Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487419/bmid_dopisy-ztracenym-3eb-487419.jpg
5
1572
1572
Dopisy ztraceným série
1. díl >
Řekli byste svá nejtemnější tajemství úplně cizímu člověku? Julietina maminka byla fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím dovede vyrovnat. Declan je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací se pokouší uprchnout démonům své minulosti, a když si přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného... Maminka Juliet Youngové byla reportážní fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím Juliet dovede vyrovnat. Declan Murphy je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací, které mu přikázal soud, se pokouší uprchnout démonům své minulosti. Když si Declan přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje úplně cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného. Ale Declan ani Juliet netuší, s kým si ve skutečnosti píší. Když se do jejich dopisů zamotá dění ve škole a přeskočí jiskra, tak však Juliet s Declanem zjistí, že pravda by je mohla navždy rozdělit.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Letters to the Lost, 2017
více info...
Přidat komentář
Když jde všechno do háje, jediná cesta vede vpřed.
Člověk se někdy dostane do fáze, kdy už to bolí tolik, že udělá cokoli, aby se tě bolesti zbavil.
Všichni kráčíme po nějaké cestě k něčemu a naše cesty se z určitého důvodu protínají.
Věřím na osud, ale taky na svobodnou vůli. Čímž myslím, že ta cesta existuje, ale klidně z ní můžeme vybočit. Jediný problém je, že se nijak nedá zjistit, po které cestě zrovna jdeme. Po vlastní? Po cestě osudu? Jini lidé taky šlapou po vlastních cestách. Co se stane, když tu naši někdo vymaže z povrchu zemského a my už nemáme kudy jít? Zasáhne v tu chvíli svobodná vůle? Nebo ta cesta pořád existuje, ale je neviditelná?
Cestu si každý sám vyšlapává.
Se zavřenýma očima si cestu nevyšlapeš.
Moc krásný příběh. Ač založen na smutné minulosti. Příběh o tom, jak si lidi okolo sebe "vykreslujeme" v lepším světle, než jaká je skutečnost.
Krásný příběh o tom, jak se nechaváme ovlivnit tím, co slyšíme. Kniha se četla sama.
5????/5????
Tuhle knihu už jsem četla podruhé a bylo to snad ještě lepší, pokud to vůbec jde.
Hlavní postavy jsou úžasně vykreslené, takže jsem si k nim vytvořila vlastní vztah, byly mi sympatické a bylo mi líto jejich životního příběhu.
Také, jak autorka postupně odkrývá pravdu, leze mi z toho mráz po zádech ještě teď.
Kniha se hned od začátku četla velmi rychle, byla bych schopná ji přečíst za den-dva, ale dávkovala jsem si ji, protože jsem si ji chtěla “vychutnat.” :DD
Děj se nevlekl, od začátku do konce mě příběh bavil. Navíc, v knize je spousta myšlenek a citátů, které jsem si zalepíkovala, abych se k nim mohla potom zpětně vracet.
Na příběhu se mi hodně líbí, jak ho autorka vymyslela a sestavila. Je tam několik zápletek, sice se tam nevyskytují nějaké supr zvraty, u kterých bych si sedla na zadek, ale vrtalo mi hlavou, co se tam zase bude dít.
Nedokážu si představit, že zažívám to samé, jako hlavní hrdinové této knihy, kniha mě zasáhla a určitě se k ní budu ještě několikrát vracet.
Jedna z nejlepších knih tohohle roku.
Nemůžu se dočkat volného pokračování Na co slova nestačí!
(SPOILER)
Knížka je velmi čtivá a má, i přes daná témata, milý děj. Jsem ráda, že tam nebyly žádné zásadní velké rozbroje, které by navíc ještě byly zbytečné. I přes pár věcí, co bych oproti Juliet udělala jinak, se mi knížka dobře četla. Líbil se mi její přístup, když postupně zjišťovala, kdo je Tma a že nevyšilovala.
