Koka diskuze

Mysch(a) už není online, ale její přínos pro tuto hru je obrovský - nikdo se neměl k odpovědi a ona se trefila. Uvidíme, čeho se od ní dočkáme!

ANO!
Knedliku, děkuji nejen za správnou, ale zejména za expresní odpověď. Odcházím "do hajan" od čistého stolu.
Dobrou :-)

Teď zpátky domů:

Maličká se staví proti houfu, který se k ní řítí po rozhoupané lávce a přelévá se přes ní. Tu vyběhl Lipka z houštiny. Zasáhl do boje, aniž to původně chtěl, jednal nesmyslně, proti svým zvykům. Bez námahy rozehnal houfec fakanů jen o málo větších než Helenka.
„Usoplenci!“ zalyká se podupané děcko. „Smradi!“
Vsunula odřenou pěst do Lipkovy ruky. Gesto, jímž dala najevo celému světu, kdo za ní stojí a s kým budou muset ode dneška počítat.
Lipka její vlhkou ruku neodstrčil, a propásl tak poslední příležitost. Neuvědomil si, že ho maličká právě navždy zařadila do krajiny své duše, v níž praskal vítr pod zářící oblohou.
Zrodilo se neuvěřitelné kamarádství.
Zrodilo se vcelku z ničeho, jako všechny veliké věci.
Helenčino usilovné přání se zhmotnilo.
Našla si bratra.

Knedlik-u, přečti si to. Ne nadarmo HTO tak pro tuto knížečku tak horuje.

Nikdo nic? Šli už spát?
Tak to si bude Na Steinbekově Plechárně, tipuji.

Bingo! Dnes to ale jede! Tak další, prosím.

Dodatečně:
Je skvělé, jak se to rozjelo. RADOST byla o dvě minuty v cíli dřív, ale na Dell jistě zanedlouho také přijde, jak to tak pozoruji. :-)

Tak něco na dobrou noc, usínat se má v pohodě :-) :

Ten chce zimu, ten chce teplo, / ten zas časy jiné, / jeden chce mít žito drahé / a druhý laciné.
Že jsem stvořil staré baby, / to mne nejvíc mrzí, / nepřestanou-li mě soužit, / zahladím je brzy.
Hrom ať do nich! abych neklel, / zdržet se nemohu, / když jim koza málo dojí, / běží k pánu bohu. /
Sám se nechce žádný starat, / za všechno se modlí, / jakoby měl každý boha / jen pro své pohodlí.
Tomu sušit, tomu močit, / tomu pole hnojit; / dřív si, prase / zdraví zkazil, / potom ho mám zhojit!

Ověřila jsem si - knihu mám v knihovničce a četla jsem ji. Zvláštní, že nic z ní ve mě nezůstalo a nebýt nápověd, tak se nechytnu. Zkusím to tedy napodruhé, to už jí budu číst s vědomím těchto příznivých doporučení.

Další kolík za chvíli.

Všechny nápovědy vedou ne do Říma, ale ke Kunderově Nesmrtelnosti. Nemohu ale uvěřit, že by to byl úryvek právě z tohoto románu. Je to ono?

Děkuji za správnou odpověď, kterou si ještě dovolím rozšířit:
V knihovničkách našich domovů i v DK lze tuto kinhu najít pod třemi různými názvy: slovensky vyšla pod názvem "Bol som dlho preč" a "Prelet nad kukučím hniezdom", česky vyšla pod názvem "Vyhoďme ho z kola ven".
A aby to bylo dokonalé, tak český název Formanova filmu zní Přelet nad kukaččím hnízdem".
(a ta moje konverzace s nigthlybirdem - to byly nápovědy :-)

Dell, prosím, další kousek.

Dell, děkuji za udělení královských výsad práva vařit pivo a přikazovat napovídajícímu, aby nešeptal, ale rovnou se postavil a na celou třídu nahlas sdělil odpověď.
Tak prosím, Dell, odpověz, ať tady dlouho nelítáme a nevyhazujeme se vzájemně z kola ven. :-)

Nightlybirde, ani netušíte, co pro mě Vaše pochvala znamená! Při hádání toho Bulgakova jsem byla na blázinec!

Teď něco z nejvyšších pater čtenářského zájmu:

Slyšel jsem, jak zavírá noční stolek, třísklo to jako dvířka parního kotle. A pak jsem slyšel, jak povídá: „Tumáš,“ a něco mi dopadlo na postel. Něco malého. Něco jako ještěrka nebo had. …
„Balíček ovocnejch. Nic lepšího zrovna nemám po ruce, náčelníku. Vyhrál jsem ho v čáře na Scanlonovi.“ A zalez zpátky do postele.
A než jsem si uvědomil, co to dělám, povídám díky.
Hned na to nic neřek. Opíral se o loket, koukal na mě jako na toho černýho frajera a čekal, jestli ještě něco řeknu. Sebral jsem žvejkačky z deky, sevřel jsem je v pěsti a řek jsem děkuju.

Moje "vítězství" v tomto kole je nezasloužené - nebýt těch četných nápověd, tak s tím nehnu. Ale mělo to pozitivní stránku věci - alespoň jsem si po letech přečetla Bulgakovovy Zápisky na manžetách, na které jsem vždy myslela, když jsem četla Zápisky na krabičkách od zápalek Umberta Eca. To jsou asociace!

Tak by to měl být Divadelní román, ne?
Já jsem si celé odpoledne pročítala Zápisky na manžetách, v domění, že tím hledaným žánrem jsou "zápisky".

Ta zelená stodvacítka mi připomíná něco od Šabacha, ale ten zelený kocour mi zas evokuje spíše Chagalla :-). Tak nevím.
A je ta stodvacítka vůbec škodovka? Nemělo by se přesně uvádět typové označení a případně i výrobní číslo, aby tu jeden zbytečně nelelkoval?

(Dnes je to - zdá se - dámská jízda, ale ta stojí za to, i když jenom v zelené stodvacítce!)

Sekla jsem se, tak těžkou otázku jsem na Level 1 neměla pověsit! Ale protože Skjaninka se vlastně trefila (a to přitom není z ČR!) a k dokonalosti chybí už jen krůček nebo dva, prozradím konkrétní titul: název části této dramatické ságy zní: Ferda cvičí mraveniště.
SKJ, prosím, další kousek.

Janinka, nesmej sa, je to vážna vec (pozri sa do tohoto vlákna tak o jednu stranu späť a pochopíš!)(
Prihorieva, až horí, ale ešte treba upresniť konkrétny knižný titul, lebo meno hlavného hrdinu ešte neznamená, že je to i názov knihy :-/

Thanyss: myslíte Červený a černý? :-))) Ne, Stendhal to není :-)))

Na četná přání velectěného publika uvááádíííme:

Kde že se to všechno začalo? U potůčku v husté trávě. Tesařík se právě stěhoval. Víte, to je ten brouk s dlouhatánskými vousy. Vezl na trakářku dlouhé klády, hrozně vzdychal a nerovnou cestu před sebou ohmatával svými vousisky. „Daleko? Daleko, strejčku? ozvalo se nad ním. Tesařík se ohlédl nalevo, napravo, pak nahoru. Podívejme se! Na prohnuté trávě nad ním se houpal mravenec a rovnal si puntíčkovanou červenou pentli kolem krku. Na mou duši, zdálo se, jako by se tesaříkovi poškleboval.
„Jen se houpej, jen se škleb! zavrčel tesařík. „Kdybys mně šel raději pomoci …