VasnivaCtenarka
komentáře u knih
Sociopat
D. B. Peck (p)
První polovina knihy vypráví příběh z pohledu Emmy. Emma to neměla jednoduché a není divu, že se z ní stal sociopat. Vypráví o nešťastných událostech a životní smůlách, kterým snad ani uvěřit nejde. Přesto ji čtenář uvěří a sám nebude vědět, zda má věřit Emmě nebo Samuelovi. Druhá půlka přilběhu už je z pohledu Samuela - i tady si s námi česká autorka píšící pod pseudonymem hezky pohrává, protože nebudete vědět, kdo z nich je více “blázen.
Kniha ve mne vyvolala rozporuplné pocity. Na jednu stranu geniální příběh, na stranu druhou jsem si občas říkala při čtení, že už by to chtělo nějaký zvrat. Ale přesto jsem byla mile překvapená.
Konec mi však přišel přitažený za vlasy, ale proč vlastně ne?
Do teď nevím, jaké hodnocení mám zvolit.
Tři hvězdy? Čtyři? Asi něco mezi.
Problémy v ráji
Christina Lauren
Musím říct, že jsem se opravdu skvěle pobavila při čtení a knihu jsem nechtěla vůbec odložit.
Hlavní postavy byly skvělé a zamilovali jste si je snad hned. Autorka jim dala skvělý smysl pro humor, takže se při některých jejich hláškách budete usmívat a možná i smát.
Vedlejší postavy byly vykreslené tak bravurně, že je budete nenávidět.
Celý příběh je zasazen do krásného prostředí, ve kterém se snad tu a tam chtěl ocitnout každý.
Každou kapitolu vypráví jeden z hlavních hrdinů, což knihu příjemně osvěží.
Je to skvělá odpočinková romantická záležitost. Opravdu se pobavíte
Poradenství pro pozůstalé
Naděžda Špatenková
Tak tahle kniha, dle mého názoru, je skvostem mezi odbornými knihami. Více jsem se rozepsala v sekci recenze. Každý psycholog by si ji měl přečíst. A ideálně ji i vlastnit, protože je velká šance, že se k ní bude, v průběhu své praxe, vracet. Opravdu moc pěkně napsané, velmi citlivě. Krásné...
Poslední na řadě
Helen Fields
Helen Fieldsová se řadí k jedné z mých nejoblíbenějších současných autorek. Jak by taky ne- její naprosto brilantně propracovaná knižní série Inspektor Luc Callanach si zasluhuje vyzdvihnout snad až do samotných nebes. Co si budeme povídat – s touto sérií milovníci thrillerů a napětí rozhodně nesáhnout vedle!
Na příběhu z malého skotského ostrova Mull jsem si, díky spolupráci s Audiotékou, smlsla v audiopodobě. A rozhodně to byla skvělá volba.
Dojmy z příběhu jsem měla zpočátku lehce rozpačité. Po sérii Inspektor Luc Callanach jsem čekala opravdu stejnou úroveň, na kterou jsem byla zvyklá. Musím přiznat, že tento příběh mi přišel od autorky trošku slabší, ale rozhodně ne špatný. Jen se nemůžu ubránit srovnávání.
Nejvíce mě autorka překvapila koncem. Zodpovědně můžu říci, že takový konec jsem ještě nikdy dříve nečetla a byl pro mě…. snad až lehce šokující. Takže pokud máte chuť si poslechnout/přečíst netradiční zakončení příběhu – Poslední na řadě vás určitě nezklame.
Audiotéce musím také pochválit výběr interpreta. Pavlína Hejcmanová se poslouchala opravdu moc hezky a její hlas mne snad ještě více spolu se zvukovým doprovodem ponořil do temnoty a odlehlosti ostrova Mull.
Nakladatelství Voxi odvedlo moc hezkou práci a 13 hodin a 30 minut mi zpříjemňovalo procházky se spícím miminkem. Dokonce jsem se tu a tam podezřívavě otáčela za sebe, abych se ujistila, že mne nikdo nesleduje. Takový jsem měla pocit při poslechu. Bylo to opravdu chvílemi (nechci říct strašidelné) napínavé.
