1984
George Orwell (p)
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí. Úředník londýnského Ministerstva pravdy, kde se retušují, falšují či přímo likvidují dějiny, však ve svých zápiscích obtížně hledá srovnání s dřívějšími normálními časy, jejichž útržky doluje ze zasutých vzpomínek, dennodenně atakovaných přívalem propagandistických žvástů. Je snad jediný, kdo si v téhle zemi zachoval zdravý rozum a paměť? Opravdu kdysi zahlédl něco, co představuje zásadní trhlinu ve fazoně Velkého bratra, z jehož všeobjímající náruče není úniku? Ve zrůdném, avšak svým způsobem dokonalém totalitním režimu je Winstonova touha po špetce nezávislosti možná předem odsouzena ke zmaru… Zcela nový český překlad nejslavnější antiutopie míří ke generaci, jež už krutý a posléze groteskní komunistický útlak nezažila. Kniha, již autor dokončil v roce 1948, ukazuje s prorockou jasnozřivostí smrtelné nebezpečí ideologie zaštiťující se všeobecným dobrem, když žádá, aby se s ní lidé zcela ztotožnili. Fanatici a mocichtiví oligarchové stále číhají na příležitost. Stačí, když na chvíli přestaneme dávat pozor.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , LedaOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Tak tohle dílo by si skutečně měl přečíst každý a žádné výmluvy! Je natolik slavné a ve školách se o něm učí, že si myslím, že další komentář není nutný.
Jen opět opakuji, dílo je to fantastické a každý si ho MUSÍ přečíst! :-)
Neuvěřitelné, že tato nadčasová kniha byla napsána již v r.1949. Neustálé šmírování a sledování, čtení knih, které schválí jen strana a zákaz ostatní literatury, praktický zákaz myšlení a vlastních názorů, to se dle románu děje v r.1984 a obávám se, že pomalu se začíná dít v r.2018
Po mnoha a mnoha letech jsem konečně dohnala resty "povinné školní četby". Nebudu předstírat, že mne kniha bavila... nebavila. Nudila jsem se už od chvíle, kdy jsem v první třetině pochopila, že se žádné akce nedočkám a kolikrát měla problém udržet oči otevřené a mysl soustředěnou, protože se pořád vše opakovalo. Dvě hvězdičky dávám jen za to poselství lidstvu...
Sama sobě jsem si to naordinovala jako povinnou četbu, protože si myslím, že kniha je součástí všeobecného přehledu. Nemůžu ale říct, že bych z toho byla úplně odvázaná. Mezi knihami podobného žánru bych hodnotila jako lepší průměr. Jsem ale ráda, že jsem ji přečetla a budu už vědět, o co jde, až zas na nějaký odkaz na ni narazím. Řekla bych, že nejvíc mě zamrazilo pokaždé, když se objevilo oslovení soudruh. Jsem ráda, že tohle (vřele doufám) máme už za sebou. I když oni politikové jsou schopni vytvořit zas nějakou jinou šílenost. Třeba bonzáckou EET loterii, kontrolní hlášení, hlavně aby velký bratr měl vše pod kontrolou. Bohužel,i s teorií rozdělení obyvatel na tři třídy, z nichž se o moc přetahuje střední a nejvyšší, nezbývá než souhlasit.
Edit: musím přidat ještě hvězdu, už třetí den to nemůžu dostat z hlavy.
A nejděsivější na celé věci je to, že jsem to četla na střídačku se Zákonem rezonance. Tam se řeší změna postoje, v podstatě jak sám sebe zmanipulovat k pozitivnímu myšlení, jak uvěřit v to, čeho chci dosáhnout... další kapitola v Zákonu rezonance se jmenuje např. Jak změnit minulost. Brr, tyhle dvě knížky dohromady jsou jak dva póly jedné planety. Vypadá, jako by to byl úplný opak, ale vlastně mají tolik společného!
Kniha nebyla nejhorší a první polovina byla fajn, ale za půlkou už se vše opakovalo stále dokola a do čtení jsem se spíše nutil. Nějaké pocity ve mě zvládlo vyvolat pouze pár prvních stran, kdy jsme byli uváděni do děje, ale pak to nějak opadlo....škoda..čekal jsem od té knihy něco víc, když má takové ohlasy
Myslím, že tahle kniha nebyl můj šálek kávy. Nemám ráda depresivní knihy. Hlavní hrdina je dopředu oddán svému osudu a nic ho nezmění. Ani se mi moc dobře nečetla.
Nádherně děsivá kniha, až přímo fascinující. Člověk stále očekává zdar a štěstí, ale nic z toho se nekoná, ale tak je to správně. Protože to ukazuje, jak by to mohlo zle dopadnout... Velice nadčasová kniha!
Tak to byl tedy horor.. Ne kvůli stylu psaní nebo něčemu, co se týká knihy jako takové, to bylo všechno naopak skvělé. Ale představa, že by se něco takového opravdu mohlo stát...
Myslím, že jsem díky knize konečně lépe pochopila ten výrok: „Pokud celý svět věří lži, je to ještě vůbec lež?“. Zejména pak ve třetí části knihy, kdy přišlo na scénu všechno to mučení a vymývání mozků. Mělo by pak vůbec cenu ještě bránit nějakou svoji pravdu? Z některých popsaných myšlenkových pochodů mě až mrazilo, protože pokud jsem se do toho aspoň trochu vcítila, ono to snad začalo dávat smysl. To je na tom to děsivé.
