Zvedá se vítr
Kateřina Surmanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/548668/bmid_zveda-se-vitr.png
4
463
463
Píše se rok 1997 a jižní Moravu sužují katastrofické povodně. Ve stínu všepožírajícího živlu navíc dojde v Hodoníně k vraždě. Mrtvolu krásné dívky najde v lese parta dětí a rozhodne se vypátrat viníka. Jeden z kamarádů, Filip, má totiž zvláštní dar: dokáže komunikovat s duchy. Když zanedlouho policie zatkne pachatele, každý si myslí, že je po všem, ale smrt je nenasytná šelma. Uplyne víc jak dvacet let a ničivá síla se na Hodonín žene znovu. Přichází tornádo a s ním se vrací všechny staré příběhy, traumata a bolesti, které trápí obyvatele i město. Osud se snaží opsat kruh a dokonat tragédii – a Filip se mu chce postavit. Ale pokud má neštěstí odvrátit, musí se bývalá parta dát zase dohromady a čelit tajemné síle společně. Zvedá se vítr, na krajinu padá temnota a kamarádi stojí tváří v tvář vlastním pochybám, přírodě i času…... celý text
Přidat komentář
Obdivuji schopnost zasadit děj do reálných situací. Krásný i když hororový příběh plný neuvěřitelných zvratů moc mě to bavilo a přiznám se že teď mě docela vyděsí i ten nejmenší hluk. Díky
Perfektní zpracování nelehkého tématu lidských tragédii, reality a mystična.
Dej měl spád a bavila linka Snehurky, která vede napříč celým příběhem.
Kniha vybízí i k zamyšlení...moc jsem si ji užila!
V roce 1997 jižní Moravu sužují katastrofické povodně. V tomto kritickém okamžiku najdou čtyři děti v Hodoníně zavražděnou dívku, které začnou říkat Sněhurka. A Filip, jeden z dětí, v sobě najde schopnost mluvit s duchy. Rozhodnou se tedy Sněhurčina vraha vypátrat. Myslí si, že tím dopřejí její duši klidu. Jenže Sněhurka s Filipem zůstává i nadále. Když se na Hodonín žene další katastrofa, tentokrát tornádo, Filip se mu chce znovu se svou partou postavit.
Smrt je ale nenasytná šelma.
Autorka má neskutečný dar. Její slovní zásoba a používání lidového nářečí je skvost. Úplně vás vtáhne do oblasti Moravy. Což strašně oceňuji. Takhle pracovat s jazykem umí snad jen ona.
Nicméně. Po přečtení Šepotu z lesa jsem měla mnohem větší očekávání. Ten mně totiž dostal na 100%. Tady to zase až taková sláva nebyla.
Možná je to tím, že kniha mně připadala spíše jako dvě povídky, které byly uměle spojeny hlavním hrdinou. Možná tím, že zkrátka ten rozsah knihy byl mnohem menší než u Šepotu a postavy tudíž neměli tolik prostoru ukázat svůj potenciál. Nebo zkrátka tím, že se příběh odehrával ve městě, které na mne nedýchlo tu správnou mysteriózní atmosféru.
Ani žádné lekavé efekty kniha neměla. Vůbec jsem se nebála. A já se těšila, že mně bude po zádech opět běhat mráz.
Nápad vzít reálné události a vložit do nich trochu mysteriózna byl nicméně super. Je jen málo knih, které by tak perfektně spojili fikci a reálné události. Snažila jsem se vygooglit některé postavy nebo právě vraždu Sněhurky. Koukala jsem na fotky z roku 1997. Dozvěděla jsem se díky knize spousta nových historických faktů. Takže jsem zase aspoň malinko chytřejší.
Více se mi líbila první polovina knihy. Ta mně moc bavila. Druhá už mně přišla příliš naaranžována, aby se pomyslný kruh uzavřel. Někdy to bylo až moc.
Čtivost se knize ale nedá upřít. Originální je i střídání deníkových zápisů s příběhem. Tohle mne moc bavilo.
Hodnotím ,5/5 (tedy 70%).
Už se těším až přečtu i autorčinu knihu Tři Sekery, na kterou se moc těším.
Za mě vynikající práce v žánru,strhující, napínavá s nekompromisním závěrem,perfektními popisy řádění živlů na Moravě;čtivostí a kvalitou daleko přesahující Kingovo To,jímž byla inspirovaná. K tomu přesné sondy do myšlení, chování a jednání postav.Stručnější než Šepot z lesa,méně stran v tomto případě bylo lépe.
