zazvorek
přečtené 584
Umění románské
2006,
Thomas R. Hoffmann
Perfektní způsob, jak se seznámit s románským slohem. Stručně, srozumitelně, ale ne polopaticky (předpokládá se alespoň základní znalost terminologie) jsou tu vysvětleny všechny podstatné rysy, prvky, novinky, variace i myšlenkové a historické podhoubí románské umělecké epochy. Doplněno spoustou fotek, názorných obrázků a půdorysů. Tváří se nevinně, ale je to lepší než leckterá učebnice...... celý text
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Naštěstí jsem nejprve četla knihu a až potom (hned ten samý den...) jsem se vrhla na film. Díky tomu ji asi můžu hodnotit výš, než kdyby tomu bylo naopak, ale ona je prostě opravdu dobrá. Dětská kniha, co postraší i dospěláka. Psáno strohými větami a bez širších popisů, což třeba u "druhého světa" trochu chybí, ale o to větší je prostor pro fantazii. A možná i strach. Vždyť kde právě jinde na vás má dolehnout, než v mlze, tichu a mezi těmi krátkými větami? V tomhle ohledu se film rozbíhá mnohem šířeji a nutno říct, že dost zábavně a povedeně. A ještě v jedné věci se obě zpracování liší. Zatímco v knize mi postava Koralíny byla sympatická, ve filmu z ní udělali mnohem většího spratka a z jejích opravdových rodičů mnohem větší otravy...:-)... celý text
Děti z Bullerbynu
1962,
Astrid Lindgren
Moc jsem se těšila, až děti dorostou do věku, kdy už aspoň trochu bude mít smysl číst jim knihy Astrid Lindgren. Děti z Bullerbynu nezklamaly, milé vyprávění o dobrodružstvích jedné party dětí je asi natolik univerzální a nadčasové, že dokáže zaujmout s naprostou samozřejmostí. Starší tak přivedla ke hře na Annu, Lízu a spol. kamarády ze školky, mladší si zase pořádá vlastní exhibici, když se dokola snaží opakovat jména statků (Mellangarden, Sörgarden a Norgarden). Moc by mě zajímalo, kolik generací ještě Bullerbyn přetrvá...... celý text
Mio, můj Mio
2004,
Astrid Lindgren
Mám ráda melancholické a posmutnělé knihy pro děti, ale nečtu jim je. Nechám to spíš na nich, až (jestli) si je jednou budou chtít číst samy. Tahle kniha je přesně z těch, do kterých musí dítě dorůst, aby pochopilo a uneslo ty temnější chvíle. Četla jsem ji kdysi dávno a pamatovala jsem si z ní jen tu pochmurnou atmosféru. Ale je to krásný příběh o odvaze a strachu, o lásce, přátelství, o boji dobra a zla. Astrid psala skvěle veselé a bezstarostné historky, stejně jako ty tragičtější. Ale doma zatím upřednostníme Lottu z Rošťácké uličky...... celý text
