1amu komentáře u knih

Jiří Menzel je fenomén českého filmu. Ona jeho starší spolužačka na FAMU Věra Chytilová dobře věděla, proč nad ním držet patronát. Tato kniha se čte sama, je pohodová a připomíná čtenáři vše krásné, co tento úžasný člověk natočil. Když si uvědomíme,kdy natočil Ostře sledované vlaky a pohlédneme na náš aktuální kalendář, nezbývá než se před tímto člověkem hluboce poklonit.
A nejen to, každý má právo na slabší chvilky. A já proto toleruji i jeho pár filmů (třeba Čonkina), které mě neoslovily.
Když si jen uvědomíme, že tento člověk byl asi jediný, kdo "dýchal" paralelně s panem Hrabalem. Rozuměl jeho pábení, proto jsou jeho "hrabalovské filmy" tak kouzelné. V mém případě třeba komunisty dlouho zakázaný film "Skřivánci na niti".
On byl dalším, kdo měl cit pro zfilmování pro mnoho čtenářů nezfilmovatelného Rozmarného léta. Ale jakým poetickým způsobem tak učinil ! Před listopadem r.1989 přišel do kin "Konec zlatých časů". Nedovedu si představit u nás jiného tvůrce, který by poetiku V.Vančury tak pochopil a předložil divákovi "na zlatém podnosu".
Možná, že si neuvědomujeme jeho až akrobatické schopnosti v mladším věku, a to jak ve filmech, tak na divadelních prknech. A spolu s tím si představme pana režiséra jako filmového herce ! Věra Chytilová věděla, proč svého mladšího kolegu obsadit do svých několika filmů.
A přitom se dovedl obsadit i do filmů svých, vzpomeňme na chápavého mladého doktora, který rozmlouvá s Milošem Hrmou v nemocnici o jeho sexuálních problémech (a jak to pomohlo) !
Raději budu končit, jinak bych o této úžasné osobnosti českého filmu mohl psát ještě dlouho.
Spolupráce se Z.Svěrákem a Vesnička středisková ! Pro nás balzám na duši.
"Pane doktore, vy jste se zas kochal, že ?"
Tuto knihu jsem jsem si musel koupit! Jak filmy autora, tak toto vyprávění je nezapomenutelné.
Vážený pane Jiří, udělal jste mi vždy hodně radosti !

20 21.03.2020

To podstatné o V.Blažkovi zde napsala Koka. Já jsem tuto knihu objevil zastrčenou kdesi vzadu ve své knihovně. Před čtením jsem věděl, že Vratislav Blažek se jmenuje v knihách J.Škvoreckého Rosťa Pitterman, je třídním malířem i spolutrpícím v neúspěšných milostných pokusech u kosteleckých krásek.
Četbou této knihy jsem si uložil do paměti kouzelnou pohádku Vo Eisovým psovi, Samozřejmě též nezapomenutelné filmy Starci na chmelu a Světáci.
Osud tomu chtěl, že V.Blažek umřel 28.4.1973 v Mnichově. O 17 roků později byly jeho ostatky převezeny do Náchoda a uloženy do rodinného hrobu.
Protože byl protagonista této knihy vášnivý hráč mariáše rozloučil se ním jeden ze spoluhráčů skladatel Evžen Illín takto:
Milý Vráťo,
je to již 10 let, cos opustil naši mariášnickou partu, to svědčí o tom, jakej seš neodpovědnej živel. Doufám jen, že sis to vyříkal s kartibuchem, kterej snad není takovej vůl, jaks to o něm tvrdil, a že ti tam, kde jsi teď, je dobře, protože ti tam nechodí složenky a telefonní oučty. Můžeš tam mastit karty s Brdečkou a Werichem osobně, tak je pozdravuj. No my za tebou stejnak přídem, tak dej stranou nějakou tu flašku nebeský many, nejlíp v dobře chlazený lednici.
Tvůj Evžen.

