1amu komentáře u knih

Sdílím názor vitavita. Pouze nevím zda směr nakladatelství Grada je v tomto případě správný . Verne je zkrátka Verne . Jsem v tom konzervativní. Miluji ty příběhy doplněné původními ilustracemi a pokud se do toho u nás pustil pan Josef Vybíral (www.verneovky.cz), jde o výborný krok.

9 12.02.2020

S tímto druhem historje jsem se setkal vůbec poprvé. Nejdříve jsem myslel, že to napsal můj spolužák H.H., který ve vyšším věku napsal jako mašinfíra do nákladního listu stanici určení : Kopřyvnice . Škoda, nenapsal. Kdyby byl autorem, mohl by vydělávat pěkné peníze. Tato kniha s pouhými 64 stránkami se prodává za 399.-Kč. Neuvěřitelné ! Nepatřím mezi nadšené příznivce, ale něco asi na těch komiksech možná bude . Franťišeg Křišíg byl lépe pojat pány Smoljakem, Svěrákem a Cimrmanem.

9 12.02.2020

Milamarus je mým (v nejlepším slova smyslu) zeleným světélkem semaforu na dobré až výtečné knihy se skupiny knihy nepovšimnuty-málo čtené. I zaujala mne tato miniknížečka. Autorka měla sice snahu odstranit t.zv. komunistický balast, který v 50-tých létech přikazoval tvůrcům jak má dílo pro děti vypadat, i tvůrci dělali co mohli, aby tuto upravenou pohádku přiblížili dětem. To se jim podařilo, protože jde o hit vánočních svátků v TV každý rok. Ale pamětníci v tom pořád vidí jakési ale...

4 12.02.2020

Benátky (italsky Venezia) jsou hlavním městem severoitalské oblasti Benátsko. Jeho historické jádro leží na ostrovech v mělké Benátské laguně, oddělené od Jaderského moře úzkou kosou Lido, novější části města byly vybudovány na pevnině (Mestre). Ve dnech zvaných „acqua alta“ (vysoká voda), kterých bývá každoročně průměrně 54, se zde zvýší hladina moře až o 90 cm.
Kdysi námořní a obchodní velmoc a středisko sklářství, mají Benátky dodnes velký historický, kulturní, společenský i administrativní význam. Ve středověku byly centrem Benátské republiky, dnes jsou středem své oblasti, probíhá tu bohatý kulturní život. Pamětníci vzpomínají na fenomenální koncert Pink Floyd v r.1989. Nachází se zde velký přístav (na západním kraji) a letiště (na pevnině). Od roku 1987 jsou Benátky a celá okolní laguna jako jedna z nejnavštěvovanějších italských destinací památkou UNESCO. Město žije převážně z turistického ruchu. Každý rok je navštíví přibližně 25 milionů turistů z celého světa a Benátky tak patří mezi nejnavštěvovanější města světa. Důležitou roli přitom hraje Biennale di Venezia, prestižní přehlídka současného výtvarného umění pořádaná v každém lichém roce. Od roku 1932 se začal pořádat první mezinárodní filmový festival. V roce 1949 tu poprvé pro hlavní cenu použili název „Lev sv. Marka“.
Benátské paláce byly postaveny tak, aby odpovídaly potřebám města bez ulic, návštěvníci totiž obvykle připlouvali lodí. Většina benátských domů měla dvě patra, kuchyň byla situována buď v přízemí pro snadnější přístup k vodě, nebo v podkroví, aby lépe unikaly pachy vznikající při vaření.
Hlavní ulice doplňuje asi stovka kanálů, kde je čilý dopravní ruch. Ve městě je překonává přes 400 kamenných mostů a asi 15 000 domů zde stojí na dubových kůlech zaražených do mořského dna. Dopravní tepnou je Canal Grande, 4 km dlouhý a asi 70 m široký kanál, který prochází přímo středem města. Spojuje hlavní nádraží a přístav s historickým náměstím Svatého Marka a centrem města. Nejstarší a nejznámější most je Ponte di Rialto, který jako jeden ze čtyř spojuje obě části města rozdělené kanálem. Mramorový oblouk 48 m dlouhý doplňují dvě řady obchodů, zejména se zlatem a šperky. Je to pastva pro oči žen. Ve městě zajišťují dopravu motorové lodě, které brázdí kanály, pro turisty jsou k dispozici klasické gondoly. Čtvrtý most Ponte della Costituzione byl postaven španělským architektem Santiago Calatrava v roce 2008.
Kdo z vás tam doposud nebyl, snažte se to napravit !

