Koralína
Neil Gaiman
Čo sa skrýva za veľkými vyrezávanými drevenými dverami v salóniku? Podľa Koralíninej mamy nič, iba stena, pôvodne vraj spájali ich byt s vedľajším. Keď však Koralína do tých dverí jedného nudného dňa vstúpi, na druhej strane nájde iný byt, napodiv presne taký istý ako ten ich (len lepší). Na prvý pohľad sa zdá, že všetko je úžasné. Jedlo je lepšie ako doma a škatuľa s hračkami je plná lietajúcich anjelikov a lebiek dinosaurov s cvakajúcimi zubami. No po chvíli sa ukáže, že tento druhý svet je v skutočnosti desivý. Druhá matka a druhý otec vyžadujú, aby zostala s nimi a stala sa ich malým dievčatkom. Chcú ju zmeniť a už nikdy nepustiť. Koralína bude musieť bojovať, aby sa mohla vrátiť do bežného života a zachránila nielen seba, ale aj svojich rodičov.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Bude vydáno: 2024 , Slovart (SK)Originální název:
Coraline, 2002
více info...
Přidat komentář
Pěkný příběh, který bavil mě i děti. Pro ty předškolní je možná přeci jen trochu děsivý, ale napětí rozhodně nechybí.
Druhý svět je vykreslený pěkně a hlavní antagonista v podání Druhé matky má i ty správné grády. Trochu zklamáním bylyv příběhu "další" děti, které byly zoufale nedotažené. Stejně jako spousta detailů v příběhu, kdy se děti ptali jak nebo proč se něco stalo a kniha nedávala odpověď. Prostě to tak bylo a konec.
Hodnotil bych 3,5 , nicméně jde o meje první setkání s autorem, tak zaokrouhlím nahoru.
Nové obrázkové vydání. Hororové čtení už pro mě. Předčítám i dceři, ta je překvapivě v pohodě. Hezký fantazijní příběh, stojí za přečtení. Autora si chci více objevit.
Kniha je krátká na čtení a velmi zábavná. Film je hezky natočený.
Bude vám z toho běhat mráz po zádech ale nebudu lhát, kdybych našla u sebe v bytě mini dveře tak bych tam vlezla.
Bohužel jsem knihu četla až poté, co jsem viděla film, takže nemohu objektivně hodnotit. Oproti filmu scházela imaginace.
Možná bych tomu ani neříkal pohádka. Kdyby existovalo něco jako dětský thriller, byla by to tato kategorie. Vím, že dnešní děti jsou otrlé, ale ty mladší bych raději z četby vynechal. Pro děti starší devíti let to je již jistě napínavá kniha, která bude podněcovat jejich fantazii.
Docela mrazivá jednohubka. Podobně jako v Nikdykde se ani zde nedozvíme moc detailů z druhého světa, ale i tak to funguje. Nejvtipnější mi přišly živé hračky, co se různě schovávají po pokoji, strašidelné to bylo akorát. Zdá se mi to, nebo z příběhu cítím inspiraci Mijazakiho Cestou do fantazie? Ne, že by to vadilo. :)
Příběh je plný skrytých i očividných kontrastů, které vyvolávají pocity... Znepokojení. A tím největším z nich jsou rozdíly mezi skutečnými rodiči naší hlavní hrdinky, kteří se o Koralínu kvůli práci zdánlivě ani nezajímají, a jejími "druhými rodiči", kteří se až příliš křečovitě usmívají, místo očí mají knoflíky a nezdráhají se slibovat nesplnitelné. Kteří z nich jsou teda pro dívku ti praví?!
Autor dokonale vystihuje pohled skrze oči dítěte, které se na svět mnohdy dívá úplně jinak. Jen si vzpomeňte na své vlastní dětství, kdy vám třeba rodiče nekoupili nějakou hračku, a přesně v ten moment to pro vás znamenalo absolutní zradu. Koralína, stejně tak jako každé dítě v podobném věku, zažívá všemožná zklamání a "monotónnost" světa dospěláků ji nehorázně otravuje. V průběhu však prochází značnými změnami. Uvědomuje si, co je důležité a za co stojí bojovat. A to i přes veškeré možné nedokonalosti.
