Vrány
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539377/bmid_vrany.jpg
4
3880
3880
Dvanáctiletá Bára si na prahu puberty připadá osamělá, jenže ne tak jako její dospívající vrstevníci běžně čelící nepochopení. Ona vážně sama je. Matka ji ustavičně srovnává se starší sestrou, která dělá „všechno líp“, otec své chování k ní mění podle toho, jestli se ženský zbytek rodiny zrovna dívá, a Bářinu výtvarnému nadání doma nikdo nevěnuje pozornost přesto, že ve škole na její kresby pějí ódy. Opakovaná a dobře míněná doporučení ohledně rozvíjení dívčina talentu ze strany učitelů mají ale velmi netypický dopad… Šrámy a stíny na duši se vrší a s nimi i temnota hluboko v Bářině nitru. Jedinými jejími důvěrnicemi se stávají vrány hnízdící před okny v parku. Jaké by to vlastně bylo být vránou?... celý text
Novely Literatura česká Rodina
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Interpreti: Andrea Černá , Veronika Khek Kubařová
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo skvělé, i když velmi smutné čtení. Tři čtvrtiny knihy jsem měla chuť Báru obejmout, uvařit ji kakao a nechat si ukázat obrázky. Bylo mi z děje smutno až zle, absolutní selhání ze strany pedagogů, o rodině ani nemluvě. I když na druhou stranu chápu, že pro pedagogy jsou tyto situace vždy složité na řešení, někoho osočit není jen tak, je to tvrzení proti tvrzení...o to hůř je pro mě představitelné chování rodičů (zvlášť z pohledu rodiče), kde se to v těch lidech bere? Tohle nechápu. Kniha mě zasáhla, vnímala jsem to spíše jako realitu než příběh, protože takových reálných příběhu by se asi našlo dost, bohužel.
Rodinka jak z Výměny manželek a totální selhání na straně školství, bohužel věřím, že nejedno dítě zažívá Bářinu situaci. Bára měla aspoň to štěstí, že byla talentovaná a její učitel jí věnoval více pozornosti; co by se ale stalo, kdyby byla průměrnou žákyní, která ničím nevyčnívá?
Vrány jsou bezesporu citlivou a komorní novelou, nicméně já bych je ráda viděla o sto stran delší a propracovanější do hloubky, chybí mi lépe vykreslené postavy, troška víc psychologického rozboru, celé je to taky čtivě prvoplánové, i když vážnost tématu rozhodně nepopírám.
Smutná, depresivní, silná, bolestivá. Přesto - nebo právě proto - pět hvězd.
Uf…
•
Asi v polovině jsem knihu odložila a vrátila se k ní až nyní.
Mám z ní smíšené pocity – nelíbila se mi, na druhou stranu jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
•
Téma bylo silné, depresivní, bolestivé.
Bohužel, tohle se děje a míru závažnosti absolutně nechci zpochybňovat a stoprocentně na to nikdy nezapomenu.
•
Rodiče Báry bychom nechtěli nikdo, z pohledu pedagoga vnímám také třídní učitelku jako absolutně nezpůsobilou této práce – řešení situace bylo katastrofální. Báry mi bylo skutečně líto.
•
Nicméně… Jako celek mi kniha přišla spíše zase jako reklamou podpořený průměr.
•
Nebylo to vyloženě špatné – bylo to čtivé, vyvolalo to ve mně emoce (i když jen negativní – deprese, strach, zhnusení, …), ale charaktery hlavních postav mi přišly nedotažené, hned po pár stranách jsem přesně věděla, jak to skončí (nejspíš i proto jsem knihu odložila a záměrně se tomu vyhýbala).
•
A konečně jazyk… Nečetla jsem ostatní knihy autorky, tak nevím, zda takhle píše stále, či to mělo pouze přidat na autenticitě, ale tohle byla hrůza a to se netýká pouze vulgarity – ten "pražský slang" to není nic pro mě.
A aby to někdo nebral jako urážku… Naše "ostravština" je úplně stejně úděsná. Je mi mnohem příjemnější spisovné vyjadřování, jak mluveného tak i psaného slova.
SPOILERY:
Knížka je taková čtivá, depresivní jednohubka. Přečetla jsem ji asi za 2-3 hodiny.
Už od první stránky je zřejmé, kam to bude směřovat, hlavní postavy mi bylo líto, ale k pláči to u mne nevedlo. Vlastně mě napadalo skoro celou knihu, že to určitě dopadne zle.
Člověk si někdy ani neuvědomuje, co svým jednáním způsobuje, že někomu ubližuje.. Vystresovaná, frustrovaná a hysterická matka ... otec, který je ničemu a ještě by byl svolný k incestu. No hnus. Doporučuji k přečtení a hlavně k pozdějšímu zamyšlení.
Doslova mě bolelo srdce a poslední stránku jsem musela přečíst dvakrát, než jsem pochopila... slzu jsem zamáčkla.
