Medveďovce
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511126/bmid_medvedovce-PsC-511126.jpg
4
2257
2257
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Štyridsiatnik Peter Andersson sa po skončení profesionálnej hokejovej kariéry v Kanade vracia do rodných Medveďoviec, malého mesta s veľkými snami, kde je len zima, tma a nezamestnanosť. Má v úmysle postaviť na nohy svoj materský klub, zložený z miestnych juniorov. Spolu s ním prichádza jeho manželka Mira, zmietajúca sa medzi túžbou po kariére úspešnej advokátky a pokojným životom manželky a matky v mestečku uprostred lesov, kde líšky dávajú dobrú noc. A napokon ich dve deti, dvanásťročný hokejový center Leo a o tri roky staršia Maya, ktorá miluje gitaru a nenávidí hokej.Mestečko bojuje o prežitie a budúce úspechy hokejového tímu mu majú prinavrátiť hrdosť a zašlú slávu. Na HC Medveďovce tak padá obrovské bremeno zodpovednosti.Aký význam má jeden jediný zápas pre upadajúce mestečko? V Medveďovciach obrovský, ten úplne najväčší. Preverí silu priateľstva a odhalí všeličo dovtedy skrývané a zatajované. Okrem iného aj to, čo sme schopní vykonať v záujme úspechu a ako ďaleko vieme zájsť, keď chránime svoje deti.... celý text
Přidat komentář
Když jsem poprvé četl anotaci knihy, říkal jsem si, že by to mohlo být celkem zajímavý. Ale až při čtení mi došlo, že mám tu čest s knížkou mnohem hlubšího významu a lepší kvality, než jsem očekával.
Nevím, zda to bylo tím, že jsem poslouchala audioknihu, ale jen zřídka se mi u knihy stane, že by mne až tak zasáhla. Hokejové prostředí, malé město, několik hlavních postav, a dechberoucí příběh, který sice není kdovíjak originální, ale stylem vyprávění vás opravdu zasáhne. Příběh o vině, trestu, ale také lidské povaze a pravém smyslu života. Pro mne jedna z nejlepších knih, co jsem kdy "četla" a hlavně jeden z nejoblíbenějších autorů, zatím mne nikdy nezklamal. Pokračování Medvědína si co nejdříve přečtu.
Skvělá kniha. Velmi dobře vykreslené prostředí kolektivního sportu a všech, kdo se kolem něj pohybují. Pohledy rodičů, trenérů a samotných aktérů. Jde a přitom nejde o hokej. Vše tady již bylo popsáno. Za mě super.
Tak toto mě fakt mile překvapilo a bavilo. Kniha se četla skvěle a i přes počáteční rozpaky jsem celkem nadšená... těším se na druhý díl. Více najdete v recenzi na http://rachel-roo-books.blogspot.com/2018/12/rc-medvedin.html
Já to prostě nechápu. Fakt ne. Jak to ten Backman dělá, že takovou cynickou potvoru jako jsem já, která nikdy nebrečí ani u filmů, u kterých brečí každý, dokáže u všech svých knížek vždycky totálně rozložit a rozbulet? Ne, fakt to nechápu.
Dokonalost...
Vzpomněl jsem si na Otu Pavla. Měl jsem za to, že nic lepšího nebo alespoň srovnatelného ze sportovního prostředí už nenajdu. Backman mě svým Medvědínem vyvedl z omylu. Ale zatímco Ota Pavel uměl krásně popsat tu těžkou, úžasnou cestu na sportovní vrchol a největším dramatem se stal jeho životní příběh, Backmanova hokejová pohádka je tu jen výraznou kulisou pro působivé a výborně popsané maloměstské konflikty, tragédie a katastrofy univerzálního charakteru.
100 % (501 hodnotících, jsme na vysokém průměru 91 %).