12 20.03.2020

Na četbu této knihy jen tak jednoduše nezapomenu. Autor sice nezplodil veledílo, ale znovu mi přiblížil místa, která jsem navštívil - Berghof, Obersalzberg,Kehlsteinhaus a městečko Berchtesgaden , nad kterým se tyčí tato místa, kterými prošel kus historie.
NSDAP oficiálně koupila tyto pozemky, aby si na nich ve 30-tých létech minulého století mohli nechat postavit honosná sídla přední nacističtí nabobové v čele s Hitlerem. Berghof byl ke konci války rozbombardován Američany. Ovšem předtím se odvíjí příběh krásné Magdy, která se stane ochutnávačkou jídel pro toho nejvyššího. Ano ta profese skutečně existovala a říká se, že ji vykonávalo cca 15 dívek. Samozřejmě je tam láska, je tam krutost války, prožíváme s hlavní postavou poslední dny Berlína před ukončením války.
Autor měl k napsání knihy dobré podklady. Chtěl bohužel více a to se mu nepodařilo. Zpočátku jsem byl zvědav na každičké pokračování, ale hlavní postavy Magda a Karl nejsou opravdoví, šustí to občas Harlekýnkami, tu snahou dostat čtenáře do blízkosti spiknutí proti vůdci, ale neuvěřil jsem tomu. Slabší průměr.
Ale neodpustím si malý dodatek: když jsme vyjeli luxusním liftem cca 124 m úplně nahoru na 1834 m vysoký Kehlsteinhaus, kde M.Bormann šéfoval stavbě dalšího sídla pro vůdce u příležitosti jeho 50.narozenin (20.4.1939), bylo nám řečeno, že tím Hitlerovi radost neudělal, pobýval tam prý nerad (trpěl klaustrofóbií). Stálo to neuvěřitelných (na tu dobu) 30 miliónů říšských marek a obrovsky těžkou práci pracovníků v mnohdy nelidských podmínkách (termín musel být dodržen přes kruté mrazy, sněhové vánice, větrné smrště - ale makalo se). US ARMY dar pro Hitlera Kehlsteinhaus ponechala neporušen. Dwight Eisenhower se tam byl podívat rovněž .
Návštěvníci jsou odměněni za slunečného počasí pohledy na nádherné hory Watzmann, Hundstod, Hochkaltert a Reiteralpe. Zmrzlinu mají dobrou.

19 19.03.2020

Autorky jsou v malé útlé knížečce uvedeny dvě. Kromě Slávky i Jesika Poberová. Kdo se necítí "silný v kramflecích" pokud jde o Antické Řecko a Řím (já se k nim počítám) a má chuť obnovit si něco, co považoval kdysi při hodinách dějepisu za zbytečné, má možnost se něco dozvědět. Protože miluji kresby Vladimíra Renčína, zvyšuji hodnocení na 4*.

10 16.03.2020

Vzácná kniha již proto, že I.vydání bylo z roku 1922. Devětsil má základ ve skupině studentů vyšších ročníků pověstného gymnázia v Křemencově ulici, v Praze,v čele s Karlem Teige, Vladimírem Štulcem
a Adolfem Hoffmeisterem.
Vedle nich působila na žižkovském gymnáziu skupina Jaroslava Seiferta, Ivana Suka a Františka Němce jako skupina paralelní.
Podnět k názvu dali bratři Čapkové, z nichž Karel vymyslel několik jmen, ale na to pravé, Děvětsil "kápnul" jeho bratr Josef.
Zemská správa schválila poslední den roku 1920 stanovy svazu a povolila jeho činnost. Členská základna začala mohutně posilovat a jména Jiřího Wolkera, V.Nezvala, K.Biebla, V.Vančury (mimo jiné) hovořila za vše.
Sborník č.1 a brzy po něm druhý svazek pod vedením arch. Jaromíra Krejcara byla prodávána za 30.-Kč, zde vyšly první poválečné básně Jiřího Wolkra, V.Nezvala, prózy V.Vančury a ze zahraničních Ilji Erenburga. Úvodní manifest obstaral organizátor Karel Teige, ale "prý" nejčtenější byl článek od J.Seiferta nazvaný Paříž.
A jak se později psalo:
Česká literatura měla konečně svou avantgardu. Devětsil byl založen.
Úsměvná je historka o názvu.
Členové Uměleckého svazu byli hrdi na název Devětsil, ale nikdo z nich prakticky nevěděl, co se pod ním skrývá. Rozluštil to prý Arne Novák, který v časopise Venkov z r.1921 píše:
Po jarní nepohledné rostlině s růžovými květy a tuhým oddenkem se pojmenovalo sdružení mladých umělců. Patrně nám pánové chtějí naznačit, že jako poslové uměleckého jara nemíní zvítěziti svým svůdným půvabem, ale pevnou vytrvalostí. Pokud vykládají své heslo etymologicky, znamená to, že ke svým cílům míří devíti silami, to jest výrazovými prostředky všech umění...
Nedovedu si představit, že by v současné době existoval subjekt, který by tak duchaplně přivítal některé nové umělecké sdružení.

