou a neotřelými nápady. Chvílemi ze všech těch záhad běhá až mráz po zádech, přičemž očekávání hrůz příštích je naprosto pohlcující. Ostatně ono celé to žonglování s nadpřirozenem a moderními technologiemi je ohromně strhující i zábavné zároveň.... celý text
Přízračné kruhy
2013,
Jeff Smith
Zábava na stejné úrovni, jako v případě minulých dílů, jen dějová linka zase stagnuje - je znát, že Jeff Smith příběh uzavřít ještě nechce, přestože vizi konce má, díky čemuž toho páté album moc neřekne. Spíše naopak, ožívá úhlavní záporák a zlo vítězí na ještě více frontách, než bylo prve vůbec myslitelné. Jenže to je v kostce asi tak všechno. Zápletka se tentokrát omezila pouze na dva proudy, ale že by to mělo za následek přímočařejší gradaci, to se bohužel říct nedá. Za trochu krkavčí považuji hlavně celý ten motiv Přízračných kruhů, jejichž smysl zdá se mi poněkud zbytečný. Ale třeba se ještě ukáže, jak zmýlený jsem byl. Rozhodně však díl pro fanoušky série, každý jiný v tom bude lítat jako pučmeloun v sádelnici. Ne že by to nebylo báječné čtení, ale souvislosti vyžadují znalost předchozích událostí. Ovšem těžko si nezamilovat statečného Ferdu, potřeštěného Švandu nebo věčně spekulujícího Podfu, především kvůli smělým dialogům, jež jednotlivé postavy polidšťují až na samotnou dřeň.... celý text
Quentin Gentil a mistr úniků
2013,
Greg (p)
Fajn komiks pro děti, nejsou-li tedy odchovány potřeštěnou animací Mladých Titánů nebo SpongeBoba. Tohle je spíš tradičnější frankofonní kousek z dob Asterixe, Leonarda, Lucky Luka či Tintina - což v praxi znamená, že po výtvarné stránce je na to vážně radost pohledět. Ovšem důvod, proč série není skloňována se svými slavnějšími „bratry“, začne být patrný poměrně záhy. Lineární zápletka spoléhá na nekomplikovanou dětskou mysl a tak se nepouští do žádných větších akcí. To sebou bohužel přináší scenáristický nešvar ve formě jednoduchého plánu, jenž se na začátku předestře, pročež pak až do konce sledujeme jeho průběh, aniž by došlo k nějaké zásadnější proměně. Komika se přitom drží v mezích společenského bontonu, beroucího v potaz cílovou skupinu a v rámci toho se nesnažící vybočit z řady. Díky tomu ztrácí maličko na přesahu a na dospělého čtenáře zapůsobí spíš pro nostalgické kouzlo, než humorný obsah. Na druhou stranu, jde o rozjezd série, takže konečný soud bych si schoval na později.... celý text
Kick-Ass: Nářez 2
2013,
Mark Millar
Přesně jak slibuje anotace, je to ještě větší nářez, než první díl. Rozhodně není nouze o nečekané zvraty ani brutální scény. V tomhle ohledu komiks plní svůj účel na jedničku, včetně zábavné nadsázky. Horší už je to s prací ohledně postav. Přestože Mark Millar vytvořil několik opravdu děsivých momentů, často se nezdá, že by na protagonisty nějak zapůsobily - zhanobení mrtvoly Plukovníka Pravdy tým „superborců“ příliš neřeší, vyvraždění množství sousedů Kick-Assovy tajné lásky sám hrdina ani nekomentuje, a závěrečné škemrání Zuřivce o život působí absurdně ve světle jeho předchozích činů. Jistě, je to nevycválaný puberťák, který neví co s hormony, ale taky člověk, jenž neměl nejmenší problém střílet do nevinných lidí či dětí. Ovšem uznávám, že tahle série tu není od toho, aby se brala vážně. Navíc nutno přiznat, že autor neopomíjí pracovat se skutečnými životy hrdinů a právě zde dochází k hodně pozoruhodným komplikacím, které slibují velmi zajímavý vývoj do příště. Máme se na co těšit.... celý text