Vypadá to, že se nám tady objevila hvězda horroru a mysteriózního thrilleru.
:)
Těším se až se někdy dostanu k Třem sekerám a držím autorce palce ať si při psaní udrží vysokou úroveň textů a vyprávění.
Je to už téměř třicet let, co jih Moravy zasáhly ničivé povodně. Partička, dnes již dospělých lidí, jejichž cesty se už dávno rozešli, na toto léto ale nikdy nezapomene. Jako děti totiž společně stáli u nepříjemného objevu - mrtvoly. A teď se na jejich město žene další katastrofa - tornádo. A nejen to, osud chce dokonat to, co začal. Zabránit tomu může snad jen původní parta kamarádů. Dají se znovu dohromady? Pomůže to?
Už druhá autorčina kniha, kterou jsme ve skupině #sccestiautori společně četli. Ta první (Šepot z lesa) mě bavila moc a tak jsem se na další knihu těšila! O to víc, když jsem zjistila, že je v knize i poměrně “nové ničivé české tornádo, tedy skutečná událost. To já v knihách vyloženě vyhledávám! A tohle je asi vůbec první taková kniha, to jí dodává na zajímavosti. Stejně tak rukopis autorky, který poznáte na první dobrou. Pro mě je celkem jedinečný, bohatý, občas až tak, že se v příběhu dokážete ztratit. Ale cestu zpět vždy najdete, nebojte. Ani tentokrát nám v knize nechybí prolínání více časových rovin a mystično. Obojí mi ale u této knihy sedělo o trochu méně. V čase se poměrně dost skákalo a mnohdy mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, kde vlastně jsem. Co ale oceňuji je samotný popis přírodních živlů, ať už povodně, nebo tornáda. Obojí zvládla autorka velmi reálně, až mrazivě vykreslit. Tohle byla přesně ta kniha, kterou jsem chvílemi hltala a chvílemi byla úplně ztracená. Ale díky tématu jsem si to i tak dokázala užít. A ano tentokrát jsem se nebála, tak dobrý.
Moje první přečtená knížka od Kateřiny Surmanové, nevěděla jsem tedy, do čeho jdu a trochu jsem se bála toho předělu, kdy dětská parta dospěla, že dál už to bude nuda a budu se muset nutit, abych knihu dočetla. Ale nestalo se to. Příběh má spád od začátku až do konce. Reálie z povodní a z tornáda mu dodávají autenticitu. Výborná kniha.
Jsem jen lehce rozrušena skutečností, že SPZ mého auta obsahuje dvě dvojky...
Jojooo, tahle dáma zkrátka umí! Oproti Šepotu z lesa dostáváme téměř poloviční dílko, ale příběh je téměř stejně dokonalý! Takže jsem se bála opravdu zbytečně.
Autorka spojuje živelné pohromy, které se opravdu staly, s mysteriózními prvky. Takže mi mráz po zádech běhal v jednom kuse. Z toho, jak je příroda mocná a my bezmocní a poté z nadpřirozena, protože na duchy hodně věřím.
Filip a jeho dar, to bylo něco na mě. Opravdu se hodně bojím podobných věcí, ale zároveň bylo zajímavé pozorovat, co vše díky tomu dokázal a smekám, jak to autorka vymyslela. Luxus!
Jak jsem již řekla, tak autorka spojuje reálné události s nadpřirozenem, takže se zde objevila i naše slavná doba covidová. Já vím, že to bylo obrovské téma, ale já to zkrátka v knihách nemusím. Ty boje očkovat/neočkovat atd., to nesnáším. Takže malá výtka, ale to je spíš můj problém.
Nejvíc jsem si užila část z dětství, kdy ta atmosféra byla nejsilnější. Přeci jen mrtvola, banda dětí...brrr.
Neskutečně se mi líbilo, že zde byla zmínka postav z Šepotu z lesa. Já Petra totalně miluju, takže o něm slyšet znovu byla slast a je mi jasný, že ve Třech sekerách tohle zase bude. Zároveň ale nemusíte mít strach, děj s klidem pochopíte i kdyby se vám do ruky dostala prvně tato kniha. Nicméně doporučuji číst postupně.
