trudoš
přečtené 6931
Poslední slovo
2024,
Taylor Adams
Pár hezkých nápadů zpracovaných se všední řemeslností. Taylor Adams se začíná až příliš často opakovat v základním námětu – boj se zabijákem v opuštěné oblasti – a na textech se to projevuje čím dál méně propracovanými postavami. Autor si uvědomuje, že nemůže psát dokola o těch samých lidech jen jinak pojmenovaných, a tak se jejich charaktery snaží pokaždé okořenit trochu jiným způsobem. Ale tentokrát mu to nevyšlo, třebaže oceňuji snahu zakomponovat do příběhu něco, s čím máme zkušenost pravděpodobně každý z nás. Negativní střet s autorem na konto záporného komentáře. Ale právě proto, jak důvěrně tu situaci člověk zná, nepřijde mu to jako něco, kvůli čemu by někdo zabíjel. Vše následující už zavání trochu stylem Jefferyho Deavera, kdy jsou nám klíčové informace schválně podávány po kouskách, abychom si obrázek o situaci nemohli udělat hned na začátku. Přesto se čtenáři začne rýsovat skutečný motiv už někdy v polovině románu a zbytek je tak navzdory autorově snažení bez překvapení.... celý text
Rváčov 2
2023,
Džian Baban
Autorskému duu Baban & Fischer se bohužel nepodařilo udržet všechny časové roviny, dějové zvraty a portfolio postav v dostatečně přehledném představení tak, aby i méně pozorný čtenář bez poznámek pochopil, co přesně se na jevišti odehrává. Přesto ze závěrečných kapitol prosvítá jasný paprsek smysluplného záměru a kouzelného odkazu, nebo chcete-li poselství, které má hlavu i patu. Před čím ovšem nelze jinak, než s úctou smeknout klobouk, je dokonalé zachycení porevoluční atmosféry a snahy pražských mládežníků o uchování Vontovské éry, jež se z domů, pavlačí a uliček pomalu přemisťovala na střechy a do podzemí. Právě tyhle momenty doslova dýchají autenticitou, až by to člověk pomalu dokázal brát jako faktografický dokument. V tomhle ohledu je Rváčov fascinující. Zápletka se naneštěstí malinko ztrácí, jak se míchají dějové linky a proplétají osudy účinkujících figur. Hlavní osa vyprávění jako by se dostávala do pozadí a ve finále je tu jen proto, aby nějak rámovala celý ten nádherný obsah.... celý text
Damian: Batmanův syn
2024,
Grant Morrison
Andy Kubert navazuje na temnou vizi Granta Morrisona, představenou sešitem Batman 666 a zároveň v nočních můrách strašící Bruce Wayna v sérii Batman s.r.o. Samotný koncept je perfektní, protože staví Damiana do role dospělého, který si musí uvědomit důsledky svých činů. Jenže tohle funguje v komiksu jako jediné. Zápletka naopak klopýtá, ať už v nedotažených detailech, nedbalých chybách a ve finále i nevyřčených odpovědích. Na to, že jde o uzavřenou sérii se ani nezdá, že by autor plánoval cokoli dotáhnout do konce. Spíš rozehrává atraktivní motivy a nechává je žít vlastním životem, aniž by projevoval zájem o to, co s nimi v budoucnu bude. Ostatně, ani již zmiňovaný Batman 666 celou věc nijak neobjasní, protože je právě tak psychedelický, jak jsme u Morrisona zvyklí. Ale díky celému kompletu Legenda o Batmanovi se alespoň chytáte v myšlence, jakou tvůrce měl v plánu vnést čtenáři do mysli, což je o mnoho víc, než když tahle epizoda před lety vyšla u BB artu v albu Batman a syn poprvé.... celý text
Vikingové a věštkyně
2024,
Malin Falch
