VasnivaCtenarka přečtené 326

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Zatímco první díl v sobě ukrývá nějaký příběh, tak ten druhý díl mi přišel…. jen plácání do větru. Autor se snažil vehementně udržet humornou vlnu z prvního dílu, ale nemohla jsem si pomoci, přišlo mi to již příliš umělé, strojené a hnané do extrémů, kdy už vám to snad ani vtipné nemůže přijít. Marně jsem hledala pointu v příběhu. Krom toho, že se rodiče Marie chystali do Karlových Varů, se v knize nic moc velkého nedělo, a i ty Vary byly podány tak nějak letem světem, ostatně jako vše v této knize. Jelikož jsem viděla film Poslední aristokratka, tak jsem při čtení automaticky viděla v postavách tváře herců z filmu. Ale zatímco v prvním díle mi byly hlavní postavy ještě celkem sympatické…. tak v tomto díle mi už přišly poněkud křupanské, buranské, trapné, neomalené a postrádaly špetku laskavosti a milosti. Tahle recenze bude velmi krátká, protože mne nenapadá nic, co bych knize mohla vyloženě pochválit. S politováním musím napsat, že …. tohle byl oproti prvního dílu propad kamsi, kde…. snad ani dno není vidět. Přesto dávám autorovi dvě hvězdičky – za snahu a za jistý všeobecný přehled, který je v knize znát. Další díly knižní série Aristokratka nezavrhuji, určitě se na ně někdy dostane řada, ale…. kdo ví, kdy to bude... celý text

Kruh 2020, Rona Halsall

Velkým kladem této knihy je pro mne právě to téma, kterým se kniha samotná zabývá. Je moc dobře, že někdo o tomto tématu napsal a když se tak zamýšlím, tak si nevzpomínám, že bych četla jinou knihu, která by tohle téma odkrývala. Mám-li hodnotit promyšlenost děje, tak zde bych dala knize … lehce nadprůměrné hodnocení. Lehce. Já jsem osobně čekala od knihy více. Kniha nám totiž podává příběh ve dvou dějových linkách. První dějová linka – ta ze současnosti – poodhaluje příběh z pohledu Mel. Dává nám okusit její prožívání a vnímání jejího vztahu k Lukeovi a k dětem. Druhá dějová linka nás přenáší do minulosti a vypráví nám příběh z pohledu Lukea. Zde nahlédneme pod pokličku jejich vztahu a zjistíme vše, co je před veřejností pečlivě skrýváno. Kniha v sobě ukrývá čtyři části a celkem 49 kapitol. Četlo se to poměrně snadno. Autorka knihy Kruh, Rona Halsall, má relativně čtivý jednoduchý styl psaní, takže se domnívám, že i vám se kniha bude číst velmi snadno. Popis osob i děje mi přišel spíše průměrný. Osobně mi byly téměř všechny hlavní postavy nesympatické a nemohla jsem si k nim najít cestu. Luke mi přišel jako slaboch a Mel – ta mi nesedla už od samotného začátku. A rodina Lukea? Ani zde jsem nenašla nikoho, s kým bych mohla skutečně sympatizovat. Spíše naopak. Zkráta a dobře – co postava, to nějaké “ale”. Přestože kniha odhaluje naprosto skvělé tabuizované téma, tak je mi docela líto oné průměrnosti, která z knihy čišela. Nemohu si pomoci, ale každá postava mi svým charakterem drásala nervy. Opravdu. Přišlo mi, že zde chybělo citlivé propracovaní toho utajovaného tématu. Celé mi to přišlo nakonec neuvěřitelné. Proto dávám knize, která měla opravdu ohromný potenciál, průměrné hodnocení. O knize se říká, že je to psychothriller. I s touto nálepkou bych byla trošku opatrná a spíše bych řekla, že se jedná o jakési rodinné drama. Z knihy si odnáším rozporuplné pocity, ale jsem si jistá, že se najdou čtenáři, které kniha nadchne. Já jsem měla velká očekávání a jsem poměrně náročný čtenář, který se nespokojí jen tak s něčím. Takže ano, knihu mohu doporučit, ale jak jste se mohli dočíst, mám k ní určité výhrady.... celý text