Směle doporučuji Já jsem si poslech užila a jsem si jistá, že i vám se bude líbit.
Mořeplavec
Diana Gabaldon
Opět další skvělé propracovaná kniha. Před autorkou musím smeknout...
Hrob
Yrsa Sigurðardóttir
Když to porovnám s prvním dílem této knižní série, musím napsat, že tato mne bavila o poznání méně. Děj mi přišel táhlý a snad až nekonečný a zvratů mi přišlo pramálo. Napětí jsem necítila žádné. Jsem ale zvědavá na další díl, takže autorce dávám ještě šanci :)
Slunce nad zátokou
Phillipa Ashley
Za sebe musim napsat, že to byla naprosto průměrná kniha. Nebylo to vyloženě špatně, ale ani žádné terno. Kniha měla ohromný psychologický potenciál, kterého však dle mého nevyužila a stala se z příběhu klasická romance.
Dům v olivovém háji
Emma Cowell
Tak tohle bylo opravdu velmi příjemné překvapení.
Velmi hezky vykreslené povahy tří rozdílných žen, které se vzájemně podporují.
Jemná romantická linka, smrt, nevěra, slunce, řecké moře a zejména řecké dobroty- dokonalá kombinace pro příběh.
Odpočinkové a laskavé čtení, které nebudete chtít odložit.
Moc příjemné to bylo.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Románovo-reportážní styl byl skutečně velmi originální, avšak mě tak příliš nesedl.
Námět se mi však líbil velmi. Více takových, ať se naše historie nezapomene.
Příliš pozdě
Colleen Hoover
Colleen Hooverová píše příběhy, které si čtenáři zamilovali. A ne vždy její knihy končí optimisticky, proto u ní nikdy nevíme, co si pro nás nakonec přichystala.
Sama autorka na začátku knihy píše, že celý příběh vznikl poněkud netradičně a že vlastně není pro ni takový typický. Já osobně po dočtení této knihy musím napsat, že mi to přijde celkem typické pro její tvorbu. Bylo to velmi čtivé a střídaly se dějové linky z pohledů několika hlavních postav. To vlastně na jejích příbězích mám tak ráda!
Na příběhu se mi velmi líbílo právě ono střídání dějových linek – člověku se tak dostane široký náhled na problematiku z různých úhlů, což je osvěžující a vlastně doplňující celý děj.
Colleen má své knihy poměrně hezky promyšlené a co se týče knihy Příliš pozdě, i zde odvedla autorka poměrně dobrou práci, i když….. I když ten konec mi přišel překombinovaný až příliš a snad i trošku neuvěřitelný. Epilogem autorka příběh krásně dotáhla.
Psaný projev autorky mi přijde poněkud strohý, ale za to velmi čtivý. Ona strohost se projevuje především v popisu prostředí. S tím autorka neztrácí příliš času a text není „květnatý“. Ale to ničemu nevadí – díky jejímu stylu to všechno hezky „odsejpá“ a knihu máte přečtenou za dva večery.
Podívám-li se na svůj vztah k hrdinům, tak nejvíce se mi líbila postava tajného agenta. Ten byl sympatický, příjemný, srdečný a velmi lidský. K Asovi jste si také vytvořili vztah, protože Colleen mu vdechla takové vlastnosti, že nestačíte zírat. Jeho myšlenkové pochody však pro mne byly celkem psychologicky zábavné. A Sloan byla taky milou postavou, které člověk bude v průběhu čtení fandit a snad se i o ni trošku strachovat, protože život s Asou je opravdu velmi…. nepředvídatelný.
Kniha je to poměrně hezká a až na konec, který je lehce přitažený za vlasy, na ni vlastně neshledávám nic špatného. Za sebe musím napsat, že je to typická Colleen Hoover.
Knihu mohu tedy doporučit všem jejím fanouškům – myslím, že vás potěší.
Černé léto
M. W. Craven
HODNOCENÍ AUDIOKNIHY:
Autor tohoto napínavého příběhu zas a znova prokazuje, že změna povolání z vedoucí pozice probačního úředníka na spisovatele byla dobrým životním krokem. Očividně se v novém povolání našel a vzhledem k letité práci v armádě a následnému studiu kriminologie a zneužívání látek, je schopen napsat originální příběhy, které si vás získají.
