VéjaTarabová
přečtené 161
Baletky
2020,
Miřenka Čechová
Kniha dokáže upoutat hned po pár stránkách. Naprosto mě pohltila a já se od ní nemohla odtrhnout. Dala mi možnost nahlédnout do drsného zákulisí tak ladného a křehkého stylu tance, jako je balet. Představila mi hrůzy, o kterých jsem neměla ani ponětí. Přinutila mě vžít se do hlavní postavy a cítit s ní, díky stylu psaní. Autorka totiž promlouvá přímo k vám, předstírá, že to právě vy jste ta baletka, která dobrovolně snáší tolik bolesti každý den, aby si splnila svůj největší sen. Celé mě to naprosto uchvátilo a já se jenom ptám, proč to má zatraceně tak málo stran. Nejraději bych si hned teď přečetla knihu znovu. Pravděpodobně to stejně v nejbližší době udělám. V příběhu je skrytých mnoho emocí, až jsem si říkala, že to autorka určitě musela prožít na vlastní pěst, protože něco tak fascinujícího, ale zároveň bolestivého, si přece člověk nemohl jen tak z patra vymyslet. Avšak stejně nechápu, že se toto prostě děje. Že tak mladé dívky plné života dokážou tak rychle zlomit. Vtlouct jim do hlavy, že nejsou a nikdy nebudou dost dobré. Že váha 50 kg při 165 cm je moc. Že mají držet pusu a poslouchat rozkazy, jinak to nikam nedotáhnou. Na závěr - nenajde se zde snad nic co bych knize vytkla. Jednoduše nemám slov... ,,Seberou ti víru, seberou ti odvahu, sebevědomí, osobnost. Zredukujou tě na výkonnou robotickou hračku. Stejně jako všechny ostatní."... celý text
Renegáti
2018,
Marissa Meyer
Ze začátku jsem se knihou lehce prokousávala a říkala si, že tohle nejspíš nebude nic pro mě. Postavy se speciálními schopnosti mi nijak nevadí, ale zde už byli uváděni příliš jako superhrdinové. Nastal tady pro mě hlavně úplný zmatek kvůli tomu, že každá postava měla své klasické rodné jméno, ale také i svou ,, superhrdinskou" přezdívku. Autorka v příběhu střídala oboje, tudíž jsem dost často nevěděla o kom je zrovna řeč. Co se samotných ,,superschopností " týče, tak mi připadali až moc takové kýčovité, čekala jsem je trochu originálnější. Od prvního setkání Novy a Adriana v rušné ulici na přehlídce bylo snad všem hned jasné, že tito dva se nevidí naposledy a jakým směrem se jejich vztah bude vyvíjet. Celkový příběh byl lehce předvídatelný, až tedy na úplný konec, ten byl naprosto nečekaný. Také bych čekala, že i po bitvě o Gatlon zbyde Anarchistů více, protože v takovém to počtu nemají šanci Renegáty svrhnout. Při delších popisech jsem přestávala vnímat a moc jsem nepochopila, jak vypadá to anarchistické podzemní sídlo. Klidně by zde mohl být i plánek hlavní centrály. V knize se vyskytlo hned několik překlepů, což je škoda. Autorka vám přímo neříká, která strana je dobrá a která špatná, což mi připadá naprosto skvělé. Záleží na vašem úhlu pohledu, na tom, jak vy se rozhodnete. Meyrová se tudíž s vámi nesnaží manipulovat, nepodstrkuje vám její názor, prostě vám dává na výběr. A stejně si myslím, že i po dočtení celé knihy nebudete mít jasno, ke které straně se přikláníte. Nebudete schopni určit pouze dobrou a špatnou stranu. Ke konci jsem se tedy už rozečetla a těším se na druhý díl, jelikož mě zajímají osudy mnoho postav a jak to celé skončí. ,, Na začátku jsme byli padouši všichni." ,, Kdo se ničeho nebojí, nemůže být statečný." + není určená dobrá či špatná strana + nečekaný konec - až moc superhrdinské - příliš mnoho jmen a přezdívek - lehce klišé, občas předvídatelné... celý text
Čtyři prány štěstí
2020,
Petr Casanova
,, Když se chceš dostat z bodu A do bodu B, nejdůležitější není rychlost vlaku, dokonce ani znalost správného směru. To všechno můžeš mít na své straně, a přesto cíle nedosáhneš, jestliže vůbec nenastoupíš do vlaku. " Vypravěčem je zde samotný autor knihy, který má optimistické myšlení. Ostatní lidé neodsuzuje, snaží se jim porozumět a následovně pomoct, což je zároveň jeho práce, jakožto psychologa. Nejvíce zaskočená jsem byla po zjištění, že takto skvělou a promyšlenou knihu s poselstvím zvládl napsat za pouhé dva měsíce. Do tohoto celého je totiž nenápadně vklíněná příběhová linka. Určitě jsem si toho odsud dosti odnesla. Ovšem kniha samozřejmě nelze číst na jeden zátah. Musela jsem jí střídat spolu s jednou pořádně dějovou, což obvykle nedělám. Jinak styl psaní je srozumitelný, pohodový, ale zároveň vyjadřující hlubší myšlenku. Všechny čtyři mini příběhy čtyř osob se mi velice líbily a myslím, že skvěle shrnují dnešní typy uspěchaných lidí v uspěchané době.... celý text
