1984
George Orwell (p)
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Kam až může svět dospět? Jistě, je to dohnáno do extrému, ale nepřipomínají nám některé situace i náš život? Naprosto dokonalé.
Kniha mě překvapila a naprosto pohltila! Opravdu skvělý, ponurý, děsivý příběh tím, co přináší. Vřele doporučuji!
Skvělá kniha, z které mě často mrazilo, ale hlavně jsem se u toho tolikrát naštvala tou beznadějí, že jsem jí musela na chvíli odložit, uklidnit se a pak teprve pokračovat. Skvělé téma a výborné zpracování. Jediné, co mi vadilo, byly dlouhé popisné pasáže.
Geniální kniha, které si člověk cení o to víc s ohledem na to, kdy byla napsána. Jak je v knize napsáno "Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví."
Hodně zajímavá knížka. Ale taky hodně tragická. Nebo mi to alespoň tak příde. Nevim co k ro j dál říct.. A dlouhý slohy , co nikdo nečte psát nebudu ;)
Dobrá, čtivá kniha, která mě zaujala spíš až uprostřed. Drsný konec, který jsem nečekala.
Uff , číst něco,že to četli "všichni" nebyl úplně ideální tah. Raději se vrátím ke svému :)
Výborná kniha, která chytne za srdce a ukáže co všechno je/bylo/bude možné. Zásadní čtení, které není možné vynechat. Kdo nepřečetl, jakoby nežil. Není to nic veselého ani odpočinkového, ale napínavé až do konce.
Tato kniha by měla být zařazena do povinné četby, je velmi poučná a některé předpovědi Pana Orwella jsou až děsivě přesné.
Jak už tu bylo mnohokrát zmíněno, Orwell je svým dílem velikán, tento román předběhl svou dobu, ale - na mě je v knize moc popisných částí, které mě moc nebavily, především výtažky z Goldsteinovy knihy. Líbilo by se mi více příběhu a méně, již zmíněných, popisných částí. Pořád se nemohu rozhodnou, jestli jsou to 4* nebo 5*, asi něco mezi.
„Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.“ Tyto hesla razí totalitní režim zobrazený v knížce. Hlavní postava jménem Winston Smith se snaží vymanit z manipulace a dohledu, pod kterým jsou všichni lidé na světě. Ten je v této době rozdělen do tří zemí, které spolu střídavě válčí a navazují spojenectví, což slouží jako skvělá záminka k ovládání lidských životů. Samozřejmě je tu mnohem víc lidí, než jen Winston, kteří nechtějí dál žít v takovémto režimu, jenže něco jako spojenectví je naprosto nereálná myšlenka, protože jsou všichni nepřetržitě sledováni a jakýkoliv odpor je přísně trestán. Velký bratr tě sleduje!
Velmi ponurá kniha vám musí vzít dech, protože ač je psaná o minulosti, vzbudí ve vás oprávněný strach, že je o budoucnosti, ne-li spíše o přítomnosti. Ovládání lidské mysli a její naprostá kontrola, no, nehodilo by se to někomu? Toto dílo vás donutí celou dobu přemýšlet nad všemi těmi ironiemi, na které poukazuje, ale zároveň je velmi čtivé a zábavné. Hlavní postava není typický dokonalý hrdina, který umí vše a z každé špatné situace vyvázne, jak to bývá ve spoustě knih, ale je to obyčejný člověk s vůlí opravdu žít, což se ve světě, který je zobrazován, nedá. 1984 patří k jedné z nejoblíbenějších knih vůbec a jsem si jistá, že velmi oprávněně.
Kniha ako celok je slušná a som rád, že som pri nej strávil určitý čas. Ale niektoré pasáže boli zdĺhavé a nezaujímavé (čítanie Goldsteinovej knihy) a dodatok som ani nezačal čítať. Chýbalo mi tam viacej deja a "akcie", opisy totalitného režimu zaberali asi 50% knihy.
Súhlasím s Faitherom.
Povinná četba? Určitě. Tolik myšlenek jsem si snad zatím neodnesla z žádné jiné knihy. A neustále se k nim vracím.
Popis totalitního režimu či fungování lidské společnosti je tak nadčasový až málem vyděsí. Často si na něj vzpomenu, jelikož ta slova se ukazují jako velmi pravdivá. Koho by třeba napadlo, že vaporizace může být skutečná? A přesto v některých asijských zemích lidé mizeli beze stopy a lidská inteligence byla vyhlazována. Nakonec i v západních zemích se občas stane, že člověk se vypaří jak pára nad hrncem (třeba i s miliardami v kapsách..). Nebo co třeba až málem nepředstavitelné sledování v příběhu? Nebyla realita díky STB či KGB málem obdobná? A co nedávné smlouvy ACTA či PIPA, nepřibližují se tomu trochu?
Myslím, že tak daleko jako v knize se snad už k totalitě nedostaneme, ale jistá podobnost v naší realitě je místy pořád.
Ovšem nejen myšlenky díla ale i samotný děj je velmi zajímavý - v polovině knihy by mě nikdy nenapadlo, jak příběh může skončit, jak veškeré zápletky jsou ještě víc zamotané a přitom tak jasné.
Tahle kniha si mě absolutně připoutala, kdykoliv ji vidím, musím ji vzít do rukou..
Co více dodat ke knize, o níž byly napsány kilometry? Je to důležitý milník v historii literatury, což je důvod, proč by měla být znalost 1984 v (ne)povinné výbavě každého alespoň trochu kulturního člověka. Přitom je ale velmi čtenářsky přístupná a stávající délka jí přímo vyhovuje. Jsem rád, že se Orwell nepokusil o umělou epičnost a že knihu nenatáhl na 400, ne-li více, stran.
Ze všech tří částí, které jsou zajímavé svojí velkou rozdílností, mě nejvíce bavila první. Hraje v tom ale i faktor, že ze začátku mám větší chuť do čtení.
Kniha mě mile překvapila a určitě stojí nejen za jedno přečtení. Přijde mi trochu nefér vůči tak geniálnímu autorovi jako je Orwell hodnotit jen 4*, ale určité pasáže mi přece jen přišli trochu nadbytečné... Ještě bych dodal, že přesto že v žádném případě nejsem eurohujer, tak bych osobně s komentáři typu "Jsme tomu čím dál blíž." přece jen brzdil :-)...
Velký bratr je tu s tebou. Pokud netvrdíš, že dva a dva jsou čtyři, bude tě milovat. Ale jestli tě jen napadne, nad tím pochybovat, zničí tě. Tedy nezničí, ale zlomí.. donutí tě k lásce a slepé víře.
Je to příběh o naději, o utlačování a o zradě.
Veledobré dílo, pane Orwell..
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
U této knihy se nejvíce nabízí srovnání s Farmou zvířat. Ta se mně osobně líbila trochu víc, protože mi připadala více ze života, i když tam hlavní role přebrala zvířata. Příběh v 1984 se dostává do extrému. Autor popisuje tvrdou "realitu" a snaží se s ní mlátit čtenáře hlava ne hlava. Zatímco ve Farmě zvířat se jednalo spíše o plíživý nenápadný nástup totality, tady už jede vše na ostro, Velký bratr je u moci a nikdo proti němu nemá šanci. Jak už bylo napsáno výše, z každé stránky cákají deprese a beznaděj a nikdo nemá šanci ubránit se myšlenkám, že se nejedná o nějaké sci-fi, ale možnou realitu. Nezbývá než doufat, že nikdy nenastane.