Autor disponuje skvělým talentem, díky kterému nám předkládá opravdu krásně promyšlený příběh, při kterém budete opravdu dlouho hádat a přemýšlet, jak se všechno odehrálo. Budete v tom zkrátka s Tilly a Washingtonem a je velmi pravděpodobné, že neodhalíte vraha ani způsob jeho vraždy dříve než ti dva.
Příběh si po celou dobu zachovává skvělé tempo, při kterém se rozhodně nebudete nudit.
Příběh nám předčítá skvělý Martin Zahálka. Píšu skvělý, ale musím se přiznat, že zpočátku příběhu jsem měla co dělat, abych audioposlech neodložila, protože interpretace mi přišla neskutečně pomalá! Ale tak pomalá, že jsem si říkala: Ten pan Zahálka se musí živit jako uspávač hadů! Když jsem si ale přehrávání zrychlila, tak to bylo nesrovnatelně lepší, a pak jsem si hlas pana Zahálky zamilovala a poslouchalo se to tak dobře, že dostal ode mě jedničku s hvězdičkou!
Tuto audioknihu mohu jednoznačně doporučit všem náročným audiofilům i náročným čtenářům. Nebudete litovat ani minuty a nebudete chtít přehrávání vypnout. Já jsem tuto audioknihu měla poslechnutou snad za dva dny! Jak jsem ji jednou pustila, nechtěla jsem přehrávání zastavit. Občas mne však život donutil… proto ty dva dny. Jinak bych to přelouskala snad na jeden zátach. Tak skvělé to bylo!
Takže ano, JEDNOZNAČNĚ DOPORUČUJI!!!!!!
Hovor se smrtí
Chris Carter
HODNOCENÍ AUDIOKNIHY:
Milujete krvavé thrillery, ze kterých snad až mrazí? Tak série Robert Hunter z pera Chrise Cartera je to pravé ořechové. Nic pro slabé povahy! Carter je už pro nás, milovníky thrilleru, tak trošku klasikou. Roberta Huntera si dopřávám v audioknižní podobě a musím říct, že častokrát z hlasu pana Saice opravdu cítíte mráz v zádech a ježí se vám chloupky. A to bez jakékoliv nadsázky.
Hlas pana Saice spolu s umem pana Cartera – to je vražedná kombinace, která vás pohltí.
Vrah je i tentokrát při svém vraždícím šílenství velmi vynalézavý a snad i pro čtenáře opravdu šokující. Kde jsou ty časy, kdy se oběti trávili jedem! Ha! Carter povznesl vraždění na zcela jinou úroveň.
Audiokniha Hovor se smrtí opět dokazuje, jak šílený Carter je a také poukazuje na to, jak šílení jsme my čtenáři, že tohle obdivujeme a se zaujetím posloucháme a čteme.
Carterovi musím opravdu pochválit promyšlenost děje. Způsob vraždění je skutečně velmi kreativní, ale to, jak to do sebe všechno hezky zapadá a to, že budete vraha na jeden krátký okamžik snad i litovat, je prostě úžasné!
Tempo si Carter umí krásně udržet a s každou končící kapitolou jste doslova nuceni! začít poslouchat hned tu následující.
Jak jsem napsala výše, interpretace se ujal vynikající Jakub Saic. Jeho práce z hlasem je brilantní. Až děsivá! Geniální a opravdu se ke knize skvěle hodící.
Celý poslech trvá 12 hodin a 52 minut, ale jelikož jsem se od něj nemohla odtrhnout, měla jsem dojem, že trval snad polovinu času.
Bylo to výborné! Výborné! Výborné!
Opravdu doporučuji všem, kteří mají rádi opravdové thrillery. Drsné, krvavé, snad i nechutné, ale výborně zpracované thrillery.
