Yalka
přečtené 774
Program apokalypsy
2022,
Vilma Kadlečková
Edit 13.11.2024: Tři měsíce jsem poslouchala postupně všechny díly Mycelia, z nichž některé jsem četla už dřív jednou, některé dvakrát. Moc jsem se na tenhle rereading těšila a maximálně si to užila. Mycelim je skvělé! Dějové linky jsou velmi zajímavě a promyšleně spletené a ukončené (i když ten konec není asi úplně čtenářsky atraktivní, je prostě impozantní). Můžu jen a jen doporučit. Všechny ty nápady! Dualita konzervativního Gäercürdahöartha a progresivního Akkütlixe mi přijde jako nejvíc cool nápad! Mám na Mycelium tolik skvělých vzpomínek! Navždycky to bude pro mě jedna z mých úplně neojblíbenějších knižních sérií. Doporučuju taky audiobooky, výběr herců je skvělý. Jaroslav Plesl exceluje, ale nejen on. A schválně, zkuste si vyslovit Aöhrlëmëgerl, já to teda nedokážu :-) Ještě pár drobností: Kdysi při prvním čtení jsem moc nevnímala linku Chloe, Obludy a Xantiena. Pak ke konci mi to bylo líto. To jsem nyní napravila. Jejich příběh mi přijde (od okamžiku, kdy jsou to opravdu jen oni tři) takový průzračně jednoduchý, odpočineme si od řady postav s komplikovaným vnitřním monologem, mám je ráda. Naopak čím dál víc nesnáším Sofii a popravdě ji ani nechápu. Moje vysvětlení: vlivem událostí z dětství mají ona i Aš~šád poruchu osobnosti, to jediné mi dávalo smysl. Rozloučení s ní (když nepočítám epilog), to v Blue Springs, to je hodně depresivní kapitola. Původní komentář 04.07.2022: Poslední setkání s našimi oblíbenci? Nebo bude mít Mona spin off? Pár věcí by chtělo ještě dovysvětlit, třeba paní Kadlečková ukrývá v šuplíku ještě něco... :-) Z mého pohledu dostal v tomhle dílu nejlepší story arc Aöhrlëmëgerl aka John Broderick. To mě fakt dostalo hodně. Včetně toho žbluňknutí ;-) Také včetně toho, jaký mělo jeho vystoupení v klubu s odstupem vliv na hlavní dějovou linku. U toho jsem doslova výskala nadšením. A to přitom tenhle velekněz nikdy nebyl moje oblíbená postava. Moc mě nepotěšilo zakončení dějové linky lodí a další poničení prastaré meziplanetární křižovatky v klaëwentu sgenů (i když asi ne definitivní). Můj vnitřní nerd by si přál, aby ten fascinující systém někdo celý zrestauroval a znovu rozchodil. Totéž s Akkütlixovým argenitem. Takové plýtvání (a tolik utrpení a krve za tím) a proč vlastně? Vysvětlování mě víc uspokojilo v sedmém dílu. Osmý díl některé už dříve vysvětlené věci znovu zpochybnil. Což samo o sobě samozřejmě nevadí. Ale já jsem se ztrácela. Nebo je to záměr autorky a události mají víc možných vysvětlení? Mám silný pocit, že nás paní Kadlečková tak trochu trolí. Je to cool. Jak a kde se rozloučíme s Fionou, to bylo zcela nepředvídatelné (čekala jsem úplně něco jiného), nicméně vtipné. Konec Lucase (je to Lucas nebo ne?) a konec Kamëlë, proč ne? I Julii jsme zamávali. Můj oblíbenec, navenek nudný chlápek, politik Daniel Byrd, ve skutečnosti brilantní stratég snad ještě chytřejší než Lucas, má osud jako biblický Job, jen bez Jobova happy endu, chudáček. Ale drží se statečně. Spousta dalších postav se mi sem ani nevejde. Už tak je komentář moc dlouhý... Mycelium pro mě znamená hrozně moc, budu se k němu ještě roky vracet. Strávila jsem s ním (zatím) neskutečných 9 let. Dalo mi opravdu hodně témat k přemýšlení (víra/fanatismus/náboženství, média a jejich vliv (a jejich plytkost), střet civilizací, děsivé zneužívání politického lobbingu ze strany Össe, které vidíme v osmém díle konečně v celé jeho obludnosti (zde paní Kadlečková velmi aktuálně komentuje dění, které zažíváme v roce 2022, i když knihy dopsala v polovině roku 2021!) rodičovství, opouštění rodného hnízda, stát jako big brother, liberální vs. protektivní politika...). Mimo jiné už se těším, až vyjdou všechny audioknihy a budu sérii poslouchat stále dokola. Na závěr moje už tradiční zvolání: kéž by se podařilo přeložit Mycelium do angličtiny!... celý text
Zakázané směry
2022,
Vilma Kadlečková
