Tvurce001
přečtené 379
Sonety
1970,
William Shakespeare
Pozdrav z gauče Na okna tluče bestie, Na všechna i ta střešní. Nebe tu bolest neskryje, Nesmyje z šatů slzy třešní. Nazdařbůh mraky stříhá, Kam patří možná netuší. Kulatá jako kniha, Koulí se tiše po duši. ----- Omlouvám se, ale jak jinak okomentovat Šejkspíra než básní ? .-)... celý text
Nejstarší česká rýmovaná kronika tak řečeného Dalimila
1957,
Dalimil
Svébytně tendenční a laskavě krásné, ale tento způsob projevu asi patřil k té době. (Ostatně, jako by tomu bylo někdy jinak ;). Krása musí být tendeční, už z ujeté podstaty pojmu krása. V "podstatě" jí nic jiného nezbývá. Jinak by totiž krása jen mrhala talentem. 5*... celý text
Sofiin svět
2019,
Jostein Gaarder
"Nevzniká z peněz ctnost, ale z ctnosti vznikají peníze i všechny ostatní pro lidi dobré věci, v soukromí i v obci. Jestliže hlásáním těchto zásad kazím mládež, byly by tyto zásady škodlivé. Tvrdí-li však někdo, že hlásám něco jiného, mluví nepravdu." Tohle sice v knize nenajdete, ale alespoň máte možnost se dozvědět o tom, kdo to "nejspíš" vyřkl jako první. Roztomilá modrá kniha. 5*... celý text
Deník z Hirošimy
1978,
Mičihiko Hačija
"Je velice drzý." :-) Napsala mi učitelka do žákovské knížky ve 3.třídě ZŠ, když mne načapala, kterak si krátím trest "po školu" četbou této knihy, místo toho, abych seděl rovně s rukama za zády a zíral do prázdna opuštěné třídy. Dodnes na obě vzpomínám s láskou - na knihu i na učitelku, jejíž jméno, na rozdíl od názvu knihy, jsem už dávno zapomněl. Samotná kniha je poměrně zdařilá, byť otřesná, výpověď přeživšího atomový výbuch.... celý text
Návod k použití železnice
2023,
Jaroslav Rudiš
Dočteno dnes. Drahý pane autore knihy, děkuji vám z celého srdce, že jste mi takto něžně, po hrabalovsku, připomněl, že jsem vlastně železniční člověk. Mí přátelé také kdysi s úžasem sledovali, kterak sedím hodiny v hospodě u piva zahloubán do tajuplných příběhů ukrytých pod, navenek banálním, povrchem jízdních řádů. Jsem totiž podobně, jako vy, "postižen" nevyléčitelnou (n)emocí, totiž patologickou láskou k železnici. A poslední kapitola dojala téměř celou hospodu, protože my čecho-seveřané, my nádraží v Jedlové milujeme. S dojetím čtenář.... celý text
Neblahý Juda
1963,
Thomas Hardy
Četl jsem kdysi dávno, ale jedna věta mi v hlavě přeci jen uvízla ..." Všechno bylo krásné a nic nebolelo." Nápis na náhrobku ...tak asi tak. Silný příběh!