Vyhledávání v diskuzi

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Jasně, že je to Spasitel Andyho Weira. Jenže se poněkud zapomíná, že nezanedbatelná část děje se odehrává na Zemi. A aby se udržela přijatelná teplota, která by umožnila přežití lidstva do doby, než se prostřednictvím sond vrátí na Zemi výsledky mise, jsou nutná zhusta drastická opatření. Už to nebudu prodlužovat - jedná se o odstřel obrovské masy šelfového ledovce západní Antarktidy (Rossova ledovce), což by odkrylo část pevninské Antarktidy a vedlo k uvolnění velkého množství metanu jako skleníkového plynu. Domnívám se, že zadávání by se mohla ujmout Kaspiy, která uhodla knihu. - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Stres? Nic pro mne - jednoduché kroky k uvolnění celého těla i mysli - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Hana H., vakcíny nejsou nesmysl! Žádná studie, která prošla kritickou recenzí, nedokazuje účinnost léčby, kterou tu propagujete. Samozřejmě, můžete dál věřit, že za tím stojí jen nějací zlí, to vám samozřejmě neberu. A ano, VZP platí velké sumy peněz, však jeden den na KARIM, na JIPu, je drahý... a že se odkládá ostatní péče, to se opět promítne v účtech zdrav. pojišťoven. O vakcínách, o léčbě, kterou tu propagujete, jsem již psala, lze si najít. A ještě k těm objednávkám... výroba vakcín se neuděje přes noc. Jejich příprava je celkem dlouhý a i cosi stojící proces. Uvažuje se o uvolnění patentů, o vývozu mimo hranice EU... Pak je celkem nasnadě, že se v předstihu plánuje... Zajímavé čtení, mimo jiné i o tom, kolik dávek vakcíny EU vyvezla, či darovala: Safe Covid-19 vaccines for Europeans; website EU - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Uvolnění stresu, dosažení vnitřního klidu - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Mám obavu, že bych neodolala a odnesla bych si knihy, takže by mi to nepomohlo s uvolněním místa. Dneska sestra byla v knihkupectví, kde kupovala dárek neteři a pak si měla vybrat knihu zdarma, asi ze tří knih, tak si vybrala a kniha skončila u mě, že ji teď číst nebude, ať si ji zatím nechám. - Zobrazit vlákno diskuze

Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
„Sny? Co jsou sny?“ zeptal se Rhodan zvědavě. „Výlety podvědomí. Způsob vzpomínání. Uvolnění ducha od těla. Ve snu už mozek není vázán na hmotu, a proto je volný v prostoru a čase. Člověk zná jen jeden způsob cesty v čase: Ve snu.“ - Clark Darlton: Výlet do nekonečna - https://www.databazeknih.cz/knihy/perry-rhodan-sesitova-rada-vylet-do-nekonecna-20130 * - Zobrazit vlákno diskuze

Kniha, která vám otevřela oči:
kapr: Vyskúšané. Nefunguje. Pritom milujem prírodu, turistika je podľa mňa najlepší šport, lebo prebieha v čistom vzduch, dá sa v nej vidieť veľa nového a aj si z nej doniesť domov veľa užitočného (suroviny na handmade)... ale pocit šťastia, pokoja, uvoľnenia? To tam nepodávajú. To si treba doniesť so sebou. :-) - Zobrazit vlákno diskuze

Komentáře, hodnocení:
U mne to je jednoduché. Lajkem vyjadřuji, že se mi ten komentář líbí. Nemusím knihu znát nebo mít přečtenou (ale komentáře u svých přečtených oblíbených knih čtu taky ráda) - palec nahoru dávám komentáři, který mě zaujme, připadne mi krásný, prospěšný, knihu přibližující, něčím zajímavě doplňující, nebo z jakýchkoliv dalších důvodů/pocitů se mi líbí. Takže pokud se začtu do komentářů kteréhokoliv čtenáře nebo u kterékoliv knihy a některý komentář se mi hodně líbí, opalcuju ho. A to pročítání komentářů (dle času a nálady) je pro mne tady jedním ze způsobů odpočinku a chvilek uvolnění a pohody. - Zobrazit vlákno diskuze

