Vjeerus přečtené 543

Rudé svitky magie 2020, Cassandra Clare (p)

Už jen spojení mých dvou nejoblíbenějších postav z nástrojů smrti mi dost říkalo, že to bude bomba. A byla. Upřímně jsem celkem potěšena, že to nebyla slaďárna na cukrovku od začátku do konce, ale opravdu si příběh zachoval velkou dávku akce. Před čtením této knihy je lepší mít za sebou první tři díly nástrojů smrti, jelikož na ně příběh volně navazuje a lépe pak člověk pochopí některé vazby a narážky, ale potřebné to není. Za mě je svět lovců stínů opravdu bombovej a opravdu se těším na další příběhy .... celý text

Všechny barvy duhy 2021, * antologie

Kniha má skvělou obálku - je naprosto skvělá, veselá a ňuňatá, včetně barevné ořízky. Rodinné setkání - Theo Addair Na tuto povídku jsem se těšila, jsem takový tichý fanoušek Thea. Bohužel ji musím hodnotit jako lepší průměr, jelikož jsem z ní měla pocit, jako by příběh byl prostředek nějakého většího celku. Žába - Alžběta Bílková Tato povídka byla neskutečně ňuňatá a kouzelná, z ní jsem byla naprosto unešena a jo, za mě opravdu skvělé. Obrovské uuuu jsem měla hlavně z jejího závěru . Bez šance - Sam Xabussus Naopak zde za mě bohužel velké zklamání, chyběl mi nějaký širší kontext. Nepochopila jsem, zda se příběh odehrává ve skutečnosti (hra nebo realita?) a nebo je to jen vnitřní pocit. A totální zmatení přišlo i se závěrem, který to snad ještě víc zamotal. Pecka jak z broskve - Sára Vůchová Jednou větou - pecka jak z broskve. Další ze série ňuňatých povídek a ještě s lepším tématem . Nacpěte ji do škatulky - Lucie Zelinková Jediné, co vím, tak že se mi krásně četla, ale už teď, pár dní po dočtení vlastně nevím, o čem přesně byla a to mě mrzí. Jak jsem šla na záchod - Martina D. Antonín Dávám bambilion hvězdiček. Je sice drsná až mrazí, ale absolutně dokonale se otřela o všechny zábrany, problémy a předsudky. Vezmi si mě, když to dokážeš - Hugo Hartman Tak tato povídka mi zlomila srdce, ale zároveň ji považuji za další topovku. Krásná ukázka toho, že všichni jsme lidé a prožíváme stejné radosti i strasti. Čokoláda na dně kornoutku - Karolína Skácelová Zde bohužel musím zase konstatovat, že i když čtení bylo milé, nijak jsem v tom nenašla to něco navíc, čím bych si povídku zapamatovala i po dočtení. Tajemství umírají osamělá - Michael Walter Jedním slovem - Au. Srdce na střepy, nádherně napsané a tohle u mě nechá stopu asi dlouho . Šťastně nezamilovanej - Radek Blažek Krásná, příjemná, pohodová. Té povídce nic nechybí, vlastně jedna věc ano a bohužel jsem asi povrchní, ale zrovna to já v knihách žeru, takže za mě 4/5. Pozdní léto, sobota odpoledne - Eva Pospíšilová a Klára Pospíšilová Krásný příběh, který jsem si užívala, bohužel se mi obsah už pomalu vytrácí z hlavy.... celý text

Půlnoční koruna 2016, Sarah J. Maas

Druhý díl série Skleněný trůn mě bavila a já si čtení užila a odpočala si u něj. Pomalu začínám chápat, proč je kolem této autorky takový wow efekt. Pro mě má strašně sympatické vyjadřování a její hlavní hrdinové mi přirůstaj k srdci dost rychle. V YA knihách mám ráda tu romantiku a zde mi přijde dost originální a tleskám, že ani po druhém díle netuším, s kým hlavní hrdinka skončí. Co se týká světa, na "dospěláckou" fantasy to nemá, ale i tak mě baví. Stále jsem v napětí, kdy a jak se rozplete ta magická záležitost. A závěr knihy je pecka. I když jsem nějaké tušení měla, stejně jsem si řekla "Wau" a dost nutně potřebuji další díl.... celý text