Stejně dobré jako úvodní svazek série. Třebaže forma vyprávění je na pomezí kýčovitého animáku pro děti, celkově si to udržuje podmanivou atmosféru, kdy doslova cítíte, že vám autorka neříká všechno, ale přesto se necháváte strhnout jejím příběhem. A ano, je to pro děti, navíc pro děti, které příliš neholdují textu. Ale to neznamená, že by měl být uražen čtenářův intelekt či vkus. Malin Falchová se dovedně vyhýbá násilným scénám, přesto komiksu nelze upřít nelítostnost, když dojde na střety lidí a magických bytostí. Nešvarem je pouze klasická obsese představovat s každou další knihou nové postavy, pročež se šíře protagonistů úspěšně rozrůstá, aniž by se zcela vyjasnilo, jakým že směrem se zápletka vlastně bude ubírat. Jisté je jedno – Sonja nemá v magické říši co dělat a čím déle v ní bude setrvávat, tím více zmaru do ní přinese. Lépe řečeno, jde po ní monstrózní trol Trym, který neustane v bezohledném běsnění, dokud Sonja neskončí v jeho žaludku. A to je jen počátek všech trablů…... celý text
After: Grafický román. Kniha 1
2024,
Anna Todd
Adaptace do komiksu, obraná o to nejzajímavější na celém původním textu – erotiku. Nejde o to, že bych slintal po mladých tělech (třebaže slintám), ale když zbavíte banální romanťárnu o to jediné, co jí dělá jinou než ostatní, stane se z ní pouze banální romanťárna, u níž trnete nad každým dalším obehraným zvratem. To už kdyby spisovatelka Anna Todd v komiksovém scénáři vynechala lechtivé pasáže úplně, mohla z toho být alespoň emočně působivá vanilka. Takhle je to bohužel jako koukat na porno, ve kterém je všechna ta pěkná mladá anatomie přelepená hvězdičkami. A tak mi nezbývá než komentovat hloupoučký příběh naivní dívky (zadané), která propadne kouzlu citlivého drsňáka (proutníka), jež jí imponuje především tím, že je rozervanej, což překvapivě skončí starou dobrou ruční prací na obou stranách (ano, je v tom sexuální dvojsmysl). Naneštěstí se velká svatba v závěru nekoná, na to je ještě příliš brzo – jsme teprve v první polovině první knihy z celkových pěti. Pro mě ale konečná už teď.... celý text
Garfield - Sportem ke žraní
2024,
Jim Davis
„Zkus si někdy čokoládovou tyčinku vybalit, než ji sežereš.“ „Á… pán je nóbl.“
Akční týpek
2024,
Andy Riley
Miluji Králíčkovy sebevraždy, Domácího zubaře i Sobecké prasátko, takže jsem do Akčního týpka vkládal velké naděje. A to byla asi chyba. Andy Riley totiž ve finále neudělal nic jiného, než že navázal na úspěch Dogmana Davea Pilkeyho, evidentně doufaje, že když může být populární něco takového, bude mít snadnou cestu k bazénu plného lehkých svlečen. Jenže co funguje tam, nefunguje tady. Samozřejmě z pohledu dospělého, vůbec se neodvažuji soudit, jak komiks mohou vnímat děti, ale předpokládám, že pozitivně – vozembouchy tu jsou, obří roboti taky a nějakého toho morálního poselství se též dočkáme, takže mise splněna. Jenže to celé působí hrozně uměle, kdy si nejste jisti, nakolik autor zápletku myslí vážně a jestli náhodou hned na další stránce nebude stržena opona a všechno se neodhalí v jiném světle. Naneštěstí nefunguje ani humor, ani absurdní zápletka – ne proto, že by to nebylo vtipné, ale čistě pro ten průhledný kalkul, který jsem za tím vším (dost možná mylně) po celý čas viděl.... celý text
Nozaki, mistr romantiky 1
2024,
Izumi Cubaki (p)
Pohybovat se víc v prostředí redakčních a tvůrčích procesů japonského komiksu, určitě bych Nozakiho hodnotil lépe. Tentokrát totiž nejde o celistvý příběh, ale spíše o něco na způsob klasických evropských stripů. Čtyři okénka na stránce pod sebou, vypointované do humorného skeče. Něco je slabší, něco naopak odzbrojující, ovšem v kombinaci s množstvím nezapamatovatelných jmen a splývajících obličejů se nemůžu ubránit dojmu, že mi dobrá polovina komiky naprosto unikla. To, co začíná dvěmi postavami, končí celou plejádou a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby další tucet či dva stál na značkách, čekaje na znamení, kdy lze vstoupit na scénu. Mistr romantiky ovšem není pouze o zábavě, ale i o výrobním procesu mangy – od základního nápadu po finální vytažení tuší. Byť nejde o žádnou objevnou informační reportáž, minimálně základy toho, jak vznikají komerčně úspěšné japonské komiksy, dostanete. A navrch špetku zamilované potřeštěnosti, která většinu zúčastněných hrdinů umí sympaticky polidštit.... celý text