Vila v Itálii
Julie Caplin
HODNOCENÍ AUDIOKNIHY
Toužíte-li se přes prázdniny ocitnout v italském Amalfi, tak si můžete pustit do uší – a nebo si přečíst – právě Vilu v Itálii. Chutné zmrzliny, malebné modré pobřeží, velmi milá italská vila, příjemná mužská společnost a azurové nebe – zažijte Itálii s každým nádechem při poslechu Vily v Itálii.
Byl to opravdu laskavý a milý poslech – přesně takový, na jaký jsme od Julie Caplinové zvyklí. Pravdou je, že bych ocenila přece jen trošku více italské atmosféry, ale i tak to bylo velmi milé.
Charaktery postav jsem měla poměrně ráda a Lia mi byla docela sympatická – až na tu její věčnou sebelítost.
Na hlas Veroniky Lazorčákové jsem si už natolik zvykla, že by se mi snad po ní už i stýskalo. Zkrátka už k Romantickým útěkům patří a poslouchá se mi už velmi dobře.
Poslech trval 10 hodin a 26 minut a bylo to jedno velké milé poslouchání, které nezklame. Ano, je to opět ta typická Caplinová, která má své knihy více méně podle téže šablony, ale to už víme a právě proto ji posloucháme a čteme.
Takže pokud máte chuť na příjemnou a jednoduchou oddechovku, rozhodně vás Vila v Itálii nezklame. Určitě můžu doporučit.
Na ledě
Hannah Grace
Autorce Hannah Grace musím pochválit, jak hezky vykreslila Nashe a jeho férovou povahu. Velmi se mi také líbilo, jak Anastasii pomaloučku otevíral oči a ukazoval ji, že její kamarád a krasobruslařský partner není ani zdaleka takový formát, za kterého ho považuje. Moc hezky autorka popsala vývoj postav, kdy hlavní hrdinka ožívá, Aaron se vykresluje a z Nashe se stává čím dál větší sympaťák.
Co už tak úplně autorce pochválit nemůžu je promyšlenost děje. I když se zápletka zdá velmi zdařilá, pravdou je, že se jedná o erotickou knihu, kdy vzájemná slast přebíjí potenciál příběhu. Kdyby autorka ubrala – a to dost – na erotických scénách a pokusila vytvořit příběh poněkud živější, barvitější a snad i zábavnější, byla bych naprosto spokojená. Ze zákulisí krasobruslení a hokeje tam je toho velmi pramálo, takže to vyvolává dojem, že autorka vlastně ani neví, o čem píše.
Vztah k hrdinům jsem si osobně nevytvořila žádný. Příběh mi přišel ve své podstatě tak jednoduchý, že jsem si ani neměla možnost žádný vztah k hrdinům vytvořit.
Do čtení jsem se musela nesmírně nutit. Příběh byl tak zdlouhavý a kdybych si po pár stránkách přečetla až samotný epilog, udělala bych nejspíše dobře. Ušetřila bych si čas, který jsem mohla věnovat knihám s poněkud kvalitnějším obsahem.
Kniha má obálku, která láká dospívající čtenářky, pravdou však je, že se jedná o erotickou literaturu s velmi podrobným popisem sexuálních scén. Osobně nejsem žádná konzervativní čtenářka, ale pro dospívající dívky bych tuto literaturu přece jen nedoporučila.
Knihu bych tedy doporučila spíše ženám, které mají rády erotickou literaturu a jednodušší zápletky. Nečekejte od příběhu žádnou hloubku. Je to zkrátka nenáročný příběh. Zkrátka i v žánru erotické literatury jsem už četla zajímavější příběhy.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Nejedná se o příliš dlouhý poslech – má jen 8 hodin a 52 minut a já se od něj nemohla odtrhnout, takže za jeden den bylo poslechnuto! No co vám budu povídat – zajímavé, poučné, dojemné, smutné, ale také veselé to bylo. Zkrátka to mělo všechno, co dobrá audiokniha má mít.
V audioknize se tak dozvíme, jakou cestu od dětství musel Marek Dvořák ujít, aby si splnil svůj dětský sen létat jako lékař v záchranářském vrtulníku. Pustí nás nejen do svého soukromí, ale také do svého pracovního života, který je, pro nás obyčejné smrtelníky, z jedné strany velmi fascinující a z druhé natolik děsivý, že citlivější povahy mohou cítit snad až lehkou formu úzkosti, protože tato audiokniha nás konfrontuje s vlastní smrtelnosti, s vlastní zranitelností a s v vlastní nevědomostí, která se nám můžeš velmi, velmi ošklivě vymstít.