Skleněný trůn 2015, Sarah J. Maas

Uhuu, tak jako rozjezd vcelku dlouhé série je to opravdu pecka. Mě v knize nic nechybělo. Měla pěknou dávku akce, lehké naznačení romantiky, spoustu tajemství, intrik a záhad, takže mě udržela v napětí (a po dočtení donutila sáhnout po dalším dílu). Ano, kniha je plná klasických hrdinů. Hlavní hrdinka je strašně silná, krásná a schopná žena se smutnou minulostí, kterou dohání osud k těžkým rozhodnutím. Hlavní mužské postavy jsou jak jinak než k uzoufání sexy. A obě jsou čestné s vlastními bubáky z minulosti, přičemž je vlastně každý jiný, protože mají různý postoj k tomu, jak se s osudem vyrovnat. A ano, cítím tu milostný trojúhelník, ale ruku na srdce, půlka knih s romantikou má milostný trojúhelník a v této knize je napsán zatím vcelku zajímavě a oceňuji, že hlavní hrdinka nezažívá to první zamilování do svého osudového muže, ale pravděpodobně bude vývoj opravdu zajímavý. Charaktery nejen hlavních postav, ale i těch vedlejších mají šťávu a kouzlo a každá je dost jedinečná. Opravdu se těším na další díly, protože celá ta věc kolem Sudby a kouzel je opravdu zajímavá a odhalování toho všeho okolo je dávkováno opravdu promyšleně a po malých částech.... celý text

Tokijský ghúl 14 2019, Sui Išida (p)

Krásné a emoční zakončení celé série. Na můj vkus možná až moc otevřených konců, takže úplně tento díl nepovažuji za takové finále, za jaké by se mělo považovat. Navazující série RE je tedy nutností. Na mangách zbožňuju to, jak jsou neskutečně věrohodně vykreslené různé charaktery, které většinou dostávají zabrat a při své cestě se vyvýjejí a neustrnou.... celý text

Králové Clonmelu 2010, John Flanagan

Na jednu stranu je tahle kniha skvělá, na stranu druhou už mě některé věci nudí. Pozitiva vidím v tom, že kniha opět obsahuje nějaký problém, se kterým se lidé mohou v životě potkat. V tomto díle autor narazil na kouzlo osobnosti, umění řečnit a přesvědčovat. Také zde dost poutavě a nenásilně ukazuje rozdíl mezi klasickou a normální vírou a fanatickou sektou (k tomu se krásně vyjádřila babička, na kterou naši hrdinové narazili v prázdném městě). Další plus je prostor, který dostala postava Halta. Neznám nikoho, kdo by ho neměl rád a dozvědět se o něm víc je prostě super. Negativa - už od prvního dílu vím, že hraničáři jsou neomylní střelci, jejich koně super chytří, Horác je přímočarý rytíř (a nejlepší v království s přirozeným talentem). Také vím, že hraničáři jsou záludní a Horác s nimi tráví asi moc času, když občas pochytí nějaký jejich móres. Hraničáři mají až přílišnou zálibu v kávě a nikdy, opakuji nikdy, neodmítnou příležitost si tento nápoj dát. Jo a hraničářská pláštěnka má skvrnitý vzor, který nás skryje, když se nebudeme hýbat. Tohle a mnoho dalších informací je fajn vědět, ale opakovat je v každé knize několikrát, to už je na mě asi moc. Další věc, která mě mrzí je ta, že celkově knihy od Flanagana postrádají jasnou časovou linku. Víme, že na začátku série bylo Willovi 15 a v učení byl 5 let. Ale to je tak asi celá časová osa, takže můžeme jen odhadovat, že 8 díl by mohl být zhruba o 8let později. A zde je ten problém - všichni se chovají stále stejně, jako v prvním díle, takže charakterový posun nulový. Suma sumárum, jako dítě jsem sérii milovala a hltala knihu za knihou. Teď v dospělosti už vidím i ty chybky, které mi trochu kazí dojem a tak si musím příběh dávkovat a mezi jednotlivými díly si dát i něco jiného. Přesto stále knihu hodnotím velmi pozitivně a mohu jen doporučit - a obzvláště těm dětem.... celý text

Tokijský ghúl 13 2019, Sui Išida (p)

Příprava na velké finále je zde opravdu cítit. Vlastně možná by se tato kniha dala považovat za finále, protože tolik akce snad v sérii ještě nebylo. Počet postav, které nám v tomto svazku odhalují děj, se pomalu zmenšuje na skalní jádro. Opravdu jsem zvědavá, co nabídne poslední díl a jestli se dovíme všechna nakousnutá tajemství.... celý text

Supertajný seznam věcí 2021, Theo Addair (p)