6 12.02.2020

Můj dojem z knihy je zmatený. I když vše od autora čtu rád, domnívám se, že je výtečný pokud vede se zajímavým subjektem rozhovor. V tomto případě, tedy hlavním hitem knihy, plánovanou privatizací MF DNES koncem roku 1992 jsem se přestal orientovat v situaci a rozlišovat ty dobré a zlé, respektive, kdo vůbec měl v kauze pravdu.
O to živější byly zmínky o rozhovorech či postřehu autora, pokud jde o tehdejší subjekty u moci.

5 11.02.2020

Při čtení fejetonů pana Hvížďaly jsem se dozvěděl (mimo jiné) zajímavost, jak to bylo s objevem žárovky. Tak tedy žádný Alva Edison, ani vnucovaný Jabločkov a již vůbec ne Ital Cruto. Kdo vsadil na Járu Cimrmana vyhrál.
Prý to bylo tak, že náš český student gymnázia ve Vídni ještě v době Rakouska-Uherska se při hodinách fyziky nudil. Aby si mohl pod lavicí čísti mnohem důležitější věci musel si v době rakousko-uherského temna přisvítit. Jenže vše dopadlo nešťastně. Na jeho vynález se zapomnělo, jednoduše proto, že mu ho rozdupal zlý kantor Wassermann.

4 11.02.2020

Je těžké srovnávat rakouskou Solnou komoru a tohoto průvodce po severoitalských jezerech, obojí je naprosto fascinující. Já se zaměřím z toho kvanta na jedno zřejmě nejkrásnějších na světě - Lago di Garda. Jde o největší italské jezero, které se nachází na severu země mezi Alpami a Pádskou nížinou. Jezero má rozlohu 369,98 km². Je dlouhé 51,6 km a široké 17,2 km. Délka jeho břehu je 158,4 km. Průměrnou hloubku má 136 m a maximální hloubku 346 m.
Největší město na břehu je na severní straně Riva del Garda. Podél dvou pobřežních silnic okolo jezera, Gardesana Occidentale (západní břeh) a Gardesana Orientale (východní břeh), se nachází mnoho městeček : jako Sirmione, Limone sul Garda, Malcesine a Torbole. Severní část jezera patřila do roku 1918 Rakousku-Uhersku.
Ubytován jsem byl v Torbole kousek od Rivy, ale nejvíce na mne zapůsobilo kouzelné Malcesine. To městečko má všechno : kouzelné kavárničky, krámečky se vším, přístav, kde si můžete zvolit loď pro projížďku, ale největší trhák je lanovka na ráj paragladingu Monte Baldo. Jel jsem prvně v lanovce, která se během jízdy neustále otáčí, jako hodinkové ručičky, což některé starší dámy nesnášely. Nesmíte se vyděsit dlouhou frontou před pokladnami, dočkáte se. A ten výhled na kopci na celé jezero, nad kterém krouží padáky všech barev. Úchvatné ! Dobrá dřevěná chata s občerstvením, kde můžete oslavit "svůj výstup" litrovým grande bira, tyrolské výborné pivo. Zpáteční jízda s lodí, to byla show ! Obsluha více člunů je sehraná a závodí spolu. Zejména dámy z Německa byly hrůzou bez sebe a ještě k tomu pokropeny vysokými vlnami. Ti kluci se vyhýbali na centimetry, ale umí to . Němky pištěly hrůzou, ostatní se bavili. Dojmů plný pytel. Závidím cyklistovi R.Kreuzigerovi, který má nad městečkem Limone vysoko v kopcích barák a v kouzelném okolí usilovně trénuje.

