trudoš
přečtené 6922
Život Vernona Subutexe 1
2023,
Virginie Despentes
Život Vernona Subutexe není román pracující se zápletkou, protože ta je pro autorku vedlejší. Jistě, spojovací prvek celého textu v příběhu obsažen je, ovšem spíš než pro samotný závěr čtete každou kapitolu především z toho důvodu, aby vám byl odhalen další střípek skládačky zvané moderní Paříž. Virginie Despentes bez pozlátka popisuje poměry v nejšpinavější ulici i v mezi nejvyšší smetánkou, přičemž exceluje ve vykreslení jednotlivých charakterů, jež vám představuje s nonšalancí věhlasného cirkusáka. A to nemyslím nijak pejorativně, právě naopak. Protože jestli vás kniha něčím ohromí, je to autorčina schopnost zachytit jedinečné protagonisty, kteří vás poměrně nahodile provázejí vyprávěním. Neočekávejte vývoj, zapomeňte na vyvrcholení, oželte absenci pointy. Tohle je jízda plná revolty, muziky, drog i sexu, viděná různými pohledy a nahlížená z různých úhlů. Jsou tu kapitoly, u kterých budete brečet od smíchu, stejně jako momenty, při kterých vám bude srdce pukat žalem. Zkrátka život.... celý text
Sekáč
2024,
C.K. McDonnell (p)
Když pracujete v týdeníku, jenž se zabývá paranormálními jevy v Londýně a jeho okolí, neznamená to ještě, že jim sami musíte věřit. Pro redakci Podivné doby se však ty nejdivočejší sny staly skutečností, když odhalila odvrácenou stranu reality, plnou monster, bájných stvoření a… překvapivě upírů. Teď se navíc zdá, že se kvůli tomu redaktorů snaží někdo (nebo něco) zbavit. A protože nejlepší obrana je bodnutí lžící do ledvin, vytáhnou proti paranormálnímu šmejdu tu nejšpinavější zbraň ze všech – bulvární novinařinu! Irský stand-up komik a televizní scenárista C. K. McDonnell (vlastní jménem Caimh McDonnell) pokračuje ve fantaskní komedii, v níž se skupina nesourodých hrdinů snaží vyrovnat se skutečností, že svět je ovládán magickými entitami. Sekáč je urban fantasy dovedně střižená černou komedií, přičemž je právě tak dobrá, jaké jsou vaše zkušenosti z redaktorského prostředí. A jestli žádné nemáte, můžete si o tomhle nejbláznivějším zaměstnání ze všech udělat zcela konkrétní představu.... celý text
Zloba
2024,
Mike W. Barr
Kombinace příběhu zasazeného do 80. let a pak do roku 2008 funguje skvěle – v případě prvním je to díky scénáři, který se zbytečně nenimrá se slovy a dává prostor obrazovému vyjádření, v případě druhém je to kvalitním navázáním na motiv starý čtyřiadvacet let. Jen čtenář musí přijmout model padoucha, který se kvůli osobní mstě potřebuje oblékat jako Batmanova Nemesis a zároveň o něm nikdo nikdy neslyšel. Každopádně po řemeslné stránce jde o lepší standart, jedinou slabinou je nevýrazný průběh, kdy vás vlastně nic nepřekvapí. Co ovšem funguje víc než dobře, jsou padouchovy důvody ke zločinnému jednání, které je na hraně toho, co i čtenář považuje za správné – likvidace zkorumpovaných policistů. To, že na vrcholu žebříčku je pak komisař Gordon, napětí ještě umocňuje, stejně jako potřeba poodhalit minulost a poznat všechny souvislosti. V tomhle ohledu Mike W. Barr i Tony Bedard nezakolísali, takže i když Zloba neoslní bůhvíjakou koncovkou, jako samostatná partie vůbec nepůsobí špatně.... celý text
Legendy & latéčka
2023,
Travis Baldree
