1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472517/bmid_devatenact-set-osmdesat-ctyri-YWr-472517.jpg
5
11869
11869
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí. Úředník londýnského Ministerstva pravdy, kde se retušují, falšují či přímo likvidují dějiny, však ve svých zápiscích obtížně hledá srovnání s dřívějšími normálními časy, jejichž útržky doluje ze zasutých vzpomínek, dennodenně atakovaných přívalem propagandistických žvástů. Je snad jediný, kdo si v téhle zemi zachoval zdravý rozum a paměť? Opravdu kdysi zahlédl něco, co představuje zásadní trhlinu ve fazoně Velkého bratra, z jehož všeobjímající náruče není úniku? Ve zrůdném, avšak svým způsobem dokonalém totalitním režimu je Winstonova touha po špetce nezávislosti možná předem odsouzena ke zmaru… Zcela nový český překlad nejslavnější antiutopie míří ke generaci, jež už krutý a posléze groteskní komunistický útlak nezažila. Kniha, již autor dokončil v roce 1948, ukazuje s prorockou jasnozřivostí smrtelné nebezpečí ideologie zaštiťující se všeobecným dobrem, když žádá, aby se s ní lidé zcela ztotožnili. Fanatici a mocichtiví oligarchové stále číhají na příležitost. Stačí, když na chvíli přestaneme dávat pozor.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Leda
Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Výjimečné dílo literatury kritizující zlo totalitářství příznačné zejména pro režimy 20. století. Do nejmenšího detailu je popsána absolutní moc nad člověkem, nevyjímaje ani jeho nejniternější myšlení. Totalita je úplná a dokáže vzít člověku i to poslední, co měl: i svobodu se režimu alespoň v myšlení vzpírat a hnusit si jej, přestože současně dělá všechno, co se po něm žádá. Ač je to značně omezená svoboda, stále to lze nazývat svobodou.
"Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost, kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost."
Princip fungování Oceánie a jejích sousedů je založen na subjektivismu. Skutečný svět je ten, který mám v mysli zažitý, který chápu jako pravdivý, a v tomto případě ten, který mi do hlavy "uložila" Strana. Realita každého člena Strany je do puntíku tatáž jako realita celku. Tento "solipsismus celku" je diktován vůdčími mozky. Člověk by řekl, že ony si jsou vědomi hrůznosti a nesmyslnosti svého jednání a tudíž nejsou součástí celku. Nicméně Orwell sám píše:
" Právě ve Vnitřní
straně je válečná hysterie a nenávist k nepříteli nejsilnější. Člen Strany v řídící funkci
často ví, že ta či ona část válečného zpravodajství je nepravdivá, a možná si někdy i
uvědomuje, že se celá válka jenom předstírá a boj se vůbec nevede nebo se vede za
úplně jiným cílem, než se prohlašuje: ale takové vědomí se lehce neutralizuje technikou
doublethinku."
Hlavní strůjci této totality věděli, že věci se mají jinak, než jsou ve skutečnosti, ale sami na to úmyslně nebrali ohled a vytlačili to ze své mysli. Proč?
"Moc není prostředek. Cílem moci je moc."
Myslím si, že toto vysvětlení je nejpravděpodobnějším zdůvodněním motivů Stalina, Hitlera, Mao Ce-tunga a dalších...
Čím více jsem se blížila ke konci knihy, tím více se mi na hrudi usazoval pocit těžkosti. Jasně. Šlo by říct, že tohle se nemůže stát. To je moc. Jenže může. Může. A děje se. A nelze si dopředu říct, co bych udělala já. Jak bych se rozhodla, jak bych reagovala, kam bych patřila. Příběh je skvělým návodem na totalitu a absolutní degradaci lidskosti. Upozornila bych zejména na důraz na odstranění vztahů a citů, myšlení a rozhodování. A vůbec celé duše, celé téhle stránce toho, co dělá člověka člověkem. Také mi přijde trefný tento obraz:,, Moc znamená rvát lidem mysl na kusy a znovu ji skládat do nových podob dle vlastní libosti. "
Tuhle knihu doporučuji všem. Bez rozdílu. A také ještě zbývá si položit otázku, jestli jsem se dokázala povznést nad příběh a jeho absurditu, krutost a zároveň logičnost, či zda to alespoň trochu zasáhlo mé tvrdé srdce.