6 11.02.2020

Jedinečná publikace, kterou autor Jiří Morava vydal poprvé ještě v exilu a postavil všechny pověsti o krutých Rakušácích a císaři Františkovi Josefovi doslova na hlavu. Dlouhodobým studiem archivů prokázal, že všechno nebylo jen tak, jak se psala česká historie. Špičkový novinář mocnářství a Čech byl zkrátka pro papaláše nepohodlný. Zde je nutno dodat, že mocnářství jednalo s nepohodlnou opozicí, zde myšleno špičkou české inteligence "v rukavičkách". Inu komisař Dedera přepravil Havlíčka do Brixenu kočárem (trať tam v 19.století ještě nevedla) a zajistil mu ubytování v nejexkluzivnějším hotelu ve městě. K.H.B. měl jedinou povinnost, pravidelně se hlásit na policejním ředitelství ve městě. To mu proplácelo významný měsíční příspěvek. Šlo tedy o noblesního disidenta. Jeho osud mě vždy zajímal a když se mi naskytla možnost místo pobytu K.H.B. navštívit, učinil jsem si tyto poznámky, které se více méně shodují s názory autora:
...Naše první zastávka je však až město Bressanone, Čechům známé spíš jako Brixen. Na počátku 21.století se už ale obyčejný smrtelník nejspíš nedovede vžít do situací, které prožíval v polovině 19.století sem vyhoštěný Karel Havlíček Borovský. Na jedné straně se nám zdá, že na krásnějším místě nemohl být (město i okolí je úžasné), hotel Elephant (kde také určitý čas bydlel) patřil a patří i nyní k nejluxusnějším hotelům ve městě. Na druhé straně je třeba uvážit, co udělá 4-letý pobyt s izolovaným jedincem (na kterého se všichni jeho kamarádi a známí v Čechách vykašlali). Tragédii dovršila jeho manželka, která přijela ve 3. roce vyhnanství na návštěvu. Sama nemocná tuberkulózou (v té době ještě neléčitelnou) manžela nakazila a brzy po odjezdu v Praze zemřela, což se Havlíček dozvěděl až po návratu domů. V té době již vlastně umírající na stejnou nemoc. Přesto se lze domnívat, že místo vyhoštění svou úžasnou polohou prodloužilo (ne o mnoho) Havlíčkův život.
Je typické pro českou povahu, že hlavní řev „vlastenci“ spustili až po smrti svého publicisty a rebela, kterému však nijak nikdy nepomohli. Tolik úlet do českých dějin....

8 10.02.2020

Mé oblíbené místo u sousedů v Rakousku, asi nejkrásnější v kouzelně zabarveném podzimu. Pro nás skoro za rohem.
Když si představím, že naši předkové, ještě jako občané Rakouska-Uherska po staletí "trpěli" pod Habsburky (ale dalo se to vydržet-jak říká světoběžník Jára Cimrman), ale z druhé strany se mohli rozjet přes Solnou komoru až po Terst, je to tristní. Nejsem zimní, ale zejména letní typ, proto obdivuji Solnou komoru s možností nádherného koupání v čistých jezerech.
Všemu vévodí kouzelné městečko Hallstatt. Leží bezprostředně u Halštatského jezera a společně s pohořím Dachstein a Solnou komorou patří ke Světovému dědictví UNESCO. Perličkou je, že městečko fascinovalo čínské turisty (kteří tam jezdí ve větších počtech než do Českého Krumlova), že si za pouhý 1 rok postavili jeho věrnou kopii ve své zemi.
Solná komora zahrnuje:
jezera Offensee, Ödensee, Ödseen, Schwarzensee, Toplitzsee, Traunsee, Wildensee, Wolfgangsee. Do regionu Salzkammergut náleží 54 obcí a měst. Nad jezerem Wolfgangsee se týčí hora Schafberg, Schafberg je jedna z dominantních hor v Solné komoře. Nachází se mezi jezery Mondsee, Attersee a Wolfgangsee, severně od města Sankt Wolfgang a východně od města Sankt Gilgen. Schafberg má nadmořskou výšku 1 782 metrů. Na vrchol hory vede ze Sankt Wolfgangu ozubnicová dráha postavená v roce 1893. Jedná se o nejstrmější ozubnicovou dráhu v Rakousku. A jízda s vláčkem je zážitek ! Nejen, že si musíte vystát pořádnou frontu, ale musíte zaplatit za 1 jízdenku cca 35 € . Ovšem z jízdy tam a zpět máte zážitek na celý život. Pohled z vrcholu na všechna jezera okolo je nezapomenutelný ! V horské chatě se m.j. podává vepřo, knedlo, zelo v rakouském stylu a pan vrchní číšník každému zdůrazní, že je to v den konzumace to nejzdravější jídlo !
Kdo toto nádherné místo navštíví jednou, určitě to nebude naposledy.