13 15.03.2020

Anja Klabunde napsala poctivou knihu. Již v úvodu si pokládá zásadní otázku :
Jak mohla tak inteligentní a vzdělaná žena padnout za oběť takovému fanatismu ? Jak mohlo dojít k takovému barbarství a jak bychom se zachovali v oné době my ?
Proto se rozvíjí na více než 300 stránkách příběh ženy, v mládí zamilované do ruského emigranta židovského původu Vitaly-Victora Arlosoroffa. Avšak později na začátku 20-tých let minulého století nabývá přesvědčení, že Židé v poválečném Německu ztrácejí na společenské prestiži a o ni Magdě především jde. Seznámí se s G.Quandtem o více než 15 roků starším mužem. Je šarmantní, s vytříbeným chováním, ale co je hlavní disponuje velkým bohatstvím. Je vdovec, má dva syny. Magda jedná racionálně, není zamilovaná, ale s matkou usoudí, že jde o výtečnou partii. V roce 1921 je uzavřen sňatek. Ani toto manželství nevydrží. V roce 1929 dochází k rozvodu. Magda je bohatě odškodněna, ale zoufale se nudí. Náhodou se jde podívat na jedno z volebních shromáždění nacistů a osudově se potká s malým, kulhajícím, ale sebevědomým řečníkem, který ji svým proslovem doslova fascinuje. 31.5.1931 si Goebbels píše do deníku: "Domluvili jsme se s Magdou, že až dobudeme Říši, staneme se mužem a ženou." Za měsíc ji Goebbels představuje Hitlerovi. Magda se rozhodla zvolit Hitlera a Gobbelse za "objekty své lásky". V prosinci r.1931 si bere Goebbelse za manžela. Ani ne za deset roků mu porodí šest krásných dětí.
V r.1945 jako jediná z žen nacistických pohlavárů šla po pádu Třetí říše dobrovolně s dětmi na smrt.
PS:
Přežil syn s prvního manželství Harald Quandt, poručík letectva, zadržen Brity v r.1944. Propuštěn na svobodu v r.1947. Spolu se svým nevlastním bratrem se stali dědici ohromného majetku po svém otci s účastí zejména ve firmách Mercedes-Benz a BMW. Harald, též otec pěti dětí zahynul při leteckém neštěstí v italském Cuneu v r.1967, bylo mu 45 roků.

19 15.03.2020

Při četbě této knihy jsem si připadal jako žáček v "kurzu tvůrčího psaní detektivek". Přednášející David Baldacci to zkrátka umí.
Zná přesně způsob dávkování napětí, tedy od pohledu na hodinky (je 00:00) se začíná odvíjet příběh, na jehož začátku musí být první hit . Náš aktér je "sražen na kolena" jako boxer po těžkém k.o. a zvedá se k boji velice pomalu. Má to jen tak-tak v 9-té sekundě.
Protože je tvrďák je jasné, že si to nenechá líbit. Jeho klikou je parťačka (pochopitelně táhnoucí za sebou průšvih), také správně nažhavená.
Pan autor na chvilku zvolní - takové "piánko". Jednoduše pouze proto, aby nás připravil na očekávané finále, které však nenastalo. Jednoduše proto, že vše nesmyslně a zbytečně ke konci překombinoval.
A jaká to mohla být kniha !

