Tyet přečtené 1452
Věčník
2015,
Nedžad Ibrišimović
Když jsem si kupovala knihu bosenského spisovatele Nedžada Ibrišimoviće, čekala jsem podle anotace něco mezi Egypťanem Sinuhetem a Dávnými večery od Mailera. Vůbec nic takového ale od knihy nečekejte. Není v ní melancholická moudrost Waltariho ani surová magie Mailera. Tohle vůbec není snadné čtení a kniha není pro každého. Na druhou stranu je to nejpozoruhodnější a nejkrásnější kniha, kterou jsem za poslední dobu četla. Působí málem hypnoticky. Jsme zvyklí prožívat u dobrých knih emoce, nejčastěji napětí, strach, radost, pobavení, někdy hluboký vhled a pochopení. U téhle knihy jsem snad poprvé v životě prožívala pocit štěstí. Ten ale vlastně nebyl zapříčiněný dějem, ale pouze zásluhou autorova umění (a také překladatele), kde jsou slova a věty přesně takové, abyste štěstí cítili. Jde o příběh dlouhověkého (snad nesmrtelného?) písaře Nefertiho, který se narodil v Egyptě v době faraona Hora-Aha z První dynastie zhruba před pěti tisíci lety. A který sepisuje svůj život jako zbožný muslim v Bosně v polovině dvacátého století. Neví, proč žije tak dlouho, protože se necítí být ničím výjimečný. Setkal se s Ahasverem, věčným Židem, sedm let strávil na korábu Bludného Holanďana a zažil jeho vykoupení, v Himálaji mluvil s nesmrtelným arhatem Pindolou Bháradvájou (to je mimochodem jedna z nejhezčích scén knihy). Prožil množství životů, protože nemohl zůstávat na jednom místě, vypadal totiž stále stejně mladě. Účastnil se mnoha historických událostí. Průvodcem a nejbližším přítelem mu byl Hazrat a-Chidr, islámská mystická postava, taktéž z rodu dlouhověkých. Autor přizpůsobuje jazyk danému období a místu, kde Neferti zrovna žije, takže na začátku se v textu orientujete velmi těžce, protože možná takhle nějak mluvili a přemýšleli Egypťané před pěti tisíci lety. Také Turecká část není jednoduše čitelná, člověk se ztrácí v arabských jménech, která mu znějí všechna stejně a typické muslimské mnohomluvnosti až užvaněnosti. Bludný Holanďan je ponurý, hrubý a záludný, je to prostě nešťastný zloduch. Ale nakonec se polepší a zemře. Nejtragičtější postavou je ale Ahasver, který se staletí toulá po světě a v duši si nese křivdu. Kniha je opravdu zvláštní a výjimečná a doporučuji ji z celého srdce.... celý text
Slavnost Johna Saturnalla
2013,
Lawrence Norfolk
Romantická a nostalgická kniha Lawrence Norfolka, která popisuje život trochu tajemného kuchaře během Cromwellovy revoluce v Anglii. Děj je vcelku předvídatelný, nic překvapivého vás na stránkách téhle tlusté knížky nečeká, ale příjemně se čte, autor má pohodový, klidný styl vyprávění. Z přemíry popisů přeplácaného, opulentního jídla se mi občas zvedal žaludek, ale knížku hodnotím pozitivně, už jen pro krásné zpracování. Trochu mě mrzelo, že autor víc nezpracoval nepochybně zajímavé téma Saturnovy slavnosti, na to jsem se vlastně těšila nejvíc, ale člověk by neměl nic očekávat, aspoň nebude zklamán.... celý text
Bratři Sesterové
2013,
Patrick DeWitt
Netradiční kovbojka Patricka deWitta je syrová, úderná, velmi vtipná, místy melancholická a rozhodně je to nádherné počtení. Autor má dar slovy vytvářet ve vaší mysli dokonalé scény, charaktery, pohnutky, strachy, chvástání i upřímnost hlavních postav. Prostředí divokého západu v časech zlaté horečky na stránkách knihy ožívá a vy se ocitáte přímo v té špíně, krutosti, trapnosti, penězích a humoru. Knížka, kterou jsem si po dlouhé době doopravdy vychutnala. Velmi doporučuji.... celý text
Chuďásek Boží - Život sv. Františka
2011,
Nikos Kazantzakis