Pohodová a nekonfliktní fantasy, která je tak pohodová a nekonfliktní, až se v ní vlastně neděje vůbec nic zajímavého. Orčice Viv se rozhodne pověsit barbaření na hřebík a založí si kavárnu. Do té začnou chodit lidi, pročež káva s sebou samozřejmě přináší samé zajímavé osobnosti, takže se brzy vytvoří důležitý rodinný kruh, který se nerozetne, ani když dojde k té nejhorší možné katastrofě… Jako číst si to někde v teple kavárenského podniku, když je venku plískanice a člověk opravdu nemá náladu přemýšlet nad smyslem existence botrytis italica, jsou Legendy & Latéčka fajn volbou. Třeskutá legrace se sice nekoná, ale pozvolně hřejivá atmosféra knihou prochází stejně jistě, jako když si naložíte nohy do lavoru teplé vody. Travis Baldree má však daleko k mistrům žánru jakými byli Terry Pratchett či John Morressy, což se projevuje především v nevýrazné zápletce a obehraných zvratech. Potenciál tam rozhodně je, teď ještě aby nastoupila vůle tvořit příběh, namísto receptů na kávové cukrovinky.... celý text
Deadpool: Samuraj
2024,
Sanshirou Kasama
Tohle jsem úplně nepochopil. Zápletku ano, tam toho na přemýšlení moc není, spíš smysl celého toho projektu. Chápu, že si bratři ze Země vycházejícího slunce chtěli napsat vlastního Deadpoola, ale proč potom nezvolili nějaký smysluplný způsob, jak jej v ději využít? Ono chvástat se ukecanou postavou na čtyři sta padesáti stranách je fajn, ale v rámci užvaněného degeneráta nic nového pod sluncem. Boření čtveré stěny je zábavné asi pět sekund, odkazů na slavné manga série poskrovnu a ocení je jen zarytí fandové, no a hostovačka taky žádný zázrak – něco jako když Expendables navštívil Chuck Norris. Humor typicky deadpoolovský, jenže jak se příběh nikam nevyvíjí, je těch slovních hříček a sexuálního podtextu příliš na jednom místě, aniž by to s přibývajícím počtem stran začalo být skutečně vtipné. Když k tomu připočtu infantilní dějovou osnovu, přijde mi, že jsem za ty peníze dostal krapet málo muziky. Na mém hodnocení se proto ani tak neodráží kvalita komiksu, jako spíš zklamání z něj.... celý text
Srdce Ticha
2024,
Paul Dini
Album, které se vyplatí číst v chronologickém pořadí série a ne tak, jak byla vydávána – tedy až po Domu Ticha, které vám jinak prozradí ústřední zvrat. Ne, že by šlo o něco klíčového, přesto míra emocí nebude tak silná, když už budete dopředu vědět, do čeho jdete. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, jak jsem editorům Legendy o Batmanovi vděčný, že do série zahrnuli tolik děl Paula Diniho, přičemž se v nich postupně všechno vzájemně propojuje; přesně jak autor sám plánoval. Tentokrát se nám dostane psychologického rozboru Ticha, alias Thomase Elliota a musím uznat, že jeho osobnost získává na smysluplnosti, ne jako v díle Jepha Loeba a Jima Leeho, kde byl pouhým novým záporákem. Nádherně tu také krystalizuje vztah Batmana s Catwoman, což na jednu stranu není nic nového, ale je to rozehráno s grácií, jež chytne za srdíčko. Ostatně celý příběh je v důsledku komornější, i přes všechny ty obskurní padouchy, počínaje Doktorem Ezopem, až po bizarní zločin, jakým je například krádež srdce.... celý text
Stín smrti
2024,
Egon Trnka
Už se vám někdy stalo, že jste se s hrdinou románu ztotožnili natolik, až to byl takřka váš příběh a ne někoho imaginárního? Historik, který klesl na společenské dno a skončil u příležitostných výkopů, načež mu osud přihraje do cesty práci kronikáře vesničky v zapomenutém koutu Jihočeského kraje, může na někoho působit příliš literárně, ovšem v mém případě jsem v tom viděl vlastní životní cestu. Samozřejmě bez všech těch dramatických berliček, ovšem i tak bylo při čtení nad čím vzpomínat. Stín smrti Egona Trnky působí na českém detektivním trhu jako zjevení – nehraje si na Kriminálku Kotěhůlky, ani nestaví zápletku na sociálních problémech té které vedlejší postavy. Vyprávění o zapomenutém (nebo spíš přehlédnutém) zločinu působí přirozeně a vyšetřování Záviše Brieftragera, který je právě tak skvělým detektivem, jako kdokoliv z nás, je stejnou měrou zábavné i napínavé. A závěrečná perlička s panem Vondruškou mě doslova rozebrala. Bravurní kniha a já doufám, že se brzy dočkáme další.... celý text
