1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472517/bmid_devatenact-set-osmdesat-ctyri-YWr-472517.jpg
5
11920
11920
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí. Úředník londýnského Ministerstva pravdy, kde se retušují, falšují či přímo likvidují dějiny, však ve svých zápiscích obtížně hledá srovnání s dřívějšími normálními časy, jejichž útržky doluje ze zasutých vzpomínek, dennodenně atakovaných přívalem propagandistických žvástů. Je snad jediný, kdo si v téhle zemi zachoval zdravý rozum a paměť? Opravdu kdysi zahlédl něco, co představuje zásadní trhlinu ve fazoně Velkého bratra, z jehož všeobjímající náruče není úniku? Ve zrůdném, avšak svým způsobem dokonalém totalitním režimu je Winstonova touha po špetce nezávislosti možná předem odsouzena ke zmaru… Zcela nový český překlad nejslavnější antiutopie míří ke generaci, jež už krutý a posléze groteskní komunistický útlak nezažila. Kniha, již autor dokončil v roce 1948, ukazuje s prorockou jasnozřivostí smrtelné nebezpečí ideologie zaštiťující se všeobecným dobrem, když žádá, aby se s ní lidé zcela ztotožnili. Fanatici a mocichtiví oligarchové stále číhají na příležitost. Stačí, když na chvíli přestaneme dávat pozor.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Leda
Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Obsah, který vyvolává mrazení v zádech, ne to příjemné, plné očekávání, ale to, které evokuje totalismus v jeho nejhorší ryzosti. Perfektně skládané věty, které naprosto přesně vystihují temnou stránku obludného systému. Kniha se rozhodně nečte snadno.
Tak tahle kniha byla...ani nemám slov. Pět hvězdiček tomu bezesporu patří! Připadá mi, že jsem celou tu knihu viděla před očima. Doslova jsem i cítila tu depresivní atmosféru. HLavně ke konci knihy (spoiler!), kdy Winston stál nahý před zrdcadlem, zlomený, jsem měla slzy v očích, za tu FIKTIVNÍ postavu!
Po knize jsem šáhla s úmyslem, že to je maturitní četba, protože to patří mezi klasiky, pak jsem teda zjistila, že mezi maturitní četbou mé školy figuruje od Orwella jen Farma zvířat, ale přečtení rozhodně nelituji!
Znovu se k ní asi nevrátím, protože si myslím, že je to ten typ knihy, který si stačí přečíst pouze jednou, ale i po letech, když se podíváte na její přebal vás zamrazí.
Námět je bezesporu skvělý, ale kniha mi přišla značně nudná a měl jsem problém ji vůbec dočíst.
Bible euroskeptiků, nebo jak já přesněji říkám - eurorealistů. Knihu za nudnou nebo vyloženě špatnou mohou považovat jen tři skupiny lidí. Ignoranti, přesvědčení komunisté/neomarxisté a třetí skupinou jsou lidé z povahy zlí. J.C. Junker, E. Barosso, F. Mogherini...a dalo by se pokračovat. Ti všichni jsou poskvrněni svinstvem komunismu a obdivem k němu. Nadchnout se pro EU může opravdu jen člověk, který tuto knihu nečetl.
Neskutečná kniha, ještě teď mě z ní mrazí. O to více, když vidíte, kam ČR směřuje..
Dle mého povinná četba. Mám tuto knihu moc rád. Člověk uplně cítí tu depresivní atmosféru.
Tato kniha se hodnotí jen velmi těžko. Kdybych měla hodnotit obsah, nedala bych ani jednu hvězdičku. Za to, jak vypadala společnost, kam směřovala, jaké se děly události - nic pozitivního a žádná naděje. Bohužel děj není daleko od dnešní reality a mnoho z popisovaných věcí se děje i dnes. Společnost v knize bohužel není daleko od dnešní společnosti. Pět hvězd dávám ale autorovi za propracovanost, odhad skutečností, které se stávají realitou, za kvalitní jazyk,.... Dobrý pocit z této knihy ale rozhodně nemám a nečetla se mi vůbec lehce.