Potřebuji poradit....:
Naias: jasně, když napíšu kousek jména, najedu do výsledků vyhledávání do autorů, mám ho tam. Nebo hledat v autorech. To je potom na kliky stejné. Ano, ke všemu je tady cest víc v rámci řekla bych "uživatelské pohodě", ale k vložení knihy jenom jedna. Třeba já vždycky vkládala přes knihy, nikdy přes autora, dřív byly cesty dvě. "Vyber si, co ti vyhovuje víc." To tady lze aplikovat na hodně kroků. Naštve mě to, kvůli zrušení. Štve mě, že to bylo vysvětleno důvodem uvolnění místa na novou funkci. Čas jde rychle kolem mě nebo já kolem času? Jsou to už dva roky? A hele, ta funkce stále není zapnutá. Jenom je místo vložení knihy jinej čudlík, ale ať na něj klikám jak chci, šťastného konce nenajdu :( PS: škoda, že když dál někdo to neuspokojivé tlačítko pryč, nevrátil tam, co tam bylo předtím :P - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Díval jsem se na harmonogram uvolnění podnikatelských a dalších činností. Knihovny jsem tam nenašel, ale jelikož "tak nějak" spadají do podobné kategorie jako muzea a galerie, tak hádám, že se otevřou 25. května. :-) Ale je to pouze čirá spekulace. :-) - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Bilance 2019 - nejenom knižní. Letošní rok byl hektický. Původně nás bylo pět. První skončil v nemocnici a po návratu smlouvu ukončil. Náhradník vydržel měsíc a zemřel. Táhli jsme únor září nepřetržitý provoz jen ve třech i s plánovanými dovolenými. Měl jsem často pocit, že jsem více v práci než doma. Četlo se v dopravních prostředcích, především ale v posteli před usnutím. Pravidelně pár stránek, pak kniha vypadla z ruky a zaklapla se. Než jsem našel kam jsem dočetl, četl jsem často celé dlouhé úseky opakovaně, než se mi podařilo ono místo znovu najít. Pro mne byla letos největším objevem a jedničkou nádherná knížečka Môj rodný cintorín. Její autor Dušan Mitana tohoto roku bohužel zemřel. Hodně jsem přemýšlel, zda u nás v Čechách, nebo na Moravě, existuje takový klenot, něco třeba jen vzdáleně podobného zaměření. Byl jsem prostě nadšen, a poctivě přiznávám, že když jsem už, (jen nerad, bylo to navíc ještě vůbec první slovenské vydání,) knihu do knihovny musel vracet, tak jsem si ještě ponechal její poslední malý kousíček ještě na příští rok. Jen doufám že se mi podaří se s knihou ještě znova setkat. V posledních letech, když narazím na něco doopravdy dobrého, tak si dosti často ponechávám malý kousek nepřečten napříště. A tak se mám pořád na co těšit. Druhým velkým zážitkem pak byla kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů. Považuji se za přírodofila, tedy spíše o přítele přírody, nikoliv za znalce schopného přesně určit to či ono. Řekl bych, že mi autor otevřel zcela nové okno, kterým nyní mohu do přírody, a na přírodu, nahlížel úplně jinak nežli dříve, a můj život je tak bohatší. Jinak to bylo na uvolnění pár detektivek spolehlivých autorů, a když bylo moc potřeba zvednout si náladu, tak dvě tři stránky z některé z dětských knih Arthura Ransoma. Další knihy které mne zaujaly byly spíše z oblasti naučné literatury, různé turistické průvodce a jazykové příručky. Mnohé průvodce celými státy mi pomohly, přesto je nebudu zde zmiňovat, obvykle jsem od každé z nich čekal o něco více. Průvodce jejichž autorem bývají pravidelně osoby z opačné strany kontinentu tuzemskému turistovi obvykle nedávají to co by opravdu potřeboval. Překlady regionálních turistických průvodců okolních států u nás prakticky nikdy žádné nevyšly. A ony jazykové příručky jsou sice vhodné do interhotelu, ale na praktické cestování toho tam moc vhodného nenajdete. Například stravování v obyčejných jídelnách a nákupy u pouličních stánků /sortiment/ vůbec neřeší. Přesto díky všem autorům a překladatelům za všechno co v tomto směru v češtině a slovenštině kdy vyšlo. - Zobrazit vlákno diskuze

19.) Kniha poprvé vydaná v roce 2019 (nová kniha):
V lednu by měla vyjít nová knížka Lenky Lanczové. 28. 11. 2018 - NOVÁ KNÍŽKA???www.lanczova.cz - oficiální stránky Lenky Lanczové Milé čtenářky, mám pro Vás dvě zprávy, dobrou i špatnou. Kterou dřív...? Tu špatnou: novinka pod stromečkem nebude. A teď tu dobrou: bude po Novém roce :) Je to moje chyba, začala jsem psát moc pozdě na to, abych stihla letošní předvánoční trh, nicméně román je hotový, což je hlavní :) Jeho pracovní název je ZAKÁZANÉ UVOLNĚNÍ, ovšem to berte s rezervou, může se ještě mockrát změnit. Ptát se v knihkupectvích na "novou Lanczovou" je předčasné, až budu vědět něco bližšího, upřesním. Mrzí mě, že jsem to nestihla dřív a pod stromečkem kniha nebude, ale doufám, že Vás potěší i tak, nejen o Vánocích. - Zobrazit vlákno diskuze

