1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472517/bmid_devatenact-set-osmdesat-ctyri-YWr-472517.jpg
5
11869
11869
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí. Úředník londýnského Ministerstva pravdy, kde se retušují, falšují či přímo likvidují dějiny, však ve svých zápiscích obtížně hledá srovnání s dřívějšími normálními časy, jejichž útržky doluje ze zasutých vzpomínek, dennodenně atakovaných přívalem propagandistických žvástů. Je snad jediný, kdo si v téhle zemi zachoval zdravý rozum a paměť? Opravdu kdysi zahlédl něco, co představuje zásadní trhlinu ve fazoně Velkého bratra, z jehož všeobjímající náruče není úniku? Ve zrůdném, avšak svým způsobem dokonalém totalitním režimu je Winstonova touha po špetce nezávislosti možná předem odsouzena ke zmaru… Zcela nový český překlad nejslavnější antiutopie míří ke generaci, jež už krutý a posléze groteskní komunistický útlak nezažila. Kniha, již autor dokončil v roce 1948, ukazuje s prorockou jasnozřivostí smrtelné nebezpečí ideologie zaštiťující se všeobecným dobrem, když žádá, aby se s ní lidé zcela ztotožnili. Fanatici a mocichtiví oligarchové stále číhají na příležitost. Stačí, když na chvíli přestaneme dávat pozor.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Leda
Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
„Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví.“
Nadčasový román, hrůzné vize nesvobody. Zvláště mladým a cynickým lidem bych opradu doporučila.
Knize jsem se dlouho vyhybala, ani nevim proc....mozna jsem cekala pouze precenovany nezazivny roman. Po jejim precteni uz chapu, proc je mezi top doporucovanymi knihami a povinnou literaturou. Mrazivy, nadcasovy roman, o kterem budete jeste dloho premyslet - to je jen slabe shrnuti toho jak na me kniha zapusobila. A "newspeak" je uz jen tresnickou na dortu.
Před pár lety jsem od Orwella četla Farmu zvířat, která mě uchvátila. Od 1984 jsem měla tedy hodně vysoká očekávání a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Myšlenka mi zde přišla ještě propracovanější než v první zmiňované knize, a i když se jedná o složité téma, četlo se mi to neuvěřitelně lehce. Závěr je poměrně depresivní, ale takový hold už život někdy je, obzvlášť ve světě, kde se děj odehrává. Doporučila bych přečíst každému už jen proto, aby něco podobného navždy zůstalo pouze fikcí.
(čteno v angličtině)
"The past was erased, the erasure was forgotten, the lie become truth."
"If you can feel that staying human is worth while, even when it can't have any result whatever, you've beaten them."
Jedna z knih, které by si měl přečíst každý. Alespoň 1x za život. Problémy v ní řešené jsou stále tak aktuální. Jakoby měl autor lupu do našeho světa nyní. Knihu jsem četla poprvé na doporučení přítele a oběma nám to připomnělo seriál Černé zrcadlo. Doporučuji pro ty, které zaujal tento žánr. Často jsem si při čtení také vybavila moderní Čínu- Velký bratr tě vidí. Tolik let a stále jsme se jako lidstvo nepoučili. Opravdu žijem v demokracii? Při četbě se připravte i na tyto otázky ve své hlavě.
Kdo si přečte, pochopí. Kdo nepochopí, asi knihu nedočetl. Asi nedokážu najít slova, která by přesně dokázala popsat mé pocity z téhle knihy. Pokusím se to alespoň ve zkratce. Neskutečně mrazivé, žádná hluchá místa. Ten bohatý jazyk, jakým je to psáno mě naprosto pohltil. Žádné souvětí se neopakuje, každé slovo, každá věta má smysl. Autor si s tím skutečně pohrál, a proto si myslím, že tahle kniha patří k největším knižním skvostům historie. Není třeba asi dalších slov.
Někdy zbytečně táhlé, nějak jsem se do ní nemohl začíst a moc mě nebral způsob psaní (čteno v angličtině). Na druhou stranu myšlenka a téma knihy jsou dokonalé a některé pasáže jsem četl dokola, jen abych si je zapamatoval do reálného života!
Za tuhle knihu si vážím Orwella ještě víc. Vystihl lidskou povahu, a i když to může být trochu depresivní a smutné, je v jeho vyprávění kus pravdy. Ke konci dne se člověk stará jen o sebe, donutí ho k tomu třeba mučení, ale je to tak. Navíc i když věříme, že se jednoho dne něco změní, opravdu to nedokazuje vůbec nic.