Dokonalá smrt 2019, Helen Fields

Styl psaní má Helen Fieldsová už opravdu hezky vytříbený a je to poznat s každou stránkou, kterou od ní zakusíte. U Helen absolutně nehrozí, že by jakákoliv další její kniha ztrácela šmrnc. Nepřestává mě fascinovat každá zápletka, kterou autorka vymyslí – její promyšlenost je vždy dokonalá. V každé knížce můžeme cítit péči nejen o příběh samotný, ale také o hlavní hrdiny, kterým Helen dodává kus lidskosti. V knize Dokonalá smrt se můžeme setkat s poměrně rychlým tempem. V každé kapitole se děje něco, co vás donutí číst dál a dál a neodkládat knížku. Chcete už ten příběh rozluštit spolu s Avou, Lucem a jejich kolegy. Každá recenze by měla mít v sobě zakomponované také nějaká negativa, ale já opravdu žádná negativa v této knize nemůžu najít. Takže jediné, co vám můžu opravdu říci, že tohle si prostě MUSÍTE přečíst! Prostě musíte!... celý text

Na okraji propasti 2020, Bernard Minier

Recenze audioknihy: Po poslechnutí audioknihy Na okraji propasti v tom mám naprosto jasno – musím si přečíst další jeho knihy. Tento naprosto dokonale promyšlený příběh vás pohltí. Pokud vás fascinuje svět umělé inteligence, inteligentních lidí, exotického prostředí Hongkongu, pak neváhejte ani vteřinu a rozhodně si tuhle audioknihu pusťte také. Za sebe mohu říci, že Bernard Minier odvedl naprosto skvělou práci. Tento technothriller vás naprosto dostane a myslím, že v průběhu poslechu se budete s nedůvěrou dívat na svůj chytrý mobilní telefon a budete přemýšlet, jestli by nebylo lepší se vrátit ke starému dobrému tlačítkovému mobilu. Oceníte vlastní soukromí. V 17 hodinách a 36 minutách se přenesete díky hlasu pana Jiřího Schwarze do dechberoucího Hongkongu, města, které nikdy nespí. Města, které je prošpikované technologiemi a umělou inteligenci. Do města, které je stejně děsivé, jako je okouzlující. Budete mít možnost vychutnat si příběh Moiry a jejího zaměstnavatele Minga, který se snaží, aby byli jeho zaměstnanci v bezpečí. Budete svědky děsivého mučení lidí, nad kterým zůstává rozum stát. Audiokniha se poslouchala dobře, hlas pana Schwarze byl velmi příjemný, ale…. Je zde jedno ale. Domnívám se, že na audioknihu, alespoň pro mě, byl tento příběh možná moc komplikovaný. Názvy hongkongských ulic mi přišly všechny stejné, stejně jako jména Číňanů. Takže i když se příběh chýlil ke konci, nějak jsem stále nevěděla kdo je kdo. Ale přesto to neubírá nic na zajímavosti a promyšlenosti, jen se domnívám, že lidé, kteří se cítí lépe s knihou v ruce než se sluchátky v uších, by si měli kníhu spíše přečíst. Ať si už zvolíte jakýkoliv způsob konzumace tohoto příběhu, jsem si jistá, že nebudete zklamaní. Mě se příběh líbil moc. Užila jsem si to. Byla jsem napjatá a zvědavá. Každou novou kapitolou jsem podezřívala někoho jiného a snažila jsem se pospojovávat souvislosti. No zkrátka to bylo skvělé a já vám mohu tento příběh doporučit v jakékoliv podobě.... celý text

Vévoda a já 2021, Julia Quinn

Tak tohle nebylo moje gusto... Příliš.... zdlouhavé a jednoduché.... po opravdu hodně dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetla. Možná jsem to vzdala příliš brzy a někdy se k ní zase vrátím.... ale... spíše ne... celý text