7 10.02.2020

V říjnu roku 2000 jsem si splnil svůj sen a prožil 2 týdny nikoli turistikou, i když i ta skýtá atraktivní místa (třeba proslulý most přes řeku Kwai), ale pravidelným seznamováním s thajskou kuchyní. Před odjezdem jsem si pořídil potřebnou literaturu. Byla v ní zastoupena i tato kniha.
Thajská kuchyně používá mnoho různých ingrediencí. Používá mnoho různých koření, která se častěji používají v čerstvé formě než sušená. Populárními kořeními v Thajsku jsouː zázvor, koriandr, citrónová tráva, šalotka, pepř a především chilli. Základní potravinou Thajska je, stejně jako v mnoha jiných zemích Asii, rýže. Je součástí většiny thajských jídel, a slovní spojení "jíst rýži" má v thajštině stejný význam jako "jíst jídlo". V Thajsku se používá více druhů rýže, ale nejvíce mi chutnala lepkavá rýže . Kromě rýže se používají také nudle, nejpoužívanějšími thajskými nudlemi jsouː nudle z fermentované rýže, podávají se nejčastěji s pikantním kari a celofánové nudle, tenké nudle vyráběné z fazolí mungo. V Thajsku se používá i maso, nejčastěji kuřecí, vepřové, kachní a hovězí . Hodně se konzumují ryby všeho druhu a nezbytné plody moře (mušle, krevety). Řeklo by se: jako u nás, ale není tomu tak. Thajci to umí lépe. Cizince šetří tím, že ukázkové porce jsou označovány stupni ostrosti jídel. Každý si vybere podle své chuti. Vše se zapíjí zázvorovým čajem, který je chutí nesrovnatelný s druhy sáčkových čajů prodávaných u nás.
Mezi hity thajské kuchyně řadím:
pad thai – jídlo z tlustých smažených rýžových nudlí s vajíčky, tofu a někdy i s masem a mořskými plody,
kai yang – kuře pečené v bylinkách a medu,
kuay tiaw – nudlová polévka, podávaná jako oběd ještě lepší než PHO od Vietnamců,
nam phrik kung siap – krevetové špízy,
luk chup – dezert podobný marcipánu .
Dobrou chuť !