Kniha, kterou by si měl přečíst každý. Co více dodat, vše kolem ní bylo, je a bude donekonečna rozebíráno. Každý si v ní najde něco, co mu uvízne v hlavě. Některé paralely se současností jsou až děsivé.
Skvělá kniha. Dostala jsem se k ní až díky ČV. Nechápu, že jsme se tak dlouho míjely. Každopádně souhlasím s některými názory, že není až tak lehce čtivá, ale ta hloubka a téma to bohatě vynahrazuje. Je děsivá ta představa režimu, který vás hlídá na každém kroku a ještě děsivější, že každý člověk má svou hranici... Dlouho tuto knihu nedostanu z hlavy, takže za mě 5* - a to si je opravdu šetřím.
Žádná podobná kniha se nesetkala s takovou zaslouženou popularitou jako právě Orwellův román 1984. To už samo o sobě vypovídá, že se jedná o velice úspěšnou knihu, která bude žít věčně.
Úžasná kniha, která mě přivedla na několik myšlenek a na konci nechala spoustu nezodpovězených otázek. Skvěle napsaná a dobře promyšlená. Není dokonalá, ale i tak ji řadím mezi své oblíbené.
Skvělá a čtivá kniha, více romantiky a méně syrové než Zamjatinův román My, ale jinak podobné. Je až děsivé, že je kniha i po tolika letech stále (nebo opět?) aktuální.
Váhám skóre 3-4... Sci-fi klasika, kdo by příběh neznal. Ale styl psaní mě nějak neoslovil. To víc se mi od autora líbila Farma zvířat.
Neskutečně mrazivé vykresní totalitní společnosti, ve které se nesmíte lišit od druhých, jinak byste byli zabiti. Ve společnosti, kde nemůžete mít vlastní názor a jste neustále sledováni na každém kroku, takže není úniku. Po dočtení mě přepadla silná úzkost, protože kniha je skutečně nadčasová. Naše společnost k této budoucnosti pomalu směřuje...
Hřmotný hlas ho vytrhl z poklidného spánku. Rozevřená kniha na prsou naznačovala, že usnul v průběhu čtení. Televize před ním zářila do potemnělé místnosti a vytvářela tak očím nepříjemný kontrast. Na vteřinu zapochyboval jestli televizi zapomněl vypnout. Ale vzápětí, když začal myslet jasněji se tím nezabýval. Televize totiž běží pořád. Člověk ji nemá jak ovládat. Nedívá se na ni. Ona se dívá na něj. Vždy to tak bylo.
Zadíval se na obrazovku. Výrazné logo bylo vytvořeno tak, aby ho divák nepřehlédl a především ho přečetl z každého úhlu. Rudá pěticípá hvězda a vedle ní nápis : TV Barrandov. Náhle mu vytanulo na mysl, že dřív bylo kanálů určitě víc a člověk je mohl svobodně volit. Rychle tu myšlenku zapudil. Je nebezpečné takto přemýšlet. Oni by to mohli poznat. TV Barrandov tady byla vždy a byl to vždy jediný kanál. Nikdy to nebylo jinak. A nikdy nebude.
Téměř celou plochu obrazovky zabírala tvář. Všem známá tvář. Vypadalo to, že nestárne. Kovový hlas začal: „Já mám vždy pravdu. I když se mýlím, tak mám pravdu. Když vám ukážu čtyři prsty a řeknu vám, že jich je pět, tak jich je pět. Protože mám vždy pravdu. Vždy jsem ji měl a vždy ji mít budu. Pokud vidíte prsty čtyři, jste nemocní a musíte se léčit. Nová éra Doublethinku praví: Jen idioti nemění své názory. Já je však neměním. Měl jsem je vždy. A i ta éra není nová. Byla tu vždy. A vždy tu taky bude.“
Ani si nevšiml, že mu kniha pomalu sjela dolu. Rozevřená dokořán. I na tu vzdálenost bylo možno číst: Miloval Velkého bratra. Všiml si, že slovo miloval je škrtnuté a pod tím je naspáno slovo nenáviděl. A k tomu dopsáno: Pryč s Velkým bratrem.