Tahle kniha Nikose Kazantzakise, kterou jsem četla půjčenou, je pro mě velice zvláštní. Během čtení jsem ji často rozčileně odložila, protože mě popouzelo Františkovo chování. Proč se nenají? Proč se neobleče? Proč je tak zarputilý, tak pošetilý, tak šílený? Knížka ležela často několik dní nedotčená hřbetem nahoru a já se na ni nemohla ani podívat. Knihu jsem dočetla doslova se sebezapřením, vrátila, a považovala to za ukončenou věc. Jenže během měsíců po přečtení neuplynul den, abych na Františka z této knihy nepomyslela. Podráždění vyprchalo a já některé jeho činy začínala chápat. Ta kniha mi uvízla opravdu hluboko, hluboko pod kůží a nastal den, kdy mi došlo, že tuhle knihu musím mít v knihovně. S velkou vnitřní omluvou jsem si tuhle zvláštní knížku nakonec koupila, aby se stala jednou ze vzácných kousků v naší knihovně.... celý text
Postel u okna
2006,
M. Scott Peck
V knize psychologa Morgana Scotta Pecka postavy přemýšlí, jednají a mluví jako z učebnice psychologie. Schematické pojetí příběhu jakoby ze skutečného života, neobsahuje žádný nadhled, pochybnosti o roli psychologie, natož špetku humoru. Ačkoliv se může zdát, že kniha je hlubokomyslná (je plná Boha, duše, podvědomí a tak dále), opak je pravdou. Možná může sloužit studentům psychologie jako soubor modelových situací, se kterými se mohou v praxi setkat. Kniha se mi nelíbila ani obsahem, ani použitým jazykem.... celý text
Za devíti vlnami: Kniha irských mýtů a legend
1999,
Marie Heaney
je kniha irských mýtů a legend, které sebrala a převyprávěla Marie Heaney. Pro irské děti jsou tyhle příběhy jako pro nás Staré pověsti české, prostě stará, obnošená vesta, ale pro nás je to svěží, neobvyklé a magické vyprávění. Mně obzvláště jsou irské legendy blízké, možná pro zcela iracionální chování hrdinů a trochu šílenou magičnost. Po přečtení vám bude jasné, kde bral Tolkien inspiraci k Pánu prstenů. Nad některými legendami jsem seděla v zamyšlení několik dlouhých minut, uchvácená drsnou krásou a takovým velkolepým, mocným smutkem. Nejvíc mě asi okouzlila legenda o tom, "Jak Cúchulainn a Ferdia svedli souboj u brodu". Jo, a věděli jste, že Beltaine se čte správně "baltina"? Já teda ne.... celý text
Promlčení
2015,
Jiří Březina
K současné české detektivce přistupuji většinou s určitou dávkou skepse. U téhle knížky ale byla zcela zbytečná, protože se povedla. Výborně se čte, autor z vás nedělá blbce (opravdu jsem až téměř do konce netušila, kdo je vrah), knížka nemá hluchá místa a nevyskytuje se v ní plané žvanění. Navíc má kromě napětí ještě přidanou hodnotu – a to zápletku odkazující na ne zrovna radostnou část naší vlastní historie. Knížku určitě doporučuji k přečtení a moc se těším na další knihu od Jiřího Březiny.... celý text
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
V každé z dvanácti depresivních povídek Radky Třeštíkové se vyskytuje slovo bábovka – odtud název knížky, kterou jsem přečetla za jediné odpoledne, skvěle se čte. Ve vzájemně propojených příbězích osamělí, sobečtí, neupřímní a polítováníhodní lidé žijí své ubohé, plytké položivoty zavření v klíckách vlastní důležitosti a ani se sami sebe vzájemně nedotýkají. A to vše v kulisách ponurého, šedého města. Tato bezútěšná kniha může vyvolat dojem, že takhle všichni lidé prostě žijí, že je pro ně neznámým pojmem čest a hrdost, že se partneři a přátelé neustále podvádějí, lžou si, okrádají se a pohrdají sebou navzájem. Že děti jsou rodičům zcela lhostejné a každý nemyslí na nic, jen na sebe. Ale ujišťuju vás, že to tak není. Z knížky jsem se musela trochu oklepat a uvědomit si, že znám jiné lidi a žiju jiný život než tyhle postavy.... celý text
Skryté poklady
2016,
kolektiv autorů
Stanislav Mešťánek sepsal vyprávění uprchlíků, kteří se skrývají v opuštěné továrně v Amsterodamu. V ulicích zuří boje, které nastaly po antiglobalizačním mítinku koncem minulého století. Vypravěči pochází ze všech koutů Země a střídají se, aby se zabavili a ztlumili napětí, které v komunitě vládne. Některé příběhy jsou lepší, jiné špatné. Stále jsem čekala, kdy dojde na to, proč byla taková knížka napsaná. Nedočkala jsem se. Knihu lze brát jako četbu do vlaku nebo na dovolenou, víc v ní nehledejte. Vydal Malvern, což je zárukou skvělého provedení.... celý text