Co víc dodat, tohle prostě musíte mít. Autorka má dokonalou slovní zásobu, používá nádhernou mluvu a přidá k tomu dokonalý promyšlený příběh.
Ten příběh mne pohltil a žila jsem ho s hrdiny od začátku až do konce, chápu tu řečenou symetrii po svém, něco nás někdy přesahuje a vůbec tomu nakonec nerozumíme, asi je to spravedlivé...
(Čtenářská výzva) Byl jsem hodně zvědavý na spisovatelský um této české autorky. A musím říct, že jsem velmi mile překvapen! Tato kniha se mi od ní dostala do rukou jako první a námět mi přímo učaroval. Ta realistická linka s povodněmi a tornádem z let 1997 a 2021 se jí podařila popsat opravdu perfektně. Vše pak bylo skvěle protkáno poutavou nitkou mystična a záhodno si uvědomit, že zjištění ZVEDÁ SE VÍTR nebude jedinou věcí k dořešení. Přiznám se, že některé pasáže příběhu mě až dojaly. Rozhodně hodlám přečíst každou knihu, kterou kdy vydá!
Pozoruhodná kniha. Žánrově něco mezi hororem, thrillerem, s detektivními prvky a mystikou.
Parta přátel najde mrtvolu. A hlavní hrdina ji vídá všude i po smrti. Má předtuchy a umí vycítit zlo na dálku. V této knize opravdu není nouze o děsivé a tragické situace, které se hlavní hrdina snaží zvrátit.
Velmi se mi líbilo, jak je popsána zlověstná atmosféra přicházejících povodní a různé osudy místních. To se hodně povedlo a přišlo mi to daleko děsivější, než nějací duchové, nebo zjevení démonů či smrtky.
I popis tornáda byl docela poutavý, pokud beru v potaz hlavně tu realistickou linku. Přiznám se, že v druhé části knihy mi už kolikrát opravdu suverénně běhal mráz po zádech. Kniha má opravdu hrůznou a tísnivou atmosféru a z mnohých situací odehrávajících se v příběhu, mi bylo těžko po těle.
Za možná nějaké to mínus považuji, že dějová linka byla někdy trochu zmatečnější, vyprávění přeskakovala z pozdějšího data na dřívější a někdy v tom byl trochu guláš, ale ne zase tolik, aby se člověk v knize neorientoval.
Mnohé metafory už na mě také byly moc, trochu mi to kazilo plynulost čtení.
A možná ten konec mohl být ještě o špetku lépe vypointován, něco málo mi tam chybělo, ten konec byl takový až zvláštně prostý, ale možná to byl účel. Ale i tak se jedná o velmi zajímavou a poutavou knihu, která mě velmi zaujala, takže dávám plný počet i přes pár mnou vnímaných neduhů.
Kniha se četla dobře, jako plus hodnotím i místní kulisy. Příběh jako celek mi ale přišel až moc přeplácaný, zmatkovitýzmatkovitý, s občas zvláštním vyjadřováním. Vraha Sněhurky nebylo (aspoň z mého pohledu) vůbec těžké rozpoznat. Některé pasáže mi vyloženě přišly jako opis knihy To.
Četl jsem od autorky "Šepot zlesa". Nebylo to špatné, ale vadilo-li mi zde příliš mnoho metafor, tak ve "Větru" jich bylo až příliš. Aspoň na mne příliš.
Řekl bych, že jinak by děj byl mnohem dynamičtější a i srozumitělnější.
Oceňuji u autorky to, co někdy postrádám, zejména u zahraničních autorů. Totiž, že dokáže citlivě přimenout charakteristiku postav v různých fázích příběhu.
Ačkoli inspirace panem Kingem (a možná i jinými klasiky tohoto žánru) je více než zřejmá není to nijak na závadu. Jen neskloznout do nějaké šablonovitosti v tvorbě. Za mě Dobrý
Kniha se mi líbila hodně, nedokážu říct na kolik mě povodně a tornádo rušili, ale nakonec to vše zapadlo jako puzzle. Doporučuji
Velmi dobře se mi četlo, čtivé, napínavé. Stejně jako u autorčiny první knihy se mi líbil styl psaní, takové přirozené, reálné... Moc se mi líbilo spojení skutečných událostí s fantazií, dalo to tak knize úplně jiný nádech. Těším se na další knihu autorky :) Doporučuji !
