wooloong přečtené 1069

Černé lekníny 2017, Michel Bussi

Giverny, Monet, impresionismus, detektivní zápletka - to vše by mi stačilo ke spokojenosti. Ten zvrat na konci byl ovšem pořádná pecka. Dobře jsem si početla. Doporučuji.... celý text

Žena ve fialové sukni 2021, Nacuko Imamura

Knížka se dobře četla, byla zajímavá, ale absolutně jsem nepochopila závěr.

My proti vám 2018, Fredrik Backman

Medvědím se mi líbil víc, měl sevřenější a přehlednější příběh.

Medvědín 2017, Fredrik Backman

Sport je mi celkem ukradený, zvlášť, když se sleduje pasivně u telky, ale na hokej se dívat můžu. Má napětí, rychlost, spád, energii, emoce. Stejně tahle knížka, která je o lásce k hokeji a také o lidských charakterech, které se odkrývají právě za vypjatých situací (nechci spoilovat). Je také o nekonečné rodičovské lásce a potřebě chránit svá mláďata i za cenu vlastního sebezničení a morálního selhání. Kdybych si měla vybrat nejmorálnější postavu z celého příběhu, pak by to byla Ramona. Na nočním stolku už mi leží druhý díl. Potřebuju nutně vědět, jak to bude dál.... celý text

Ostrov šedých mnichů 2015, Michaela Klevisová

Líbí se mi psychologie postav. Obvykle se v některé z nich najdu nebo mě osloví nějaká zajímavá myšlenka. I zápletka a rozuzlení se tentokrát dost povedly. Plný počet si tahle knížka jednoznačně zaslouží.... celý text

Bibi (převyprávění) 1975, Hana Prošková

Tuhle knížku jsem četla jako dítě. pamatuji si, jak Bibi dokázala šplhat po zdech, jak se musela učit francouzsky a jak s partou kamarádek našly ... nebudu prozrazovat. Tehdy se mi knížka moc líbila.... celý text

Kdo byl kdo II. díl 1981, Ludvík Souček

Mystérium dobré bohyně 2007, David Wishart

Mám ráda autorův smysl pro humor a baví mě hledat různé anachronismy, které do svých knih autor dle mého vkládá úmyslně. Někdy to ale přeci jen trochu přepískne, takže přirovnávat zápach k továrně na kočičí žrádlo, snídat jogurt, mít kukuřici a neustále někomu potřásat rukou, to už pan spisovatel opravdu trochu přehnal. Ale za takovéto vtípky mu to ráda odpustím. "Muž, který nás vyrušil u snídaně, byl impozantní i bez svazku prutů, který liktoři ve službě obyčejně nosí. Měl asi tak dva metry na výšku a metr dvacet na šířku, svaly jako balvany a obličej jemný a delikátní jako alpský štít. Jupiter ví, kde takové lidi shánějí. Zřejmě si je zvlášť chovají a vykrmují štěrkem."... celý text

Memento 2008, Radek John

Sněžný měsíc 2019, Michaela Klevisová

Dobrá detektivka, ale víc než lidské osudy a oběti mě dojala smrt rysice Melisy.

Nero 1997, David Wishart

Další kniha o době a osobnosti císaře Nerona, tentokrát z pohledu jeho arbitera elegantiarum Tita Petronia. Na rozdíl třeba od Suetonia nebo Sienkiewicze se postava Nerona jeví v poněkud příznivějším světle. A hádejte, kdo podle autora zapálil Řím? Nene, Nero to nebyl a křesťani také ne.... celý text

Tetovaná konkubína 2003, Laura Joh Rowland

Prozatím čtvrtý díl a podle mě zatím nejlepší. Dobrá zápletka, nečekané rozuzlení, tentokrát se Sano nepotácí příběhem se spoustou šrámů a ran, obdrží je až na samém konci. To bylo docela příjemné. Janagisawa si málem sám naběhne na vlastní nastražené vidle a zloduch, několikanásobný vrah, je náležitě potrestán. Ano, v tomto dílu bylo opravdu hodně sexuálních scén, ne že by nebyly už v předchozích dílech. Koneckonců Sano se ožení, vyšetřování probíhá ve Velkém vnitřku mezi šógunovými konkubínami a navíc ten podivný manželský pár. Nicméně Japonska počátku 18. století už bylo prozatím dost, další díly si nechám na později a změním zase na chvíli dobu a zeměpisnou polohu. Ještě jedna věc se mi na knihách autorky moc líbí. Jsou to popisy - krajiny, lidí, situací, které ve mně evokují japonské obrazy: "Nad západními kopci na pozadí Eda pokrývala oblohu tapiserie nazlátlých oblaků s ohnivě rudým dolním lemem. Vzdálené, levandulově zbarvené vrcholy hor vypadaly jako nehmotné, neskutečné. Dole na rovině probleskovala závojem kouře městská světla. Veliký zákrut řeky se leskl jako roztavená měď. Po krajině se rozléhal zvuk zvonů ze svatyně. Na východě vycházel měsíc v úplňku, obrovský a jasný, zrcadlo s obrazem měsíční bohyně vyleptaným stíny na jeho povrchu." No není to krása?... celý text

