kapr diskuze

Každá cenzura a hyperkorektnost je nesmyslem. Zvláště se pak tato skutečnost v celé své kráse projevuje v našich domácích podmínkách. Fajnšmekři v každém případě budou vždy dávat u každého díla přednost té jeho podobě ve které jej autor vytvořil. U názvů to platí a bude platit dvojnásob. Nejspíše se po určitou dobu bude uplatňovat určitá dvojkolejnost, daná vlastníkem nakladatelství a jeho pokyny. Ty mohou vycházet z jeho přesvědčení, ale i z obchodní politiky, kdy se ve snaze zvýšit prodejnost vydání bude v každém nakladatelství uplatňovat jedno z obou krajních řešení. Naopak tam, kde si zachovají zdravý rozum, nebude docházet k výraznému ovlivnění, a výsledkem bude směs obou krajností, ale i pokusy o zvolení co možná neutrálního překladu původního názvu, který současně nebude podporovat ani jedno z krajních řešení. Mnohé z toho je otázkou času, ale i toho, který druhý jazyk momentálně v naší společnosti panuje. Za poslední dobu, co se pamatuji to byla němčina, později ruština, a nyní angličtina. Tyto projevy se budou lišit v jednotlivých jazykových a kulturních okruzích. Jinak se na věc budou dívat ve Spojených státech, jinak v Africe a jinak v Asii. V každém případě soudím, že jde o bouři ve sklenici vody, která se dříve nebo později začne uklidňovat, tak jak společnost začne prožívat oblouzení zcela jiným módním okruhem problémů. V současné době se ocitáme přinejmenším v prostoru výrazně ovlivněném anglickojazyčnou oblastí. Projevy u nás budou méně časté a klidnější. Ve Spojených státech je bohužel ale pravděpodobné spíše jejich vygradování tak, jak bude postupně převládat obyvatelstvo afrického původu nad obyvatelstvem původu evropského. V historii podobně zde převládlo obyvatelstvo evropského původu nad původním obyvatelstvem, tedy obyvatelstvem amerického původu. Ve zlomových obdobích se napětí ve společnosti přelévá do všech souvisících oblastí. Hyperkorektnost obou stran tak tančí nad mrtvolou zdravého rozumu.

Obvykle čtu, pokud vůbec, v tomto pořadí: kniha, předmluva, doslov. Pořadí posledních dvou položek se může měnit.

Včera to vyhrály
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/vdavky-nanynky-kulichovy-42121?lang=cz
a bylo to docela občerstvující, po té hromadě detektivek, často čtených i opakovaně, se kterými jsem usínal po několik posledních týdnů.
Jen mne překvapilo velké množství výrazů, které jsem neznal, ani jim nerozuměl. Asi by to už chtělo v dnešní době staré známé vysvětlivky pod čarou, se kterými se už dnes nikdo neobtěžuje.

Asi nejlépe:
K tomuto spisu kaplan přidal peníze –1 renčník-čtvrtzlatník, 20ti krejcar, 10ti krejcar, krejcar a půlkrejcar. Zdroj: SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli,
Mezifondový soubor kronik, KR 9 -Liber memoriabilium parochiae Augesdensis, s. 218 –219.
(https://theses.cz/id/b3e2ix/901436
strana 44, poznámky pod čarou)
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI - KATEDRA HISTORIE
Geneze, historie a skladba farní knihovny v Dolním Újezdě
Bakalářská práce - Jarmila Stříteská: Historie – Česká filologie
-

http://kott.ujc.cas.cz/obrazek.php?soubor=07/07-0570.jpg&procento=25

https://www.jstor.org/action/doBasicSearch?Query=REN%C4%8CN%C3%8DK

Příspěvky ke kmenosloví nářečí východočeského ze spisů Terézy Novákové
Boh. Vydra
Listy filologické / Folia philologica, Roč. 43, Čís. 6 (1916), pp. 410-416
renčník (rýnský, peníz)

https://dan-demo.phil.muni.cz/_flysystem/fedora/books/pdf/13341.pdf?language=en
renčník=rýnský,zlatý,

