Životopis
Delphine de Vigan (1966) vydala svůj první román pod pseudonymem. Světového úspěchu dosáhla dílem No a já z roku 2007, přeloženým do 22 jazyků. Její nejnovější román byl zatím přeložen do 14 jazyků.
Pracovala dvacet let jako ředitelka výzkumu v jedné francouzské společnosti, nyní se věnuje pouze literatuře. Svůj první román Dny bez hladu vydala roku 2001 pod pseudonymem Lou Delvig: dílo s autobiografickými prvky pojednává o devatenáctileté dívce, kterou v boji s anorexií zachrání jen její nezdolná touha žít. O čtyři roky později publikovala pod svým skutečným jménem knihu Pěkní chlapci, roku 2006 prózu s názvem Jednoho prosincového večera, jež jí vynesla první literární ocenění. Světového úspěchu dosáhla románem No a já z roku 2007 – ve Francii získal dvě literární ceny a ocitl se v nejužším výběru na prestižní Goncourtovu cenu: dílo bylo přeloženo do dvaadvaceti jazyků. Ani později, ani jinde je její nejnovější, v pořadí pátý román, dosud přeložený do čtrnácti jazyků.
(zdroj životopisu: Odeon)
Ocenění (4)
2015 -
Prix Goncourt des Lycéens
- kniha Podle skutečného příběhu
2012 -
Grand prix des lectrices de Elle
(Novels)
- kniha Noc nic nezadrží
2011 -
Prix Renaudot des Lycéens
- kniha Noc nic nezadrží
2008 -
Prix des libraires
- kniha No a já
Delphine de Vigan knihy
2025 | Jednoho prosincového večera |
2021 | Děti nade vše |
2011 | Ani později, ani jinde |
2011 | No a já |
2018 | Pouta |
2019 | Vděk |
2012 | Noc nic nezadrží |
2016 | Podle skutečného příběhu |
Štítky z knih
přátelství humor zfilmováno deprese Francie francouzská literatura bezdomovci Paříž dospívání tajemství
Vigan je 219x v oblíbených.