14 15.03.2020

Bohužel osud je občas krutý a stává se, že nám někdo velmi blízký odejde. Stalo se tak i v případě úžasné zpěvačky Evy Pilarové . Vybral jsem si tuto knihu kde je spoluautorkou, kupodivu ne vloženým CD-čkem, ale fotografiemi .
Paní Eva byla vždy a ve všem, čím nám působila potěšení - profesionálkou v tom pravém slova smyslu a dokazuje to krásným fotografickým doprovodem v této knize.
A víte, co v jejím životě rozhodlo, že se bude věnovat úplně jinému zpěvu, než tomu co chtěla její maminka ?
Americký film Zasněžená romance ! Sama to okomentovala : pro všechny tam byla hlavní star Sonja Henie, krasobluslařka . Já malá holka jsem s nadšením poslouchala vůbec poprvé swingovou muziku s orchestrem Glenna Millera .
Paní Evo, ať je vám tam nahoře ve vesmíru dále krásně . A když zazpíváte "Jakpak je dnes u nás doma" nebo s Valdou Lásku nebeskou, určitě vám budou (mezi jinými) tleskat i Ella Fitzgerald a Louis Armstrong....

12 14.03.2020

Nebýt Alef, jaksi bych tuto úžasnou knihu pominul. A to jsem si myslel, že od B.Hrabala znám vše. Moc děkuji Radko ! Krásně jsem si pokrasosmutnil.
Ale pořád mi vrtalo hlavou, kdepak jsem něco podobného četl. Trvalo to chvíli, ale "osvítil" mě stejně geniální Karel Poláček. Oba pánové měli hodně společného. Se svým školním prospěchem se nemohli chlubit. Lépe na tom byl pan Poláček. Ten byl pouze z gymnázia v Rychnově nad Kněžnou vyloučen "pro vzdorovité chování a špatný prospěch. Pan otec to nějak zařídil a nezdárný syn dokončil svá středoškolská studia až v r.1912 maturitou na gymnáziu v Praze, Truhlářské ul. To Bohoušek Hrabalů několikrát propadl, v Nymburce.
Ale jací to byli spisovatelé !
Kdo měl v životě to štěstí, tak pobyl v "městečku, kde se zastavil čas". První jmenovaný napsal (mimo jiné své knihy) kouzelný příběh pěti kluků, kteří se setkávají v městečku s množstvím nezapomenutelných postaviček . Druhý vytvořil "pábitele" - strýce Pepina ! Ale vzpomeňme si, kolik jiných podobných lidiček je v jeho dalších knihách.
Při četbě této knihy jsem se nejvíce bavil u demontáží motocyklu Orion, který měl plno závad a průzkumu nového automobilu, který byl (sakriš jak je to možné) bez závad. Dva bratři - rozvážný Francin a milovník života, uřvaný Pepin, se smiřují právě u tohoto technického zázraku. Ale tomu předcházel úprk většiny mužské populace od Francina, který chtěl pouze na chvilku podržet kontramatičku, aby dlátkem mohl zapracovat....
A pánové mi připomenuli, že i já měl to štěstí a prožil svá dětská léta v takovém městečku. I zde byl místní blázínek. Jmenoval se Josef Popp.
U nás kluků to byl Pepík Popů. Neurčitého věku, místo řeči pouze vydával neurčité zvuky. Ale byl velice hodný. Nedovedl jsem si představit pohřeb, kde by na konci průvodu nekráčel důstojně v úhledném černém oblečení s černým kloboukem a to jen proto, aby se i on rozloučil s nebožtíkem.
Ovšem jeho vrcholné vystoupení bylo každý rok 30.dubna:
Pro potentáty se postavila na náměstí tribuna, před kterou již stál Pepík. Byl připraven. Kluci řvali: "Pepíku, projev !" On důstojně vyšel nahoru a bez mikrofonu, hlasitě a zřetelně začal "řečnit". Někdo mu nerozuměl, my ano ! I teď vím, co nám sděloval... (I místní policajti to tolerovali, věděli své.)