Jo, tento styl knihy se mi líbí. Lehké, nenáročné, vtipné a s přesahem, který na vás nekřičí, že je to problém světa, ale dost normální věc obyčejných lidí. Luca mi neskutečně sednul a přiznám se, že hrozně dlouho jsem měla stejný postoj jako on - vždyť to, co dělal jsou běžné "klukoviny", které jsem vyváděla i já v dětství. Pohled dospělých mě vůbec nenapadl a o to to vlastně bylo úžasnější. Děkuji za návrat do školních let :) Příběh krásně ukazuje sourozenecké pouto a co vše jsme schopni udělat pro nám drahou osobu, i když vlastně víme, že je to blbost. Vlastně celkově jsem z knihy cítila popsané rodinné zázemí, které by, dle mého, přesně takto mělo vypadat - podpora, opora, pochopení, láska. Přemýšlím, jestli se vůbec vyjadřovat k tomu, že je hlavní hrdina trans, ale když už jsem to načala... Beru to jako součást společnosti, a nic to nemělní na tom, že ten člověk je stále člověk. Jako ústřední téma jsem to trans v příběhu nebrala a spíš jsem byla ráda za těch pár informací, co takový člověk musí prožívat, když se trošku vymyká většinové společnosti. No a samozřejmě náhled do života hrdinů z Muffina a Koláčků? Tak to byla taková milá třešnička na dortu.... celý text

Knihomolka 2021, M. K. Hardy

Na knihu jsem se velmi těšila, nalákala mě svou anotací a musím říct, že rozhodně nezklamala. Velmi oceňuji, že hlavní hrdinka - knihomolka - je opravdu čtenář (a ne jen klasických děl!) a ne člověk, který má očividně načteno ale v příbězích nečte a pak mnohdy přijdu k pochybám, kdy ta daná postava vůbec stihla načíst ty knihy. Ze začátku jsem si k Nikol musela najít cestu, nesedla mi úplně ve všem a někdy se opravdu chovala dost pubertálně, ale ve výsledku jsem si ji oblíbila. Oproti tomu hlavního hrdinu jsem si zamilovala téměř od první věty. Jeho humor a poznámky - no, nikdy jsem nečekala, že bych mohla vytáhnou lepíky, takže to mluví za vše, jak se mi to líbilo. Další plus knihy vnímám, že je psán na střídačku z pohledu obou hlavních hrdinů, takže jsme viděli pozadí některých činů a napjatě mohli sledovat cestu, kdy na to, co jako čtenář víme, musí přijít i postava z knihy. Příběh je opravdu čtivý, rychle utíká a nijak moc nedrhne. Dokonce mě i některé pasáže velice překvapily. Romantika je napsaná velmi mile a hravě. SPOILER Jediné, co mě neoslovilo je první sex hlavní hrdinky zrovna ve sprše. Nemyslím si, že to je zrovna vhodné a pohodlné místo. KONEC SPOILERU... celý text

Čaropisci 2020, Robert Jackson Bennett

Tato kniha byla pro mě obrovské překvapení. Dostala jsem jí darem a absolutně jsem netušila, o čem to má být. A jsem naprosto nadšená. Neuvěřitelné spojení fantasy světa a programování. S ničím podobným jsem se dosud nesetkala a nevěřila bych, že mě to tak nadchne. Díky inspiraci v počítačovém světě jsme dostali velmi originální svět a v podstatě dokonalé fungování magie, kdy není závislá na osobní moci nebo emocích (což jsou faktory velmi nestabilní), ale naopak na čisté a surové logice. Charaktery postav jsou krásně popsaný a uvěřitelný. Hezká ukázka střetu bohatý a mocný x chudý a "neviditelní" a vyrovnávání se s nechtěnými postaveními. Děj mi plynul od začátku do konce, nejsem si vědoma nějaké nudné a nezáživné pasáže. Celou knihu jsem se držela v napětí, kam to dál povede. Za mě další top kniha tohoto roku, můžu opravdu jen doporučit.... celý text

Tokijský ghúl 12 2018, Sui Išida (p)

Pár pěkných zvratů, ale ve výsledku mi přišlo, že se v tomto svazku uklidnilo tempo a připravuje se půda pro velké finále. Člověk prostě chce okamžitě sáhnout po dalším díle, protože to množství informací, jak se na sebe navaluje a proplétá, to je neskutečné. Stále jsem z tohoto příběhu nadšená těším se, jak to celé dopadne (a jak to bude pokračovat v navazující sérii RE)... celý text

Němý hlas: Kniha druhá 2021, Jošitoki Óima

Uh, po tak drsném začátku z předchozího dílu jsme dostali další díl, který mě emočně totálně vyždímal. Hlavní hrdina se opravdu dost posunul i když mu to okolí neulehčuje. Vlastně si to moc neulehčuje sám, ale díky bohu za to, jinak by to asi byla hodně krátká manga. Jak to tak bývá, svazek bývá useknut v tom nejzajímavějším a jak jsem byla nadšená, že mám druhý díl už v ruce, o to déle budu fňukat nad potřebou dílu tři. Opravdu doufám, že manga zůstane na stejné vlně, protože téma je silné a já jsem nadšená ze stylu zpracování.... celý text

