trudoš přečtené 6862
Conan: Plíživý stín a další příběhy
2024,
Doug Headline
Ani v pátém svazku neztratily Napoleonovy děti glanc a vyšvihly další tři skvěle zadaptované povídky Roberta Ervina Howarda. Má to tu správnou hororově dobrodružnou atmosféru, široké rozpětí dějových lokalit a nakonec i různorodou stavbu zápletek. Kvalita scénářů se tentokrát sešla na výbornou; i z těch slabších textů dokázali tvůrci vykřesat maximum. Za mě osobně jednoznačně zvítězil Plíživý stín, už jen proto, že samotnou povídku mám moc rád a právě zpracování Christophe Beca mě vrátilo o třicet let nazpátek, kdy jsem ji četl v knize poprvé, přičemž dokonalý vizuál, o který se postaral Stevan Subic, z ní učinil doslova pastvu pro oko i duši každého fanouška žánru Meč a magie. Zbylé příběhy – Bůh v míse a Černý cizinec – pak zaujmou především rozdílným přístupem k žánru, kdy cyklicky neopakují obehrané motivy a ani v nejmenším neselhávají stran dramatičnosti či napětí. V obou případech mi pouze chvilku trvalo zvyknout si na práci výtvarníků Emmanuela Civiella a Jeana-Luca Masboua.... celý text
Král popela
2024,
Raymond E. Feist
Raymond E. Feist po mnoha letech mile překvapil. Při poslední trilogii Války Chaosu jsem nabyl dojmu, že svět Midkemie prostě není schopen opustit, nemluvě o změně stylu vyprávění, který jakoby nikdy nedospěl. A ejhle, najednou je tu Král popela, epická fantasy se vším, co k modernímu žánru patří. Autor se pustil se do mnohem temnějšího vyprávění, koneckonců hned úvodní kapitola dává jasně na srozuměnou, že motivy řeckých tragédií dodnes ovlivňují jeho tvůrčí imaginaci. Samozřejmě, ostřílený spisovatel v sobě nezapře rozmáchlého vypravěče. Dějové linky se k sobě sbíhají pozvolna a valnou většinu románu zabírá pomalý vývoj postav, přičemž ústřední dějová zápletka se laxně formuje v pozadí a ke slovu se dostane až v závěru. Škoda jen, že Feist nakonec neodolá a v dalších dílech přeci jenom všechno s Midkemií propojí. Přesto dokazuje, že je stále schopen ohromit jak nové čtenáře, tak zaujmout ty, kteří nad ním dávno mávli rukou, když již po několikáté od něj dostali to samé co posledně.... celý text
Gannibal 3
2024,
Masaaki Ninomija
Atmosféra houstne, a i když se vlastně nedozvíme nic nového, jednotlivá odhalení dávají tušit děsivé souvislosti. Masaaki Ninomija hraje rafinovanou partii, kdy do posledního okamžiku netušíte, komu věřit; takže cokoliv se dozvíte, podvědomě berete s rezervou. S blížícím se finále je však jasné, že policistu Agawu nečekají dobré časy. O to je sympatičtější, že se hrdina nestaví do role oběti a aktivně dává najevo, jak moc by jej vesničané podcenili, kdyby k němu přistupovali jako k obyčejné měšťácké nule. Čím dál víc se ukazuje, že být pod tlakem je něco, co Agawu vnitřně uspokojuje, naneštěstí přitom dost často zapomíná, že má mladou ženu a maličkou dceru. A právě o ty máte v důsledku největší strach. Gannibal nezklamal ani třetím dílem. Sice jsem i tentokrát skřípal zuby nad odfláknutým pozadím, kdy autor upravuje v grafickém programu fotografie, aby si zjednodušil práci, ale rozčarování vynahrazuje perfektně gradovaným hororem, jemuž momentálně chybí jediné – krvavé vyvrcholení.... celý text
Stín bohů
2022,
John Gwynne
Pro mě jednoznačně nejlepší epická fantasy s vikingskou tématikou. Pravdou je, že John Gwynne pouze přiznává inspiraci severskou mytologií, namísto toho, aby příběh zasadil do známých kulis mrazivé Skandinávie. Vytváří si vlastní svět, ovšem předobraz je zřejmý i pro slepé a hluché. Ústřední premisa Krvopřísežných je přitom značně podmanivá – poté co skončila válka bohů a svět zůstal v troskách, lidé na své „ochránce“ definitivně zanevřeli. Jejich monstrózní pozůstatky se povalují tam, kde zemřeli a každý se snaží zapomenout na zkázu, jakou způsobili. Je ale otázkou času, než nějaký chytrák někoho z padlých oživí… Vyprávění se drží tří dějových linií, sledující osudy tří různých hrdinů, jež se díky velmi krátkým kapitolám mezi sebou svižně střídají. Škoda jen, že prakticky až do samého konce není jasné, o čem trilogie bude pojednávat. Ovšem průběžný vývoj jednotlivých zápletek, heroická atmosféra, stylové prostředí a v neposlední řadě uhrančivé kulisy udržují čtenáře neustále v napětí.... celý text
Cesta do Údolí trollů
2024,
Malin Falch
Nádherně nakreslený příběh v duchu románů Ronja, dcera loupežníka Astrid Lindgrenové a Petr Pan Jamese Matthewa Barrieho, s podmanivou atmosférou anime filmů Hajao Mijazakiho a komiksové série Amulet Kazu Kibuishiho. Nadějná norská výtvarnice Malin Falchová rozvíjí Cestu do Údolí trollů pozvolna a s minimem slov, nijak se to ovšem neprojevuje na bezbřehé fantazii, jíž oplývá. A v okamžiku, kdy se vyprávění překlene do bájného světa mýtů a legend, neubráníte se okouzlení nad autorčinou imaginací. Neřeší se co, proč či jak, ale pouze s kým se spřátelit a na koho si naopak dát pozor. Je v tom přitom stejnou měrou zkombinován nenásilný humor, mrazivé napětí i dětské nadšení pro dobrodružství. Slabinou je pouze dějová osnova, u níž ani po dočtení první knihy série absolutně netušíte, jakým směrem se bude v dalších dílech ubírat. Nastíněno je hned několik možných cest a stejně tak je představeno množství zajímavých postav, ovšem co bude hrát ústřední part, je zatím pro všechny tajemstvím.... celý text