Je mi líto, jak to dopadlo s Julií a Winstonem, ale oba si přiznali, že nemá cenu dál bojovat.
Velký bratr tě vidí. To jsem během dospívání slýchala celkem často a až teď v 27 letech jsem chtěla zjistit, proč je tahle kniha tak skvělá a hlavně-aktuální. A jsem ráda, že jsem s četbou počkala, protože si myslím, že bych to úplně hned nepochopila!
Hodně lidí mluví taky o tom, že hlavní hrdina Winston je jen průvodce dějem, aby jsme si uvědomovali více ten absurdní totalitní režim, který ve světě, kde žije je zaveden. Takže jeho příběh odsouvají na druhou kolej. Mě se, ale jeho postava líbila a rozhodně chci knihu číst ještě jednou za několik let.
Po přečtení, jsem se hned dívala na video z kanálu: Na potítku, a ta temnota a úzkost z knihy na mě dolehla o to víc(doporučuji tento kanál). I když se snažím žít přítomnem, dnešní doba mě děsí a co teprve budoucnost.. co ta přinese?
No, co vy na tuhle knihu říkáte? Chtěli by jste žít v době, kdy i slova mizí z povrchu zemského?
Tato kniha patří mezi mé nejoblíbenější, ne-li mezi úplně nejlepší knihy, které kdy byly napsány. Četla jsem ji již 3x a rozhodně to nebylo mé poslední čtení. Pokaždé najdu v knize něco jiného, čeho jsem si předtím nevšimla nebo tomu nevěnovala pozornost. Je to kniha plná inteligence, lidskosti i nelidskosti a emocí. S hlavním hrdinou jsem se dokázala při čtení ztotožnit - je to tak moc lidská postava a to ho dělá zranitelnějším a "atraktivnějším". Toto je něco, co by si měl každý povinně přečíst a zamyslet se. Myslím, že u něčeho takového musí všem naskákat husí kůže. Prostě neskutečné!
S dnešními možnostmi informačních technologií, o nichž se Orwelovi ani nesnilo, s propracovanou psychologií davu, s mechanickým vzděláváním mladých, s absolutně nulovým uměním zacházet s vlastními emocemi...?
A že se lidi nezměnili, ukazuje každý den, stále neváhají využít situace, nejeden mektá hlouposti, jen aby ho občané později znovu zvolili, druhý neváhá napakovat se na nedostatkovém zboží, ukrást ho kvůli tomu druhým pod rukama, no dobře, někdy - řekněme to seriózně - přeplatit původního objednatele, zkrátka urvat, co se dá; zmlátit důchodce kvůli předpisu, protože vypadal dobře (a umím si i představit, že nebyl zrovna milý); nabonzovat souseda, protože si vykuřuje na vlastním balkóně bez roušky; obehnat Prahu plotem, aby náhodou prašiví Pražáci neroznesli nákazu, která už je dávno úplně všude...
Proč myslíte, že jste četli o minulosti?
Tohle teda byla pekelná jízda! Jedna z mála knih, které jsem po dočtení odkládal s tím, že tohle je Majstrštyk. Někdy těžké k pochopení, přesto čtivé. U knihy jsem sice neplakal, ale ze simulace toho, jak vypadá člověk, z něhož byla doslovně vyjebaná důstojnost, a s jehož myslí se kouzlí jako v Copperfieldově škole pokročilé magie, mi nebylo psychicky moc dobře. Všechno tohle navíc korunoval opravdu vymazlený překlad.
A teď bych se s dovolením rád pozastavil kapku nad něčím jiným. Před zakoupením této knihy (mimochodem vřele doporučuji ilustrované vydání s plynovou maskou na přebalu) jsem studoval zdejší komentáře, a zdá se, že ve spoustě komentujících tato kniha vyvolala psychózu, tedy alespoň pokud jde věřit jejich komentářům. Někteří snad už začali věřit, že je sleduje Velký bratr... Nu, situace se nezdá být ideální, ale kdy byla?? Za ČSSR? Za Protektorátu? Za Rakouska-Uherska? Navíc nežijeme v době, kdy by děcka bonzovala své rodiče Psychopolu za neuvědomělé myšlení. A tahle kniha taky není mezi zakázanými, tedy nejsme na tom tak špatně. Zaplaťpánbůh.