Její konec 2021, Shari Lapena

Shari Lapena má poměrně jednoduchý a přímočarý styl psaní. Nejspíše právě proto jsou její knihy tak čtivé. Její konec tedy, řekla bych, je takový typický Shariin standard. I tato kniha se nese v duchu čtivé jednoduchosti, která vás pohltí. Kniha není nikterak napínavá, ale probouzí zvědavost. A to je, myslím si, moc příjemné. Promyšlenost děje se mi zdála poměrně slušná. Jediné, co bych Shari trošku vytkla, je to konečné řešení, které mi přišlo … možná trošku uspěchané. Přece jen bych od Shari očekávala něco více nápaditějšího, ale i tak to neubírá na celkovém dojmu z knihy. Postupné odhalování zatajovaných informací dodává knize příjemné tempo bez hluchých míst. Podíváme-li se na popis osob příběhu, tak i zde odvedla Shari svou standardní práci. Rozumíme jejich chování, chápeme je a mnohdy i podporujeme, ale že bychom je vyloženě milovali či nenáviděli – to ne. Tak, jak jsem vyzdvihovala jednoduchý styl vyprávění příběhu, který může za čtivost, náročnější čtenáři, kteří mají rádi opravdu detailní propracovaní a podrobný popis děje, hlavních hrdinů i prostředí, tu jednoduchost mohou vnímat spíše kontraproduktivně. Je tedy otázkou, co vy sami preferujete. Já osobně můžu knihu doporučit spíše nenáročnějším čtenářům, kteří neočekávají přehnaně promyšlenou zápletku a napětí, které vás bude provázet po celou dobu čtení. Přesto jsem si knihu užila.... celý text

Poslední let 2021, Julie Clark

Přestože Poslední let můžeme zařadit do kategorie thriller, já osobně bych tomu dala spíše nálepku “thriller pro nenáročné”. Přestože se kniha četla poměrně dobře, mám dojem, že potenciálu, který kniha mohla mít, nebylo dosaženo. Konec knihy mi přišel uspěchaný a snad i možná trošku bez nápadu. Jako by autorka sama neměla pořádně promyšlené, jak z toho Claire dostane. A tak zvolila tu nejlehčí možnou cestu. U každého thrilleru očekávám napětí, překvapení, zvraty…. ale nic z toho jsem u čtení nepociťovala. Prostě jsem jen četla příběh a najednou byl konec. Možná jsem od knihy očekávala mnoho, možná jsem už náročná. Kapitoly v knize Poslední let se poměrně rychle střídaly. Obvykle každá kapitola popisovala příběh jedné z hrdinek. V jednu chvíli jsme četli, čím si prochází Claire a ve druhé chvíli jsme se zase dívali do minulosti Evy. Měli jsme tak příležitost pochopit obě hlavní postavy. I když jsme dostali skvělou příležitost si obě hlavní hrdinky zamilovat, mám dojem, že…. mi v jejich popisu něco chybělo. Jako bych se jim nemohla dostat pod kůži a prožívat příběh s nimi. Jako by mezi mne a hrdiny autorka postavila neviditelnou bariéru. Claire mi však byla o chlup sympatičtější než Eva. Poslední let je docela tenká knížka, takže je více než jasné, že popis ničeho – ani postav, děje či míst nebude přehnaně detailní. Možná právě odtud pramení můj pocit neviditelné bariéry. Myslím, že kniha opravdu nadchne nenáročné čtenáře. Pokud ale jste milovníky skutečně napínavých thrillerů, které budete prožívat až do morku kostí, tak tyhle pocity při čtení zažívat nebudete. Za mne je tato kniha zcela průměrná. Neurazí, ale nenadchne.... celý text

Smysluplná vražda 2003, Agatha Christie

HODNOCENÍ AUDIOKNIHY: Díky audioknize Smysluplná vražda tak máte i vy možnost přenést se do anglického sídla a okusit pravé anglické počasí a britský životní styl. Jak už u Agathy bývá zvykem, její detektivky jsou vždy důkladně promyšlené a vy si minimálně první polovinu příběhu lámete vždy hlavu, kdo je vrahem. Pak si obvykle někoho vytipujete a druhou polovinu čekáte, jestli se vám tip potvrdí. Ne jinak tomu bylo i v tomto příběhu. Agatha Christie nás však dokáže mnohdy překvapit. Příběhem nás provází Otakar Brousek mladší a Růžena Merunková. Díky jejich hlasům při poslechu postavy celého příběhu krásně ožívají. Hlas pana Brouska je tak sametový! A při poslechu paní Merunkové máte pocit, že vám slečna Marplová stojí hned za zády. Jejich hlasy se krásně doplňovaly a vždy do poslechu přinesly novou energii a oživení. Celý poslech tohoto příběhu vám zpříjemní 6 hodin a 40 minut. Je to dokonalý poslech na klidné deštivé odpoledne, kdy se pohodlně usadíte s dobrou kávou nebo čajem, nějakým zobáním, zavřete oči a budete jen tak vnímat jejich hlasy. Přestože jsem si poslouchání této audioknihy užila, musím napsat jednu negativní věc, která mi poslech trošičku komplikovala. A sice větší počet postav. Po celou dobu poslechu jsem měla trošku problém se v postavách orientovat. Protože já se lépe soustředím na psaný text, tak se snažím volit spíše jednodušší audioknihy. Agatha Christie byla na mě trošku velké sousto. Ale i tak to bylo skvělé a pokud vám nedělá problém se na poslech soustředit, pak vám tuto příjemnou detektivku v podání Otakara Brouska a Růženy Merunkové opravdu vřele doporučuji.... celý text