Pohledy na historii města vydané v polovině 20.století

https://www.databazeknih.cz/autori/emanuel-poche-11898
konkrétně
https://www.databazeknih.cz/knihy/prahou-krok-za-krokem-umeleckohistoricky-pruvodce-mestem-40559

V sérii zmizelá objevíte mnohé zajímavosti a souvislosti a shodou okolností i informace o tom co, často zázrakem přežilo do dnešních dnů.
https://www.databazeknih.cz/serie/zmizela-praha-5678

Mnohé objevíte i u autorky
https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/katerina-beckova-30738

A možná i něco od tohoto autora
https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/radko-pytlik-11449

A pohled do ještě o něco starších dob:
https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/ignat-herrmann-933

Rád bych se nejdříve na úvod podělil o dvě osobní zkušenosti.
První z nich vznikla při návštěvě jednoho nejmenovaného, spíše malého pražského antikvariátu. Kupoval jsem si tam knížku a náhodou narazil na pána, který odnášel dvě obrovské tašky plné knih. Nedalo mi to a zeptal jsem se. Přibližná odpověď, (je to více než rok,) zněla - to jsou dvojičky, ty jdou do sběru.
Druhá vznikla v zaměstnání. Kolega shromažďoval knihy odložené v objektu, který spravoval, a vozil si je na Šumavu na chatu - na topení. Nechal mne abych si vybral, a pár zajímavých titulů jsem tam objevil.
Oba případy mnou otřásly.
Jsem na DK již čtvrtým rokem. V době když jsem přišel, dýchala ze stránek DK láska ke knížkám, k literatuře všeho druhu, a byla cítit radost většiny uživatelů.
Bazar byl pro mne vždy velice zajímavou součástí DK, byť jsem si jeho prostřednictvím pořídil pouhé čtyři knihy, asi devět poptával, a nikdy žádnou nenabízel, a tedy ani neprodal.
V poslední době, dá se říci již po několik let trpím pocitem, že se, (rád bych býval kdysi napsal nám,) z DK pomalu vytratila radost. Občas se vyskytující záporné pocity začaly převažovat. Mám pocit, že někde je něco špatně. Celkový dojem je čím dál tím horší. Už mne tu až na několik málo uživatelů, kterých si hluboce vážím, drží především zvyk, setrvačnost, a zejména relativně unikátní česko - slovenskost stránek, přehled o literatuře obou států a komplexni přehled o překladové literatuře vydané v obou jazycích. Obávám se, že začínám ztrácet potřebnou motivaci. Do bazaru jsem se za poslední půlrok podíval jenom dvakrát, a to v obou případech už jen ze zvědavosti, chtěl jsem se v hrubých rysech seznámit s vývojem, ke kterému došlo. Už i k doplňování položek do své místní knihotéky jsem ztratil potřebnou motivaci. Hledám podněty k četbě, prolétnu diskuzi, zřídka ještě zavítám i na poměrně nesmyslné žebříčky, a to je v současnosti už asi všechno. A důvodů k návštěvě stránek z mé strany pomalu a jistě ubývá. Frekvence mých návštěv prozatím příliš neklesá, zato čas, který při tom strávím na DK výrazně upadá.

Již v brzkých ranních hodinách jsem si přečetl zprávu o tom, že zemřel ten pán, jehož ve Vídni svého času oslovovali "Herr Vášáryová." Stalo se tak prý na jevišti, o čemž se říká, že je to sen každého herce. Nedokázal jsem hned reagovat.
Nemohlo to přinejmenším tak deset let ještě počkat? Jeho jméno je souměřitelné v českých srdcích snad jedině s Ladislavem Chudíkem. Pokládal jsem jej, v každém případě pro mne samotného za velvyslance všeho co Slovensko představuje. Tu mezeru nebudu mít jak zaplnit. O jeho kvalitách nechci psát. Jen snad ještě, mladou slovenskou generaci, tedy tu mladší padesáti let, už v podstatě neznám. A myslím si, že je to škoda.