V něčem mne ale tato kniha přeci dost zarazila. Hned na jejím počátku je popis kinoseance, v rámci které je promítán filmový týdeník s reportáží o útoku helikoptér Oceánie na lodě s uprchlíky (např. loď s Židovkou a jejím dítětem je smetena bombou), přičemž návštěvníci se mohou samou zlovůlí potrhat smíchy/nenávistí. Není to tak dávno, kdy českým internetem proběhlo video o způsobech zadržování uprchlických plavidel tuším Řeky. Nejčastější reakce některých našich spoluobčanů (spousta se přitom na svých profilech přiznávala k sympatiím s jistou stranou, která tak ráda banuje nesouhlasné názory, jakkoliv její název to vylučuje) byla: Postřýlet, vibít dojednoho. Na lodích přitom byla spousta MALÝCH dětí! Nehledě na to, jak se na uprchlickou krizi díváme (není to tak docela černobílý problém), přát někomu takovou smrt je poněkud zvířecké. Ironií je, že často jsou to tito lidé (a jejich vůdce/i), kteří si chudáka Orwyho berou do huby, aniž by tušili, že 1984 varuje právě před lidmi a stranami, jako jsou oni (o tom, že nechápou, že např. Facebook je soukromou firmou, která má svá pravidla, která si nepročetli, pak se diví, že jim smazali příspěvek a nadávají na orwellovskou cenzuru, raději pomlčím).
Ten schizofrénny pocit, keď neviete, či knihu zaradiť do povinného čítania, alebo zavrieť niekde do trezoru, aby sa nedostala do rúk nepovolaným,...alebo je už neskoro?..
Skvělý, výborně napsaný příběh, který graduje, překvapuje a napíná jako kšandy! Zároveň však samozřejmě děsí a varuje před totalitními režimy. Hlavní postava je v literárním světě dost jedinečná - tím, o jak obyčejného člověka se jedná. Žádný hrdina, žádný ideál člověka. Na tom se dá pozorovat, jak by podobná situace ovlivnila každého druhého z nás. Velmi realistické a promyšlené, hodí se do povinné četby. Autor byl opravdu génius, doporučuji.
Koukám, že půjdu proti proudu, ale tohle mě teda vůbec nebavilo...
Je fakt, že je to dost neuvěřitelný, že se Orwell tak trefil do budoucnosti, ale jinak teda za mě nee...
Tahle knížka mně posadila na zadek. Za mně stále aktuální a má neuveřitelnej přesah. Od knih čekám emoce, tady Orwell servíruje jednu za druhou. Málokdy se mi stane, že knihu mám po přečtení v hlavě dlouho, tuto jsem nemohla dostat z hlavy. Rozhodně povinná četba. Vůbec se nedivím, že se z ní stal kult a patří k nejlépe hodnoceným.
Velmi zajímavá kniha, ale určitě jí víckrát číst nebudu.Úplně mě nesedlo to zpracování a hrozně těžko se mě kniha četla. Některé části knihy mě přišly zbytečně zdlouhavé a
První dvě části mě docela bavily, romantická část byla fajn, ale poslední část se hrozně táhla a tu jsem nakonec doposlouchala jako audioknihu na YT.
niektorí tvrdia, že je to najlepšia kniha na svete, za mňa vravím, že neviem, dekel mi to nevystrelilo... aj keď náboje to malo. Ale aspoň som si splnil jeden z najväčších dlhov svetovej literatúre.
Výborná záležitost. Občas jsem měl trochu pocit, že autor se až moc vykecává a některé pasáže byly až příliš zdlouhavé, ale naštěstí jich nebylo příliš a byly jen v prostřední části knihy, např. když "Kniha" vysvětlovala rozdělení světa. Pak se opět děj rozjel a poslední třetina je pořádná nálož, ze které by se snad každá druhá věta mohla tesat a sloužit jako varování pro každého svobodymilovného člověka (a bohužel také jako návod pro každého diktátora či velkokobliháře, který si chce uzurpovat veškerou moc ve státě). Ta obsahová a významová stránka knihy je srovnatelná snad jen s Bradburyho 451° Fahrenheita. Až má člověk i někdy pocit, že ten Orwell musel být přítomen některým výslechům StB...
A říct o pojmech jako newspeak, doublethink, udržovací válka nebo Velký bratr, že jsou dnes již legendární, je až uboze slabé tvrzení.
"Víme, že se nikdo nechápe moci s tím úmyslem, že se jí vzdá. Moc není prostředek, ale cíl. Diktatura se nenastoluje proto, aby se zabezpečila revoluce. Revoluce se dělá, aby se zabezpečila diktatura. Cílem pronásledování je pronásledování. Cílem mučení je mučení. Cílem moci je moc."
"Jestli chceš obraz budoucnosti, představ si vysokou botu, která dupe po lidské tváři - navždycky."
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Nadčasová a odstrašující. Pan autor v ní skvěle popsal mnoho věcí.