21 13.03.2020

Místo výuky dějepisu "Novověku" v intencích ministra školství profesora Zdeňka Nejedlého (v 50-tých létech), by se měla povinně číst ta krutá, ale nádherná kniha . Blokáda Leningradu a život v něm je autorkou vylíčen až "do morku kosti" a čtenář jen žasne, že se to některým lidem podařilo i přežít.
Domnívám se, že jde o nejlepší knihu paní Inny.

21 12.03.2020

Alexandre Dumas, st. byl ve své době pro vášnivé čtenáře "zjevením". Nutno ihned dodat, že nejen ve své době, ale pokračuje to. Jeho knihy dostaly mnohdy nevycválané puberťáky (mezi které jsem patřil) k něčemu úplně jinému : romantice, šlechetnosti, boje dobra se zlem a také ke krásným ženám, ale zejména k mušketýrům.
....Dvacet let uběhlo, v Anglii vede zoufalý boj o holou existenci král Karel I. s O.Cromwellem, jehož představy o novém uspořádání země jsou naprosto odlišné. Jedním z vyslaných emisarů z Anglie, hledajících podporu krále je Lord Winter (ano byl chotěm ďábelské Mylady). I rozvíjí se dialog s Athosem :
"Poctíte mě mylorde, že se mnou povečeříte ?"
"Děkuji hrabě," řekl Winter. "Setkání s oním mladým mužem mi vzalo všechnu chuť k jídlu, nebudu dnes asi spát, co k čertu v Paříži dělá ? Věřte, že mě ten chlapík děsí, mluví z něho krvavá budoucnost !"
"Co dělá v Anglii ?"
"Je jedním z nejvášnivějších stoupenců Cromwella . A nenávidí k smrti krále . Ten ho prohlásil za nemanželské dítě, zabral mu všechny statky a zakázal mu též, aby používal jména Winter."
"A jak se teď jmenuje ?"
"Mordaunt. Je puritán a jezdí po Francii převlečen za mnicha..."
A máme zde padoucha jak "vyšitého".
Mušketýři opět po dvaceti létech s ním budou mít plno práce. Zejména Athos, vlastním jménem hrabě de la Fére, muž vznešený a ušlechtilý, jenž se stal mušketýrem díky velkému zklamání v lásce...
Jak se praví v úvodu této knihy.

18 12.03.2020

Je zásluhou autorů, že touto knihou připomínají českému čtenáři jednoho z předních politiků mladé ČSR, o kterém většina národa buď nic nezná, nebo velmi málo (sem se řadím i já-bohužel). Jsem přesvědčen, že předčasná smrt tohoto úžasného politika v roce 1933 způsobila, že o pár let později (po smrti TGM) nebyla zvolena do reprezentativní funkce prezidenta správná osoba. Je možné, že by se osud republiky odvíjel jinak.
Antonín Švehla byl zejména sedlák (nikoli v pejorativním slova smyslu) se zdravým "selským rozumem", kterého nedostatek nyní často pozorujeme u politiků, kteří řídí tento stát.
Viz citace : - "První ve straně jest Švehla, pak dlouho nepřijde nikdo, než přijdou teprve jiní. Co míní Švehla, co řekne Švehla a jak rozhodne Švehla, na to čeká celá strana jako na evangelium, beze Švehly žádné důležitější otázky se nerozhodne," popsal Švehlovu pozici prvorepublikový ministr financí Cyril Horáček.
Z jedné strany mi to kohosi z těchto časů připomíná...
Samozřejmě ten "kohos" by nedosáhl A.Švehlovi ani k patám !