V ten moment se rozrazily dveře, tabulky oken se s tříštivým hlukem rozbily. Najednou s ním bylo v místnosti šest cizích postav. Jedna se lišila jak oblečením, tak chůzí i celkovým dojmem. Pravě on úsečně a klidně prohodil: „Jste nemocen Jene. Jste vážně nemocen. Nemějte obavy. My vás vyléčíme………….“
Jak je možné, že Velký bratr vidí vše? Jednoduše. Vidí vše i když se nedívá. Vidí vše i když má oči zavřené. Dívá se stále. A to očima všech, kdož ho milují. Divá se očima kolegů, náhodných kolemjdoucích, portýrů, uklizeček i úředníků. Ba co víc, používá i oči dětí, které se dívají za temných nocí klíčovou dírkou u ložnice rodičů. Velký bratr není a zároveň je všude. Je všude, kde najde lidi ochotné se na svět dívat jeho očima. My jsme Velký bratr a zároveň Velkým bratrem sledováni.
Dívá se i očima tvýma, když miluješ Velkého bratra.
Četla jsem v rámci čtenářské výzvy a jsem za to moc ráda. Nepamatuji si, kdy mi po dočtení nějaké knížky naposled zůstal tak hrozný pocit jako po 1984. Ukazuje hrozný svět, ve kterém bych nikdy nechtěla žít.
92%??? To jako vážně?! NEPOCHOPÍM!
Větší nudu a otravu jsem dlouho nezažila. Jsem celkem vytočená, že jsem promarnila tolik času. HRŮZA! Je mi líto, ale Orwella už nikdy! Nebo za mega mega dlouho, až tohle rozdýchám.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Knihu 1984 mi doporučují už několik let skoro všichni moji známí, proto jsem byl rád, když se mi dostala pod ruku. Je poměrně krátká, ale obsáhlá a dost mrazivá, pokud se na ni podívám jako na celek. V těch necelých tři sta stránkách se toho stačilo vejít dost na to, abych na obsah nikdy nezapomněl, protože byl znepokojující a děsivý zároveň. Pět hvězdiček nedávám ani tak za děj ani za styl psaní, protože upřímně, obojí mě nenadchlo natolik, abych hodnotil pěti. Nechci, abyste mě pochopili špatně, děj byl skvělý a promyšlený, ale sám o sobě nezaujal a styl psaní byl někdy – alespoň na mě – trochu složitý. Co mě nadchlo už od začátku, byla ponurá až depresivní atmosféra, která dýchá mezi řádky a tím dělá z příběhu, který by mě asi jinak ani tolik nebavil, to pravé, co mě přikovalo ke čtení. Vím totiž, jak moc je těžké docílit té pravé atmosféry při psaní a autor to dokázal na jedničku. Přesně tím vhodil do děje, přiblížil nás k postavě a popisoval vše tak, že se to přímo zobrazovalo před očima, takže mi nevadilo, jak autor píše a že je děj v jistém smyslu dost předvídatelný. Knih jsem přečetl za letošek dost, ale žádná se mi nedokázala vrýt do hlavy jako právě tahle. Začátek je děsivý, konec ještě děsivější, pointa knihy šílená. Celou dobu jsem pořád myslel na Severní Koreu a říkal si, jak moc se to tam od tohohle příběhu odlišuje, proto je tolik mrazivá. Kniha si zaslouží pozornost a souhlasím s názory mnoha komentujících, že by si ji měl každý za život přečíst a něco si z ní odnést.