Ano, výborně, přidání možnosti zobrazit si komentáře v setřídění podle jeho délky by určitě bylo přínosem. A díky za dobrý nápad. Stávající možností setřídění komentářů bych při tom doporučoval zachovat.

"pokud máte knihu starší 30 let, ani to sem nenoste".
Mne zajímají prakticky pouze knihy vydané do roku 38, určité výjimky představují u některých zpravidla naučných žánrů roky 45, 48, 60, 70, snad až 72 - i tam jde ale jen o vzácné případy. U knih mladších 30 let by pak mohlo jít o titul přinášející zcela nové, dříve neznámé informace. U knih vydaných po roce 38 hrozí pravidelně agitace a cenzura, což někdy přetrvává i do současnosti, a bohužel to začíná opět být aktuální.
Výjimky samozřejmě toto pravidlo potvrzují, a občas se dá na klenot narazit.
Ještě k řadě posledních příspěvků, "Nad lecčím jsem tu už dávno zlomil hůl."
Můj bazar hodnocení 4 / 0 archiv 9.

Palce by mohly být dva, červený a modrý. Červený za koment ke knize kterou jsem četl. Modrý tehdy, když jsem knihu nečetl, ale příspěvek se mi velice líbil. Do počtu by se počítal samozřejmě jejich součet, v tomto směru by se nic nezměnilo.
Automatické bodování příspěvku podle jeho délky by umožňovalo soustředit se na ty, které se opravdu snaží něco sdělit, a neomezují se na stručný koment:
"Líbilo."
Přelétávání celých stránek podobných takékomentářů zdržuje a otravuje jako televizní reklama!

Při zobrazení komentářů dle oblíbenosti - dle počtu palců zpravidla vypadnou ty bezcenné až nakonec.
U velkého displeje by možná mohlo pomoci změnit jeho nastavení.(?)
U opravdu velkého displeje bych si asi zkusil zobrazit několik po sobě jdoucích stránek vedle sebe, vždy bych otevřel dvě, tři současně, a pak bych teprve začal číst.

Pan Potměšil rozdal hodně radosti. Vždycky jsem jej vnímal jako o něco mladšího, tedy spíše o dost mladšího. Zaskočilo mne to. U každého z jeho filmů budu rád vzpomínat.

Hodnocením myslím hodnocení.
Nejdříve podle délky.
Do 2 řádek 1 bod.
Do 10 řádek 3 body
Do 30 řádek 6 bodů.
Přes 30 řádek 3 body.
Přes 50 řádek 1 bod.
Toto je jen ilustrace, skutečná podoba by mohla být třeba i výrazně jiná.
Palce by se rozlišovaly jen na četl, (pokusil se přečíst a přečetl nejméně 30 stránek,) a nečetl, ale komentář byl pro mne přínosem.
Zpracování bodů a palců obou druhů do "konečné" podoby už by bylo předmětem další diskuze.
Ona podoba by měla zprostředkovat návštěvníkovi stránek rychlý přístup k těm komentářům, které přiblíží titul v co nejkratší době, a v co nejlepší kvalitě. Můj příspěvek byl okamžitou reakcí na přečtení některého, (některých,) předchozích příspěvků ve vlákně, nikoliv promyšlenou akcí směřující k reformě DK.

Možná by pomohlo dvojí hodnocení příspěvku. To první automatické podle jeho délky. (Vyloučilo by to jednověté, dvouřádkové příspěvky, přinejmenším by to snížilo jejich váhu, a ty by se tak propadly až na konec zvoleného setřídění.) To druhé už by bylo přidělované čtenáři komentářů tak jak je zde zvykem 0 - 5 hvězdiček. Obě hodnocení by se mohla sčítat nebo násobit a ten kdo by se o komentáře zajímal by si je mohl tak či onak setřídit.
Mám jiný problém. Zásadně, až na pár výjimek, hodnotím jen komentáře knih které jsem, někdy i kdysi dávno četl. Občas se ale začtu do komentáře pro mne neznámé knihy, často i neznámého autora. A ten komentář mne tak osloví, že velice váhám. a Jednou za rok podlehnu a palec dám i tak. K tomu dochází doopravdy jen výjimečně. Skutečně netuším jak oba případy odlišit, protože každé z obou hodnocení vypovídá o něčem zcela jiném. Ocenění komentáře knihy kterou jsem četl je hodně, někdy i převážně o hodnocení samotné knihy. Ocenění komentáře toho co jsem nečetl je o tom jaký byl pro mne ten komentář přínosem.