Nono (aneb štrikovna):
bubka, vidíte. Sama jste tu celou dobu psala své příspěvky, kde jste dávala najevo, jak nesouhlasíte se správou země. Někteří jsme s vámi polemizovali, ale nepamatuji si, že by vám bylo kdy předhozeno, že máte mlčet, protože nerespektujete výsledky voleb. Nyní, kdy se karta obrátila, stále jako kolovrátek omíláte, jak tu jsou ti kritičtí, řvouni a nerespektující kdeco. Mýlíte se také v tom, že bychom nežili ve svobodné společnosti, že by ta svoboda byla omezena jen na plkání na netu. Ono, až o ni zase přijdeme, pak možná znovu pochopíme, v čem ta svoboda vlastně spočívá. Zároveň připouštím, že pro mnohé jí není ani zapotřebí, že pro ně žádnou hodnotou být nemusí. A že každý, kdo otevře internet, nadobude dojmu anonymity, že si může na něm veškeré své nenávisti a frustrace ventilovat bez jakékoliv osobní odpovědnosti za to co napíše, bohužel vede k přemýšlení nad tím, že by se měl tento svět alespoň trochu korigovat. A že jsou bohužel servery, kde se tito lidé sdružují více než na jiných, může vést i k tomu, že budou blokovány. Má svoboda končí, kde začíná toho druhého. Píšete o Československé nové (filmové) vlně. Ta začala na začátku šedesátých let, kdy k jisté uvolněnosti, k jistému uvolnění došlo v celém východním bloku v polovině padesátých let, která ovšem byla rázně ukončena příchodem normalizace. Tedy dobou, kterou mnozí považují právě za období "netotalitní". Všechny filmy se rázem ocitly v trezoru, jejich autoři na indexu. Ano, filmy se točily dále, knihy se vydávaly, divadla hrála, ale s cenzurou. Či snad ne? Všichni ti, kterých se dotkla, o tom vyprávějí v duchu, který je poplatný době, tudíž zcela nedůvěryhodně? Tvůrčí klima, že dnes není? Jak se ta absence projevuje? Stále vycházejí knihy, stále divadla hrají, výstavy se pořádají, orchestry hrají. A opravdu není vše brak a levné umění, jak se ve zdejších komentářích často opakuje. Mluvíte o sprostotě, násilnostech a hrubostech kritiků, současného prezidenta, premiéra v demisi. Dopouštíte se zevšeobecnění, které není na místě, které není pravda, ale o to více je stále opakováno. Zároveň opomíjíte sprostotu a hrubost “druhého“ tábora, příkladem může být i debata na stránce, na kterou jste do jednoho vlákna vložila odkaz, opomíjíte hrubosti a sprostoty, které říkají samotní zmiňovaní. Ale to už tak hezky nevypadá, to rozhořčení není až tak věrohodné, viďte? - Zobrazit vlákno diskuze

Nono (aneb štrikovna):
Když se na kalendáři objevilo datum 5. ledna, vzpomněla jsem si, že před rovnými padesáti lety začalo pražské jaro. Mockrát jsem po listopadu 1989 četla, že to byl jen souboj jedné komunistické kliky s druhou, a mockrát jsem přemýšlela o tom, jestli to ti lidé píšou, jak říkával Werich, z blbosti, nebo za cizí peníze. Pro mou poválečnou generaci to byl zázrak. Nic jiného než komunismus jsme nezažili, vlastně jsme to, co jsme kolem sebe viděli, považovali za normální, a najednou bylo všechno jinak. Oni si soudruzi, kteří tenkrát 5. ledna odvolali Novotného a zvolili Dubčeka, asi představovali jen uvolnění, ne zásadní změnu poměrů, a nejspíš nestačili koukat, jak se kolem nich dějí věci v normálním světě normální, ale na naší straně železné opony nevídané: lidé veřejně diskutovali o politice, zakládali všelijaké spolky a sdružení, psali dopisy s různými žádostmi a požadavky, prostě se začali chovat jako občané. A novináři se začali chovat jako novináři a ne jako mluvčí jediné strany, která má vládnout na věky věků. Byla to úžasná doba a zdálo se, že věci půjdou dál a dál, že snad u nás skutečně zavládne svoboda. Ale nejspíš měl pravdu Pavel Tigrid, když posléze napsal, že by to museli českoslovenští soudruzi nějak potlačit sami, kdyby byly včas nepřijely tanky. kousek vzpomínky na osmašedesátý Petrušky Šustrové (dnešní LN, článek s názvem Nezakrytá okna) - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou kuriozitu jste našli v knize?:
Moje úlovky za včerejšek: (1) věnování k MDŽ 1957 od ROH - Svazu zaměstnanců v hornictví ... (2) pozvánka na výstavu obrazů ... v Klicperově divadle v Kobylisích dne 1.3.1962 v 17 hodin. Výstavu zahájí zasl. umělec Eduard Kohout, člen čin. ND. Recituje ... (3) V Praze dne 26.ledna 1961 Ústav pro ... do rukou s. ... Věc: Osobní posudek na s. ... Jmenovanou s. ... znám asi od r. 1934. Pochází ze skromné domácnosti a ke skromnosti byla vždy vedena. Jako pracovnice - dlouholetá stenotypistka v advokacii, měla vždy pověst dobré a hbité síly. Je povahy družné, veselé a poctivé. Za okupace se chovala ona i celá její rodina jako správní vlastenci. K našemu polirickému zřízení má kladný poměr. Svědčí o tom způsob a vedení výchovy jejího 10 letého synka, kterého vede v duchu pokrokových zásad a vychovává z něj platného člena pro naši socialistickou společnost. Jméno a příjmení ulice a číslo domu Praha ... aneb TO NEVYMYSLÍŠ !!! - (Vítejte v severní Koreji !!!) Pro ilustraci rok 1961 byl rok, kdy proti létům předcházejícím už panovalo relativní byť zpočátku jen mírné uvolnění. (Zato před tím to bylo doopravdy tuhé!!!) Omlouvám se, že jsem si dovolil vynechat identifikační údaje. Zveřejnění v plném znění jsem totiž považoval vzhledem k případným žijícím potomkům za přinejmenším nevhodné. Obávám se, že příště narazím na nějaký udavačský dopis!!! To polirické zřízení jsem opsal i s tím překlepem, přesně podle originálu. - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Soukroma, super hádanka! Teď hledáme spisovatele, představitele českého disentu, který prchl do zahraničí a zbytek života prožil jako exulant, neb uvolnění okovů u nás se už nedožil. Dodám, že v zahraničí prožil i část mládí, ovšem to už nikoli nuceně. - Zobrazit vlákno diskuze