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Příběh, který se vám dostane pod kůži, který vás pohltí a vy nemůžete přestat číst... myslíte na postavy v něm, žijete s nimi v Medvědíně, chodíte na hokej, řešíte politiku v hospodě, brečíte a smějete se. Řešíte velké věci na malém městě. A najednou mi klepe průvodčí na rameno: "Jsme na konečné, vystupovat."
Nepopsatelně krásně napsaná kniha. Pan Backman je můj nejoblíbenější autor a já se bála začít Medvědín číst. Bála jsem se, že to bude něco jiného. Bylo to úplně stejně nádherné jako jeho ostatní knihy. Při semifinálovém zápase jsem měla slzy radosti v očích, z toho jak dokonale byl popsaný děj. Knihu bych rozdělila na část PŘED semifinále a PO semifinále. Neskutečně smutný a pravdivý příběh.
Tak tohle bylo výborné. Začátek pozvolný, ale v okamžiku kdy se to rozjelo to stalo za to. Musím napsat Ježíškovi o další!
Přečetla jsem knihu o sportu. A přečetla jsem ji jedním dechem. Já , která si pletu volejbal a basketbal. .. Přečetla jsem knihu o hokeji a líbila se mi, protože byla o hokeji. A líbila se mi i proto, že byla o mnoha dalších věcech – především o bezpodmínečné rodičovské lásce, o přátelství, partnerství, věrnosti, loajalitě, strachu, o vítězství a prohrách…. Odpustila jsem autorovi všechna klišé, protože jsem byla součástí příběhu a všechen příval emocí, kterým mne kniha zavalila jsem skutečně prožívala. Byla jsem obyvatelkou Medvědína a musela se rozhodnout, jak dál…
„V dospělosti zažíváme dny, kdy máme pocit, že meleme z posledního. Najednou nevíme, za co tak dlouho úporně bojujeme, jsme pohřbeni ve skutečnosti a všednosti a ptáme se, jak dlouho to ještě vydržíme. Skvělé je, že všichni takových dnů ustojíme víc, než si myslíme. Děsivé je, že nikdo neví, kolik přesně.“
První třetina mě od čtení málem odradila, ale potom dostala spád a dočetla jsem jí během jednoho dne. Byla jsem nad knížkou znechucená, vzteklá, plná bezmoci, i pár slz ukáplo. Backman zpracoval důležité téma, jen pro klid mojí duše mohla některá z postav důrazněji zavrhnout zvrácené argumenty, které zcela nepochopitelně zaznívají i v soudních síních ve skutečnosti.
Fredrik Backman je majster pera a úžasný rozprávač.
Strieda jednotlivé dejové línie a ukazuje rôznorodú paletu ľudských charakterov, bezcharakterov a názorov.
Medveďovce je kniha nielen o hokeji, ale aj hudbe, rodičovstve, manželstve, dospievaní, susedských vzťahoch, priateľstve, túžbach a splnených aj nesplnených snoch.
Medveďovce sú skrátka zrkadlom, v ktorom sa spozná veľa ľudí....
Medvědi z Medvědína jsou silní, velcí a důležití - stejně jako ti opravdoví ve volné přírodě. Ale umí i zraňovat a sami jsou zranitelní. Toto krásné přirovnání se autorovi povedlo.
Láska k čemukoliv není zadarmo. Jak pro samotné aktéry, tak pro jejich nezúčastněné okolí.
Doporučuji se prokousat přes pozvolný začátek, který čtenáři představuje dění kolem hokejového klubu a vztahů v městečku. Rozhoduje se až v poslední třetině.
První polovina knihy nebyla moc zajímavá, hodně popisný a nic moc se tam nedělo, ale od druhé půlky knihy to byla jízda a měla sem to přečtené hned. Akorát mě to trochu připomínalo Desátý kruh od Jodi Picolt
Tuto knihu napsal pan spisovatel. Jak jednoduše to vypadá, ale jak moc je působivá. Stačí dvě tři slova na konci odstavce, která čtenáře doslova rozsekají, když to nejméně čeká. Příběh dospívajících sportovců. Příběhy jejich rodin - ambice, ideály, nezdary, peníze, dřina, úspěchy, selhání, slabosti... zbabělost, vydírání, pevnost v názorech... nedá se vypsat, co vše se do téhle knihy vešlo. To hlavní je její morální poselství. Na konci neodsuzujeme ani hráče z Medvědína, ani hráče z Hedu. Každý měl a má své pohnutky, proč se nakonec rozhodl tak, jak se rozhodl. A to rozhodování nebylo jen o hokeji.
