ZuzaP
přečtené 948
Filozof a ústřice
1979,
James Thurber
Prodavač se mě zeptal, co si přeju. "Máte bednu?" zeptal jsem se, "takovou velkou bednu? Potřebuju bednu, abych se do ní mohl schovat." "Bednu?" zeptal se. "Potřebuju bednu, abych se do ní mohl schovat." "Jak to myslíte?" zeptal se. "Myslíte jako takovou velkou bednu?" Řekl jsem, že myslím takovou velkou bednu, abych se do ní vešel. "Já bedny nemám" odpověděl. "Jenom kartony, co v nich chodějí konzervy." Zkusil jsem to ještě v několika obchodech se smíšeným zbožím, ale nikde neměli tak velkou bednu, abych se do ní mohl schovat. Nedalo se dělat nic jiného než prostě pohlédnout životu nebojácně tváří v tvář. Necítil jsem se nijak silný a byl jsem plný té mohutné touhy schovat se na dlouhou dobu do bedny. "Co tím myslíte, že se potřebujete schovat v té bedně?" zeptal se mě jeden kupec. "Je to jistá forma úniku", vysvětlil jsem mu, "když se člověk schová do bedny. Člověk si tím omezí starosti a zúží si tak prostor svých úzkostí. A taky nevidí žádné lidi."... celý text