Příběh pro mě byl v mnoha paralelách zpočátku vyobrazením trochu děsivější Alenky v říši divů. Ať už šlo o propojení reálného světa se snovým (i když v tomhle případě byl "druhý" svět spíš noční můrou), celkovou atmosféru či zastoupení postav a jejich povah. Přirovnání ke Carrollově světoznámému příběhu se nelze úplně vyhnout. Což však neznamená, že jsou knihy identické, nebo že by snad Gaiman jakkoli kopíroval. Veškeré podobnosti kromě holčičí hlavní hrdinky a tajemné říše divů, v tomto případě "jiného světa", končí právě zde. Za tajemnými dveřmi, které občas vedou do cihlové zdi.
V průběhu čtení jsem si vlastně vůbec nebyla jistá, co je skutečné a co ne, a to mě nehorázně fascinovalo. Koralína o sobě v jednu chvíli dokonce tvrdí, že se i ve dne dokáže v mysli přesunout na jiná místa; do dalekých pralesů a pouští, kde se vydává za nikdy nekončícím dobrodružstvím. Což čtenáře chtě nechtě donutí položit si otázku: nakolik je Koralína jen normální dítě s velmi bujnou představivostí..?
Hodnocení: 4,5/5
Audiohubka na jedno odpoledne. Musím uznat, že mám bujnou představivost a chvílemi jsem si říkal, že našim dětem bych to asi nečetl. Musím sehnat filmové zpracování. Nebylo to zas tak špatné jak jsem čekal. 85%
Další povedená Gaimanova kniha. Může se zdát, že je určená dětem, ale zdání může klamat. Místy je to dost děsivé. Filmová adaptace už se mi tolik nelíbila.
Po této knize jsem sáhla z důvodu nostalgie na film, který jsem viděla, když jsem byla malá. A po zhlédnutí filmu bylo pár večerů pěkně nepříjemných.
Na to, že nečtu knihy s podobným obsahem, protože se bojím, tak mě to bavilo.
Coralina jako hlavní hrdinka mi přišla na začátku trochu nesympatická, ale tento pocit mě záhy přešel, když jsem četla o jejích rodičích. Mít rodiče co tě ignorují není úplně fajn, a obdivuji Coralinu, která i přes tento fakt je šla zachránit.
Kniha měla skvěle vykreslenou atmosféru a postavy, které měly zajímavé charaktery.
Určitě si od Neila Gaimana přečtu další knihy.
Hodnocení: 4/5
Tuhle pohádku znám už dlouho a vlastně mě nikdy nenapadlo, že je podle knižní předlohy.
Koralina se s rodinou odstěhuje do nového domu, kde má zvláštní sousedy, kteří jí říkají Karolíno a hlavně dveře, které nikam nevedou. Opak je ale pravdou.
Číst tohle jako prcek, tak si asi zcela určitě stříknu do kalhot a v noci bych rozhodně nespala.
Už jen představa knoflíků místo očí je naprosto odporná a příšery, které jsou ke konci popsané mi i v dnešní době nahánějí strach.
Ilustrace v knížce jsou naprosto skvělé a jelikož jsem si myslím pořídila výtisk k výročí, tak na konci obsahuje i fotky z filmu.
Autorovo vysvětlení proč je to Koralina a ne Karolína mě taky dostalo a popravdě mi to jen potvrdilo domněnku.
Je to opravdu zajímavá knížka a myslím, že to není jen pro děti (ty by z toho mohli mít minimálně noční můry), ale i dospělí v ní najdou nějaké to ponaučení.
Neil Gaiman je pro mě naprosto bravurní vypravěč. Jeho styl psaní a skladba vět je mezi jinými díly tak ojedinělý (a to jsem zatím četla jeho spíš pohádkovější díla - Hvězdný prach a Koralínu).