Autorčina prvotina mě vyloženě nadchla, takže jsem měl velké očekávání i u tohoto druhého dílu volné trilogie. Bohužel jsem se tak vysoké kvality nedočkal.
V některých úvodních sekcích kapitol je popisováno dost podobných věcí, podsouvány stále stejné náznaky apod, což mě časem spíš otravovalo.
Samotný příběh je čtivý a dobře napsaný, autorka umí, ale... Je tu o hodně větší viditelný vzor v knihách Stephena Kinga. Při četbě jsem měl pocit, že čtu jeden z jeho podobně psaných příběhů, kde partička dětí bojuje se zlem a boj dokončí až v dospělosti (za mě dost podobné Pavučině snů nebo románu To - na víc knih si nevzpomínám :) ).
Celkem kvituji, že se nebála porušit současný trend pozitivní diskriminace.
Každopádně se těším na Tři sekery :)
S knihami autorky vždy bojuju, ale na konci jsem ráda, že jsem to nevzdala. Její styl psaní je zvláštní, ale přidává to příběhům na tajemnu
Paní Surmanová má svůj osobitý a zajímavý styl psaní, který mě baví číst.
Své zápletky umí zahalit tajemnem a obohatí je slovními obraty, které umí jenom ona sama.
Kniha mě bavila, ač byl tento děj trochu slabší.
Nicméně s chutí se pustím i do dalších knih....
O téhle autorce jsem se dozvěděla na srazu Knižních závisláků, kde skvěle vyprávěla právě o této knížce.
Trošku jsem se jí bála, protože nejsem vyznavačkou fantasy, ale byla jsem víc než mile překvapena.
Příběh party dětí, která prožívá povodně v 1997 a zároveň po opadu vody objeví mrtvolu. Nález mrtvého těla ovlivní jejich životy víc, než si dovedou představit. Filip od té chvíle vnímá něco, co se těžko vysvětluje a ještě hůř chápe. Nicméně se tohoto "daru" zhostí jako pravý chlap.
Po pár letech se vracíme opět do Hodonína, které se chystá na boj s tornádem - a že se nepřižene jen vítr, se dá už na základě přechozího vyprávění tušit. Filip se pokouší svolat svou starou partu, protože tak nějak vnímá, že povodeň přinesla něco, co tornádo neodneslo....
Ale co se stane, až vítr utichne? Můžeme jen doufat, že utichne i bouře v nitru v Filipa?
Musím uznat, že takovou zápletku jsem nečekala, proto jsem byla víc než nadšená.
Autorka je novinářka, takže je to na psaném projevu znát a rozhodně to není na škodu. Líbí se mi do příběhu vložené vedlejší děje, pocity, zkušenosti....
Kniha je čtivá, ale není to na úkor uměleckého zážitku z ní. Opět obdivuji, jak autorka dokáže vykreslit postavy tak, že mám pocit, že skutečně existují a záleží mi na nich a jsou mi sympatické. Krásně popsáno přátelství mezi dětmi. Zajímavý děj, krásná práce se slovy. Motiv dětské party mi připomínal To, ale se vším respektem ke Kingovi má za mě Kateřina Surmanová to dětské přátelství popsáno citlivěji a dojemněji (v dobrém). Když jsem ji slyšela v rozhovoru mluvit o tvorbě Šepotu z lesa, tušila jsem, že půjde o výjimečnou autorku, a nespletla jsem se. Už abych měla narozeniny a dostala Tři sekery. Moc děkuju za krásný zážitek. A srovnání se Šepotem z lesa? Nevím, dávám opět plný počet hvězd.
Štítky knihy
horory duchové a přízraky povodně jižní Morava české horory Hodonín hurikány a tornáda
Skrýt reklamy
Mé první seznámení s autorkou. Na začátek musím napsat, že mě moc baví jakým způsobem si paní Surmanová dokáže pohrát s naším mateřským jazykem. Měla by to být přednost všech českých autorů, ale po hříchu se to stává spíš výjimkou. To je důvod, proč s chutí sáhnu také po dalších knihách od této autorky, přestože dějově to zase taková paráda nebyla. Začátek je slibný, parta dospívajících dětí a číhající neznámé nebezpečí. Jenomže návrat v dospělosti již tak vydařený není. Nemohu se zbavit dojmu, že pro mysteriózní příběh, byla obyčejná vražda trochu málo. Audioknihu načetl velmi dobře pan Jiří Vyorálek.