Velmi pozitivně hodnotím na příběhu to, jak nám Marek Dvořák předkládá, jak bychom měli některé situace řešit, než přijede záchranář za námi. Jsou to velmi jednoduché rady, které bychom měli znát všichni – a většinou je nejspíše i známe, ale protože je Opakování matka Moudrosti, je moc fajn si to touto formou zopakovat. Všichni se totiž můžeme ocitnout v situaci, kdy budeme muset někomu pomoci.
Celému poslechu ještě dominuje naprosto úžasný hlas pana Martina Stránského, který tuto audioknihu pozvedl na vyšší level. Díky jeho intonaci se do poslechu zaberete tak snadno, že budete mít problém dělat cokoliv jiného. K audioknize se budete vracet v každé volné vteřině a vlastně vám bude až líto, že to končí. Skvělý však byl také Josef Pejchal a Petra Bučková, které jsme mohly v audioknize také slyšet.
Tuhle !naprosto úžasnou! audioknihu najdou k poslechu všichni členové Audiotéka Klubu. A věřte mi, že tahle audiokniha spolu s ostatními audioknihami z pera Martina Moravce (autora) opravdu za členství stojí!
Já si jsem naprosto jistá, že si tuto audioknihu poslechnu opakovaně.
Emoční poruchy v dětství a dospívání
Peter Pöthe
MUDr. Peter Pöthe, český psychiatr, psycholog a psychoterapeut zabývající se dětskou duší, je ve světě psychologie velmi známou osobností. Jsem tedy nesmírně potěšená, že jsem mohla díky spolupráci s nakladatelstvím Grada, nahlédnout do terapeutické práce tohoto člověka a odkrýt tak zákoutí psychoanalytického přístupu k dětem a dospívajícím.
Emoční poruchy v dětství a dospívání je odborná knížka, která zaujme jistě všechny, kteří se zajímají o práci s dětmi – zejména však psychology, psychoterapeuty a psychiatry. Ale ne jen pro ně je kniha vhodná! Ocení ji také rodiče, kteří si všímají, že jejich děti či dospívající trpí emočními problémy a také by si knihu měli přečíst pedagogové.
Autor nám předkládá hned několik dětských příběhů – kazuistik. V každé kazuistice nejprve popíše, s čím za ním malý pacient přichází a jaké má potíže. Častokrát autor poukazuje také na rodinné či školní klima. Následuje vysvětlení samotné práce s dítětem z pohledu psychoanalytického přístupu a vysvětlení, co se v dítěti samotném odehrává a jak s ním vhodně pracovat. Dotýká se opravdu různých emočních potíží dětí v různém věku – od traumatu, přes separaci, agresivitu až po týrání, delikvenci apod. Opravdu má kniha takto široký záběr – proto bylo radostí jí číst.
Velmi příjemným překvapením je také přepis rozhovorů, které pán doktor s dětmi vedl. Tam můžeme spatřovat řadu terapeutických způsobů komunikace, které nás, začínající psychology, určitě potěší.
Když pominu fakt, že kniha je poučná sama o sobě, tak osobně shledávám velmi pozitivně právě onen vhled do psychoanalytického přístupu. Já osobně ještě stále nevím, který psychoterapeutický výcvik absolvovat a jakým směrem se vydat, takže za tento vhled do psychoanalytického přístupu děkuji. Je to pro mne příjemné rozšíření obzorů.
Výše jsem napsala, pro koho kniha je vhodná, ale zapomněla jsem uvést, že by si ji měli přečíst také studenti medicíny a psychologie. Studenti medicíny proto, aby se naučili více vnímat dětské pacienty a možná s nimi lépe komunikovat a studenti psychologie z téhož důvodu a k tomu ještě proto, aby uměli rozpoznat emoční potíže dětí. Aby měli vůbec ponětí, jak se takové potíže mohou projevovat v běžném dětském životě.