12 11.03.2020

"Kdyby" žil autor v plné tvůrčí síle o pár desítek let dříve (myšleno v 50-tých létech XX.století), mohl se setkat s vyšetřovatelem Hřebeníčkem starším. Ten by mu usnadnil cestu k trvalé invaliditě. Návazně někdo z tvrďasů jako soudruzi Urválek či Vaš by mu navrhli trest smrti. Ten by mu hodný předseda senátu změnil na 20 let, či možná po přímluvě sovětských poradců pozvaných k nám milovanou stranou na doživotí. Pročpak to ? Inu našel se u něj rukopis této knihy, která tak podrývala vedoucí úlohu partaje (že jó souzi !).
Mou chybou je, že jsem se dostal k této knize až po třech létech od vydání !
Mrzí mě to, protože za onu dobu již v něčem (třeba v osobě ex premiéra Sobotky) není aktuální. Mohu tedy doufat v pokračování, které nejen potěší, ale třeba nastíní cestu do čehosi, čemu kdysi stranovláda říkala "Zářná budoucnost lidstva".
Při četbě jsem si vybavoval u některých aktérů geniální kresby Josefa Lady ze Švejka :
Tak třeba Oberst Friedrich Kraus von Zillergut - v této knize strážce státního pokladu, rázný, energický (i když podrazák), ale má vše "pod palcem".
I svého náměstka hejtmana Sagnera, který neuvěřitelně pro velitele maká a dovede nespat několik dní za sebou.
Stařičkého mocnáře pan Lada nenakreslil, ale nezapomenutelně vytvořil kadeta Bieglera a ten jako by vypadl z oka věrnému průvodci panovníka.
Jedno mám jisté - při čtení jsem se opravdu, ale opravdu bavil. Herr Oberst zatím povýšil a pro onoho stařičkého mocnáře teď šrotí dva experti, jeden je přes vyjednávání s Čínou a druhý s Lukoilem, proč ? No od toho to jde přímo k Carovi.
Pevně věřím, že bude následovat série pokračování, je o čem psát.
Divím se, že v této zemi ještě nikomu z ambiciozních politiků nedošlo, že by mohli založit (po vzoru této knihy) politickou stranu s názvem NEVÍM !
Pro potenciální voliče tahák jako hrom !
Hip-hip-Klapuška...

16 09.03.2020

Publikaci k nedožitému jubileu Jiřího Šlitra jsem si představoval jako cosi, co by vzdalo hold vynikajícímu muzikantovi, malíři, ale také nerozlučnému partnerovi Jiřího Suchého. Také jsem čekal, že se dozvím více o jeho hudebních začátcích. Místo toho jde o "smetení" novinových výstřižků a rozhovorů s lidmi, kteří s touto osobností přišli do styku.
Třeba o jeho sestře se píše, že bratr neznal noty (???), naučil se hrát nějak sám. Autor mnoha šlágrů Semaforu vychází z této knihy jako laik, který měl v části života holt štěstí. Textová část knihy tvoří slabou čtvrtinu, vše je doplněno jeho kresbami. Vzhledem k výtečným rozhovorům Karla Hvížďaly s Jiřím Suchým bych ocenil něco podobného.