3 10.02.2020

Jde o jednoho z lepších průvodců po této krásné zemi, která je 2x větší než ČR, ale počtem obyvatel na tom budeme brzy stejně. Měl jsem štěstí, že díky CK FISCHER jsem zemi navštívil několikrát, vždy za příjemného skoro jarního počasí na rozhraní prosince a ledna, a to před t.zv. "Arabským jarem", které považuji za neštěstí pro tamní obyčejné lidi. 98% obyvatelstva jsou mírní muslimové, zbytek tvoří Židé (na ostrově Djerba) a křesťané. Dovolím si napsat několik poznatků ze svých návštěv:
Před odletem jsem se naučil pár francouzských frází, potřebných pro odbavení na letištích a v hotelu a také počítat. Proč ? I tam, jako v každé arabské zemi m u s í t e smlouvat !
Jinak vámi pohrdnou a budou vás považovat za ňoumy (viz Američané, kteří zaplatí první obchodníkem vyřčenou sumu). To je buď urazí, nebo naštve. Berte to jako hru a budete se fantasticky bavit. Na Djerbě mi jeden takový brečel na hrudi, že jsem ho zničil a s ním jeho rodinu. Při cestě z trhu (súk) mi již vesele mával. Na súku se nenechte vmanévrovat do situace, kdy vám prodejce chce vnutit nejdříve ten největší šmejd, který má vystavený. Platí:
smlouvat, smlouvat und wieder smlouvat ! Vždy prohrajete, ale neodcházíte se staženými kalhotami. Pozor na největší poutní město Kairouán. Na autobusy mají spadeno davy prodejců čehokoli. Po výstupu se na vás vrhnou a cpou vám do ruky děsivé věci, zejména plyšové velbloudy. Nebrat ! Pokud ho držíte v ruce, chce od vás obrovskou sumu, a to bez smlouvání ! Jsou děsně nepříjemní a lezou s vámi zpět do autobusu, aby dosáhly svého. V celé zemi dostanete výtečnou hořkou kávu Lepší jsem pil jen v Itálii, a to mám raději čaj. Vyplatí se koupit zde kožené oblečení. Na naše poměry levné, ale nesmíte se nechat ošálit. Požádejte prodavače, aby vám po kůži přejížděl otevřeným ohněm zapalovače. Oni uvidí, že nejste mimoň, ale pro ně vážený zákazník. Končím přihlašováním v hotelu. Vyplatí se dát recepčnímu menší bakšiš, nic závratného. Hned dostanete lepší pokoj s výhledem na moře.
Přeji vám příjemný pobyt v této krásné zemi.

7 10.02.2020

Vždy jsem si myslel, že nejkrásnějším městem Evropy jsou belgické Bruggy. Chyba ! Domnívám se, že jde o Benátky, které jsem ke své škodě navštívil až později a jde o nádheru, která zase od nás není tak vzdálena. Protože jde o lokalitu doslova překypující památkami, historií a davy turistů, je dobré se na návštěvu pečlivě připravit. K tomu slouží kapesní průvodce. Ten samozřejmě neobsahuje vše, proto přidávám několik svých postřehů:
Z Murana do Benátek je to při použití vaporetti (lodní přeprava z okolních městeček, nijak drahá) pouze 1,5 km. Z člunu vidíme ohromnou frekvenci plavidel jezdících všemi směry, z nichž někteří si to spolu i rozdají a protože jsme v blízkosti letiště, každou minutu zde přistává, či odlétá tu Boeing, nebo Airbus...etc. Přistání poblíž náměstí Sv.Marka je nezapomenutelné. Každý nejdříve obdivuje gondoliery (těch je zde požehnaně), ale pohled na tu nádheru domů a paláců vyráží dech. Jsme v obrovském lidském mraveništi, kde do sebe „narážejí“ lidé opravdu z celého světa. Obrovska fronta u „Dóžecího paláce“, obdobně u dalších památek. Nádherný most ponte Rialto narvaný turisty a obležený fotografy. Ohromně osvěží picollo espresso v malinkaté uličce. Nádherným závěrem je cesta člunem po Grande Canal. Zde si vychutnáváme krásu úžasné architektury a se zájmem sledujeme křižující se gondoly. Občas dochází k „dopravní krizi“. Konečná je na Lidu, které je „přes vodu“. Zde probíhá vždy v září mezinárodní filmový festival.
Benátky jsou jednou z nejnavštěvovanějších destinací na světě. Ale musíte mít štěstí na počasí. Zejména počátkem roku je zde nebezpečí záplav, což pro turisty není nic příjemného.