Velmi oceňuji také popis jednání s rodiči dětí. Bylo to příjemné obohacení a dokreslení kazuistik.
Za sebe knihu hodnotím velmi pozitivně. Byla pro mne velmi cennou a jsem ráda, že se k ní mohu i do budoucna vrátit, protože se jistě dříve či později ve své psychologické praxi setkám s dětmi, které mají obdobné potíže. Nahlédnout tedy pod pokličku práce takto zkušeného psychoterapeuta se může vždy hodit.
Osudový muž
Barbara Taylor Bradford
Velmi se mi líbila postava Blackieho. Je pravdou, že se v knize velmi často zmiňoval fakt, že to měl v životě těžké, ale já ho měla, i přes toto fňukání, ráda. Líbila se mi jeho laskavost a pokora stejně jako se mi líbilo, jak pěkně mluvil se svým strýčkem a tetičkou. Jejich dialogy byly velmi hřejivé a vzájemná laskavost a úcta mne hladila po duši.
V ději jsme se seznámili s opravdu velkým množstvím postav. Bohužel, častokrát jejich osudy nebyly dostatečně dokončené a vysvětlené, takže po dočtení měl čtenář příliš mnoho otazníků, což na konci knihy nevyvolávalo moc příjemné dojmy.
Tempo knihy bylo velmi, velmi rozvážné. Musím říct, že něco tak táhlého jsem už opravdu dlouho nečetla. Děj se tak nějak odehrával a vlastně žádné napětí, žádný pořádný zvrat se nekonal. Ta absence výraznějšího zvratu na mne působila značně nelibě, protože jsem se do četby musela vyloženě nutit, i když samotné kapitoly nebyly příliš dlouhé.
Pokud bych měla hodnotit popis osob a prostředí, tak musím napsat, že asi nejlépe autorka Barbara Taylor Bradford popsala samotného Blackieho. Ostatní osoby procházely dějem a příběhem a vlastně si je ani všechny nepamatuji.
Vztah k hrdinům jsem si nevytvořila žádný. Blackie mi byl sympatický a toho jsem měla ráda, ale k ostatním postavám jsem žádné city nechovala. Možná snad jeho strýček a teta mi přišli milí.
Je mi to moc líto, ale tahle kniha pro mne osobně byla spíše trestem. V ději se prakticky nic neodehrávalo, kniha byla spíše nudná než zajímavá, vtahující a poutavá.
Musím tedy napsat, že knihu bych doporučila spíše nenáročným čtenářům, kterým nevadí línější tempo knih bez větších zvratů. Musím také ještě uvést, že se jedná o prequel a další knihy jsem od autorky nečetla, takže je možné, že se s osudy všech hrdinů v této knize setkáme ještě v dalších jejich knihách.
Nenásilná komunikace
Marshall Rosenberg
Kniha je určena opravdu všem a věřte mi, že se díky ní něco přiučíte. I když je pravdou, že přečtení knihy samo o sobě nestačí – důležitá je praxe v komunikaci a rozhodnete-li se, že svou komunikaci pozvednete na vyšší úroveň, je vhodné se ke knize opakovaně vracet a díky tomu si tak uvědomíte své komunikační chyby.
Knížka je to poměrně útlá. Má pouhých 240 stran, ale přesto je nabitá tolika informacemi, že vás to možná až překvapí. Ve 14 kapitolách se dozvíte nejen to, jak přesně můžeme chápat nenásilnou komunikaci, ale jak například moralizování či srovnávání dokáže nenásilnou komunikaci „potopit“. V knize si pak můžete své schopnosti vyzkoušet díky cvičením, které si pro nás autor připravil. Jsou to cvičení, která, když pochopíte danou kapitolu správně, jsou poměrně snadná, přesto vás však nutí se zamyslet. Nejde o to si cvičení jen udělat, ale přemýšlet nad ním i z pohledu sebe sama, což nám dává geniální příležitost si uvědomit, jak komunikujeme my.
Autor také upozorňuje na to, jak moc je důležité vyjadřovat pocity v komunikaci a aby toho nebylo málo, umožňuje nám rozšířit si krásně slovní zásobu, která nám bude při komunikaci nápomocná. Empatie má taky v komunikaci své místo a díky této knize se dozvíte, jak s ní pracovat.
