Koka diskuze

Nesdílím názor, že to je "jejich problém, že nikdy nepoznají plnost a bohatost kompletního menu". Nesouhlasím z toho důvodu, že tato generace totálních nečtenářů už přichází na manažerská místa, do veřejné správy, na docela vysoké pozice, kde se s nimi setkáváme, a ta jejich absence čtení začíná být velmi, ale opravdu velmi poznat. V celém jejich ustrojení, myšlenkovém světě, v hodnotách, ale třeba i v takových "banalitách", jako jsou jimi vytvořená úřední sdělení, analýzy, koncepce, publicistické projevy. Tím nemyslím jenom jazykovou kulturu, gramatiku, syntax, ale celkově - myšlenkový rozhled, schopnost vyjadřování, kritického přístupu, který literatura v každém čtenáři nutně vytvoří. Zavedením státních maturit se stát jaksi snaží vrátit maturitě prestiž (marně), jakoby tím chtěl říct, že člověk s maturitou, ten už nějaké to povinné penzum umí. Jenomže neumí. Pro mnoho maturantů (i jejich rodičů) je snaha vyzrát nad tím, obelhat to, opsat co se dá, projevem "šikovnosti", dávají tím najevo, jak jen si umí poradit a to považují za nejlepší průpravu do života. Tím, že se jim to daří, se jen utvrzují v přesvědčení, že když to teď jde, tak to i v dalším životě tak půjde, třeba se pak dostanou na pozice, kde rozhodují o DPH pro knihy. A třeba se někteří z nich stanou učiteli, možná sice ne zrovna češtiny, ale ... Dále se domnívám, že očekávání, že to bude češtinář, kdo vzbudí zájem o literaturu, je už poněkud překonané. Co pozoruji ve svém okolí, jsou to často spíše angličtináři a v mnoha případech i učitelé přírodopisných předmětů (matika, fyzika), kteří někdy dovedou nasměřovat studenty ke čtení knih "s přesahem".

S tím mám velký problém. Komentáře píšu v češtině i ve slovenštině - podle toho, v jaké jazykové verzi jsem knihu četla. Pak s údivem zjišťuji, že nějaká moje např. chvála kvality překladu (do slovenštiny), nadšení nad ilustracemi, upozornění na zasvěcenost doslovu a pod. se ocitají pod obrázkem a popisem českého vydání (o jehož překladových kvalitách nic nevím, ilustrace třeba nemá žádné a doslov jakbysmet).
Také mám potíže při vkládání nových titulů. Vkládám jich hodně - českých i slovenských, ale číselník mi nabídne jenom zařazení knihy do české literatury, nebo do světové. I když jsem ráda, že slovenská je považována za světovou, myslím, že pokud Databáze jednou počítá s tím, že se sem vkládají jen a pouze knihy vydané v ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR a SR, tak by číselník měl obsahovat nabídku Literatura česká a rovněž Literatura slovenská (a pak samozřejmě i ty další, co teď).
Kromě toho u knih přeložených z jiných jazyků (tedy mimo češtiny a slovenštiny) - název české verze téže knihy často není (ani v překladu ze s. do č.) shodný s názvem ve slovenštině. Pak to tedy vypadá jako dva různé tituly téhož autora, i když ve skutečnosti jde u stejnou knihu, viz např. Nevesta zbojníčka / Loupení jehňátek. Pokud ale zas někdo ta dvě vydání (myšleno české a slovenské) sjednotí, tak nutně jedno z nich zůstane upozaděné. Nevím, kdo rozhoduje o tom, které z mnoha vydání téže knihy se zobrazuje jako „vůdčí“, a ty zbylé jako „další vydání“, ale tento systém bych ještě brala u vydání téže knihy v jednom jazyce (tj. pouze v češtině, pouze ve slovenštině), ale už ne v obou. Souvisí to hodně i s tím, že vydavatelská kultura se hodně změnila, různá vydání odrážejí různou štábní kulturu vydavatelské praxe, na jednom titulu se vystřídalo několik překladatelů atd., a Databáze by - v zájmu kvality - měla předpokládat, že čtenáři - komentátoři si i těchto parametrů všímají. Proto by bylo dobré (i když je to práce navíc), kdyby bylo jasné, ke kterému vydání se autor komentáře vyjadřuje.

Za nepřekonatelně kongeniální považuji filmovou verzi Kmotra, jistě i díky tomu, že M. Puzo se podílel na scénáři a že si s F. F. Copolou "sedli".
Tesně za ním je v mém řebříčku zfilmování románu Marcela Pagnola Živá voda - Jean od Florety, Manon od pramene, i když zde se už filmaři nedrželi věrného převyprávění, ale scénář napsali "na motivy" kníhy. Právě proto, že film používá jiné vyjadřovací prostředky než literatura, jsou filmové adaptace literárních děl dělané většinou jen "na motivy". A proto je tolik čtenářů po shlédnutí nespokojených a diváků po následném čtení překvapených.
A ještě abych nezapoměla: Doktor Živago!

Ahoj, všichni. Možná jsem tady špatně, ale zkusím to: chci VELMI doporučit k novému, modernímu překladu a následnému českému vydání knihu Victora Heisera: Odyssea amerického lékaře. Dostupné info o knize a jejím autorovi jsem vložila do databáze a velmi bych si přála, kdyby nějaký vydavatel se toho ujal a knihu, v ČR vydanou ve 30. letech minulého století, nově vydal. Jsem přesvědčena, že by i dnes našla široký okruh čtenářů, a když ne, tak minimálně pro všechny studenty hygieny, pracovníky hygienických stanic, lékaře - virology, cestovatele do jižní Asie by měla být objevem.