Poslední paní Parrishová 2018, Liv Constantine

AUDIOKNIHA: 73 poutavých kapitol je rozdělených do tří částí. V první části nás vypravěčka Tereza Dočkalová vpustí do světa závistivé Amber. Pochopíme naprosto dokonale její způsob myšlení. Provede nás svým plánem a budeme ho s ní také realizovat. Jana Plodková pak propůjčila svůj hlas Daphne, která nám vypráví druhou část příběhu. To už však příběh dostává jiný rozměr. Zde vyplouvají na povrch skutečnosti a tajemství, které příběhem krásně zamávají a vy se nebudete moci odtrhnout! Budete chtít vědět pravdu. A budete překvapeni, že nic není jak se zdá. Poslední paní Parrishovou napsala Liv Contantine. Tohle jméno je však pseudonym a ukrývá v sobě dvě americké autorky – sestry Lynne Constantine a Valerie Constantine. Sestry tento příběh psaly prostřednictvím e-mailů a hovorů přes Skype, protože je od sebe dělí hranice tří států. A přesto dokázaly vytvořit až mrazivě dokonalý thriller, který jste už dlouho neposlouchali/nečetli. Obě vypravěčky odvedly kus práce. Byla jsem překvapená, jak silně mě tento příběh při poslechu zaujal a vtáhl. Při poslechu první části jsem měla trošku dojem, že kniha nebude mít spád, že se tam toho neděje příliš. Pokud i vy budete mít tento pocit, radím vám, abyste počkali. Ve druhé části se teprve začne odehrávat to pravé ořechové a nebudete schopni přestat poslouchat. Opravdu! Tohle jsem při poslechu audioknihy ještě nikdy nezažila! Společnost Voxi audioknihu vydala v roce 2020. Celý příběh se vešel na jedno CD a celkový poslech vám zabere 12 hodin času. Hlas Jany Plodkové a Terezy Dočkalové je opravdu velmi příjemný a to, jak s ním umí pracovat je…. obdivuhodné. Tenhle poslech jsem si užila na 100%. A vím, že něco takového už asi dlouho, dlouho nezažiju. Pokud milujete audioknihy a k tomu perfektně propracované thrillery, pak tohle musíte zkusit. Neváhejte ani minutu, protože tohle si opravdu užijete!... celý text

Za pět let 2021, Rebecca Serle

Za pět let je docela útlá knížka, ale už od první stránky vás styl psaní Rebeccy docela pohltí. Čte se to jedním dechem. Jakmile jednou začnete číst, knihu přelouskáte raz dva, za jeden, maximálně dva večery. Celý příběh je rozdělen do 41 kapitol a obsahuje také epilog s názvem Poté. Uvnitř kapitol můžete najít příjemné množství přímé řeči, takže pokud patříte k těm čtenářům, kteří nemají rádi dlouhé a ještě delší odstavce bez přímé řeči, mohu vás uklidnit. V každé recenzi se musí zmínit klady, které kniha má. Já začnu tím největším kladem knihy – a tím je čtivost. Byla jsem nesmírně překvapena, s jakou lehkostí se příběh čte. Jak snadno oči plynuly po písmenkách a než se nadějete, jste v půlce knihy. Kniha má jen pár hlavních postav, takže se v nich snadno orientujete, což jen dopomáhá právě k plynulému a ničím nerušenému čtení. Všem postavám vdechla autorka poměrně uvěřitelné charaktery, stejně tak jako jejich životy. Mám-li hodnotit promyšlenost děje, tak zde bych dala spíše průměrné hodnocení. Přestože se kniha četla moc dobře, tak příběh samotný mi přišel sice dobře promyšlený, to ano, ale lhala bych, kdybych nenapsala, že znám promyšlenější příběhy. Ale i přesto to bylo příjemné čtení a já vám můžu tuto knihu klidně doporučit. Tempo příběhu hodnotím také pozitivně. V knize nebyly žádné momenty, při kterých by se čtenáři nudili. Žádná hluchá místa. Takže ano, zkuste i vy tuhle knižní novinku. Myslím, že budete mile překvapeni.... celý text

