Vegetariánka
Han Kang
Ani člověk, ani zvíře – jako rostlina i živočich v lidském těle. Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v zatvrzele patriarchální společnosti její náhlé vegetariánství a zejména neoblomný postoj, s jakým se vzepře svému muži i rodině, představuje pro její okolí ohromný šok. Jak ale nakonec události ovlivní nejen samotnou Jonghje, ale i jejího agresivního manžela, pasivní sestru Inhje a švagra, který po novopečené vegetariánce palčivě touží?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
채식주의자 (Čchesikdžuidža), 2007
Interpreti: Martina Frejová Krátká , Zdeňka Žádníková Volencová , Marek Holý , Filip Kaňkovský
více info...
Přidat komentář
I když má autorka skvělý styl psaní a vyprávění a kniha se mi líbila, tak byla zároveň náročná na čtení. Příběh je zajímavě strukturovaný a občas nabírá atmosféru psychothrilleru.
Rozhodně se mi dostal příběh, který jsem od knihy vůbec nečekala. Celé mi to přišlo až takové poetické. Hodně věcí k zamyšlení.
Tri kapitoly, respektive teda casti knihy. Prva tazka a vazna, dost narocna pochopit. Druha, ozaj vtiahla do deja, dala tomu smrnc. Tretia uz bola totalnym sklamanim, vsetko ostalo tak neukonceno-ukoncene, cele take depresivne, take nijake. Akoby prestala autorka chciet pisat, akoby si mal citatel sam spravit taky ten psychologicky hodnotny zaver. Pre mna skoda dobrej knihy.
Vegetariánka není o vegetariánství, nýbrž o svobodě jedince být tím, kým chce být. Vegetariánka pro mě představovala pouze metaforu pro jakoukoliv odlišnost, kterou není společnost připravena přijmout. Jistě by se mohlo jednat o homosexualitu, odlišné náboženské vyznání nebo jen jiný způsob života, který nepovažujeme za správný. Kniha přináší zamyšlení nad tím, jak moc mohou naše předsudky a naše vlastní omezenost uškodit těm, kteří jen nezapadají do žádných nám známých škatulek a jak mohou člověka, který jen chtěl být sám sebou kvůli nepochopení odstrčit na kraj společnosti. Myslím, že se jedná o dílo, které při každém dalším čtení přinese čtenáři něco nového. Knihu bych si klidně za pár měsíců přečetla znovu.
Svým hodnocením asi nemůžu asi vystihnout podstatu knihy. Myslím, že to není čtení pro každého, ale kdo si k němu najde cestu, tak nebude litovat. Určitě se ke knize vrátím opakovaně.
Za mně je to, jak již někdo zmínil, zkrátka svá kniha. Jistě, měla bych pár věcí, co mi vadily, jako jízda a seznam mentálních poruch, jež se v knize postupně vyskytují. Ale musím připustit, že kniha je něčím zvláštní. Surfujete na vlnách melancholie a jakého si neviditelného prohlubování se někam. Hlavní hrdinka byla jako bílé plátno bez malířského stojanu. Čisté, napnuté, poddajné. Ale stačila jedna skvrna, jeden sen a začal se vyvíjet zajímavý obraz. Ne všem sympatický, ne všem vhodně barevný, ale byl to obraz. Bylo překvapivé, že autorka neužila obvyklý kýč krásných fyzických rysů osob. Dokonce i instalace a celkově prostor kde se tvořilo umění, mi přišlo realistické. Kniha by se dala rozebírat na mnoho stran. Tak už jenom zmíním, že celkovému šarmu knihy dodává i původ autorčina života.
top kniha, rozteklý konec, hodně deprese, hodně reality, střet s kulturou korejské společnosti, do toho snová složka promíchaná s reálnem, velmi silný příběh a popisy, trošku krve, takto mají vypadat knihy pro náročnější čtenáře
Popravdě nevím, co říci.
Strašně specifické a "svoje" dílo.
