1amu komentáře u knih
Domnívám se, že pan Hoffmeister byl lepším malířem (zejména karikaturistou) než juristou. Však také, zřejmě po rozmluvě se svým otcem, jeho kancelář brzy opustil a věnoval se tomu co měl nejraději, kreslení. Nutno podotknout, že to uměl výtečně. Byl zřejmě nejvyhledávanějším tvůrcem novoročenek (zejména těch, které nakreslil J.Ježkovi) a velice cenným pomocníkem O.Štorcha-Mariena v jeho vyhledávaném Aventinu, což bylo za I.republiky prestižní nakladatelství spolu s Aventinskou mansardou (více v knize Štorcha-Mariena Ohňostroj).
Já jsem měl kliku, když jsem někdy okolo roku 2000 objevil náhodou tuto knihu v antikvariátu v Dlážděné ul. (ošoupaná, ušmudlaná-ale nekup to).
Autor o sobě říká, že je "hrabalolog". Myslím si, že po napsání této knihy je zasvěceným odborníkem na "Zbabělce" . Množství komentářů k této knize svědčí o její oblibě u nás a pátrání v Kostelci-Náchodě zaujme a potěší zejména ty, kteří Dannyho Smiřického mají rádi.
V knize byla pro mě novinkou charakteristika Dannyho z úst jeho velké lásky Ireny:
"Říkali jsme mu Pepíček, on byl spíše voyeur. Jak u nás horolezců, tak u jazzu, ale tolerovali jsme ho. Byl hodnej, slušnej,milej, nepřekážel. Ale neoplýval tou mužnou krásou. Na sporty nebyl vůbec !"...
A druhá, Marie:
"Joska byl hrozně hodný kluk, vzorňák ! Vůbec ne takový jako Danny . Nikdy neřekl sprosté slovo, byl zblblý do swingu a kvůli Jarině, kterou v knize přejmenoval na Irenu se zajímal o horolezectví. Já sport milovala, on v něm byl antitalent ! Myslím si, že namlouvání mu nikdy nešlo..."
Tolik obě krásky a velké lásky Josefa Škvoreckého. On také po přečtení této knihy autorovi poděkoval dopisem z Toronta:
"Tom Mazal je tak trochu archeolog. Z neuvěřitelné dálavy vykopal dokumenty mého mládí a mých platonických lásek. Líbí se mi to, moc jsem vzpomínal."
Ti z vás, kteří máte rádi knihu "Zbabělci" - neváhejte s přečtením "Port Arthuru" !
Autor přibližuje čtenářům úsměvnou formou známé postavy našich dějin. Zalíbila se mi povídka BIĹAK V DIVADLE, ze které ocituji dialog 2 nosných postav při návštěvě Národního divadla a slavnostního představení opery Prodaná nevěsta. Jde o tajemníka ÚV KSČ RsDr.Vasila Gyuly Biľaka (V) a jeho nadřízeného JUDr. Gustáva Husáka (G).
...Zatímco pro Štrougala, Indru Švestku a další to byla nuda, hlavní partajní ideolog V měl o přestávce řadu připomínek:
" a kde je naša vedúcá úloha, kde je robotnická trieda ? Toto súdruh Smetana veru dobre nenapísal,
G- vtedy žiadny komunisti neboli, robotnícka trieda sa len formovala. Buď tolerantný hej ?
V- Tak dobre... No oceňujem, že Jeník sa s otcom kulakom názorove rozišiel".
Představení skončilo a soudruzi zašli za ředitelem ND s.Přemyslem Kočím a popíjeli gruzínský koňak.
Ale ideologovi to pořád vrtalo v hlavě :
V- "Teraz sa nazdávám, že ten Janko bol somár, 300 Kčs za nevestu, to neni veĺa,
G- somár si ty, vtedy žiadna ČSSR nebola, Jeník dostal 300 zlatých...
V- naozaj ? 300 v zlate, veru Čehúni boli vždy prefíkaní"
No a takového přesvědčení se držel celý svůj život a ideologické diverzanty hledal spíše mezi Čechy.
Kniha i humor je průměrný, ale každý milovník dějepisu si svou povídku najde.
Příběh autora mi připomíná povídání o tom jak obyčejný človíček ke štěstí přišel. Inu byl z USA a my víme, že se tam takovým lidem občas daří.