Tahle knížka je a bude aktuální neustále, protože tu vždycky bude nebezpečí nějaké obludné diktatury, i kdyby ne přímo takovéhle. Když si vlastně představím všechnu tu byrokracii, která je už teď (a prý stále stoupá), tak si tak říkám, že bychom si měli dát pozor, abychom za chvilku nepřepisovali včerejší noviny.
Při čtení knihy Vám občas proběhne mráz po zádech. Smutný příběh z ještě smutnějšího světa. Pocit ztráty jakékoliv osobnosti (svoboda je otroctví!) a všudypřítomného špiclování vás nutí se při čtení neustále ohlížet, jestli vás někdo nesleduje (snad agent Eurasie, nebo Eastasie?). Co je vlastně pravda? Pravdu má jedině Strana. Jinak to nemůže být, protože bych se mohl dopustit ideozločinu. A nyní konec komentáře. Musím utíkat, než budu vaporizován.
Pokud byste tuto knížku četli za minulého režimu, připadalo by Vám, že je to pouze kritika komunistické zvůle. Ale pokud se k ní vrátíte dnes, a všímáte si různých afér současné společnosti, práci tajných služeb, odposlechů hovorů, například aféra FACEBOOK a mnohé jiné, můžeme být klidní, když o nás toho "oni" tolik vědí, že se o nás dobře postarají. Autor byl velký vizionář nejen na čtyřicet let dopředu - 1949-1984, ale viděl i mnohem dál.
Tohle je kniha, která nemá konkurenci.
Nikoho by nenapadlo, že kniha byla psaná už v roce 1949 a my to teď zažíváme.
Až otřesné, jak je to pravdivé!
Tak to byla síla... ( v dobrém slova smyslu ) Když si představím, kdy to psal a jak moc je to aktuální v dnešní době..., až mi běhá mráz po zádech.
Tohle bylo obrovské zklamání, knížka se špatně četla, byla nudná a plná stále se opakujících informací o Straně. Všechno podstatné bylo řečeno v první třetině knihy, potom už se autor pouze opakoval. Děj veškerý žádný. Postavy byly velmi nevýrazné a vůbec jsem se do nich nedokázala vcítit, na konci mi bylo prakticky jedno, co se s hlavním hrdinou stane. Myšlenka byla fajn, i když ji nevnímám jako aktuální.
Knihu bych zkrátila tak na 100 stránek, pak by se to možná číst dalo...
Mnozí tady píší, jak jim kniha připadá nadčasová a aktuální. Mně tedy aktuální moc nepřijde. Dalo by se říci, že dnes je to přesně naopak. Vládne anarchie, lidé můžou všechno a všude převládá zlověstný proletariát, který je v knize tak vyzdvihován...
Velký bratr mi naopak připadal jako velice záslužná organizace, kterou bych ve zmírněné formě v realitě zavedl, protože na tu lidskou sebranku nic jiného než bič a řetězy neplatí.
V čem je dnes skutečnost alespoň trochu podobná, tak jsou to dnešní malé platy a s tím spojená hmotná nouze a média, která lidem vymývají mozky, viz dnešní anti-Zemanovská propaganda.. Slovní zásoba se zmenšuje, ale to je něco, za co si lidé můžou sami.
Otázkou zůstává, zda 1984 hodnotit jako knihu prognostického charakteru nebo varovného. Ačkoli se přikláním k té druhé verzi, tak budu hodnotit v kontextu prognostickém, protože to tady tak dělá většina a já se od nich chci odlišit.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Nemyslím si, že by práve 1984 mala byť radená do povinného čítania, pretože poznám oveľa lepšie napísané knihy z tejto tématiky (antiutopia). Najviac na mňa zapôsobil Zpěv drozda od Waltera Tevisa, potom samozrejme Bradburyho 451 stupňov Fahrenheita alebo Malý brat od C. Doctorowa. 1984 od Orwella týmto knihám nesiahala ani po kotníky. Alebo to bolo tým, že som knihu čítal v slovenskom preklade z roku 1998 (pritom vydanie bolo nové - 2013) a aj keď som Slovák, slovenské preklady kníh nemám rád. Prekladateľ tu používa veľmi zvláštne slová, ktoré vyznievajú až archaicky a divný slovosled. Možno to tak bolo už v pôvodnej podobe.
Už dlho ma nejaká kniha tak nenudila - hlavne prvá a posledná tretina (vzťah s dievčaťom, únik z falošnej reality a mučenie bolo OK). Nič sa v nej v podstate nedeje, veľakrát sa opakuje už raz povedané, aby to náhodou čitateľ po tých sto stranách nezabudol. Skresanie, zjednodušenie angličtiny na newspeak a double-think bol dobrý nápad, na konci knihy je tomu venovaných niekoľko vyčerpávajúcich strán, ktoré som nemal silu dočítať. Radšej som si manipuláciu myslením prečítal na wikipédii, kde je to oveľa lepšie vysvetlené.
Vojna je mier, sloboda je otroctvo, nevedomosť je sila...