Černá a purpurová 2020, Wojciech Dutka

Celý příběh je inspirován skutečnou událostí, jen autor Wojciech Dutka pozměnil jména hrdinů. Kniha je rozdělená do 4 větších částí, z nichž každá má několik kapitol. Já osobně už nemám příliš ráda knihy z 2. světové války. Jsou to více méně stále se dokola opakující tatáž zvěrstva, která se tam děla. Ale v tomto příběhu mi to při čtení zase tak moc nevadilo. Ano, i v tomto příběhu jsme byli svědky naprosto nelidských momentů, ale těmto momentům nebyla věnována plná pozornost autora. Pomáhaly jen dokreslovat prostředí, ve kterém se oba hlavní hrdinové nacházeli. Autor nás velmi vkusně přenesl do světů obou hrdinů. Díky detailnímu zpracování životních příběhů hrdinů a současně také jejich vnitřních světů jsme mohli okusit a snad i trošku pochopit jejich chování a to, jaký vliv prostředí mělo na jejich psychický vývoj. Stejně tak dobře autor propracoval popis prostředí, které je obklopovalo. Tady mám možná jedno malé ale, které vlastně ani nevím, jestli je “ale”. Přišlo mi, že autor prostředí popsal velmi věcně. Surově, ale věcně. Prostě tak, jak to bylo. Na jednu stranu je to dobře, protože jsme nebyli zase tak moc šokováni z těch hrůz, které se tam dějí, na druhou stranu tady byla promarněna příležitost napsat knihu tak, abychom byli opravdu hluboce zasaženi bestiálními činy, které se tam dějí. To si už musí asi každý sám zvážit, čemu by dal spíše přednost. Musím uznat, že přestože má kniha něco málo přes 430 stran, četla se velmi dobře a hlavně rychle. Styl psaní Wojciecha Dutky je poměrně jednoduchý, trefný a výstižní. Díky tomu jste měli pocit, že žádná věta v knize nebyla zbytečná. Knihu hodnotím jako velmi krásné a povedené dílo a jsem velmi ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Kniha je totiž příběhem o tom, jak snadné je ztratit lidskost v nelidských podmínkách a také jak láska může pomoci tuhle lidskost v sobě zase objevit. Knihu rozhodně doporučuji.... celý text

Kavárna v Kodani 2018, Julie Caplin

Kavárna v Kodani nabízí odlehčený, odpočinkový a romantický příběh, který vás potěší. Je to vlna roztomilosti, pohody, dobré kávy, skořicových šneků a poznávání Kodaně. Přestože má kniha poměrně dobré ohlasy, já se domnívám, že je to taková jednoduchá záležitost, spíše takový lepší průměr. Zápletka je docela jasná, ale při čtení vám to ani vadit nebude, protože jde právě o tu laskavost, kterou v knize můžete cítit. Je to opravdu odpočinková četba, kterou zvládnete přečíst za jedno dvě odpoledne. Je to opravdu milý příběh. Autorka Julie Caplin tento první příběh ze série Romantické útěky dobře promyslela a i když byl docela předvídatelný, tak se četl moc dobře. Hluchá místa jsem v něm téměř nenacházela a čtení bylo takové… přívětivě zábavné. Příběh v sobě ukrývá i pár zvratů a vy budete netrpělivě očekávat, zda se Kate a její milý tedy dají dohromady či nikoliv. Julii Caplin musím také pochválit za propracovanost samotných postav. V průběhu čtení si zamilujete všechny novináře a jediný, kdo vás bude v příběhu obtěžovat, je kolega od Kate, který ji vyfoukl povýšení. Celou skupinu cesta do Kodaně sblíží a vytvoří se mezi nimi kouzelné přátelství, a tak Kate podrží v době, kdy to bude potřeba. Kniha dle mého nemá žádná velká negativa. Spíše mi přijde taková… možná trošku tuctová. Proto ji ubírám pár hvězdiček. Ale to nic nemění na tom, že je to příjemný čtivý kousek, který vás neurazí, ale nejspíše ani nenadchne. Ale vykouzlí vám příjemný pocit. Knihu mohu jednoznačně doporučit romantickým duším. Je to prostě taková mírumilovná, laskavá a příjemná jednohubka.... celý text