Dale Carnegie se narodil v roce 1888 v Missouri v USA a vzdělání se mu dostalo ve Warrensberg State Teachers College. Nejdříve pracoval jako prodejce, potom se pokoušel stát hercem. Odcestoval do New Yorku, kde začal vést kurzy komunikace pro dospělé v YMCA. V roce 1912 se zrodil Dale Carnegie Course. Dale Carnegie byl ve své době význačný lektor a vyhledávaný poradce světových vůdčích osobností. Psal novinové články a měl svůj vlastní rozhlasový pořad. Tento svět opustil v r.1955.
Carnegieho názory byly kritizovány již jeho současníky, kteří poukazovali na jeho naivní účelový optimismus a bigotnost. Některé názory jsou kritizovány i v současnosti,šťastný život je vždy naplňující život, ve kterém se všechny problémy nedají řešit motivací. Každé jednání obsahuje šance, ale i rizika. Carnegieho pozitivní myšlení vede k ignorování rizik. U nekritických lidí to dokonce může vést ke ztrátě kontaktu s realitou.
A jsme "u jádra pudla". Autor publikoval převážně v konci 40-tých a začátku 50-tých let minulého století. U nás došlo k vydání knih D.C. až ve století XXI. Vládnoucí soudruzi v čele s Bilaky a Jakeši pádili směrem k vytyčenému komunismu, tak proč vydávat jakési plky kapitalisty, že jó ? My nemáme starosti ani stresy.
Přesto si myslím, že myšlenky a úvahy autora jsou více méně překonány. Takový kmotři jako Roman Janoušek, alias Kolibřík - přece nečetli a nestudovali z knih D.Carnegieho.
Vynikající herec, účinkující zejména ve Vinohradském a později Národním divadle. Proslavený titulními rolemi ve filmech O.Vávry a H.Haase (Bílá nemoc, Jan Žižka, Jan Hus a mnoho dalších). Leč v jeho životě jsou i černé kaňky:
Po válce, 28. června 1945, začala disciplinární komise prověřovat Zdeňka Štěpánka kvůli jeho činnosti za protektorátu. Byl obviněn z toho, že:
18. června 1942 četl na manifestační schůzi Národní rady české rezoluci, v níž byl schválen nacistický okupační režim a tupen prezident Edvard Beneš.
10. března 1943 promluvil v Rudolfinu na večírku pořádaném K. H. Frankem, kde Frankovi poděkoval za přijetí.
Stýkal se s představiteli okupačního režimu.
Disciplinární komise vyloučila Zdeňka Štěpánka z jakéhokoliv vystupování na všech koncertních a divadelních scénách Československé republiky a předala ho lidovému soudu.
Zdeněk Štěpánek měl během války mezi veřejností mimořádnou autoritu a právě toho se snažili nacisté využít.Většiny údajných „zločinů“ se tak dopustil pod silným tlakem ze strany okupační moci. V poválečné atmosféře bylo jeho úsilí o obhajobu marné. Na rozdíl od dalších umělců se mu podařilo dosáhnout očištění již po dvou letech. Následně se zapojil on i jeho děti do budovatelské kinematografie komunistického režimu.
Můžeme si o tom myslet co chceme, ale ten pověstný stín tam zůstává. Bohužel !
Geniální divadelní hra, geniálního autora při které se divák baví, žasne při poslechu inteligentních replik všech představitelů a nemůže než je milovat úplně všechny, což při divadelní hře zrovna obvyklé není. Je zajímavé, že pravý a chytrý český humor je blízký humoru britskému, proto má tato hra u nás dlouhodobě takový úspěch.
Mým favoritem je TV film z r.1979 s nedostižným obsazením všech rolí:
Jack Worthing - J.Abrhám
Gvendolina Fairfaxová - L.Šafránková
Algernon Moncrieff - J.Hanzlík
Cecilie Cardewová - N.Konvalinková
lady Bracknellová - S.Zázvorková
slečna Prismová - Z.Hadrbolcová
reverend Chasuble - S.Beneš
komorník Lane - L.Kostelka
Kdo miluje tento druh humoru a tento herecký koncert zatím neviděl, měl smůlu.