Ve stínu blesku
2024,
Brian McClellan
Třebaže se nová série Briana McClellana v detailech podobá těm předchozím, v základních motivech je úplně jiná. Magie je tentokrát založená na práci se sklem, jež zvyšuje různé lidské schopnosti, ať už jde o sílu, moudrost, výdrž či rychlost. A pak jsou tu tací – tzv. sklenění tanečníci – kteří dokážou se sklem doslova psí kusy. Jako třeba zmasakrovat celou armádu. Kouzlo zápletky spočívá ve zjištění, že docházejí prostředky na další výrobu skla, což de facto znamená konec civilizace. Do toho jedna vládní strana intrikuje proti druhé, třetí se tiše směje, čtvrtá brousí nože a pátá nalévá jed do vinných sklenic. Děj se řítí kupředu s razancí dělové kule, přičemž autor se nespoléhá pouze na atraktivitu hrátek o moc – v pozadí vyprávění bují dalekosáhlejší problémy, dost možná hrozící smést všechno živé z povrchu zemského. Šestisetstránkový rozsah přitom dává dostatek prostoru pro velkou i malou epiku a jediné, co člověka zamrzí, je nenadálý konec, nutící netrpělivě vyhlížet pokračování.... celý text
Cesta pro vraha
2024,
Jaroslav Velinský
Na detektivních románech Jaroslava Velinského zbožňuji především civilní způsob, jakým rozehrává kriminální zápletku. Ani tentokrát nejde o nic nesmyslně vykonstruovaného – Ota Fink je přinucen zúčastnit se podnikového lyžařského zájezdu, aby hned po příjezdu na horskou chatu zjistil, že jeden ze spolucestujících někde mezi Prahou a Martinicemi zmizel. Následné peripetie při hledání ztracené soudružky Marie jsou skutečnou cestou pro vraha, nesoucí se v duchu sněhových závějí, mrazivých rán a chladnokrevných rozhodnutí. V kontextu předchozích knih je tak Cesta pro vraha jednou z těch rychlejších, protože se odehrává v průběhu dvou - tří dnů, což náramně zvyšuje dějové tempo. Celé to přitom působí jako autentická příhoda z mládí, kdy představy o zločinu jsou v přímém střetu s temnou stránkou reality. Zároveň se autor opět drží oblíbené trampské tématiky, která sice v dnešní době může působit jako těžký underground, ale na ty, co v ní alespoň částečně vyrůstali, dýchne parádní nostalgií.... celý text
Zlodej
2021,
Arpád Soltész
„Život kriminálnika bol oveľa jednoduchší a bol aj zábavnejší. Byť slušný je pakáreň.“ Arpád Soltész vykresluje 90. léta se stejnou syrovostí, jako třeba Dominik Dán či Jozef Karika, ovšem namísto toho, aby popisoval děsivě humpolácké praktiky mafie, soustředí se na životy lidí, kteří chtěli přijít k penězům a ke svému údivu zjistili, že legálně to nepůjde. Autor to však neobaluje do hávu chrabrého zbojničení, ale rozehrává tragikomické drama vzestupu a pádu obyčejného zlodějíčka, jenž se neštítí zaprodat duši zlu. Protože když to neudělá on, udělá to někdo jiný na jeho úkor. Problém s podobnými antihrdiny však spočívá v tom, že k obírání druhých je nemotivuje životní tíseň, ale prachobyčejná touha po snadno nabytých penězích a v ten moment se čtenáři těžko křesá jiskra sympatie, jinak by si musel připustit pohnutky shodné s jejich. Přesto románu Zlodej nelze upřít perfektně vykreslenou atmosféru doby, která bohužel, na východním Slovensku ani po třiceti letech nedostála výrazných změn.... celý text