Knihy od P. Dvořákové mám moc ráda, ale upřímně, tato kniha na mě byla až moc "syrová" a temná. Příběh, který čtenáře rozžvýká na kousky a vyplivne... reálný, krutý, ze života,... i když potají doufáte, že život ve skutečnosti takový není.
Po přečtení posledních vět se nemůžu ani nadechnout. Krátký příběh plný tolika zlých věcí. Chce se mi jen křičet. Barunko...
Ač je tato útlá kniha malá velikostí, tak emocemi je doslova nabitá. Stále jsem doufala, že v té temnotě se najde světélko naděje, ale konec mě vyvedl z omylu. Ještě dlouho jsem o tom silném příběhu musela přemýšlet, vstřebat ho pro sebe. Zároveň jsem na něj pohlížela jako dcera i matka a viděla sebe samu v některých situacích. Až z toho zamrazilo... Jak zpočátku banální téma (vyprávění dvanáctileté dívky o rodině a lásce ke kreslení) může přerůst v něco tak depresivního a temného. A nejhorší na tom je, že se to skutečně děje...
Když jsem knihu četla, stále jsem přemýšlela, jak tohle může skončit... Ale že bude konec takhle smutný, to jsem nečekala. Smutný příběh a smutné je hlavně to, že je to skutečný příběh, že se to takhle děje. Je mi smutno.
Silný příběh. Každá strana mě nutila číst dál a dál. A s každou stránkou jsem nevěděla, jaký přijde konec. Za mě 5 ⭐
Krátká, ale velmi silná knížka, která ve mě zanechala mnoho pocitů.
Příběh vykresluje drsné psycho, které se děje v jedné rodině se dvěma holčičkami. V rodině, kde panuje strach, nedůvěra, lži, obviňování, násilí, urážky ale i silná dětská láska, která je tak nevinná a slepá...
Je mi koneckonců líto všech postav, každá s nich si nese svoje trauma, které si vybíjí na někom jiném, ale nakonec jen zjistíte, že všichni jsou uvnitř smutní a zranění...
Tak tato kniha mě opravdu dostala, ač se mi do ní původně ani nechtělo. Ponuré a depresivní téma, ale opravdu brilantně zpracované, autorka dokázala naprosto přesně vystihnout, co se odehrává v hlavě mladé dívky, jak přemýšlí, co je ještě normální a co už ne, naprosto otřesný přístup výchovné poradkyně ve škole (což se obávám, že je realita) a příšerné myšlenkové pochody nešťastné matky.
Skvělá kniha, přečetla jsem ji za den a půl a to jsem se od ní nuceně odtrhávala, protože jsem neměla dostatek času sedět u ní nonstop.. opravdu zdařilé vyprávění jak z pohledu matky, tak Báry. Někdy jsem se dokonce přistihla, že chci číst dál a zároveň nechci, protože se bojím toho, jak to dopadne.
Wow,tak tahle knížka mě opravdu dostala!!!! A ten konec...Popravdě v některých slovech autorky jsem četla svoje dětství, ne ve všem samozřejmě a viděla jsem se v tom hodně a moc mi bylo té Báry líto a doufala jsem,že se objeví někdo, kdo to všechno prohlédne a pomůže...Velice čtivá kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout,přečtena za tři dny,protože práce že jo :D Jinak bych ji přečetla hned. Smekám autorce, za tuto knihu!!!
Štítky knihy
česká literatura zneužívání dospívání rodinné vztahy pro dívky domácí násilí týrání vrány matky a dcery syndrom CAN
Skrýt reklamy
Především jsem si nemohla u knihy zvyknout na hovorový styl vyprávění. Ještě bych to pochopila z pohledu dítěte, ale u matky mi to vadilo hodně. Snad to bylo schválně, aby sloh podtrhl nevyzrálé a povrchní chování matky. Ženy, která chce především upoutat své okolí. Také jsem si po skončení knihy přesně představila tuto, pro mě dost afektovanou osobu, jak pronese: "Co tomu asi řeknou kolegyně v práci? A jak se zase bude tvářit ředitelka?"
Osobně mi v příběhu chybí hloubka. Tím nechci říci, že příběh je dětinský. Je zasazen do současnosti, ale psychologie postav, jako by se vrátila v čase o jednu celou generaci.
Žena matka vystupuje jako zamindrákovaný manipulátor. Muž, manžel a otec, není schopen posoudit své city a je ochoten jednat zcela proti svému přesvědčení, i když ... ať jedná jakkoli, je to stejně špatně. Sestra nemá ani ponětí, co je to cit, sounáležitost a řekla bych, že snad žije mimo realitu. Sobectví a nepřejícnost vůči sestře z ní doslova odkapává. A Bára? Tak nad tou jsem si poplakala. To nemůže jedno dvanáctileté srdíčko pochopit, to je tak neuvěřitelný rozkol veškeré normálnosti, že to křičí až do nebes.