Vysoká očekávání skoro nikdy nepřináší dobrotu a tak to bohužel bylo i v případě této knihy. Autor, co tohle napsal po druhé světové válce. Brilantní úvahy o relativitě reality. Postihnutí atmosféry, kde vybočovat znamená sebevraždu. To všechno beru a klaním se. Ale celkově to pro mě prostě nebylo. Asi mě nezaujal děj, jehož jediným plusem bylo to, že dal vyniknout dobře promyšlenému prostředí, a vlastně celý vývoj vztahu Winstona a Julie, stejně tak jako obrat hlavního hrdiny na "víru" mi přišel nevěrohodný. Nicméně jsem ráda, že jsem to dočetla, alespoň abych měla právo kritizovat :)
Díky Georgi, ale někde to šlo cestou "autor-čtenář" šejdrem. Ty jsi to myslel jako varování a elity to používají jako manuál. Vím, Tebe za to vinit nemůžu, ale stejně to nepochopení Tvého odkazu zamrzí, to zase jo. A to jsi se jim to snažil vysvětlit už na Farmě Zvířat a podívej v čem dneska žijeme. Ale i tak díky!
Tak tento zážitek jsem musela nejprve několik dnů vstřebat, než se odvážím k hodnocení a komentáři. Přemýšlím, zda jsem vůbec kdy četla něco tak silného a nadávám si, že jsem po knize nesáhla daleko dřív. Ale pravdou je, že k této knize by měl podle mě člověk dozrát a asi taky víc zapůsobí na lidi, kteří něco "podobného" byť v malé míře zažili. Nedovedu si představit, jak ji chápou např. dnešní maturanti, kteří o válkách a totalitě bohudík jenom četli nebo slyšeli vyprávět. V anotaci se píše, že Winston Smith je nepříliš statečný člověk - s tím nemohu souhlasit, pro mě byl ten nejstatečnější. Ani nemohu popsat, jak jsem si užívala čtení druhé části a jak jsem radostně "přijímala" všechny nádherné věci a chvíle, které spisovatel Winstonovi nadělil. O to hůř se četla část třetí, které se vlastně bojíte hned od začátku. Pocity jsou nepopsatelné a vyvstává ve mě jediná otázka, zda je to, co Orwel popisuje, ještě dneska sci-fi či antiutopie. Mě připadá, že i v době napsání románu se na světě podobné společnosti či státy našly a bohužel nacházejí dodnes a k naplnění myšlenek závěru knihy stačí velice málo.
Jedna z mala knih ktere jsem precetla 2x!!!
Bohuzel tema teto knihy "velky bratr se diva" je aktualni i v dnesni dobe.
Zijeme v dobe technologii a demokracii kde se muzeme "svobodne" rozhodovat. Ale je to opravdu pravda? Dnesni sbirani dat o uzivatelich tzn o Vas je snazsi nez kdykoliv predtim a verte ze tyto data jsou vyuzita ve prospech statu.
Pribeh pojednava o systemu posedly kontrolou a propagandou. Duraz je zde kladen na fakt, aby lide naslouchali svou intuici / inteligenci a nenechali sebou manipulovat ve jmenu statu.
Izolace cliveka od informaci a svobody slova je prvni krok k manipulaci a kontroly. Sebemensi naznak ze clovek (neposlusna ovce z davu) vybocila z predem urceneho smeru, je okamzite odeslana na "prevychovu" kde ji pomoci zvracenych psychologickych metod donuti, aby vsechna sva presvedceni poprela a stala se opet ovci, ktera se ze strachu uz nepta, nepremysli, neciti.