Zpoplatněný bazar:
Ano, máte pravdu, měla jsou hloupý, nepřijatelný, nepromyšlený nápad, ale až tak, že je z toho tsal "rozbita" ? To mě mrzí. Nevím, jaké lepidlo by to spravilo, a tak alespoň cituji z jiné zdejší diskuse slova, která bych já nevymyslela, ale hodí se na situaci, v jaké jsem se ocitla: 1. "Hned se do Vás pustěj - sestry, tety, bratři ADMIN family :-) " A že psát tady návrhy a rady pro majitele webu byla odemne hloupost, o tom svědčí i toto pravidlo: 2. "Bud mám bazar a vím co je třeba - nebo nemám když se neumím postarat o spokojenost uživatelů." I když tohle není hádankářské vlákno, doporučuji pro uvolnění napětí - hádejte, který z posledních účastníků a účastnic této diskuse je autorem/autorkou? //Nápověda: osoba, od které jsem tato chytrá slova opsala (neboť vlastní slova na to, co se zde za noc o mě popsalo, nenacházím), je tatáž, která ještě před pár dny se s takovýmto obdivem a úctou vyslovovala k osobě majitele tohoto pohostinného prostředí: "Neznám žádného Dana .... zdejšího Big Bosse!" // - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou knihu čtete, když na vás padnou chmury?:
Tufova dobrodružství, sérii Lucky Starr nebo cokoliv od Bruna Ferrera. záleží, o jaký typ chmur jde. Dřív mi pomáhal i Pratchett, ale poslední dobou zjišťuji, že je na mě moc přemýšlivý :)) Nic na uvolnění... - Zobrazit vlákno diskuze

333 & Čtení se strýčkem Míšou na Radio1:
Pro Míšu jsem měla vždycky slabost - přece to bylo snad první hádankářské a hravé diskusní vlákno na DK! Ráda přispěji k jeho oživení provokativní ukázkou, z které lze vyvodit, co si myslel jeden z nejčtenějších spisovatelů na světe, klasik žánru a oblíbenec jednoho zdejšího databázového klasika o ušlechtilém povolání knihovnice: Převracel jsem ve svém zdecimovaném mozku, co mi doktor Moss odpověděl na otázku, jak dlouho asi potrvá, než bude Merle úplně dobře. „Záleží na tom, čemu říkáte úplně dobře. Bude vždycky samý nerv a žádné živočišné emoce. Vždycky bude vdechovat vzduch a vydechovat jinovatku. Byla by z ní prvotřídní jeptiška. Náboženský sen svou úzkoprsostí, svými stylizovanými emocemi a nelítostnou čistotou by pro ni znamenal dokonalé uvolnění. Ale tak, jak se věci mají, vyklube se z ní nakonec pravděpodobně jedna z těch zakyslých starých panen, co vysedávají za šaltry ve veřejných knihovnách a razítkují knihy.“ - Zobrazit vlákno diskuze