13 08.03.2020

Autor mi opět udělal radost a já s potěšením přečetl pokračování první knihy této série (Inspektor Prevít) .
Výhradu k této knize mám - vadí mi druhá půlka kapitoly 25. Je zbytečná.
Ale zpět ke kouzelnému vyprávění o inspektorovi Timovi, černému dobrmanovi Britovi a papouškovi jménem Esmeralda. Pro ty, kteří tuto knihu nečetli dodávám, že k nim Tim přišel náhodou.... a pozor ! Na Timothy Prévita si musíte nejdříve zvyknout (viz I.díl).
...Když se T. vrátil do obývací haly, klekl si na kolena a pohladil Brita. Pes na takovou dávku přízně nebyl připraven, ale neprotestoval. Ale E. se k němu přikolébala, tak ji také pohladil. "Blbče" pozdravila ho.
"Já jsem Tim" řekl.
"Kim" vykřikla E.
"To víš, ještě k tomu přidej ,Čong Un´jdi se vycpat !"...
A takových drobných fórů je kniha plná.
T. má přízeň u bohatého strýčka Oscara, se kterým jede za svými dětmi do školy...
..."Víš, že jsem absolvoval tuhle pitomou akadémii ?" Ukázal Oscar, když míjeli obrovský areál West pointu.
"Ne, to jsem nevěděl."
"Rodiče mě už nedokázali zvládat a mysleli, že mě srovnají zelené hlavičky. No přežil jsem to a absolvoval jako poručík. Ale každý týden velet vpravo bok, přískoky vpřed, masky nasadit!... Hovno."
Tuto knihu ocení čtenáři s fantazií, ti kteří milují bláznivé knihy, netypickou hlavní postavu, neuvěřitelné příběhy, které se prolínají oněmi 260-ti stránkami.
Pokud se odhodláte k četbě, furt neznechuceni výše napsanými řádky, přeji vám pohodové čtení.

POST SCRIPTUM :
Tuším o čem by mělo být pokračování, pokud se autor odhodlal k napsání 3.dílu...

17 07.03.2020

Jde o reprezentační publikaci známého umělce, levicového intelektuála, spolupracovníka V+W a Osvobozeného divadla JUDr.Adolfa Hoffmeistera.
U mne je "jednička" pokud jde o karikatury, ale i obrazy, kvaše, či ilustrace ke knihám.
Úchvatný obraz "Franz Kafka a škeble času" z roku 1973 je ozdobou jisté soukromé sbírky.
Každopádně šlo o významného umělce, i když s životními kaňkami po r.1948, čehož v posledních létech svého života trpce litoval.

PS: kniha má jediné menší mínus - je neobvykle těžká .

9 06.03.2020

Tato kniha je přesně to, co člověk potřebuje po prožitém "blbém dni", je otráven - z něj jsou otráveni i jeho nejbližší. Tak se odebere do svého kumbálku s inspektorem P.
Rád čtu knihy F.Niedla, jsou mi blízké, on zkrátka nemá žádné problémy s vytvořením hrdiny. Pravda Prévit je outsider, ale má zase to co ostatní nemají. Především empatii, pak krásný suchý britský humor, ale především disponuje inteligencí, o kapku výšší než mají ostatní okolo něj. (Pardon výše je pouze strýček Oscar).

25 06.03.2020

Fenomén tohoto webu vidím v tom, že vede čtenáře, zejména prostřednictvím jeho oblíbených + vtipných dalších komentátorů ke knihám, které by jinak zřejmě neobjevil.
Tak tomu bylo i v mém případě, pokud jde o Carla Hiaasena z Floridy. Myslím si, že jde o člověka "políbeného múzami". Je originální v tom, že jako "General manager" v hokeji sestaví tým v takové podobě, že jednoduše musí publikum (čtenáře) : bavit (oni přinášejí peníze a plní stadióny), on typologicky vytvoří osobnosti (postavy děje), z nichž každý musí být originální). Hokejovým slangem "určuje, kdo bude hrát v té či oné lajně" a podle toho mu dá čas "na ledě" (stránek v knize). V knize musí být Nr.1 vždy STAR,s :
Zde jsou jimi kladný Rambo-Mick, záporný Dr.Frankenstein - plastický chirurg, leč fušer a (podle mne nejlépe napsaná postava knihy) - zabiják Chemo . Ti zaručují výsledek-tedy jak se nám bude match (kniha) líbit. Rambo Mick hraje pro dámskou část publika, jen si povšimněte komentářů.
"Druhá lajna" jsou ženské postavy. Pravda nejsou tolik nápadné, ale bez nich by to zkrátka vůbec, ale opravdu vůbec nešlo .
Poslední dvě "lajny" jsou výteční údržbáři, kteří jsou kořením děje a čtenář je nemůže nemilovat.
Třeba švagr hlavního hrdiny, zvaný "Jocko". Možná kdysi byl právníkem, ale jeho síla je v tom, že tu pernou práci dovede rozdělit správným lidem, jedná tedy jako Top manažér.
Policajt Garcia, který nenápadně, ale vždy v pravý čas, Rambovi v těžkých chvilkách pomůže.
Televizní osobnost pořadu "Tváří v tvář" Reynaldo Flemm . (Přesně odpozorovaný z přiblblých, leč pro část diváků chytlavých "show" - typu "Výměna manželek").
Chudák John Nordstrem, který v rauši chtěl vyzkoušet kvalitu práce Dr.Frankensteina a přivodil si doživotní handicap.
Samozřejmě v knize se to hemží dalšími unikátními postavami. A my se královsky bavíme, jako publikum v hokejové hale.
Dal bych 5*, ale zklamal mne...... (šlo by o SPOILER).
Samozřejmě, že autora budu dále vyhledávat.

