ZuzaP
přečtené 948
To snad nemyslíte vážně!
1989,
Richard P. Feynman
,,Nebyl to žádný skrytý žert, co vyvolávalo jeho úsměv a ohníčky v očích, byla to fyzika." Richard Feynman (1918-1988) byl americký fyzik, který v roce 1965 získal Nobelovu cenu. Kniha je jeho vyprávěním spousty (ve valné většině až neuvěřitelných) příhod ze všemožných oblastí života - dětství, studia, bádání, cestování, učení, seznamování se se ženami, vývoje atomové bomby a tak dále. Myslím, že na čtení není třeba být nějak víc vzdělán v oblasti matematiky nebo fyziky (kde se to překladateli zdálo vhodné/nutné, doplnil knihu poznámkami) a že všem můžu Feynmanovu knížku vřele doporučit. Nemáte tip na něco podobného? ------- - Říkali, že se proslavím, sotva tam přijedu, tím, že udělám nějakou hloupost. Takže jsem se snažil o trochu důstojnosti a váhavě jsem se vzdal myšlenky na přespání v té kupě listí. - Když se lidi spolu baví, začnou se vrtět a tak. Tenhle novinář zase okopával zarážku dveří, takže jsem řekl: ,,Ano, tohle je ta pravá zarážka ve dveřím zrovna sem." Zarážkou byla čtvrtmetrová polokoule ze žlutého kovu - ze zlata, abychom byli přesní. Došlo k tomu takhle. Potřebovali jsme experimentálně zjistit, jak různé materiály odrážejí neutrony, aby nám neutrony neutíkaly pryč a nespotřebovali jsme příliš mnoho štěpného materiálu. Vyzkoušeli jsme spoustu různých látek. Zkoušeli jsme platinu, zinek, zkoušeli jsme mosaz a také zlato. A z testů se zlatem nám zbyly kusy zlata, načež někdo dostal chytrý nápad použít zlaté polokoule jako zarážky dveří v místnosti s plutoniem. - Začal jsem ten článek číst. V jednom kuse se tam mluvilo o extenzorech, flexorech, gastrocnemiálním svalu atd. Sem tam nějaké svaly byly sice pojmenovány, ale neměl jsem ponětí, kde se nacházejí vzhledem k nervům a kočce samotné. Šel jsem tedy do biologické knihovny a požádal knihovnici, jestli by tam neměla mapu kočky. ,,Mapu kočky, pane?" opakovala zděšeně. ,,Patrně myslíte anatomický obraz!" Od té doby koluje pověst o jednom postgraduálním studentovi biologie mdlého rozumu, který sháněl ,,mapu kočky". Když jsem přišel na řadu s referátem na toto téma, začal jsem s tím, že jsem namaloval obrysy kočky a začal vyjmenovávat různé svaly. Ostatní studenti mě hned zarazili: ,,Tohle všechno známe!" ,,Jo, vy to znáte?" povídám. ,,Pak se ovšem nedivím, že vám i bez čtyř let biologie klidně stačím!" Promarnili celou tu dobu memorováním takovýchhle věcí, které si člověk může během patnácti minut vyhledat. ,,Bylo mi nanic a vysilovalo mě, když jsem se musel v restauraci rozhodnout co si dám sladkého. Tak jsem se rozhodl, že to bude jednou provždy čokoládová zmrzlina, a už jsem si s tím nikdy nedělal starosti - tenhle problém jsem měl vyřešený." (- In short, here is Feynman's life in all its eccentric glory - a combustible mixture of high intelligence, unlimited curiosity, and raging chutzpah.)... celý text
Oprátka za osm mrtvých
2014,
Roman Cílek
Jedním slovem - neuvěřitelný. Dvěma? To nevymyslíš. Myslím, že kdybych četla nějakou beletrii, v níž by si autor vymyslel postavu s myšlenkami, příběhem a zločinem Olgy Hepnarové, tak si budu klepat na čelo a divit se jak někoho vůbec něco takovýho mohlo napadnout. Ale on to, bohužel, nikdo vymyslet nemusel, protože jsme tu takovou postavu měli z masa a kostí. Kdybych měla nějak vypíchnout zajímavé, či spíš fascinující a neuvěřitelné pasáže z knihy, tak jí snad opíšu skoro celou. Rozhodně doporučuju přečíst, ač slabším povahám se to občas možná zamlouvat nebude. Taky doporučuju číst co nejnovější vydání, jelikož, pokud se nemýlím, Roman Cílek knihu doplňoval. Např. po prvním vydání ho kontaktoval Miroslav (Olgy přítel) a poskytl mu Olžiny dopisy z vězení. Ale prosímvás, nový vydání, ale rozhodně si NEkupujte vydání z roku 2014 od nakl. marieTum. Jako na pohled je sice celkem hezký (až na upoutávku na film červeným písmem hned na obálce) i po nahlédnutí se zdá celkem fajn udělaná, ale panebože, tolik chybějících či přebývajících písmenek a překlepů! Když je knížka kvalitní, tak umím být celkem tolerantní, ale když tady jsou na některých stránkách ty chyby často i tři, tak jen kroutím hlavou. Jak se to tak stane? Bylo by tak těžký aby si to ještě před tiskem někdo přečetl, přičemž by nejspíš byl schopen většinu těch kiksů odhalit? ------------- ,,S tímto autobusem jsem chtěla jezdit z pomsty vůči společnosti, protože bych bývala měla možnost v okamžiku, kdy by byl plný lidí, tento záměrně shodit i s lidmi někam do rokle. K tomu již ovšem nedošlo." ,,Stočila jsem řízení na chodník, kde jsem řízení vyrovnala, jela jsem po chodníku a přejížděla lidi. Směr jízdy vozidla po tomto chodníku a podél zdi jsem udržovala až do konce, kdy jsem už všechny lidi, kteří se tam nacházeli, přejela, přede mnou bylo volno a narazila jsem do staničního sloupku. Poté se automobil zastavil. To bylo všechno. Co se k tomu víc dá povědět?" ,,Trochu mne přece jen mrzí, že těch zabitých nebylo víc."... celý text
