Koka diskuze

Nejraději jsem, když nemusím používat žádnou "externí" zákložku, ale kniha už rovnou ve svém vázání má zabudovaný látkový spletenec, kterým si zakládám dočtený text. Jenomže knižní výroba v posledních letech usoudila, že obalů od žvýkaček, použitých jízdenek a jiných zbytečností vhodných jako záložky již mají čtenáři dostatek, a tak přestali textilní záložky všívat do vazby. Nakoupila jsem si hezké magnetické záložky s různými obrázky (i s obrázkem Kaplického návrhu Národní knihovny), do kterých zacvaknu dočtenou stránku - ty dobře drží. Jsou však nevhodné do knih tištěných na velmi tenkém papíře (ten mohou poškodit) a ze stránek na křídovém papíře zas někdy kloužou. Nejčastěji proto používám různé pohledy z dovolené, vánoční přání a pod. Je někdy hezké najít je v knížce, kterou jsem neotevřela 20 let. Jako dárky svým blízkým někdy kupuji záložky vyráběné v chráněných dílnách, bývají moc hezké: http://www.eliteservices.eu/zalozky-do-knizek-kovove.

Doporučuji (pořadí neurčuje preference):

Slovenské:
1. Marína
2. René mládenca príhody a skúsenosti,
3. Dúchanie do pahrieb,
4. Prútené kreslá,
5. Rozum,
6. Rivers of Babylon,
7. Sedem dní do pohrebu,
8. Pomocník,
9. Milovanie v husej koži,
10. Hra pre tvoje modré oči,
11. Nechcel som byť Žid,
12. Červené víno.

České:
1. Průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu,
2. Dášenka,
3. Žert,
4. Český snář,
5. Kde je zakopán pes,
6. Taneční hodiny pro starší a pokročilé,
7. Zbabělci,
8. Moc bezmocných,
9. Bereme, co je
10. Démanty noci,
11. Dita Saxová,
12. Nesnesitelná lehkost bytí,
13. Všechny krásy světa.

Pokud by to tak bylo a štítky by opravdu fungovaly jako varovaní, tak je se mnou ámen - za poslední dva dny jsem tam už potřetí měla "exekuce" !!!
Snad by se ale z toho dal úspěšně sestavovat horoskop do deníku Blesk :-)

elfos, NK hned tak fungovat nebude, poslední dnešní informace jsou, že ve sklepích ještě pořád proráží spodní voda a neví se, jaké bouřky se na Prahu ještě přiženou. Ale jejch web už funguje, jenom budovy jsou off.
A ještě důležitý vztaz NK:

http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/narodni-knihovna-cr:-nabizime-pomoc-kniham-zasazenych-povodni--180224/tmplid-228
:

Dovolím si něco k tématu:
Také já jsem nasedla do rozjetého vlaku, což ostatně kromě „otců zakladatelů“, všichni. Abych mohla DK využívat pro své potřeby, nejdřív tam musím vložit hodně údajů, které - právě u mých knížek - chybí. Dělám to, co mi jen síly (a vědomosti) stačí. V pořádku, na tomto principu svépomoci DK funguje. Ale nerozumím, proč provozovatel DK na jedné straně vyzývá uživatele, aby nahlašovali, co je špatně, na druhou stranu jsou pak takoví uživatelé někdy „pokáráni“, že toho chtějí moc, nebo ignorováni.
Ke struktuře formuláře vložených knih: trochu bych očekávala, že DK má kromě zjevně obchodních cílů i snahu - promiňte mi ta patetická slova - vzdělávat čtenáře, tj. dát mu poznat i formální stránku knižního a knihovnického řemesla, které pak možná i děti píšící sem jenom jednoslovní „hodnocení“, třeba jednou využijí. Proto se těžko smiřuji se zmatením pojmů: už jenom ta rubrika, která při vkládání nové knihy nabízí ŽÁNRY Duchovní nauky, Literatura česká, Lit. světová, Poezie, Pro děti a mládež, Sci-fi, fantasy - to přece nejsou žánry! A nabízené „podžánry“ jsou naprosto nedostačující, což znesnadňuje jakékoliv vyhledávání, protože značná část knih padne do rubriky Ostatní. Zatímco štítek může uživatel vytvořit libovolný, žánr a podžánr musí vybrat jenom z velmi omezené (a formálně chybné) nabídky.
Je dobře, že DK uvádí i autora ilustrací a obálky. Jenom mi vadí, že jeho křestní jméno je sice možné zadat celé, ale ve výsledku pak vidět pouze iniciálu a i ta se v případech, kdy křestní jméno začíná např. na Ľ nebo Š, na obrazovce změní na nečitelný čtvereček (nebo to dělá jenom moje PC?).
Jistěže jsou přání, kterým vyhovět nejde - z kapacitních nebo jiných objektivních důvodů, ale proč např. nelze doplnit do rubriky „národnost“ stát Salvador, tomu opravdu nerozumím.
Abych nebyla jenom kritická - velmi děkuji za DK i za práci moderátorů, kteří musejí číst a opravovat či doplňovat mnohé naše nesmysly. Jsou na tom podobně, jako když jeden uživatel vytvořil propagační plakát DK a pověsil ho do diskuse k vyjádření - mnozí ho zkritizovali a další mu radili, jak to má udělat jinak, ale nenašel se nikdo, kdo by napsal „nechte toho, já to udělám sám a lépe“. Tak už to chodí. Hodně zdaru!