Je dost možné, že jsem měla přehnaně velká očekávání. Častokrát jsem slyšela lidi vyjadřovat se k tomuto dílu velice kladně. Mně osobně se moc líbila atmosféra, tu autor zvládl navodit bravurně. V díle je spousta hlubokých myšlenek a politika totalitního státu je zde skvěle předvedená. Určitě souhlasím s názorem, že knihu by si měl přečíst každý, hlavně mladý člověk, abychom už v budoucnu znovu nechybovali. Co mně nenadchlo byl příběh jako takový. Přestože v této knize není příběh stěžejní, nemohu dát více jak 3*.
Kniha svym tematem preskocila dobu. Zpocatku jsem cekala neco jineho a dlouho jsem se nemohla zacist. Kniha me zacala vice bavit az ve druhe pulce,kdy jsem pribeh cetla pomalu s otevrenou pusou, jak me dej prekvapoval. Nelituji teto cetby. Orwel nam timto zanechal velice dulezity odkaz. Vice mi vsak k srdci prirostla jeho Farma zvirat.
Dystopická vize budoucnosti, která je noční můžou pro všechny, kdo v ní žijí. Je to vize absolutní totality systému nad každým aspektem života jedince. Útlak vzbuzující zmar, z něhož není úniku. Jakási vyhrocená forma toho, co jsme tu v minulosti měli. Určitě je to mnohem lépe napsané (a čtivější) než Huxleyho "Konec Civilizace", který je však zas poněkud zajímavější, páč se mi zdá být dystopickou vizí toho, k čemu by se za staletí mohl dobrat západ. Obě tyto dystopie jsou zajímavými póly téhož marastu aneb stabilita, ale za jakou cenu? ...
Tak tohle nebyla úplně kniha pro mě. Měla jsem ji už nějakou dobu doma, ale nebyla příležitost si ji přečíst, až teď díky výzvě. Začátek mě nebavil vůbec, až za polovinou to začalo být zajímavé. Téma bylo rozhodně k zamyšlení, ale bohužel ho asi neocením. Zažila jsem jen tenhle režim a proto si myslím, že tu knihu ocení spíše starší generace. Nicméně to bylo zajímavé a někdy až hrozivě představitelné.
Myšlenky nadčasové, ale nesedlo mi zpracování. Začátek vypadal slibně, ale pak to výrazně upadlo a už se to moc nezlepšilo a ke konci jsem se už vyloženě nudila.
Tohle by si měl přečíst jednoduše každý, knihu jsem četla již před několika lety a velice často na ni vzpomínám. Hodně mě ovlivnila a v mnoha věcech i otevřela oči. Silný čtenářský zážitek, na který nikdy nezapomenu. Rozhodně nejdůležitější kniha, kterou jsem v mém čtenářském životě doposud přečetla.
Ikonický Velký bratr v ikonické literární antiutopii. Je známo, že autor vycházel z kritiky jemu známých totalitních režimů a rozhodl se proti nim varovat (kdo ví, zda úspěšně), proto je kniha hodně nadčasová a její poselství by mělo být stále vedeno v patrnosti. Některé věci jsou dosti děsivě skutečné, např. manipulace s člověkem či jeho "vymývání" je vylíčeno bravurně. Nicméně co se týče věrohodnosti, pravdivosti nebo přesvědčivosti Orwellovy společnosti, mně osobně přišel např. Atwoodové Gileád uvěřitelnější.
Jediná věc mne na této knize mrzí, a to, že jsem si ji nepřečetla už dříve! Úžasná kniha, doporučuji všem. Takovéto knihy by si měl přečíst každý.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Je to promyšleně napsaná kniha. Obdivuji, jak autor vystihl nebezpečí totalitních systémů převychovávat lidi ke svému obrazu. Ještě teď mě mrazí, jak se chovali k Winstonovi a nebylo úniku z jejich vlivu a útisku. Je to varující i pro nás. Pokud někdo nerespektuje základní lidská práva, pak se vize autora může naplnit.