Na místě ostatních účastnic bych asi vážně zvažoval neúčast.

Tři muži ve člunu
Tajuplný ostrov
Boj o ostrov
Často i další knihy těchto autorů. Každou z těchto knih jsem četl kdysi přinejmenším dvakrát. Dnes už si vystačím s pár stránkami.

Bezpečnější to je, ale částečně se pokouším vybírat si knihy ze žebříčku, podle hodnocení, (pravda ne vždy příliš úspěšně.) Tehdy si přečtu "všechny" komentáře, zvláště pak ty které napsali osvědčení hodnotitelé - komentátoři. Někdy mne k přečtení zláká dokonce i jen jediný komentář. V knihovně si naopak půjčuji v první řadě podle autora, ve druhé podle názvu knihy. Přinesené úlovky pravidelně probírám, a někdy, spíše výjimečně dojde i k tomu, že knihu vrátím nakonec bez přečtení, vzácně dokonce i aniž bych ji doma byl vůbec otevřel.
Obsahuje-li komentář stručnou citací má pro mne hned dvojnásobnou hodnotu. Komentáře o jedné, dvou třech větách zpravidla při výběru moc nepomohou. Ne vždy se mi podaří doprovodit vlastní komentář vhodným úryvkem. Někdy se k tomu dostanu dokonce až po letech, například při opakované četbě, třeba jen části knihy. Domnívám se, že na nadpoloviční část spoilerů lze narazit spíše v nepovedených redaktorských anotacích, nežli v komentářích čtenářů.

Naias
On se jen někdo pokoušel gramotně tlumočit rodičům potencionelně obdarovaných svůj názor, že dotyčná knížka není vhodná právě pro dívky ve věku devíti let. (Chi - chi.)

Ukázky vesměs vítám. Spoilery v anotacích mi jdou proti srsti. Spoilery v komentářích nemám rád. V obou případech mám na mysli skutečné spoilery, ne případy, kdy autor přešlapuje na hraně, neb nedaleko ní. Já se snažím spoilerům ve svých komentářích vyhýbat jak čert kříži. Pokud se mi to tak úplně nepodaří, zkusím se vrátit a text opravit. Když to nelze, ale text se jinak formulovat nedá, raději kliknu na tlačítko pozor spoiler i v těch případech, kdy jsem, podle svého názoru, skutečnému spoilerování ještě poměrně dalek.

Naias
Nečetl. Z filmů jsem mnohokrát viděl tří, pětiminutové úseky. U Rowlingové jsem si zpočátku cenil její pohádkovosti. Naproti tomu Tolkienovi jsem se instinktivně programově bránil. Rowlingová mne velmi nadzvedla protesty proti "klecovým" postelím v ústavech. Pokud by tam pracovala a měla na starosti sama třicet nezvladatelných jedinců, rychle by změnila názor. Velice jsem si vážil původního založení Pottera, přesto jsem jej nehodnotil jako nadčasový zázrak. Celou Potterovskou ságu pokládám za poněkud rozmělněnou a nabubřelou. Miluji technickou sci-fi, ale fantasy mne míjí, pokládám je za ztrátu času, občas tu a tam zkusím tenkou knížku prosím, ale vytváření komplikovaných systémů pokládám za kontraproduktivní. V mnoha případech mám podobné výhrady i k některým dílům mé oblíbené technické sci-fi. Díla na pomezí obou žánrů, která nejčastěji bývají směsí obou si sice občas přečtu, když mi přijdou pod ruku, ale nikdy, nikdy se k nim nevracím, a i jejích autorům se pak napříště už programově vyhýbám. To na vysvětlenou.