Backman patří mezi mé oblíbené autory.Téma hokejového města mě ze začátku překvapilo,ale kniha je spíš o morálních hodnotách,ovlivňovávání,vydírání.Poslouchala jsem audioknihu namluvenou Pavlem Soukupem,určitě doporučuji.
Medvědín = hokejové město. Prvních pár stránek jsem si říkala: ,,no to snad ne, ta knížka bude celá o hokeji, o kterym pomalu nic nevim a ani mě to nezajímá". Měla jsem pravdu a zároveň neměla, byla nejen o hokeji, ale i o tom, jaké to je vyrůstat ve stínu hokeje, protože hokej je všechno a hokejisti jsou nadlidi, zvlášť, když je Ti 15 a jsi holka. Je úplně jedno co se stane, protože pokud něco provede hokejista, tak všichni budou stát za ním a k žádné úhoně nepřijde, sklopí Maya zrak, nebo to jen tak nenechá?
Autor má zvláštní dar, a to napsat příběh takový, od kterého se jen tak neodtrhnete.
Tohle je druhá kniha, co jsem od autora přečetla a rozhodně ne poslední.
Nemůžu si pomoc, ale Backman mi přijde jako super správný týpek. Jako ten typ chlapa, co vždycky políbí ženu a děti, když dorazí domů, co nikdy nevynechá společnou snídani, odpoledne hraje s dětmi na cokoliv, co chtějí a večer podá ženě sklenici vína a namasíruje ji chodidla.
Možná je to pravda. A možná taky ne. Protože Backam jistojistě umí působit na city a emoce druhých. Ví, že stačí když čtenářům přiblíží obyčejné lidi - se všemi neduhy, vlastnosti a problémy, které má každý z nás. K tomu přihodí nějaké to moudro, ze kterého si sednete na zadek a jen si v duchu říkáte "bože, to je úplně přesné, jak to vystihl". Backman je prostě neobyčejně obyčejný.
Medvědín. "V tomhle městě se nedá žít. Tohle město se musí přežít." Nečekejte fascinující příběh, ohromnou zápletku a povrchní popis toho, co se stalo. Ne. Vlastě to ani není příběh o hokeji, či o znásilnění. Ne. Je to příběh o nás. O lidech. O tom, jací jsme, jak se umíme poprat s nástrahami života a jak spolupracujeme a komunikujeme. Spolu. A je to také o tom, že nikdy nic nebude růžové, ale ani černobílé. "Na jednu stranu lidský druh přežil, protože lidé drželi pohromadě a spolupracovali, a na druhou stranu se lidstvo vyvinulo, protože nejsilnější jedinci vždycky žili na úkor ostatních."
Hned druhý den jsem rozečetla My proti všem - pokračování Medvědína. Nemohla jsem jinak. Ačkoliv mi totiž chvilku trvalo se do Medvědína pořádně začíst, nakonec mě pohltil. A i já, která u knížky brečela jen jednou v životě, jsem měla tentokrát namále.
V poslední době mám často problém, že mi některé knihy splývají a zapomínám jejich obsah. Ale u Medvědína se toho nebojím.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Medvědín je jedna z nejsilnějších a nejzásadnějších knih mého života. Až napotřetí (po Ovem a Babičce) na mě Backman dokázal zapůsobit a zalezl mi tak hluboko pod kůži, že už ho odtamtud asi nikdy nedostanu. A vlastně ani nechci. Ten chlap by mohl vyučovat, jak vytvářet příběh, atmosféru i psychologii postav. Všichni přečíst, povinně :)