Po pravdě 2021, Gilly Macmillan

Gilly Macmillan i zde projevila talent na psaní. Musím uznat, že kniha se čte jedna báseň. Slova mají příjemnou energii a oči po řádcích plynou a plynou a najednou jste v půlce knihy. To se musí Gilly nechat. Gilly ve své knize použila dvě dějové linky – jednu ze současnosti, kdy je Lucy dospělá žena a řeší své aktuální problémy s Danem a druhou, kdy se dostáváme spolu s Lucy do onoho večera, kdy se její bratr ztratil. Každá dějová linka je rozdělena do kapitol a každá kapitola nám odkrývá a nové skutečnosti. Přesto si dovolím tvrdit, že dějová linka ze současnosti mne bavila více a po dočtení celého příběhu vlastně nechápu, proč nám byla vůbec předkládána ta dějová linka z minulosti. Budu-li hodnotit promyšlenost děje, tak ani zde nebude má recenze příliš pozitivní. Autorka si velmi dobře pohrála s psychologickým vykreslením všech hlavních hrdinů – to ji nemůžeme upřít. Ovšem celková promyšlenost děje mi přišla poněkud chabá. Zejména při samotném vyvrcholení zápletky jsem očekávala mnohem větší nápaditost. Vlastně celé to vyústění mi přišlo jako z rychlíku. První polovina knihy mi přišla velmi zajímavá. Pořád jsem přemýšlela, co vlastně může být ta hlavní zápletka a jak se její minulost protne se současným životem. Pořád jsem přemýšlela, jestli je Lucy normální nebo zda trpí nějakou psychickou poruchou. Pořád jsem si vytvářela závěry a přemýšlela jsem, co všechno se v knize bude dít. První půlku hodnotím tedy velmi kladně. Ale pak, alespoň já mám ten dojem, začal děj nějak stagnovat. Co však kladně hodnotím je právě ten popis hlavních hrdinů a samozřejmě také situací, do kterých se dostali. Musím uznat, že při čtení si autorka pohrávala s mou fantazií a já si zase živě mohla představit dům, les, oslavu letního slunovratu… Zase jsem to viděla před očima jako film – to na knihách miluji. Když dokážou probudit takhle mou fantazii. Z této knihy však mám poměrně smíšené pocity. Nemůžu říct, že by to byl nečitelný kousek, to vůbec ne, ale opravdu jsem od autorky očekávala více.... celý text

Nelituju ničeho 2020, Colleen Hoover

I v této knize se ukrývá krásný, citlivý a poměrně do detailu promyšlený příběh, který chytne za srdce. Budete soucítit se všemi hrdiny a všechny budete milovat. Budete rozumět Morgan, proč je na Claru tak zlá, budete chápat Claru, proč je na Morgan tak zlá, budete rozumět Jonahovi, protože to taky nemá lehké. Příběhy Colleen jsou kouzelné proto, že všichni hrdinové jsou psychologicky velmi dobře propracovaní a i když se vám mnohdy nelíbí, jak se chovají, přesto jim rozumíte a přistupujete k nim s jistou shovívavostí a s pochopením. Musím přiznat, že ten úplný začátek knihy mne zase tak nezaujal, ale hned po první kapitole, možná druhé, jsem už nebyla schopna knihu odložit. Děj vás naprosto vtáhne a pohltí. Svět přestane existovat. Vy jste ve světě Morgan a Clary a chcete jim tak moc pomoci překonat to těžké období! Chcete vědět víc a víc. Chcete být už na konci a vědět, jak to všechno dopadne. Stejně dobře, jako umí autorka Colleen vykreslit postavy, stejně tak dobře nám podává vykreslený i děj samotný. Hluchá místa tam nenajdete snad žádná a tempo je natolik příjemné, že máte dostatek času vše s hrdiny prožívat a přitom se nenudit. Ještě bych ráda zmínila, že kniha je rozdělena do 38 kapitol, kdy jedna kapitola je vyprávěna z pohledu Morgan a další je zase vyprávěna z pohledu její dcery. Právě to nám umožňuje tak dobře porozumět oběma. Zápory jsem v knize žádné nenašla. Možná jeden malilinký – a sice neobjasněné dopisy. Ale jinak dávám Colleen jako vždy nejlepší možné hodnocení. Knihu jednoznačně doporučuji. Bez mrknutí oka si ji přečtěte. Nebudete litovat! Skvělý kousek!... celý text