Mám hroznou averzi na korejštinu a tady jsem si pořád představovala, jak ti Korejci řvou a když začal v Mongolské skvrně přikazovat Jonghje její švagr, aby se svlékla, to už jsem se viděla v BDSM korejském pornu (mají vůbec Korejci BDSM porno?). Ale pořád v dobrém, velmi mě to bavilo. Nic laciného ani nechutného.
Povídka Vegetariánka skvělá - Jonghje manžel ultimátně nesympatický unylý tvor, rodina plná předsudků a starých zažitých tradic, všichni nešťastní ze svého života.
Mongolská skvrna naprosto top věc, myšlenka neuchopitelná pro "normálního" člověka (jak někoho tohle napadne?).
Hořící stromy šíleně smutné, ale perfektní jako tečka celé knize.
Neočekávaný závěr příběhu ženy zničené korejskou společností. Pro mě občas naprosto nepochopitelné situace v první povídce, šokující prostřední část a depresivní zakončení.
Dočtená na Silvestra, ale stihla jsem ji ještě do loňské výzvy :-)
Docela dost jsem se na ni těšila, ale nějak jsem nebyla schopná tuhle knihu uchopit. Ztrácela jsem se v náznacích, myšlenkách, přirovnáních...Asi i proto, že já osobně jsem hodně přímočarý člověk, co na srdci, to na jazyku.
Nátura Asiatů obecně mi přijde hodně zvláštní (práce do úmoru, pořád se tvářit ultra spokojeně, ale uvnitř vyhořet, dívat se skrz prsty na jakékoliv nezvyklé situace a názory atd.) a tady nám ji autorka naservírovala opravdu skvěle, to se musí nechat
Konec jsem zcela upřímně pochopila až po poznámce překladu, kde se rozebírala situace žen v Korei. Pak mi to začalo dávat smysl.
Tři hvězdy, je to tak 55 %.
Nevím jak, ale dostala se mi do čtenářské výzvy, a myslím, že k tématu úplně nepatřila: kniha asijského autora.. letos se mi to stalo už s druhou knihou, tak bohužel.. ale je tam.
Kniha byla vlastně zajímavá, asi díky "mentalitě" toho národa.. nebo jestli to bylo zpočátku vegetariánské éry, netuším.. přečetla jsem si i doslov, a i jsem víc pochopila, díky tomu.
Kniha je rozdělena na tři "povídky", dalo by se říct.. a to:
Vegetariánka, tu bych hodnotila asi 5*, to bylo moc dobrý.
Mongolská skvrna, tam je to za 4*, takové scény jsem nečekala, ale prostě to tam patří.
Hořící stromy, tam za 3*, už je to víc depresivní, a nečetlo se mi to tak dobře.
Celkově to vidím na ty 3-4 hvězdy, no. A jsem ráda, že jsem knihu stáhla na rychlo do mobilu, abych jí stihla do té výzvy. Jinak jsem nikdy neměla v plánu jí kupovat, ale je dobrá!
Skvele dilo o potlacenem lidstvi, chvilemi nepochopitelny a neuchopitelny dej, ktery vsak vyborne vygraduje v zaveru. Na tento pribeh bych bez vyzvy nenarazila.. stoji za precteni.
Na hraně šílenství, smrti a spasení. Příběh a obrazy jsou velmi působivé, rozkvetlá těla se dotýkají.
První věta knihy: "Dokud se moje žena nestala vegetariánkou, nikdy mě nenapadlo, že by mohla být v jakémkoliv směru výjimečná."
Od knihy jsem absolutně nic nečekala nebo jsem možná čekala úplně něco jiného. První kapitola mne naprosto odzbrojila. Bylo to napínavé a tak šokující, že jsem knihu nechtěla odložit. Musím přiznat, že jsem si musela přečíst doslov knihy, který mi mnohé objasnil. Ne, že bych knihu nechápala, ale přeci jen je korejská mentalita trochu jiná než naše a její přiblížení, byla taková sladká tečka na konci. Závěr knihy mi přišel trochu depresivní, ale ne, tím stylem, že tohle už nedočtu. Spíš je to takové zamyšlení nad lidskou existencí.