NK je z důvodů záplav vypnutá, tak jako v Praze spousta jiných institucí, metro, tramvaje, domácnosti atd. - viz
http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/narodni-knihovna-cr-je-z-duvodu-nebezpeci-povodni-uzavrena-179757/tmplid-228

Mám ráda pro pohled ale zejména pro dotek obálku knihy Michala Horáčka: O české krvi otců vlasti (NLN, 2004). Je to tím pergamenem, který doslova vybízí k pohlazení a vyvolá jiný pocit, než když držím papír.
Výtvarně se mi líbí obálka Pavla Čecha vytvořená pro román Bulata Okudžavy Zrušené divadlo (JOTA, 2004).

Doporučuji příští literární soutěž vypsat právě na "štítkovací" zadání, jak už někdo výše navrhoval. Stačilo by např. sdělit: napište povídku / pohádku / přednášku nebo jiný krátký útvar na max. 2 NS resp. jistý maximální počet slov, kde budou požita témata ze štítků zobrazovaných dne xy v hodinu yz . Nevím, zda se štítky v danou chvíli zobrazují všem stejně, ani jak dlohou tam pak "visí", ale mohlo by to přinést zajímavé výsledky. Mohla by to být soutěž blesková, s uzávěrkou třeba za 2 - 3 dny.

Zdá se, že nejčtenější jsou Američané, Britové, Rusové, Brazilci ... Vyhledáváte a čtete i autory pocházející ze zemí, které nejsou ve světě literatury natolik známé a proslavené ? Jakého nejexotičtějšího spisovatele jste četli?

Alix: a kdo jiný by dovedl lépe diskutovat o Kingovi než Queen - královna databází, "lejdy" už od pohledu, která nastoluje témata a také se k nim vyjadřuje a také si klade otázky a zná odpovědi a vůbec?! V jejím případě jde patrně o podceňovanou autorku!
K přeceňovaným autorům: sama jsem svého času byla nadšena ze spisovatelů, jejichž jména si už ani nevybavuji. Aby byl někdo přeceňován, nejdřív musí být oceněn - za života vysoké honoráře, publicita, nobelovka, po smrti místo v čítankách. Jenomže už ani to neplatí: do učebnic se lze dostat ještě zaživa, génius může za života strádat a vysoké honoráře shrábnou až pozůstalí, nobelovka už také není, co bývala.
Snad jako jediné měřítko zbývá "nesmrtelnost", ale to je zapotřebí výměna alespoň pěti generací, než je potvrzena.