Oproti tomu mi bylo úplně proti srsti téměř zbožštění její matky, ale i to se pak vysvětlilo. A je pravda, že takový zármutek jsem nezažila, tak nevím, jak bych se v dané situaci chovala já. Spíš jsem doufala, že se posune dál, že se vrátí k focení. Jsem ráda, za ten konec s jejím tátou a za to uvědomění si. Za jejího tátu, který ji podržel a bral ji takovou, jaká je.
A co mě překvapilo, bylo chování dospělých a ty vztahy u Declanovy rodiny. Krásně mé pocity shrnul pan Mendelez, když jezdil v autě s Declanem. Vystihl to naprosto přesně.
Nejsem cílovka, ale knížka byla super a užila jsem si čtení. A děkuji za ten sladký konec. Všechno do sebe dobře zapadlo a já jsem spokojená a klidná.
Ta kniha má snad všechno, co jsem od ní čekala: napětí, strach, bolest, lásku, sebeobětování, překvapení, přátelství i humor a další. Pokud něco takového od knihy chceš - tohle je ta pravá pro tebe. Nejlepší kniha, co jsem za poslední dobu četla.
Tak po těch béčkových knihách, co jsem teď četla, byla tohle fakt pecka. Nádherný příběh s napětím. Člověk absolutně netušil, co bude dál. U některých částí jsem brečela jak želva. I když už dávno nejsem cílová skupina, tak někde ve mě je pořád ta dívčí naivní romantická dušička. Moc se mi to líbilo.
Pořád přemýšlím nad tím, proč mě tato kniha nezasáhla tak, jak jsem předpokládala a jak mi bylo řečeno, protože mi ji doporučila kamarádka. Nejsem věkově cílová skupina, ale YA literatura je můj šálek kávy a mám ji ráda...Ale k příběhu: Oba hlavní představitelé, i vlastně další postavy, se potýkali s vlastními smutnými a těžkými osudy a snažili se a nimi vyrovnat po svém. Ne vždy se jim to dařilo. Ale o tom život je. Líbilo se mi střídání úhlů pohledů a náhled na stejnou situaci více pohledy. Konec byl hezký, očekávaný.
Nádherná knížka, plná emocí. Dávám plný počet bodů, protože se mi vážně líbí. Když jsem jí četla, říkala jsem si: Ještě jednu stránku a jdu spát. No nějak k tomu nedošlo a já nešla spát, dokud jsem ji celou nepřelouskala.
K postavám, Juliet i Declan mi byli sympatičtí a ostatní postavy ty hlavní krásně doplňovali.
Žádná postava mi tam nevadila a dokonce ani Alan, který se občas choval jako blbec, ale nakonec, to vlastně myslel dobře a úplně jinak, než nám to Declan podal (nebo než si Declan myslel).
Knížku si přečtu určitě znovu a těším se na pokračování, které si musím co nejdříve koupit, protože mě Reevův příběh hodně zajímá.
Vesměs mám ke knize samé klady, ale najde se něco, co mi vadilo a byla jsem ráda, že to i brzo skončilo. Dopisy. Aby to nebylo špatné pochopeno, vadilo mi písmo dopisů. Strašně špatně se mi to četlo a byla jsem vděčná, když se přešlo na email. Ale to už není o spisovatelce.
Tento příběh se mi moc líbil. Je sice trochu naivnějši, ale proto si tento žánr asi vybírám, takže no a co? Jinak jsem na ni narazila náhodou a jsem za ní vděčná.
(SPOILER)
Je to podruhé co jsem knihu četla, ale rozhodně to nebylo tím, že by byla moje oblíbená. Poprvé mě k přečtení nalákaly všude přítomné kladné recenze a já byla nakonec strašně zklamaná. Netušila jsem, komu to mohlo připadat dojemný, protože já jsem se strašně nudila. A to jsem člověk, který brečí u Letopisů Narnie. Teď po druhém přečtení jsem hodnocení zvedla o jednu hvězdičku, protože vím, že v tomto žánru jsou i mnohem horší knihy a tahle byla poměrně čtivá. Stále mám však pocit, že to ve mně nic moc nezanechalo. A konečně chápu znechucení Suzanne07 nad šťastnými konci. Jsou prostě hrozně nereálný. Život nemá šťastnej konec, protože na konci všichni umřeme. A tohle na mě bylo trochu moc. Celou dobu je mezi Declanem a jeho rodiči hmatatelné napětí. Na konci knihy se však všechny problémy - ať už ve škole, s Juliet nebo mezi již zmiňovanými rodiči vyřeší. Jako co?! Nad tím jsem prostě obracela oči v sloup.