6 10.02.2020

Výtečný průvodce po hlavním městě Portugalska, který nám s dcerou usnadnil pobyt v překrásném prostředí s milými lidmi. Zejména doporučovaná jízda tramvají č.28, která se pomalu sunula úzkými uličkami do kopce byla nezapomenutelná. Bohužel jsme nepostřehli (naše chyba), že datum 5.10. je státním svátkem této země (letos oslaví Portugalci 110 let existence republiky). Celý Lisabon se vydává nejdříve do kostela a poté na sváteční procházku. Restaurace mají vždy zavřeno ! Dva turisté z ČR vystoupili na nejhlubší stanici metra BAIXA a ke své hrůze zjistili, že eskalátory nefungují ! Valící se davy slavících způsobily, že obsluha ve stanici eskalátory raději vypnula a zachránila tamní metro od obrovské škody.
Co v tomto průvodci není:
Spojení Praha - Lisabon zajišťuje portugalská TAP, což je velice solidní letecká společnost. Při odbavení v Lisabonu (L.) se nepolekejte velké fronty na TAXI, funguje to rychle a vůbec nečekáte dlouho. Taxikáři v L. se nedají srovnat s pražskou mafií. Jedete-li s dámou, předejte jí patřičný finanční obnos k úhradě (dtto v restauracích), tím ušetříte. Hotely mají smlouvu s Taxi-službou, přepravu po L. vám zajistí k vaší spokojenosti. Metro v L. projektovali rozumní lidé, konečná tras je zpravidla přesně pod hypermarkety, kde se dá ve dnech svátečního klidu dobře naobědvat. Pozor na tamní vexláky! Jde o muže středního věku perfektně oblečené, kteří vám budou nabízet hodinky Rolex a podobné v průměru za max. 50 € . Navštěvujte obchody (u nás známé jako Orient), najdete tam hezké dárky pro své milé- jsou levnější než u nás. Před odletem si rezervujte čas cca 45 minut. Na letišti v L. je výtečná palačinkárna, kde vám ochotně naloží, dle vašeho přání, náplň sladkou, slanou i pikantní. Lisabon patří mezi ty hezčí metropole Evropy. A poslední douška pro pány: nerad to píši, ale cca 75% portugalských žen neoplývá zrovna krásou.

6 10.02.2020

Tato kniha je cosi jako slavná kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové, ale pro radioamatéry, což je podivná minorita lidské populace se zvláštním hobby. Snažíme se totiž pomocí krátkých, či velmi krátkých vln domluvit se s okolním světem. Jde to telegraficky či mluveným slovem. Pan Ikrenyi nám touto knihou ukazuje, jakou možnost máme při konstrukci antén. Až do r.1990 šlo převážně o tvorbu home made, což znamenalo nenávist sousedů, kterým jsme (nikoli úmyslně, ale nevědomky) rušili televizi. Proto radioamatér vysílá nejraději v nočních hodinách. Lépe je to se sluchátky a telegraficky (ty-ty-tá-tá), protože mluvíc, bychom rušili spánek svých blízkých. Nástup kapitalismu nám ukázal, že pokud jsou peníze, můžeme si za patřičný obolus zakoupit takové antény, se kterými se dovoláme (s výkonným vysílačem) po celém světě, ale to je již jiná kapitola.

6 10.02.2020

Jsem udiven, že ještě nikdo nehodnotil tuto "klasiku pro děti", vydanou před více než 40-ti roky. V té době v prozřetelném nákladu 100.000 výtisků (o které se v této době našim autorům pouze zdá) a ještě k tomu s kouzelnými ilustracemi paní Heleny Zmatlíkové, která uměla !
Kniha udělala a pořád dělá nepochybně radost mnoha dětem, tak jako tenkrát dětem mým.

8 09.02.2020

Dostal jsem tuto knihu kdysi darem . V té době jsem si neuvědomil, že jsem byl obdarován perlou. Jedna povídka krásnější než druhá a čtenář žasné - to je prvotina ???