Stíny na kupecké stezce v učení sibiřského šamana
2015,
Pavlína Brzáková
Protože jsem si od skvělé Pavlíny Brzákové zamilovala knihu Dědeček Oge a také Dva světy, vrhla jsem se na Stíny s velkým očekáváním. Obyvatele Sibiře zničil komunista a alkohol. Kniha ve mně zanechala pocit zmaru, beznaděje a ošklivosti a to mi nestačí, zklamala mě.... celý text
Kdo chodí úvozem mrtvých
2015,
Adam Kadmon
Útlá knížka místních pověstí "k zábavě i poučení" sesbíraná a upravená autorem s mýtickým pseudonymem mě velmi potěšila, protože téměř všechna místa, o kterých se v knížce píše, důvěrně znám. Ať už je to Novopacko, Hrad Pecka, Miletín, hořický Gothard, Hřídelecká Hůra, Holovousy, Kuks nebo Ostroměř, všechno to jsou krajiny a městečka, které miluju a i touto cestou se o nich dozvídám víc a jsou tak mému srdci ještě bližší.... celý text
Cit slečny Smilly pro sníh
2006,
Peter Høeg
Severská detektivka Petera Hoega začíná velmi slibně. Vlastně je výborná téměř do konce. Je to dobrodružný příběh dokreslující stav mysli a duše jedné chytré, ale asociální ženy, které někdo zabije jediného přítele, malého kluka. A ona má pocit, že mu dluží vysvětlení. Knížka se čte velmi dobře, navzdory tomu, že ve většině čtenářských recenzí se píše opak. Je to napínavé, pěkně to odsejpá a navíc nemáte pocit, že čtením detektivky jen zabíjíte čas. Temné, studené a zádumčivé tóny knihy se ale v závěru změní v hysterický nesmysl ve stylu Indiana Jonese. Konec knihy pro mě představuje zklamání, ale i tak knížku doporučuji k přečtení, už jen proto, abyste se dozvěděli, jak se žije Gróňanům v Dánsku.... celý text
Divočina
2015,
Cheryl Strayed
Cheryl Strayed podnikla ve svých sedmadvaceti letech túru po Pacifické hřebenovce a ušla 1770 kilometrů úplně sama a s nepředstavitelně těžkým báglem. Důvodem byla nespokojenost s vlastním životem, smrt mámy, heroin a rozvod. Zdá se, že během cesty z Cheryl spadla všechna tíha, zocelila se na těle i na duchu. Knížka je vtipná, svěží a upřímná. Autorka se nesnaží udělat se lepší. Od románu jsem vlastně nic nečekala a byla jsem mile překvapená, je to prima odpočinková četba. A musím říct, že Cheryl má můj obdiv, je dobrá.... celý text
Podvolení
2015,
Michel Houellebecq
Na mnoho lidí působí Podvolení jako nejslabší román Michela Houellebecqa, ale já ten názor nesdílím. Je pravda, že mám pro autora slabost a jsem ochotná mu odpustit téměř cokoliv, ale i přesto si myslím, že kniha je to dobrá. Hlavní hrdina vzbuzuje jako obvykle současně soucit i odpor, máte chuť s ním současně zatřást, jednu mu vrazit nebo ho obejmout. Román se odehrává v nedaleké budoucnosti, lépe řečeno v roce 2022 ve Francii. Prezidentské volby vyhraje poměrně překvapivě muslimský kandidát a od té chvíle se začne Francie proměňovat. Nutno podotknout, že ne všechny změny jsou k horšímu, i když islám vzbuzuje v mnohých čtenářích negativní konotace. Houellebecq jako vždy provokuje, nutí k přemýšlení a s nepřehlédnutelným gustem odhaluje nepěkné stránky lidské psýchy. Poživačnost, egoismus, lenost, zbabělost. Možná je tento román na první dojem povrchnější než ostatní autorova díla, nic dramatického ani drastického se zde neodehrává, bolest není zničující. Samota, opuštěnost, marnost – to vše je ale stále přítomno i přesto, že příběh univerzitního profesora vlastně „dobře dopadne“. Doporučuji k přečtení.... celý text
Fáze gravitace
2012,
Dan Simmons
