Kdo má rád knihy typu Sto roků samoty nebo A uzřela oslice anděla, určitě nebude zklamán ani ze Srdcerváče. Autorova snová představivost a poetický jazyk vás chvílemi okouzlí, chvílemi pořádně znechutí. Věřim tomu, že Vian se právě skrze psaní o zrůdnostech snažil poukázat na svou citlivou stránku (př. slzící oči koně, zpěvánci, nářek kácejících stromů). Na mě to byla občas taky příliš silná káva. Přesto dávám plný počet, protože kniha je to rozhodně originální a nadprůměrná, ať na čtenáře působí jakkoli.... celý text