11 09.02.2020

Velice zajímavý historický dokument, vzhledem k tomu, že autoři, t.zv. ideologové KSČ se zde svěřují národu, kde je pravda a kde je lež . Jedno komunistické eso za druhým :
V čele nemůže být nikdo jiný než Vasil Biĺak, hned vedle tajemník Jan Fojtík, šéf Rudého práva Zdeněk Hoření a jeho pobočník Karel Douděra, postrach Filosofické fakulty Vitězslav Rzounek, kat-komentátor RP Jan Kliment a zakladatel ČSAV v 50-tých létech Radovan Richta. Toto komunistické komando předalo straně publikaci, která dává do budoucnosti jasnou odpověď o co usilují komunisté. Kvůli tomu ode mne trochu více*

6 09.02.2020

V žádném případě nebudu tak shovívavý jako můj předchozí komentátor. Vasil Biĺak, byl cosi jako československý Goebels . Je zajímavé, že svá nosná "díla" napsal až v době, kdy si ve své bratislavské vile užíval příjemného důchodu. Na rozdíl od M.Štěpána nebyl odsouzen, ač by si to za prokázanou vlastizradu zasloužil. Jeho literární tvorbu nesporně motivovaly finance od vydavatelů. kteří správně tušili vysoký zisk, což se také potvrdilo. Přesto si myslím, že i tato jeho slova stojí za zapamatování. Čtenář si uvědomí, jaké osoby byly v čele státu, lépe řečeno vedoucí síly KSČ.

9 09.02.2020

Kniha byla sice vydána pře 55 roky, ale připomíná toto zajimavé město položené v kouzelném povodí Berounky. První písemná zmínka o Nižboru (Acta apud Missembt, tj. „Dáno na Nižboru“) pochází z 27. září 1265, kdy král Přemysl Otakar II. vydal na zdejším hradě zakládací listinu města Poličky. Z původně německého jména Miesenburg, čili „hrad nad Mží“ se postupně (Myzburk, Nyžburk) vyvinul nynější český název. Základem obce se stala železná huť, založená v roce 1512 rytířským rodem Ottů z Losu. Ti měli tehdy v držení i hrad.Lidé přicházeli za prací a stavěli si v okolí hutě domy. Jelikož již jednu huť provozovali v nedalekém Hýskově, nazvali tu zdejší Nová Huť. Konec chodu železárny způsobila velká povodeň roku 1872 a pád vídeňské burzy roku 1873. Obec se od 16. století do roku 1925 jmenovala Nová Huť, mezi lety 1925-1946 Nová Huť pod Nižborem a teprve od roku 1946 nese současný název Nižbor.
Když se řekne Nižbor, musí se říci i Strádonice s chaloupkou laskavého vyprávěče pana Františka Nepila a také blízký Hýskov, kde se filmoval skoro všem známý Saturnin.

8 09.02.2020

Vděčný průvodce po mém kraji, kde sice momentálně nežiji, ale kam se rád vracím. Na tomto kraji je nádherné, jak je plný protikladů. Samozřejmě dominuje po stránce turistické Český Krumlov, ale ten si to naprosto zaslouží. Ze starého ošuntělého městečka se stala vyhlášená destinace a dělají to tam dobře. Hned vedle Prachatice, které po roce 1989 vyrostly do krásy, obnovou starého města, obklopeného hradbami. Nádherná oblast rybníků okolo kouzelné Třeboně a pak ty zámky a hrady v čele s krasavicí Hlubokou nad Vltavou. Nové Hrady za vlády komunistů zastrčené městečko bez turistů, což se podstatně změnilo. Kouzelné Slavovonice, a , a, a ? Je toho tolik krásného a každá část této oblasti vyvolává mé vzpomínky. Nakonec si nechávám České Budějovice, které mě při každé návštěvě překvapují svou pokračující modernizací obchodní sítě . Co se mi líbí nejvíce ? Srovnání se sousedním Bavorskem ! Jih Čech silně dotahuje . Ano jezdí se nakupovat do Pasova, Freyungu,Grafenau či Waldkirchenu, ale Bavoráci zase k nám . Obnovují se vztahy z minulosti a to je dobře.

6 09.02.2020