Protože je Naďa Konvalinková (mimo herecký kumšt) také výborná kuchařka - neprohloupíte pokud vaříte, když si tuto knížku přečtete. Já jsem její umění viděl na vlastní oči a cítil ty vůně, když přímo na jevišti v Adrii ("U Heřmánků") vařila jako Julie po mnoha létech manželství těstoviny Carbonare svému Romeovi-Oldřichu Kaiserovi. Bokem to komentoval po celou hru pan Shakespeare v podání Davida Suchařípy. Výtečný nápad vařit on line zapůsobil . Nejen okamžitý bouřlivý potlesk, ale ta vúúúúúúúúúúúúúúně ! Je velká škoda, že toto představení již není k vidění.
Pro milovníky 87.revíru v městě Isola připravil autor tentokráte překvapení. Jak je v anotaci zmíněno, čtenář se setká sice s jedním autorem, leč pod dvěma pseudonymy (a v konkrétních městech), což je u detektivek opravdu unikát !
BB art odvedl dobrou práci. Oceňuji zejména nápad se zadní částí obálky.
Krásná publikace, která udělá radost nejen milovníkům Lady Agathy, ale všem, kteří milují krásně vypravené knihy.
Jedinou nevýhodou je tíha knihy, ale to je pro nás prkotina !
Jako příznivec Járy Cimrmana obdivuji autora, který si pro své knihy vybírá opravdu zajímavé náměty a místa po naší zemi.
Tak tomu bylo u půvabné "Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana" - a tak je tomu i v tomto případě. Kdo má rád Rychlé šípy - zjistí, co inspirovalo pana Foglara k lokalitě tajemných Stínadel. Ale to není vše. 144 stránek přečtete coby dup ! Nakladatelství Fragment má občas čich na dobré věci. Tato kniha je toho důkazem.
Vstoupit do "Síně slávy" v Torontu je pro hokejisty ohromná čest. Unikát vstupu je dán tím, že kandidáty členství volí zkušené osobnosti pohybující se v NHL, a to až po skončení kariéry. Proto tam ještě není Jaromír Jágr, ač u jeho zařazení nebude žádný problém. Dominik Hašek se stal v této pozici prvním českým hráčem, který se zařadil po bok těch nejlepších hokejistů všech dob.
Miniknížečka vydaná v době největších úspěchů božského "Dominátora" jak se muži č.39 říkalo po Naganu 1998. Neměl to v NHL lehké, z české hokejové ligy odešel "za velkou louži" jako zkušený a úspěšný mazák, v Chicagu jeho jméno divákům nic neříkalo a začínal od nuly. Obdivuji jej, že zůstal. Jeho životním štěstím byl přestup do mužstva Buffalo Sabres, kde se brzy vypracoval do pozice brankáře Nr.1 a získal výroční ceny "Vezina Trophy" pro nejlepšího brankáře . Jeho "podivný styl" fascinoval tamní diváky, protože nic podobného předtím neviděli. Se "Šavlemi" začala jeho úžasná kariéra, která vyvrcholila následným přestupem k sousedům do blízkého Detroitu. A Dominik konečně s "Rudými křídly" získal tolik všemi toužený Stanley cup.
Stalo se před 60 lety, a to 30. října 1959. Premiéra hudební komedie Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Člověk z půdy byla u zrodu legendárního divadla Semafor. V hlavní roli Miloš Kopecký (alternoval s M.Horníčkem), jako Malý lord Jiří Suchý a s nimi pozdější hvězdy Waldemar Mauška, Karel Štědrý a 18-ti letá Pavlína Filipovská.
V této hře poprvé zazněly písničky, které se později staly neobyčejně úspěšnými hity: Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Léta dozrávání nebo Dítě školou povinné. Zapšklí soudruzi z Rudého práva však hudební komedii moc neporozuměli a hned po premiéře přišli s negativní kritikou.
Hudební komedie Člověk z půdy tehdejší diváky natolik okouzlila, že se dočkala 228 repríz. Popularita Semaforu dál rostla a vyvolala vlnu divadel malých forem po celé republice. A tak se Semafor stal jedním z nejdůležitějších mezníků v historii českého divadla i populární hudby.