Až zas něco dočtu a okomentuji, tak to vyzkouším a prověřím, ale zatím víc času trávím tady, než na gauči s knihou! :-))

Pro první setkání se skandinávskou literaturou doporučuji Pipi dlohou punčochu od švédské autorky Astrid Lindgrenové. V ní je základ .... :-)

Pachu nikotinu se lze zbavit tím, že do místnosti, resp. do uzavřené knihovny, dáte na pár hodin houbu nasáklou octem. Nebojte se, ten zápach octu pak vyvětrat půjde snadno.

Můj prohlížeč je IE. Viděla jsem, že jste na Stoletém staříkovi lezoucímu z okna vyzkoušel/-a, právě tam je v komentářích několik důkazů té poruchy - těch třípísmenkových příspěvků.
Díky.

Několikrát jsem viděla, že nějaký komentář obsahuje pouze dve tři písmena, jakoby ho autor nedopsal.Co se děje, jsem pochopila, až když se totéž stalo mě. Ve svém profilu jsem knihu ze stavu Právě čtu dala do Přečtených, v nabídnuté rubrice k ní vyplnila komentář a odklikla jej - zvěřejněny z něj byly pouze první tři písmena. Šlo by se, prosím, na to podívat, v čem to je?
A dík za všechny vylepšující zásahy!

Také jsem se právě vrátila z jiného světa - Světa knihy. Výdavky enormní, ale od 14.00 byla skoro u všech stánků "šťastná hodinka", tj.ceny poloviční. To v lidech vybudilo nevídanou chuť utrácet i za knihy, které by si - dle mého názoru - normálně, v kameném knihkupectví, při možnosti přemýšlet, nepořídili.

Už si na všechny smích vzbuzující knihy nevzpomenu, spíše si pamatuji situace, kdy výbuch smíchu z přečteného byl nevhodný: kdysi dávno ve škole jsem pod lavicí četla Tři muže ve člunu a hlasitý smích mě prozradil. Pak (asi před sedmi lety) jsem dostala záchvat smíchu z Platonovova Čevenguru (vřele doporučuji) a bylo to právě na firemním školení o bezpečnosti práce. Naposled jsem se velmi (a také velmi nevhodně) smála při čtení Dovlatovova Kufru - včera, v čekárně radio-onkologického oddělení Nemocnice Motol. Ten Kufr vážně velmi doporučuji - knížečka váží asi 15 dkg, vejde se do kabelky i náprsní kapsy a vydá za mnoho smajlíků.

Já jsem chtěla (pořád chci) prodat nějaké knihy, hledala jsem bazar, no a tato databáze mi sdělila, že bazar je jen pro vyvolené, pardon - zaregistrované. Tak jsem se zapsala do tohoto kroužku knižních fanatiků a jsem moc ráda. Místo prodeje zbytných knih mi teď kvůli databázi "hrozí" nákup mnoha dalších :)) !

To čtení na toaletě, nad kterým tady někdo ohrnoval nos, bylo za mého dětství nevyhnutelné. Byla to totiž jediná místnost, kde bylo ticho a nebyla jsem na očích, takže jsem neprovokovala k přísunu dalších úkolů (Ty si čteš?!!!! A úkoly už máš?! A vynesla jsi odpadky?!). Příruční knihovnička v oné místnosti by však měla obsahovat spíše kratší žánry, což doporučuji zvláště v početných rodinách, kde dlouhodobě zablokovat kvůli hledání vraha tak důležitou provozovnu (u nás zvanou "myslivna", protože tam jsme si chodili věci promýšlet) může přinášet konflikty.

Toto sice není o Poděkování autora, ale o dalších "doplňkových textech" v knihách: Kdysi bylo běžné, že vydavatel (nebo tiskárna?) na zvláštním, v knížce vloženém lístečku vyzýval čtenáře, aby mu sdělili, pokud najdou v knize tiskové chyby.
V jedné knížce z roku 1957 zas čtu: "Milí čtenáři, nelíbí-li se vám něco na této knize a sdělíte-li nám to, budeme vám vděčni; ještě více nás potěšíte, řeknete-li nám i jiným, že se vám kniha líbila. Pište na adresu ... " . Mimochodem - ta brožovaná knížka stála 5,79 Kčs.
Poděkování jsou zajímavá, ale někdy mě zaujmou spíše dedikace, úvodní motta a pod.