19 05.03.2020

Jsem na jedné lodi s Triatletem, asi racionálně uznal nepsat vůbec žádný komentář k blábolům "řízené střely", a to zejména otcem . V ČR vyšla tato kniha až po Slovensku - viz Náš dům je v plamenech.

Dne 3.1.2003 porodila paní Malena děvčátko, kterému rodiče dali jméno Gréta. Není známo jak proběhlo dětství Gréty, ale zřejmě musela být v útlém mládí postižena prvními negativními zdravotními příznaky, kdy lékaři v jejich 11-ti létech stanovili diagnózu Aspergerův syndrom. Gréta dostala deprese a přestala mluvit. K tomu došlo v roce 2014. Máme rok 2020 a svět se neustále nestačí divit: projevy Gréty (typu "ukradli jste mi mé sny a dětství") se zabývají politici od těch nejvyšších, přes papeže(ten ji dokonce přijal) až k našemu premiérovi (???). Normální člověk to okomentuje slovy "bláznivá holka" a zabývá se svými zájmy. Ne tak masmédia, která cpou svým konzumentům každý den kvanta blbostí a fotografií, jak Gréta brázdí po zeměkouli a káže "moudra".
Již zde máme vir Covid -19 a já s nadsázkou říkám k této knize, že hned vedle něj (podle počtu lidí Grétě zobajících z ruky) je vir Greta - 1. Pozor ! Je velice nakažlivý a divím se těm, kteří před ní stojí frontu na selfie.
Inu nakladatelé na Slovensku i v Čechách si dobře spočítali, proč toto "dílo" vydat. Po roce 1965 mizel z pultu Páral, o 10 let později Simmel, Puzo a desítky dalších. Většinou jsme za tyto knihy byli rádi.
Ovšem toto ? Nedělá mi problém hodnocení...

PROFESÍ ZEJMÉNA ZPĚVÁK, PŘESTO VŠAK DOKONALÝ I VE FILMU .
Držitel Oscara za vedlejší roli (1953) ve filmu Come back.
Narozen 12.12.1915, + 1998. Celkem 4x ženatý, (nejdéle to vydržel s poslední manželkou Barbarou Marx- 22 let).
Ti z vás, kteří viděli vynikající film Kmotr, víte že postava jazzového zpěváka Johnny Fontaina byla kopií Sinatry. Zpěvák byl totiž léta sledován FBI, kvůli stykům s mafií. Obvinění se později prokázala jako nedůvodná.
F.Sinatra se stal držitelem ceny Grammy celkem 11x !
Jde o mého nejoblíbenějšího zpěváka a skladby : Strangers in the Night, My Way a zejména filmová New York, New York jsou bezkonkurenční.
Jde o kvalitní knihu doplněnou množstvím fotografií a její místo v knihovnách milovníků kvalitních filmů i hudby je zaručené.

16 01.03.2020