Před půl rokem jsem četla znovu celou sérii, takže mi nyní nedělalo problém navázat a už vůbec jsem se nemusela do čtení nutit. Právě naopak. Nyní se hrozím sáhnout po osmém dílu, protože: co pak budu dělat se svým životem? S Myceliem prožívám každý nový díl od roku 2013. Nejraději bych si zalezla do klaëwentu jako přeopatrný Gäercürdahöarth a dělala, že osmý díl zatím nevyšel. Zabavila bych se na chvíli možná tím, že bych shipovala Fionu s tím psychiatrem a Pinky s lyžařem-archeologem. Jenže nemám devítiboký klíč a wëtrëïgaes se tak stejně přese mě převalí, ať dělám, co dělám... Budu citovat kolegu hoopoo: jak okomentovat sedmý díl z osmidílné série a nespoilovat? Za mě velká spokojenost. Zaplnily se některé díry v ději, které mi přišly nedomyšlené, teď se ukazuje, že to byl záměr (historie lidských planet), ale i tak pořád nevíme vše. Fionka v podzemí v ezo-městě a její reakce na to, že je vyvolená, tak to mě dostalo. Opět jsme se dozvěděli něco málo víc o Gilesovi (tentokrát opravdu jen málo). Jedna moje oblíbená postava dostala od autorky pěknou ránu mezi oči (nebo mezi nohy?)... A Lukas, který musí "aspoň rozvázat tkaničku"? Za mě krásně vystižený rozdíl mezi postavami Luse a Ashe (taky mi u toho konečně došlo, proč jsem chtě-nechtě od začátku v týmu Aš~šáda, i když Lucas je tak nějak víc sexy). Ať už to někdo přeloží do angličtiny!... celý text
Vrstva ticha
2021,
Vilma Kadlečková
Vilma Kadlečková opět skvěle! Celá tahle série by si zasloužila překlad do angličtiny! Karty jsou rozdané. Hrozně moc se těším na poslední dva díly. Drobky a spoilery z knihy: konečně snad známe obsah celého Gilesova dopisu. Taky víme, co vyváděl Lucas na Össe před čtyřmi roky. Moc se mi líbil Lucasův výcvik. A samozřejmě onen překvapivý Aöhrlëmëgerlův flashback. Musím se přiznat, že fenomén wëtrëïgaes se vzpírá mému chápání, i když o něm bylo v V. i VI. dílu napsáno docela dost. Četla jsem dobře, že i lodě jsou sgenové a jinde, že i lodě jsou wëtrëïgaes? Mám v tom kapku guláš... Bývala bych chtěla víc Julie Lothové (v pátém dílu moje snad nejoblíbenější postava), víc Pinky, Kamëlëmöernü (chudinka malá Kamëlë) nebo třeba Fiony. Aspoň že Daniel Byrd měl prostoru docela dost. Co to Vilma Kadlečková udělala Sofii, a proč vlastně? Paüsuë dostala scénu, kde aspoň na chvíli nebyla otravná. A samotné programování oltáře: za mě, wow. Stále zůstávají otevřené věci. Tak např.: jak je to s reprodukčními schopnostmi lodí (informace si zatím odporují) a nakolik je to důležité? Ví Aöhrlëmëgerl (nebo jak ho autorka překřtila, John Broderick) o Lucasově zásahu na konci na Zelené lastuře? Aš~šád je stále ambivalentní postava, o jejíchž plánech v podstatě nic nevíme.... celý text
Ikabog
2020,
J. K. Rowling (p)
Ikaboga bych osobně nedala číst žádným dětem. (Vycházím z vlastní zkušenosti, co se za pohádky mi líbilo jako dítěti.) Začátek je nudný a popisný, vlastně i zbytek knihy je spíš popisný, přímých řečí je tam pomálu. Se čtením jsem se na rok zasekla v močálu, dočetla jen díky tomu, že se mi do ruky dostal výtisk v češtině. Tohle napsala autorka tak čtivého HP? Jakmile skončí popisná část, hromadí Rowlingová jednu smrt za druhou, pokud postavy mají štěstí a nezemřou, tak jsou od sebe roky odloučení (děti od rodičů). Je to velmi depresivní (až na tu lady v knihovně a hlavně cukrářku ve vězení aneb girl power, obě potěšily). No a ta část, která by nám umožnila se vzpamatovat a prožít si happy end a následnou obnovu Přehršlánie, mi přišla naopak moc krátká (co teprve mladším čtenářům?). Depresivní část tvoří 2/3 délky knihy. Taky škoda, že v celé knize je tak málo originálních nápadů (nahrobení), jsem od autorky rozmazlená, HP je nápady naopak přecpaný, tohle bylo zklamání. Oblíbené postavy: cukrářka a ten hlavní lord záporák Machiavelli, musela jsem chtě nechtě obdivovat, jak si poradil v celé řadě pro něho kritických situací. Kdyby si založil konto ve Švýcarsku, mohl být za vodou :-)... celý text
