1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29295/bmid_1984-Dza-29295.jpg
5
11920
11920
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Výborně napsaný román, který i dnes může nabídnout zajímavý pohled. O tolik znepokojující, že myšlenky v ní obsažené jsou stále aktuální.
„Mysliš si, že si človek ?“
„Ja som človek!“
„Tak si posledným človekom na tomto svete, tvoj druh vymrel a my sme dedičmi tohto sveta.“
Skvělá kniha. Po delší době jsem přečetl knihu se špatným koncem, konec opravdu depresivní, jak vlastně nemůžete nikomu věřit, že nepřítel je všude kolem vás, je maskovaný a vy jste v životě vlastně sami. A někdy nezbývá nic jiného, než se vzdát a s pokorou přijmout to, co vám ti nahoře nakecají. Zobrazená hrozná budoucnost, kde vlastně jsou lidi pouhé loutky, bez nějakých větších citů, jen pracovat a sloužit Straně, která udržuje moc prostřednictvím nekončící války, neustálým měněním minulosti, mázaním kompromitujících informací z tisku, mučením, a v nejhorším případě až likvidací. Žádná věda, žádný rozvoj, jen hlad a nedostatek věcí. Nedejbože aby se někdo začal víc zabývat minulostí nebo tím, proti komu vlastně válčíme? Eurasie, Eastazie? Vždyť jsme válčili proti tomu druhému! Dvě a dvě není čtyři, nemusí být pět, ale třeba tři, podle toho, co vám zrovna nakecají.
Myslim si, že tuto knihu by si měl přečíst naprosto každý! Kdo ví, jak nakonec svět skončí. Kniha se mi četla velice dobře.
Na začátku jsem se i místy nudil. Ovšem hned jak se objevila na scéně Julie, kniha mne chytla a nepustila až do pasáže, kdy si Winston čte v 'Knize'. V téhle části jsem dokonce několik stránek přeskočil. Zatčení Winstona knihu opět vygradovalo a na konci jsem mu držel palce, ať to dá...
V konečném součtu (s ohledem na hodnocení na zdejším serveru), je pro mne kniha lehkým zklamáním. Prostě jsem čekal něco jiného. Podobné téma zpracoval Jevgenij Ivanovič Zamjatin v románu 'My'.
Tohle jsme měli jakopovinnou četbu na stření škole - nenáviděl jsem to...
Později jsem pochopil a přišel tomu na chuť...
Kniha, u které mi místy mrazilo v zádech, když jsem viděl společné rysy našeho světa a světa z roku 1984. Celou dobu mi fascinovala promyšlenost knihy a dokonalý popis totalitního světa a jeho fungování. Goldstainova Kniha byla ale hotovou třešničkou na dortu. Nestačil jsem se divit, jak dokonale a prozřetelně dokázal Orwel popsat mechanismus vlády nad masami, i nad jedincem. Jen mi mrzí, že Winston nestačil přečíst knihu celou dřív, než je lapili.
Orwell se v popisu totalitních režimů našel, ať už jde o zvířecí alegorie, nebo světy rozdělené na tři velké země. Velký bratr, newspeak, doublethink, místnost 101 - to všechno jsou věci, které se staly kultovními, slovy pro to, co v románu znamenaly. Od tísnivého začátku, po děsivý konec, tahle kniha má tu moc si vás podmanit.
Hrůznost a deprese v podobě totality a George Orwella s temným perem v ruce.
Vše podstatné už tu bylo řečeno, takže se nebudu rozepisovat nějakým monstrózním způsobem. 1984 je úžasná kniha, nevím, jestli jsem kdy četla něco, z čeho by prýštilo více zoufalství a bezmoci. S každou další stránkou mi přišla lepší a lepší a nemohla, prostě nemohla jsem se od ní odlepit. Závěr mě šokoval. Asi jsem si zvykla na happyendy a tak nějak jsem doufala, že by to mohlo vyjít. O to děsivější vystřízlivění mě čekalo.
Po přečtení Orwellovy knihy 1984 se začnete na svět dívat jinak. Začne vás děsit víc, než kdykoli předtím.