Dopisy ztraceným 2019, Brigid Kemmerer

Poslední dobou mě lákají knihy se silnějším tématem, který opravdu zasáhne. A tahle kniha tím byla napěchovaná od první stránky, ale nepůsobilo to přeplněně. Oba hlavní hrdinové se se svými problémy vyrovnávají velmi odlišnými způsoby a to je naopak nevědomky dost spojuje. Musím uznat, že ačkoliv je vcelku jasné, jak tato YA romantika dopadne, ve výsledku mi právě ta romantika přišla až na druhém místě. Primárně jsem z toho cítila neskutečně kvalitně popsané pocity a emoce hlavních hrdinů, postupné odkrývání minulosti a srovnávání se s tím. S komunikací nejen dítě x rodič, ale i kamarád x kamarád nebo například učitel x student. Celkově je zde vlastně krásně ukázáno, jak je komunikace důležitá a naopak škatulkování člověka, kterého neznám, nevede nikam.... celý text

Prokleté domovy 2017, Ben Aaronovitch

Já se snad nepoučím. Autorův styl mě opravdu, ale opravdu nebaví. Nezvládám ty popisné části o ničem (vlastně jo, o historii Londýna, která s dějem nemá nic společného). Tento díl byl pro mě ještě horší v tom, že neobsahuje žádný dílčí případ a po dočtení vám vlastně dojde, že se na 259 stranách téměř nic nestalo. To zajímavé se odehrálo zhruba 40 stran před koncem a obsáhlo to tak 3 listy knihy. Nejhorší na tom všem je, že jsem si vcelku oblíbila postavy, takže mě vážně zajímá, jak to s nimi je, ale možná to souvisí s tím, že jsem se nechala na tuto sérii nalákat a koupila jí v boxu a když už mám ty knihy doma, tak proč je nepřečíst? Čekám, kdy se naučím nedočítat vše, co mám doma a tato série má velmi dobře nakročeno k tomu mě to naučit.... celý text

Kdo je kdo ve světě stínů 2016, Cassandra Clare (p)

Tak tahle knížka mě neskutečně mrzí. To provedení je opravdu luxusní. Miluji ten přebal a snad ještě víc ty skici postav z celého světa lovců stínů. Co už mě tak nenadchlo jsou informace o jednotlivých postavách. V podstatě jsme se dozvěděli jen jména a příslušnost k "rase" (a kdo četl knihy, tak to taková novinka není). Ony "vybrané poznámky", jak se píše v anotaci, jsou spíš soupisky trapných "zajímavostí" ze života hrdinů (a každý hrdina dostane jen jednu, někdy ani to ne - viz. např. Raziel). Otázka zní, jestli kniha měla být tím, za co jsem ji považovala. Že bude jakousi encyklopedií a trošku mi pomůže v orientaci rodů. Řazení jednotlivých postav abecedně podle křestního jména dle mého není úplně šťastně zvolené. Chyběli mi informace alespoň s vyjmenovanými sourozenci a rodiči. Celkově si myslím, že kdyby byla kniha doplněna jen o ty informace rodiče-sourozenci-partneři, byla by postačující a něco-říkající (možná ještě doplnění roku úmrtí by nebylo marné - někdo by namítl, že by to mohl být spoiler, ale sama postava Aleka, Maxe a Rafaela je spoiler na knihy nástroje smrti). Takto ji budu mít v knihovničce jen pro případ, že bych si chtěla osvěžit, jak vypadá který hrdina. A to je podle mě velká škoda.... celý text

Tokijský ghúl 11 2018, Sui Išida (p)

Už 11 svazek TG a já si to opravdu užila. Miluju ty vložené flashbacky některých postav, kdy se dovídáme o takřka nemožných známostech a celkově dostáváme po malých drobečkách informace o tom, jak minulost zformovala některé postavy do podoby, které známe teď. Ale otázek mám stále víc než dost a do konce TG už moc dílů nezbývá, tak snad odpovědi dostanu. No a Kaneki a jeho mentální stav... to je teda něco!... celý text