Síla vzdoru
2019,
Suzanne Collins
Tak a je to tady. Tohoto okamžiku jsem se bála. Konce této naprosto skvělé triologie. Aspoň že poslední díl jsem si užila naplno. Moje fantazie pracovala na plné obrátky a já tak prožívala každičký okamžik. Autorka to stejně jako Peeta se slovy umí. Mými oblíbenci se stali Katniss, Finnick, Diod, Johanna, Hurikán i mnoho dalších. Ovšem úplně nejvíc ze všech Haymitch, tím jak se vyjadřuje i prezentuje. To co se stalo Prim se mnou ani tolik neotřáslo, nestihla jsem se s ní nějak moc sblížit. Avšak všech obětí z oddílu 451 mi bylo hrozně líto. Atmosféra po celý příběh byla opět naprosto fantastická. Jediné co mě naprosto zklamalo byl epilog. Něco tak hnusně šťastně obyčejného jsem dlouho nečetla. Ty dvě stránky byly to nejhorší, co kdy autorka napsala. Byla bych mnohem radši, kdyby nikdy nevznikly a příběh zůstal klidně i otevřený. A to otevřené konce nesnáším. ,,Natahuji ruku a hořečně se dotýkám blikajícího zeleného světla. Někdo se zastavuje vedle mě. Finnick, s napjatě staženými svaly. Jistě, kdo jiný? Protože jen vítěz Hladových her okamžitě vidí totéž co já. Arénu plnou pastí ovládaných neviditelnými tvůrci. Finnick přejíždí prsty po červeném světle nad virtuálními dveřmi. ,Dámy a pánové...' Promlouvá tichým hlasem, ale já dokončuji větu hlasitě na celou místnost. ,Nechť sedmdesáté šesté Hladové hry započnou!' "... celý text
Bílá nemoc
1948,
Karel Čapek
Dílo se mi četlo dobře a bavilo mě, což jsem tedy neočekávala. Líbí se mi celá myšlenka příběhu a to, že se doktor Galén nenechal uplatit ani tolika miliony korun.
Ze začátku jsem byla z knížky naprosto nadšená. Bavili mě zajímavosti o životě Rowlingové, ale nakonec jsem knihu ani nedočetla. Nebavili mě hlavně skřítci jakožto vypravěči a ke konci se z toho stávala spíše encyklopedie.... celý text
Dánská dívka
2011,
David Ebershoff
Krásně napsané, ovšem trochu až moc zdlouhavé. Občas jsem se tím musela prokousávat, ale myslím, že to není vinou autora. Rozhodně zajímavý pohled na dané téma. Filmové zpracovaní v hlavní roli s Eddiem Redmaynem můžu rozhodně doporučit.... celý text
Už žádné plasty
2020,
Martin Dorey
Myslím, že bylo fajn si to přečíst a udělat si vlastní názor na celou tuto situaci, i když tato kniha je pouhá kostra všech problémů týkajících se plastů. Musím ale přiznat, že sama od sebe bych si ji nekoupila, protože mi toho moc nového neřekla.... celý text
V lese visí anděl
2015,
Samuel Bjørk (p)
Moje první severská detektivka co jsem kdy četla a můžu říct, že jsem si vybrala naprosto skvělou hned na poprvé. Sice to na mě bylo poměrně silné téma, ale postavy byly prostě boží. Nejlepší charakter měla určitě Mia Krügerová. Tedy na začátku, když byla ještě na ostrově mi přišla úplně bez života a vůbec by mě nenapadlo, že se z ní následně stane tak skvělá vyšetřovatelka s dokonalým smyslem pro humor. Pachatele bych na sto procent netipla. Danou osobu jsem totiž vůbec nepodezírala. Po celý příběh se sem tam objevovali neustále nové postavy a občas jsem se ztrácela ve jménech. Párkrát se ke mně dostavil i takový podivný pocit. Ne že bych se bála, ale prostě takový zvláštní nepříjemný pocit. Už se nemůžu dočkat přečtení druhého dílu s názvem Sova.... celý text
Zkrocení zlé ženy
2011,
William Shakespeare
Poprvé jsem knihu četla před čtyřmi měsíci a teď, když jsem to potřebovala do školy, jsem zjistila, že si z toho nic nepamatuji. Proto jsem jí přečetla podruhé a už mi příběh přišel srozumitelnější. Pořád mám akorát problém vyznat se ve jménech postav a občas se ztrácím v ději. Jinak celkově příběh sám o sobě byl moc hezký.... celý text
Romeo a Julie
2008,
William Shakespeare
K dílu jsem se dostala teprve po druhé, ale opět nenastal žádný problém. Opravdu se mi četlo s lehkostí i svižností. Jména postav byla nakonec lehce zapamatovatelná. Samotnou romantiku vůbec nemusím, ovšem když do toho přidáme trochu té tragédie či smrti... no proč ne. Shakespeare dokázal psát velmi nadčasově a poutavě. Akorát věk Julie mi přišel poněkud mladý, málokdo by ve čtrnácti dokázal zemřít pro lásku. Celkově její postava na mne působila lehce bez charakterově. Gradace závěru však dokáže okouzlit.... celý text
Eliza a její nestvůry
2019,
Francesca Zappia
Kniha do které jsem se po pár stránkách totálně zamilovala. Skvěle vystihuje dnešní dobu zábavným způsobem. Eliza a její rodina mi jsou hrozně sympatičtí, ale Wallace mi ze začátku přišel celkem ujetý xd.... celý text