Kniha si mne také získala i přepisem rozhovorů, ve kterých autor jasně ukazuje principy konceptu nenásilné komunikace. Tyto příklady byly stejně poučné jako samotné cvičení či tabulky s výčtem slov, pro efektivní rozšíření slovní zásoby.
Za sebe musím napsat, že se ke knize budu určitě vracet i do budoucna, protože ať už nakonec budu vykonávat psychologickou praxi či nikoliv, tento koncept komunikace se mi zamlouvá, i když naučit se mu vyžaduje minimálně zpočátku vědomou práci na sobě samotné. Pokud to však ale pomůže při jakékoliv komunikaci s kýmkoliv, pak se ta práce vždy vyplatí.
Knihu mohu jednoznačně doporučit.
Svatební přípravy
Fiona Leitch
Věřte mi, že pokud máte rádi detektivky, tak si tuto přečtěte. Myslím, že by se vám mohla líbit. Měla velmi příjemné tempo, které vás nenudilo a když do toho přidáte špetku humoru, tak se to čte samo.
Fiona Leitch si příběh moc hezky promyslela a dlouho jsem si vraha tipovala špatně. Vlastně mne vrah překvapil a pozor – NE, NEBYL TO ZAHRADNÍK!
Jak jsem napsala již výše – všechny hlavní hrdinky budeme mít rádi. Cornwallský detektiv se občas chová tak, že byste ho nejraději zatloukli do země, protože si nechce vyslechnout postřehy zkušené Jodie. Egoista jeden!
A jestli rádi vaříte, tak musím napsat, že vás na konci čeká příjemné překvapení
Na knize jsem nenašla absolutně žádný zápor! Nic, co bych mohla autorce vytknout. Prostě to bylo opravdu moc příjemné čtení a jsem si jistá, že i vám kniha bude zpříjemňovat chvilky pohody s knihou.
Knihu naprosto a jednoznačně mohu doporučit! Už se těším na druhý díl! Snad vyjde brzy.
Kruh
Bernard Minier
Bernard Minier dokáže každý svůj příběh dokonale promyslet. Jsem vždy velmi mile překvapená, jak krásně vše domyslí – do naprostého detailu. A když pominu fakt, jak si dokáže autor v hlavě příběh sestavit a poskládat, tak o to více žasnu nad tím, jak dokáže své myšlenky přenést na papír a popsat atmosféru různých situací. Jeho styl nemá chybu!
Tempo si audiokniha drží velmi dobře. Kniha má spád a stále vás drží v očekávání, co se bude dít a jak si s tím Martin Servaz poradí. Bernard Minier umí krásně popsat důležité detaily, které podtrhnout děj, ale umí to tak šikovně, že v knize žádná hluchá místa nenajdete.
Moc se mi líbí, jak dokáže autor popsat charaktery postav. Martina Servaze budete mít rádi a když se v příběhu sblíží s jednou ženou, moc mu budete přát, aby byl konečně šťastný.
Pokud máte rádi opravdu moc hezky propracované thrillery/detektivky, pak série Martin Servaz je to správné pro vás a rozhodně o tom nepochybujte! Věřte mi, že těch 19 hodin a 3 minuty poslechu si užijete.
Je pravdou, že na hlas Jiřího Žáka jsem si musela zvykat – ten mi zpočátku nesedl. Ale po pár hodinách mi to už nepřišlo a poslouchal se celkem dobře Ale stejně mi pokaždé, když si pustím jeho hlas, přijde něčím zvláštní.
A ten konec! Co nám to ten Bernard udělal?! On přesně ví, jak si nás čtenáře omotat okolo prstu a probudit v nás touhu po dalším díle! Pokud se do Kruhu pustíte – jakože vám to opravdu doporučuji – mějte už přichystaný 3. díl série, protože … no však uvidíte sami. A začněte hezky od samotného počátku série – tedy knihou Mráz. Protože příběhy na sebe částečně navazují a je opravdu dobré znát předchozí díl.
Už se moc těším na třetí díl….