V této hluboce lidské knize dokázal můj oblíbený spisovatel Dan Simmons, že není jen mistrným vypravěčem mrazivých thrillerů, detektivek z drsné školy a dokonale vystavěného sci-fi, ale dokáže přesvědčivě ztvárnit i zdánlivě obyčejný příběh stárnoucího astronauta. V této knize se vlastně neděje nic příliš dramatického, nic vás neohromí, ani nerozpláče, nebudete se bát ani nebudete rozrušení. Je to poklidné vyprávění o tom, jak krásné je být člověkem. Richard Baedecker po padesátce opustí zaměstnání u soukromé firmy a jaksi neví, co dál se životem, jen nejasně cítí, že tohle není život, jaký by chtěl žít. Je po rozvodu, s jediným synem zažívá silné odcizení, blízký přítel zemře při letecké havárii, tak se zachová, jak nejlépe může a zkrátka „jde tam, kam ho nohy nesou“. Knížka rozhodně stojí za přečtení.... celý text
Povídky
2010,
Jan Balabán
Knihu jsem dostala od kamaráda jako dárek a proto jsem byla rozhodnutá vytrvat a přečíst je. Když jsem dočítala jedenáctou povídku, kterou jsem nebyla schopná odlišit od první, druhé, třetí a tak dále, už jsem věděla, že to nedám. Pro mě to bylo k uzoufání nudné, zmatené, příliš surreálné a vlastně o ničem. Vhledem k tomu, že je Jan Balabán ceněný a oblíbený autor, beru veškerou vinu na sebe... celý text
Ačkoliv Juli Zeh patří mezi mé oblíbené spisovatelky a na Pod vodou jsem se moc těšila, knížku jsem odložila asi v polovině. Ztrácet čas hloupým prázdninovým příběhem lidí, kteří se jeden jak druhý chovají jako pitomci, se mi nechtělo. Možná jsem už na to stará, kdoví. Z knih autorky, které jsem četla, je tahle z mého pohledu jednoznačně nejslabší... celý text
Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků
2016,
Karel Funk
Nová kniha Karla Funka je shrnutím poznatků o vlivu kosmu, přírodních cyklů a dalších opakujících se rytmů na duši člověka, za čtyřicet let autorova bádání na tomto poli. Dozvíme se v ní mnoho různorodých informací o svátcích, uzdravování, křesťanské mytologii i keltských mystériích. Není to jednoduchá kniha, ale rozhodně je obohacující. „Dech Matky Země otevírá jaro. Jaro je spojeno s mysterii dechu v přírodě. Země vydechuje své síly. Tak i tělo musí vydechnout staré mentální a psychické zplodiny – elementály, kteří v zimě žili uvnitř našich struktur. To bývalo jarní čistění, které začínalo už svátkem Hromnic. Na jaře každé lidské tělo, které je zatíženo negativními elementály, nabývá sil zbavit se jich a obnovit harmonii. Děláme-li na jaře jakoukoliv očistnou kúru či dietu, nabude teprve pravého smyslu a účinku, budeme-li si takto vědomi její účelnosti až posvátnosti. Vida, jak skvělý námět na meditaci při jarním čistění našich niterných studánek.“ Kniha nepatří mezi oddechovou literaturu, ale s tím jsem počítala. První část mě bavila, byla sice přísná, ale spravedlivá. Zbytek knihy byl pro mě šplh na nekonečně vysokou horu. Obtížnou stravitelnost ale připisuji sama sobě, nikoliv autorovi. Pro mě byla kniha příliš přepjatá, bez stopy nadhledu, laskavosti a humoru. Příkré hodnocení je k autorovi velmi nespravedlivé, vycházím ale z toho, co dala kniha mně a jak moc se rozešla s mým očekáváním. Každopádně je to pozoruhodná publikace a za přečtení stojí.... celý text
Ekonomix: Jak funguje (a nefunguje) ekonomika
2014,
Michael Goodwin
Pokud bych měla shrnout dvěma slovy tuhle knihu, byla by to slova jako VYNIKAJÍCÍ a NEZBYTNÁ. Se vší vážností a důrazností bych ji doporučila přečíst úplně každému člověku. V recenzích se mimo jiné píše: „kdybych dával dohromady seznam stovky nejdůležitějších knih, které by měl člověk v životě přečíst, tuhle bych tam určitě zařadil.“ Michael Goodwin napsal a Dan E. Burr nakreslil tuhle komiksovou knihu o ekonomii ve snaze srozumitelnou formou zpřístupnit a vysvětlit široké veřejnosti zákonitosti, taje a záludnosti fungování světové ekonomiky. Podařilo se jim to dokonale, takže i člověk ekonomickou vědou nepolíbený (jako já), pochopí, o co tady jde a kdo a proč nám věší bulíky na nos.... celý text