"Strašné je, pomyslel si Winston, strašné je, že když to O´Brien říká, asi tomu věří. Odráží se mu to ve tváři. O´Brien věděl všechno. Věděl tisíckrát líp než Winston, jaký svět ve skutečnosti je, v jakém ponížení žijí masy lidských bytostí a pomocí jakých lží a barbarství je v něm Strana udržuje. Všechno už pochopil, všechno zvážil a nic se nezměnilo; všechno ospravedlňuje konečný cíl. Co člověk zmůže, říkal si Winston, proti šílenci, který je inteligentnější než on, poctivě vyslechne jeho argumenty a potom prostě setrvá ve svém šílenství."
Klasika s "velkým bratrem". Velice čtivé, jedna z knížek, na kterou se nezapomíná.
Myšlenky v zakázané knize Emanuela Goldsteina jsou dokonalé. Orwell prokazuje vynikající znalost psychologie davu a technologie moci, čímž vytvořil v podstatě nadčasový a vždy pravdivý popis fungování politických a společenských systémů v jakékoliv době historie lidstva. Každá epocha má svá specifika, každý myšlenkový proud má své idee. Ale po ořezání těchto drobných nuancí zůstává základ většiny hnutí, který je podobně jako lidské DNA pro všechny v podstatě stejný. A zatímco ve Farmě zvířat se George Orwell obrací spíše do minulosti a trefně popisuje jeden z bolševických experimentů, v této knize se naopak zaměřuje na fiktivní budoucnost, která je ovšem v jednotlivostech dneška naprosto reálná. Doba strany a Velkého bratra neskončila, naopak je bohužel věčná.
první polovina knihy pro mě byla skvělá. Bylo fajn porovnávat antiutopické představy G.Orwella se skutečností. S ubíhajícími stránkami však dílo ztácelo v mých očích spád a zajímavost.
"Kdo ovlada pritomnost, ovlada minulost; kdo ovlada minulost, ovlada budoucnost."
Pusobive cteni, obzvlaste, kdyz si uvedomite, ze zanr sci-fi zde neni uplne na miste. Proc taky, co v knize bylo popisovano, co se nestalo, nedeje a nemuze stat? Dobu, kdy jedna politicka strana ovlivnovala zivot cele spolecnosti mame za sebou - jinde ve svete vsak pretrvava. Politicke procesy a popravy, krute vyslechy vs. vaporizovani. Spehovani, nasazovani agentu vs. ideopolicie a obrazovky. Falesna hrdost nad plnenim planu na 130 %, ale stejne meli vsichni kulovy. Nenavist vuci imperialistum vs. boj Eurasii a Eastasii.
Ano, neco se muze zdat jako nemozne - naproste ovladani jednotlivce i jeho intimniho zivota systemem, kdy sebemensi odchylka znamena ideozlocin a smrt; nepretrzite sledovani prostrednictvim obrazovek, upravovani minulosti dle momentalni nalady - ale je vse opravdu tak nerealne? Vsimli jste si nekdy, bydlite/li ve vetsich mestech, okolo kolika kamer denne projdete, nepocitaje dalsi moznosti nahravani prostrednictvim treba mobilnich telefonu? Co vsechno rikate do telefonu, co vsechno na sebe reknete v ruznych internetovych diskuzich a socialnich sitich? A dal minulost je menitelna.... mozna by nas prekvapilo, jak se lisi vyklad zakladnich historickych udalosti v ruznych zemich. A je ten nas opravdu ten spravny?
Opravdu velmi pozoruhodná kniha, a to ze tří důvodů. Poprvé proto, kdy byla napsána, podruhé, že vzhledem k prvnímu důvodu není vůbec tak nereálná v naší nedávné minulosti a potřetí, protože je dosti reálná v mnoha částech světa - v různých obměnách, variantách a intenzitách.
Říkám si, že tohle by měla být povinná četba každého. Někdy v životě - ne na základce nebo na střední... ale až k tomu prostě dozraje. Nebo až začne pochybovat.
abych pravdu řekla není to zrovna můj šálek čaje, i přesto jsem si knihu ráda přečetla. Děkuju za to že žiju tak jak žiju,i když je možné, že v budoucnu se nebudeme mít o nic líp. K zamyšlení opravdu dobré ...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Ze začátku byla kniha velmi zajímavá, ale tem konec už mě moc nebavil a byl hodně depresivní (vím že o tom ta kniha právě je, ale bylo to hodně zdlouhavé). Měl by si jí ale přečíst každý, je dobrá k zamyšlení a je opravdu nadčasová.