Cesta zrady 2002, Laura Joh Rowland

Tentokrát byl příběh ozvláštněn pohledem Japonců na Evropany, konkrétně Holanďany. Jinak vypravěčské postupy zůstávají totožné. Záhadná vražda, zlý komoří, jehož vliv dosahuje až do vzdáleného Nagasaki, věrný Hirata, vyšetřování, při němž se Sano pomalu dobírá pravdy a sbírá nejen důkazy, ale i četná zranění z potyček s vlivnými nepřáteli, kupí se další mrtví, profiluje se několik podezřelých, Sano je obviněn, dokonce odsouzen, na poslední chvíli osvobozen, závěrečná dramatická bitka s pašeráky a závěr, ve kterém se příběh vedlejších postav uzavře. Trochu jako přes kopírák, ale pořád zábavné a čtivé.... celý text

Šinjú 2008, Laura Joh Rowland

Exotické prostředí středověkého Japonska, barvité vylíčení prostředí, atmosféry, odlišné mentality vzdálené v prostoru i čase. Brala bych v knize i nějaké ty dobové obrázky, ne všechny reálie jsem si dokázala dle popisů představit. Detektivní zápletka byla trochu slabší, na konci žádné velké překvapení. Dost mě překvapila téměř moderní pitevna s osvíceným "koronerem" v zanedbané chatrči. Hrdina si nezadal s ostatními současnými detektivy z hlediska odolnosti a nerozbitnosti. Soudce Ti to není, ale pro začátek série dobré. Uvidíme, jak si Sano Ičiró povede v dalším díle.... celý text

Pomsta bílého jednorožce 2020, Vlastimil Vondruška

Tentokrát to bylo hodně překombinované a na mě poněkud nepoměr mezi dle mého slabým motivem a hromadou obětí. Také mě (jako Andulka VK) dost vytáčelo to vymýtání ďábla. Ďábel se nemýtí, ale vymetá/vymítá. Tuším, že už to nejméně jednou autor chybně použil v jiném příběhu.... celý text

Germanicus 1998, David Wishart

Další detektivní příběh Marka Corvina, tentokrát je obětí Vříďův adoptivní syn Germanicus. Kdybych předtím nečetla (asi tak třikrát) knížku Já, Claudius, absolutně bych se neorientovala v postavách. I tak mi čtení zabralo spoustu času. Tento díl mi nepřišel zdaleka tak čtivý jako Ovidius, nebyl ani zdaleka tak vtipný, a stejně jako Cori mi vadila hromada anachronismů, k již jmenovaným bych ještě přidala třeba papír. A stejně jako braunerové mi vadilo časté opakování slov, nejvíc mě vytáčelo oslovení "kamaráde". Asi si dám od Marka Corvina na nějaký čas pohov.... celý text

Mé nepálské lásky 2018, Michaela Gautam

O Nepálu jsem toho doposud moc nevěděla, a tak jsem uvítala možnost, přečíst si tuhle knížku a dozvědět se mnohé o kultuře a mentalitě Nepálců. Mysha je dobrý pozorovatel a upřímný člověk, takže vše podala tak, jak to nejlépe cítila, bez okolků a bez příkras. Stejně nakládá i sama se sebou jako vypravěčkou a hlavní hrdinkou nevšedního příběhu, a tak nám dává možnost ji obdivovat (za její odvážný nápad a jeho realizaci) i odsuzovat za postoj ke své vlastní rodině (Thea mi bylo líto a Petera jsem naprosto chápala). Ať už v nás Mysha vyvolává jakékoli, většinou rozporuplné emoce, nedá se jí upřít, že je to neobyčejně silná osobnost. Já bych po prvním nezdaru s partičkou dost nevděčných dětí všechno zabalila. Jak píše kdosi v předchozích komentářích, taky by mě zajímalo, jak by vypadal příběh vyprávěný ostatními protagonisty.... celý text

Já, Vergilius 1997, David Wishart

Vergiliův životopis vsazený do přelomového období římských dějin. Líbí se mi autorův smysl pro humor i skutečnost, že z velkého básníka udělal chybujícího a nejistého člověka, kterého je možné mít rád a chápat ho. Také jsem byla potěšena správným pravopisem římských jmen. Z pravopisu Nera, Mara a Nasa je mi docela šoufl. Asi si někdy ve šroubárně přečtu Vergilia v originále.... celý text

Zmizela v mlze 2017, Michaela Klevisová

Ani na dovolené v Norsku nemá Josef Bergman chvilku klidu od vražd a místo, aby lovil lososy a zúročil tak drahý lovecký lístek, musí lovit zločince za své méně schopné norské kolegy. Ten konec mohl být trochu dotažený, jinak příjemně vysoko zvednutá laťka z prvních knih stále drží na svém místě. A co ten sklep? Působil tak tajemně a strašidelně ...... celý text

Řekni lituji 2015, Michael Robotham

Během krátké doby čtvrtá knížka od téhož autora. Asi si od něho budu muset dát na chvíli pokoj. Čtvrtá knížka a třetí o únosech, to už se zdá být poněkud jednotvárné. Některé věci mi tam přišly dost nelogické. A teď přijde ten SPOILER. Jednak to, že se holky už dřív nepokusily o útěk nebo aspoň o komunikaci s okolím, když ještě byly v domě v podkroví. A potom to, že si ve sklepě mohly dát palandy vedle sebe (tedy se s nimi mohlo hýbat). Na útěk stačilo, když ta menší, útlejší a rychlejší Piper (paradox) vyzvedla Natashu do okna, kudy se jen tak tak protáhla. To by fakt nemohly dát pod okno palandu a protáhnout se oknem postupně obě?... celý text