Gump – pes, který naučil lidi žít 2019, Filip Rožek

Autorem tohoto moc pěkného příběhu je Filip Rožek, který se knihou snažil poukázat na psí příběhy a na organizace, které se snaží pejskům, ale ne jen jim, každý den pomáhat. Gump oslovil takovou spoustu čtenářů, že se filmoví producenti rozhodli Gumpa také zfilmovat. A také vznikla na podporu tohoto projektu známá píseň Protože to nevzdám. Kniha vypráví svůj příběh z pohledu Gumpa. Je psána tak jednoduše, jako by ji skutečně vyprávěl samotný Gump. A přitom se povedlo Gumpovi přijít na řadu moudrých myšlenek. Každý si při čtení najde věty, se kterými bude souznit a které se dotknou jeho nitra. Tempo knihy je příjemné. Celou dobu čekáte, kdy se Gump setká s Bedřichem. A fandíte mu o 106. Pokud máte obavu, že budete u čtení knihy plakat a že je to smutný příběh, musím vám říct, že já u knihy zase tak moc neplakala. Nemůžu říci, že by to byla vyloženě smutná kniha – to ne. Je to prostě kniha o tom, jak to v tom životě chodí. Je to o zlých lidech, ale také o těch dobrých, díky kterým je svět hezčím místem pro život. Myslím, že pokud se do knihy pustíte i vy, budete mile překvapeni. Určitě můžu knihu doporučit.... celý text

Před ničím se nezastaví 2020, Michael Ledwidge

Naprosto dokonalý dobrodružný, akční a strhující příběh, plný tajemna a zkorumpovaných agentů FBI. Můžu vám říct, že to tedy byla jízda! Wow! Michael Ledwidge dokázal napsat velmi povedený thriller, který vás vtáhne a nepustí. Rychlé tempo zaručí, že se při čtení rozhodně nudit nebudete! Ani na vteřinu. Před ničím se nezastaví je první díl knižní série Michael Gannon a já jsem už teď zvědavá na druhý díl. Musím uznat, že už hodně dlouho jsem nečetla tak akční knihu. Dokonce bych řekla, že by tohoto příběhu mohl být velmi povedený akční film. Skvělé tempo si kniha uchovává po celou dobu. Tahle kniha nemá ani žádná hluchá místa. Hlavní hrdiny budete milovat. Gannon i Ruby jsou sympaťáci a tak trošku doufám, že v dalším díle mezi nimi přeskočí jiskra. V tomto díle se však žádné romantiky mezi hrdiny nedočkáme. A záporné hrdiny, ty zlé a nelítostné agenty FBI, ty budete z duše nesnášet. Opravdu. Jsou prohnilí až na kost a je to z každého jejich slova cítit na sto honů. Charaktery postav autor Michael Ledwidge vystihl a popsal naprosto dokonale, stejně jako naprosto dokonale popsal i celý děj a akční “scény”. Popis je tedy naprosto bezchybný. Tuhle knihu si užijí tedy zejména ti, kteří mají rádi knihy s rychlým tempem. S dějem, který vás vtáhne a který vám nedovolí knihu odložit. Máte-li rádi komplikované zápletky a napětí, nebudete litovat, když si tuhle knihu pořídíte. Vřele doporučuji.... celý text

Kdo jsme 2015, Karel Kostka Cubeca (p)

Tuhle knihu ocení lidé oduševnělí, inteligentní a se schopností se zamyslet. Pro mne osobně je poměrně složité tuto knihu hodnotit. Pana Kostku znám osobně. Věděla jsem o čem kniha bude a protože se touto tematikou zabývám již nějakou dobu, nic v té knize mne nepřekvapilo. Mám dojem, že je to taková.... kompletace všech možných teorií, které jsem slyšela dříve. Věřím, že pro mnohé je tato kniha složitá a těžká na čtení. Kolikrát se musíte nad odstavcem zamyslet, než budete číst dál. Ale přesto má tato kniha význam.... celý text