Obléhání Macindawu 2010, John Flanagan

Příběh se nese v dobře známém duchu jednoduchého napětí. Autor to prostě umí a i když je kniha cílená primárně na děti, já si její čtení užila a stránky plynuly téměř samotné. V tomto díle už začínám jasně pociťovat tu zvláštní časovou osu (kterou jsem v dětství nevnímala), kdy postavy stárnou (jestli dobře počítám, tak jim je kolem 21?), ale mentálně jsou stále okolo těch 15 let a dělají stále ty stejné (ne vždy správné) dedukce, jako v prvním díle. Každopádně kniha se mi četla velmi dobře, dostali jsme dávku podlosti, intrik a iluzí, ale i několik přímočarých a vtipných scén. Ideální na vypnutí, oddech a hlavně děti.... celý text

Koláčky a spiklenci 2019, Theo Addair (p)

Příběh Daniela a Kita mě opět naprosto pohltil. Hlavní hrdinové si zachovali své osobnosti a všechno působilo naprosto reálně. Více prostoru dostali i vedlejší postavy, které byli úžasné a byla i příjemná změna vidět v kladném světle mobilní telefony - co vše se dá díky nim spáchat. Postava pana Morgensterna krásně kontrastovala s Kitovou matkou a všemi přáteli obou kluků. Bohužel lidí se stejným názorem, jako má otec Daniela, existuje mnoho a já jen (možná naivně) můžu věřit, že těch, kteří dojdou do těch extrémů je minimum (ideálně nikdo!). Kniha nám opět nabízí velkou dávku emocí - lásky, přátelství, strachu, zklamání i síly a já jsem velmi ráda, že taková kniha existuje a že jsem se k ní dostala a můžu jen a jen doporučit.... celý text

Náhradní kluk 2017, Kasie West

Tak toto je naprosto krásná oddychovka, dokonce i s menším přesahem a tím jsou sociální sítě, lži a přetvářka. Hlavní hrdinka je prostě perfektní a na svojí dokonalosti si dává opravdu záležet. Avšak stačí jedna malá a nečekaná změna v jejím životě a její svět se začne pomalu bortit a těch změn je najednou až příliš, a tak se do všeho dost zamotá. Opravdu jsem si užila vývoj hlavní hrdinky a i když nebyla nejpříjemnější a nejhodnější a nejobětavější, tak mi sedla. Vždyť vlastně byla prostě člověk se sebevědomím. Naopak mi jí bylo hrozně líto, jak jsem se postupně dovídala, co jsou zač její "kamarádky" (ač vyloženě nebyly zlé, spíš víc povrchní než hlavní hrdinka). Z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké odrážet překroucené pravdy (až lži) člověka, který to prostě s lidmi umí líp. Jak je člověk zoufalý a drží se toho, co zná a umí nejlépe. Hlavní hrdina měl na začátku sebevědomí za dva a opravdu byl ňuňan. Stejně jako hlavní hrdinka žil ve své bublině, kde řešil problémy a musel zjišťovat, jestli jsou jeho přátelé tací, jak je vidí. A pak vypluje na povrch, že zas tak obří sebevědomí nemá. Hodně jsem si užila kutí piklí vedlejších postav - od sestry hlavního hrdiny, kterou budete milovat, až po bratra hlavní hrdinky, který je prostě na facku. A korunku podlého člověka získává "kamarádka" hlavní hrdinky. Z celé knihy nám čiší poučení, že je lepší říkat za každých okolností pravdu a nehonit se za sociálními úspěchy, ale na obranu Gii, kdo má odvahu ztratit nejlepší přátele? Postupný vývoj vztahu mezi nejen hlavními postavami, ale i interakce s těmi vedlejšími byl opravdu krásně popsán, spolu s uvědoměním si toho důležitého v životě (díky bohu, že to nebyla instalove!).... celý text

Muffin a čaj 2018, Theo Addair (p)

Druhé čtení této knihy mě přesvědčilo, že má opravdu stále co nabídnout. Prvně jsem si užívala příběh, kopance osudu a sbližování ústřední dvojice, jakožto i připomínku středoškolského života, kdy si sama stále uvědomuji, jak k sobě studenti umí být krutí. Na podruhé, když už znám příběh i pokračování, jsem si více všímala charakterů a lehkých náznaků v osobnosti a traumatech. Musím podotknout, že i bez znalosti minulostí hlavních hrdinů nám je krásně popsáno, co je v pozadí utváří a jaký vliv má zázemí na člověka jako takového. Uznávám, že Kit je v chápání trošku napřed oproti průměrnému člověku, protože se vlastně s nějakým traumatem nepřímo setkal, na druhou stranu - do příběhu s tímto rozsahem a přesahem je prostě potřeba dosadit postavu, která nám předá poselství "takto bychom se měli chovat". Daniel je vlastně odraz toho, co se může stát, když nemůžeme být sami sebou. Opět tedy děkuji za tuto knihu.... celý text