Celkově příběh nebyl tak hrozný. S jistotou vím, že by se mi kniha líbila více, nebýt tolika doporučení a chvály.
Omlouvám se, že jsem tak kritická, ale nemohou tu být jen kladné komentáře, ne?
Opět nádherná kniha i když jsem si díly otočila :),ale vůbec ničemu to nevadilo. Sice Rev mě přirostl k srdíčku víc, ale i Declan byl zlatíčko. Na jejich věk toho měli bohužel dost za sebou. Chvilkama mě přišlo vyprávění jak od mnohem starších postav a ne od sedmnactiletých puberťáků. Ale o tom to je ,že život člověka naučí
Tato kniha je podle mě přímo skvělá. Dostala jsem ji k narozeninám a jakmile jsem ji otevřela, nedokázala jsem ji odložit.
Miluju tuhle knihu! Skrývá obrovské poselství a velmi smutný příběh. Četla jsem ji už podruhé a opět jsem ji přečetla jedním dechem za den! A myslím, že jsem ji rozhodně nečetla naposledy!
Kniha je zařazena mezi četbu pro mládež, ale já to v ní nevidím. Tenhle příběh má smysl číst v jakémkoli věku, má hlavu i patu a přináší určité poselství. Pokud jste někoho ztratili, možná se v ní najdete.
Příběh je velmi čtivý - citlivé vyprávění o vyrovnávání se se smutkem ze ztráty blízké osoby vás vtáhne a nepustí. Vyprávění z pohledu dvou sympatických hlavních postav je skvělé.
Na závěr to řeknu jednoduše. Jsou knihy, o kterých dokážu mluvit hodiny, i kdyby nebyly moc dobré. Tahle kniha je za mě naprosto dokonalá a já o ní nedokážu mluvit ani pět minut v souvislých větách. Řeknu vám jen jedno: tohle si musíte za každou cenu přečíst!
Fascinující, dojemná, upřímná a skvělá. Začetla jsem se do ní tak, že jsem se nemohla odtrhnout. Naprosto krásná knížka, která mě úplně dostala. Z knížky úplně stříkající emoce a pocity. Totálně jsem se do ní zamilovala :)
Zajímavá knížka, uplně jiné téma než čtu normálně. Možná více pro mladší čtenáře.
Na knihu jsem narazila náhodou, upoutalo mě její vysoké hodnocení, které mě přesvědčilo, abych si ji přečetla. A i když se mi do ni úplně nechtělo, neměla jsem zrovna chuť na nějaké deprese, stesky a chmury …. nakonec nelituji. Jedná se o pěkně napsaný, emocemi nabitý příběh dvou mladých lidí. Kteří ztratili v životě blízkého člověka, potýkají se s bolestí, smutkem, hněvem, sebeobviňování, vztahy v rodině, strachem, nespravedlností, nenávistí …. dojde však i na oporu, porozumění a odpuštění..... hledají správnou cestu v životě i ke svým srdcím. ❤
Líbilo se mi, že byl děj prokládán jejich dopisy, poté e-maily. Trochu mi mrzí ten konec, brala bych ještě pár kapitol navíc. Moc by mě zajímal příběh Juliet i Declana dál. Ale třeba se ještě něco dozvím z druhého dílu, na který se právě chystám :-)
Štítky knihy
dopisy fotografování láska tajemství střední škola smutek pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých ztráta matky anonymní dopisy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Nádherná knížka, která pobavila ale i rozbrečela více, než kterákoli jiná. Narvaná emocemi, nutila k zamyšlení = nádhera.