Děkuji DatabázeKnih.cz :) Tuto knihu jsem četl jen díky výzvě 2019 - oceněná kniha Man Booker. Tuto knihy bych jinak asi nikdy v životě neobjevil a ani nepřečetl (ke všemu ta brutálně růžová obálka, pokud se sundá ten přebal) :)) A také symbolicky touto knihou 12.12.2019 uzavírám čtenářskou výzvu a mám ji splněnou na 100 procent :)
Kniha byla dobrej úlet. 3 novely. 3 na sebe navazující příběhy.
Vegetariánka - 4 hvězdy
Mongolská skvrna - 5 hvězd!!!
Hořící stromy - 3 hvězdy (3 až 4 - váhám...)
Suma sumárum, krásné 4 hvězdy a štítek "doporučuji". Je to zkrátka jiné čtení. Jižní Korea je jiná, my jsme v Evropě také jiní. Ale přesto stejní... Tyto tři příběhy mají v sobě vše. Napětí, smutek, vzrušení, trocha erotiky, nutkání se zamyslet, strach, ale i pohlazení na duši. No. Přečtěte si to, nebude litovat, pokud hledáte zkrátka něco jiného :)
Jak už tady bylo psáno...kniha se četla překvapivě lehce.Při čtení, hlavně první a druhé části, jsem měla velmi podobné pocity jako u knih V.Hanišové. Jiný příběh, jiné prostředí, jiná kultura..stejné pocity. Určitě jsem ráda, že jsem nakonec knihu zvolila.
Poměrně čtivá kniha, ale mám z ní rozporuplné pocity... Na jednu stranu jsem ráda, že postavení žen u nás je takové, jaké je, má druhou stranu cítím smutek z toho, že všude to tak není... Že ještě v dnešní době jsou země, kde je žena vnímána jen jako doplněk muže a když se pokusí vzepřít se, nemívá to dobrý konec. Příběh je silný, realistický, syrový. To, co opravdu nejvíc cítím po jeho přečtení, je smutek. Možná jsem úplně nepochopila hloubku všech rovin tématu. Naději na lepší zítřky nebo jakoukoli naději, světlo na konci, jsem bohužel neviděla.
Po přečtení komentářů tady jsem čekala rozporuplné dílo. O to víc jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že se kniha čte v podstatě lehce, i když téma, nebo spíš způsoby zvládnutí tématu jsou znepokojivé a naturalistické. Druhá část, kde manžel sestry hlavní hrdinky natáčí svoje videodílo, mi přišla úplně krásná. Do mnohých postav jsem se dokázala vcítit - do něj a jeho vášně i do její sestry, která ve snaze udělat všechno správně zapomíná na sebe samu. Určitě jsem nepochopila všechny vrstvy příběhu, ono ta kultura je přece jen jiná, ale i tak budu nad knihou ještě nějakou dobu přemýšlet. A děkovat všem bojovnicím a bojovníkům, kteří pro nás evropské ženy už kus cesty ke svobodě odpracovaly. Na druhou stranu v knize nejde jen o svobodu ženskou, ale i obecně lidskou, a k té patří i to, že je nejdřív potřeba ji chtít a rozhodnout se pro ni, bez toho ji mít nebudeme ani v nejsvobodnějším prostředí.
Štítky knihy
zfilmováno vegetariánství Korea životní styl mezilidské vztahy korejská literatura jídlo hladovění duševní poruchy, duševní nemoci Bookerova cena hledáni sebe samaAutorovy další knížky
2018 | Kde kvete tráva |
2019 | Bílá kniha |
2023 | Vegetariánka |
2025 | Neloučím se navždy |
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a určitě doporučuji. Po celou dobu poslechu jsem si sebou nesla nějaký zvláštní pocit, takový nepříjmený. Některé scény pro mě byly strašlivé, až jsem si říkala, že knihu budu muset odložit, ale nestalo se tak, chtěla jsem vědět, co bude dál.. Určitě to není kniha pro každého, ale i tak doporučuji.