V čase vzrůstající xenonfobie je tato kniha rekapitulací života a práce autora, který na jihu Čech odvedl obrovský kus práce s cikánskými dětmi, z nichž většinu připravil do života jako sebevědomé a inteligentní občany tohoto státu. Není mi známo, zda jeho "životní dílo" bylo nejvyššími státními institucemi oceněno.
National Hockey League je profesionální soutěž v ledním hokeji, které se účastní kluby ze Spojených států amerických a Kanady. Je považována za nejprestižnější ligu světa. Hraje ji 31 mužstev, která jsou rozdělena do dvou konferencí, východní a západní.
Byla založena 26.11.1917 v Montréalu.
Hrát v některém klubu NHL je snem mladých hokejistů a jsme svědky, že jde o rodinné klany, či generační posloupnost. Protože žijeme v České republice, pořád netrpělivě čekáme na zatím nenarozeného potomka fenomenálního Nr.68. Bude to na něm, aby geny svého otce zužitkoval.
Je škoda, že autor má v DK pouze dvě hodnocené knihy o klubech NHL. Píše se rok 2020 a máme v této nejlepší soutěži v ledním hokeji zastoupení 31 klubů, přičemž další ze Seattle se třese na svůj start, který se předpokládá v sezóně 2020-2021. A má dokonce již svůj web.
Přesto jde, z hlediska historie o knihu hodnotnou, i když se mi 128 stránek zdá málo. Je paradoxem, že současný nejlepší kanonýr NHL David Pastrňák z Havířova se narodil v roce 1996, tedy přesně v roce, kdy kniha u nás vyšla. Na rozdíl ode mne, který publikace o NHL pouze čte, David vrcholový hokej k našemu nadšení hraje, a to famózně !
Vzhledem k počtu sovětských autorů na tvorbě této knihy je jasné, že šlo (jako ostatně v mnoha dalších případech) o "agitační studijní materiál".
Pamětníci vzpomínají, že na princip šíření rádiových vln přišel A.S.Popov a odborníci i fandové této techniky dostali tuto informaci až po r.1948 !
Kdeže G.Marconi či N.Tesla ! Ti zřejmě přišli se svým objevem zase pozdě, stejně jako Jára Cimrman.
Nádherná kniha ! Je zajímavé, že můžeme poděkovat zejména Artémuzeu ve Stockholmu, když už jejich předci odvezli kvantum vysoce cenné kořisti. Na tvorbě knihy se podílelo mnoho kvalifikovaných spolupracovníků a je to vidět (i pročítat) na první pohled. Vydavatel rozumně pořídil i anglickou a německou verzi knihy. Lze předpokládat, že se i po těchto výtiscích jen zaprášilo. Bibliofilové jsou spokojeni .
Krásně vypravená publikace určená pro laiky (což je můj případ). Byl jsem poučen co secese je:
Za hlavní znaky secesního slohu se považuje ornamentálnost, plošnost a záliba v neobyčejných barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Vláčný secesní ornament vyjadřuje zvláštní kvalitu secesního cítění a obrací se přímo k přírodním tvarům (listy, květy, lidské ale i zvířecí tělo).
Máme štěstí, že v Evropě je Praha jedním z míst, kde je tento styl výrazně ke spatření.
Secese výrazně ovlivnila životní způsob konce 19. a začátku 20. století, neopakovatelně se zapsala i do tváře mnoha evropských měst, mimo Prahu jde o Paříž, Vídeň, Mnichov nebo Berlín. V této době bylo vytvořeno nespočetně děl s vysokou uměleckou hodnotou, ale i předmětů denní potřeby. Secese se jednoduše stala neodmyslitelnou součástí nejen evropské kultury. Chci-li být konkrétní, pak můj favorit je z Rakouska - Gustav Klimt.
Také jste chodili se svými dětmi a také vnuky do pražské ZOO ? No jasan ! Slyším ihned odpověď. Autorka zpracovala krásný dokument, který nás nadšence pohladí. A ještě dodávám, že za ředitelování pana Bobka je to každý rok pořád lepší. Třeba nádherný nový indický sloninec a před ním senzace pro děti - točící se modlitební mlýnky, kdy jsem zaslechl nešťastného tatíka: "Mámo já je nemůžu vocaď dostat ! Co mám dělat ? Vydrž táto !"