Ztracená v Galábii 2020, Marie Formáčková

Ztracená v galábii je útlá knížka, kterou přečtete za pár hodin. Já osobně jsem ji přelouskala za jedno posezení ve vaně. Knížka je rozdělena do několika částí a můžu vás ujistit, že se čte tak snadno, že budete v půlce aniž byste si to uvědomili. Styl, který paní Sonja použila, je poměrně jednoduchý, snad i trošku stručný, ale velmi výstižný. Mohu říci, že přesně tam, kde chtěla, abychom se vžili do jejich pocitů, tam se autorka rozepsala a nechala nás nakouknout více pod povrch. V jiných pasážích nám podávala příběh tak, jak to prostě v tom životě chodí. Nezabředávala do hlubokých myšlenek, nesoudila nikoho a nic. Osobně mám ráda knihy, ve kterých se nachází poměrně hodně přímých řečí. V téhle knize zase tak moc rozhovorů mezi hrdiny nebylo, ale můžu vás ujistit, že mi to vůbec nevadilo. A jestli bych vám tuhle knihu doporučila? Rozhodně ano! Je to netradiční kniha, napsaná podle skutečné události. Se samotnou autorkou jsem několikrát hovořila a je to obdivuhodná žena. Jsem vděčná, že poukázala na tuto problematiku, protože nevědomost evropských žen je poměrně velká a zamilovat se je tak snadné! Je to opravdu hezký příběh, kterému nemám co vytknout. Vše na sebe krásně navazovalo, děj je naprosto srozumitelný. Při čtení vám je vše jasné a všemu dobře rozumíte. Ano, občas se v duchu ptáte, jak je možné, že jsou některé ženy tak…. bláhové. Ale po lásce toužíme všichni. Všichni chceme lásku přijímat a také rozdávat. Je to naše přirozenost. Jsem vděčná, že existují lidé, jako je Sonja. Protože pomáhat nezištně… jen tak… z dobroty vlastního srdce…. to je obdivuhodné, nevšední a úctyhodné.... celý text

V bouřlivých časech 2020, Marie Lacrosse

Marie Lacrosse odvedla s touto knihou velmi hezkou práci. Je to klasická sága a v mnohém nám může připomínat Marii Lamballe (Anne Jacobs), ale i tak to je příjemné čtení. Při čtení pozorný čtenář pozná, že studium dobové historie autorka rozhodně nepodcenila. Díky tomu jsme se mohli skutečně ocitnout v době 19. století. Mohli jsme okusit způsob života chudých lidí, kteří přicházeli pomáhat na vinici a současně jsme také pocítili život bohatých. Kontrast mezi chudými a bohatými byl značný a díky tomu, jak jej dokázala autorka popsat, jsem jej mohli i prožít. Příběh samotný, myslím tím tu hlavní zápletku – Irena a Franz, může na některé lidi působit trošku kýčovitě. Vždyť co si budeme povídat, že se služka zamiluje do syna svého pána, to asi nikoho nepřekvapí. Ale i tak se mi jejich příběh líbil. Za co musím Marii Lacrosse pochválit je popis osob. Franze a Irenu jste si díky jejich charakterům zamilovali. Naproti tomu otec mladého pána Franze a jeho sestra – ty byste nejraději při čtení odpálili do vesmíru. Ale díky nim měla kniha pár zvratů a ti se tak mohli postarat o nějaké to vzrušení v ději. Knize nemám ve své podstatě co vytknout. Bylo to příjemné čtení, možná trošku předvídatelné. Děj byl rozdělen do několika částí a každá část měla kratší kapitoly. Vše bylo napsáno poměrně jasně, takže žádný pocit zmatku a nepochopení při čtení cítit nebudete. Také však musím napsat, že dějová linka věnující se Ireně mě bavila více než linka Franze, ve které jsme s ním mohli prožívat válku. Nemyslím si, že by tato linka byla napsaná nějak hůř, to vůbec ne, jen mě prostě tolik neoslovovala a přistihla jsem se, že některé pasáže přeskakuji. Přesto si myslím, že se kniha řadí k těm lepším kouskům a věřím tomu, že potěší každého milovníka rodinných ság.... celý text

Sofiin svět 2006, Jostein Gaarder