Řekla bych, že je to přesně ten správně poutavý a zábavný styl vyprávění pro děti, zároveň jsem při čtení Koralíny měla někdy sama tak nahnáno, že bych s předčítáním dětem asi váhala.
Příběh Koralíny jsem doteď neznala a byla jsem proto zvědavá a napnutá, co se za pověstnými dveřmi v jejich domě skrývá. Jakmile se Koralína dostane do světa za dveřmi a setká se se svou druhou rodinou, můžu vám říct, že jsem byla vystrašená až za ušima. Fantazie mi jela na plné obrátky, atmosféra příběhu gradovala, nebezpečí přibývalo a já si, stejně jako Koralína, přála, ať už jsme z té hrůzy venku. Autor vymyslel tak neskutečně znepokojující scény, které by mě jakživ nenapadly, a zároveň na mě příběh nepůsobil příliš předvídatelně.
Koralíně dal navíc neskutečný důvtip a bystrost a ta, na svůj věk, malá holčička si mě hned získala.
Za mě skvělá knížka.
Pokud jste Koralínu ještě nečetli a máte rádi znepokojivé a hororové příběhy, tak s touto určitě neváhejte.
(SPOILER) Neměl se otírat o moji milovanou Alenku, ne neměl to dělat. Motivace k tomu, proč se vrátit k rodičům, kteří mě evidentně emočně zanedbávají, má znít „co by to byla za legrace, kdybych jednoduše dostala, co chci", tomu nějak nemůžu uvěřit. Celé mi to přišlo takové odbyté a nahodilé. A to jídlo! Tatínek uvařil „recept", regulérní zapečené brambory s pórkem, a Koralina si jde v mikrovlnce ohřát zmraženou pizzu s hranolkama, přičemž rodiče neřeknou ani popel!!! Jsem v šoku. Jestli tam měl být jako jinotaj narcistický vztah matky k dceři, tak jsem z toho měla aspoň něco málo.
Mé druhé setkání s Neilem Gaimanem a jsem moc ráda, že tentokrát se to povedlo. Četla jsem od něj kdysi Hvězdný prach, který mne bohužel moc nebavil, ale audioknižní podoba Koraliny mi přišla výborná.
Jde o skvělý a nápaditý příběh, s neotřelou zápletkou, která mne vtáhla rychle do sebe. Styl psaní byl příjemný - jasně, je to uzpůsobené mladšímu čtenáři, ale je to jazykově tak pěkné, že to umí zaujmout i dospělého. Skvělé taky je, že ta hororová linka tu je sice patrná, ale přitom to je udělané tak, aby mladý čtenář neměl vysloveně trauma. :-D
Je to tajemné, napínavé, občas skličující a melancholické, ale přitom se tu odráží notný kus odvahy a naděje v podobě hlavní hrdinky.
Celkově se mi to moc líbilo. A škoda, že jsem neměla možnost si to přečíst jako mladší, protože myslím, že tole by mne fakt bavilo ještě víc.
Skvělá kniha, takový horor pro odvážné děti. Jako u každé autorovy knihy, nemůžu dát méně něž 5*.
Překvapil mě rozdíl mezi filmem a knihou. Film mám velice rád a odteď mám rád i knihu. Pro mladší ročníky určitě strašidelné, pro malé děti to musí být horor, ale Gaimana zbožňuju a píše skvěle, proto jsem rád, že mám Koralínu ve své knihovně, je to neobyčejná knižní postava, která si pozornost rozhodně zaslouží.
Štítky knihy
zfilmováno fantasy pro děti strašidelné domy knoflíky strašidelné příběhy Locus Poll Award (ocenění) animované filmy, animace
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2007 | Koralina |
Film je parádní a můžu na něj koukat kdykoliv a stále mě nepřestává bavit, tudíž jsem čekala nejspíš něco víc. Bylo to takové strohé.
Jazyk nijaký, věty opravdu jednoduché, no prostě vyloženě pro děti.
Četla jsem jen abych si ověřila jednu teorii o které jsem se dozvěděla a ta se nepotvrdila.
No už dávno nejsem cílovka, ale pro děti to může být fajn čtení.