Darebák
2013,
Frank Miller
Je mi jasný, že si koleduju o ukamenování pro umělecký nevkus, ale tohle byla vážně bída. Za pět set padesát kaček jsem dostal osmačtyřicet stran sice výtvarně i technicky vymazleného komiksu, ale s obsahem pro kočku. Sice hard 'n' heavy metal punk rock kočku, ale pořád kočku. Jako jo, individualita je důležitá věc, stejně jako mít vlastní názor na život, vesmír a vůbec, přičemž jakýkoliv zákaz ve jménu dobra nemusí být nutně dobrý zákaz. Tohle všechno vám ovšem nadhodí v podstatě až poslední stránka příběhu. Všechno před ní vypráví - napůl v metaforách, napůl v krvi - o boji malého nezbedy, co se snaží utéct z područí svých rodičů. Nutno podotknout, že hodně podezřelých rodičů, co dost možná ani nejsou jeho. Konec, tečka. To se přiznám, že jsem už utratil daleko menší peníze za mnohem více zábavy se stejným, ne-li lepším výsledkem. Asi holt nejsem správný anarchista. Každopádně vyvstává otázka, jestli ten by za něco takového dal peníze. Spíš to vidím na basu dobře vychlazených piv.... celý text
Flash: Znovuzrození
2013,
Geoff Johns
Před koupí toho komiksu byste si měli ujasnit jednu důležitou věc. Víte, kdo je Flash? Jistě - patří do síně slávy nakladatelství DC, je ďábelsky rychlý a má červený kostým s bleskem na hrudi. Ti informovanější možná budou vědět i to, že pod šarlatem se skrývá forenzní pracovník policie Barry Allen. Ale co dál? Jestli od Znovuzrození čekáte nějaké stručné shrnutí historie tohoto superhrdiny, dočkáte se jen zklamání. Album je významné především proto, že po třiadvaceti letech vrací na scénu legendární postavu DC univerza. Což vzhledem k tomu, že v Čechách s tímto hrdinou vyšla všehovšudy přesně jedna velká nula komiksů, ocení asi málokdo. Kvalitu pak nezachraňuje ani zápletka, která hodně počítá se čtenářovou znalostí toho, kdo, kde, kdy a proč. A když jsem nevěděl, nebylo tam nic, podle čeho bych se mohl nějak zorientovat. Potom už mi nezbylo, než obdivovat alespoň obrázky, které jsou krásnou ukázkou moderní stylizované detailní kresby, ale ničím víc.... celý text
Gaston 1 - Z packalských archivů
2012,
André Franquin
Příjemná stripová série, která určitě potěší všechny fanoušky frankofonního komiksu. Ostatním však bude pravděpodobně připadat jako vytržená z kontextu. Postava Gastona totiž vznikala na stránkách magazínu Spirou, kde se zpočátku objevovala pouze jako bezprizorní figura, jež neměla zásadnějšího využití. Později vznikly kreslené vtípky, v nichž sympatický packal dovádí svými kousky členy redakce k šílenství, a ty si pak prosadily vlastní řadu. Co rozhodně stojí za povšimnutí, je hravá karikatura Andrého Franquina. Ten chlap byl mistr. S humorem už to ale tak slavné není, je znát, že dílo už má nějaká ta léta za sebou. Většina skečů je tedy úzce provázaná s dobovým děním a atmosférou v časopise, o němž většina čtenářů dnes nemá ani ponětí. Takže se zkrátka nechytáte, nebo vám pointy přijdou přespříliš průhledné. Groteska je to ovšem střízlivá, jemná a perfektně nakreslená. A já jsem skutečně rád, že tady vyšla alespoň tahle malá ukázka autorovy dlouholeté působnosti na belgickém trhu.... celý text