Aaron Lewis komentáře u knih

Začátek nebyl špatný, uprostřed jsem se docela nudila, některé věci mi nejdou do hlavy, proč o nich Dostojevský psal (jako s Aljošou a s těma rukama, to mi prostě hlava nebere, mi to přijde zbytečný). Strašně mě naštval s Ivanem, můj nejoblíbenější bratr, a oni z něj udělají pomalu psychopata (jako myslím, že má vidiny) a navíc nevím, jestli má umřít a nebo se uzdraví. Smerďakovskýho jsem nepochopila, nerozuměla jsem jeho povaze. Dmitriho jsem ze začátku neměla ráda, ale nakonec jsem si ho docela oblíbila. Kaťu nechápu vůbec, ke konci to tak zamotal, že nevím, jestli měla toho Ivana fakt ráda (on ji měl stoprocentně, a myslím si, že kdyby se věnoval jenom těma dvěma, bylo by to o dost lepší). Mělo to být asi o psychologii postav, ale nevím nevím… ten soud byl dobrý, hlavně ten konec, navzdory velmi dobré obhajobě, ho odsoudili. Taky se mi líbilo jak se Kaťa zastala Ivana a byla schopná všechno hodit na Dmitriho (že by ho přece jen měla raději?), ale není to dokončené dílo. Poslední kapitola je o pohřbu toho malého kluka a Aljoša tam má jako nějaký proslov, ale to vůbec nebylo silné jako ten soud, u toho rozsudku to měl ukončit. Btw, ta praštěná, co nejdřív nemohla chodit a pak chodila, to vůbec nevím, co to bylo za psychopatku a ta její máma taky!

Myslela jsem, že to bude lepší… ale ten konec byl celkem fajn.

2 14.08.2014

Blbost, blbost, blbost. Skončila jsem na 102 stránce a dál rozhodně číst nehodlám! Největší blbost, co jsem kdy četla. Měla jsem pocit, že si Kafka z čtenářů střílí. Jakoby zkoušel, kam až může zajít, protože takový hovadiny nemohl myslet vážně a navíc je ještě brát jako za projevy pomalu nejlepšího spisovatele na světě!!! Absolutně nechápu, jak se může Kafka počítat do povinné četby a učit se o něm! Zlatá triviální literatura, protože tohle byla teda síla. Stačí, hlavní hrdina se jmenoval pan K. (asi Kafka, že?!), a byl naprosto samolibý, divný, namyšlený, no prostě k zoufání! Celá vesnice i se zámkem působily tak nerealisticky, že to snad ani není možný! Spíš bych věřila, že existují Bradavice, než tohle! Proti Kafkovi rozhodně nic nemám, neznám ho, ale troufám si tvrdit, že je víc jak přeceněnej!

O ději se mi vůbec psát nechce. Byl zeměměřič, co přišel na zámek pro práci, ale samozřejmě na zámek se nedostal, k práci si ani nečuch, ale byl zaměstnanej! Jak se choval k těm pomocníkům, to bylo naprosto příšerný, a co to bylo s tou Fridou, tomu se mi ani nechce věřit. No a co se týče Klamma, nemám co říct.

2 14.08.2014

Takže, četla jsem to v originále, a v angličtině ještě nejsem tak zběhlá jako v češtině, každopádně to nebylo špatné. Těžko říct, co si myslet o Gatsbym, byl viděn víceméně jenom očima vypravěče, Nick Carreway, který nebyl vyloženě špatný, ale nebyl to prostě typ hrdiny, s kterým se ztotožníte. Ženské charaktery nemastné neslané, Daisy, no jako jiná Daisy:P, chudák Gatsby. Závěr nebyl špatný, myslím tím, že mu nikdo nepřišel na pohřeb (až na Nicka a toho týpka z knihovny), ale ta nehoda byla taková divná, ale možná to je mojí angličtinou. Jinak dobrý, zajímavý, ale možná jsem čekala něco víc. Njn, mám trochu jiné nároky... To je zatím všechno, co mě napadá. Většina charakterů nudná, Gatsby mě zajímal jen kvůli názvu knihy a že byl takový trochu záhadný.

14.08.2014

Knihu jsem četla jedním dechem. Velmi mě zaujal hlavní hrdina a jeho myšlenkové pochody, dále osudy různých lidí a celkové vyústění knihy, že nejpodstatnější lidská vlastnost je pokora. Zajímavě silná kniha se spoustou společenských a filozofických otázek a její jedinou chybou pro mě jsou neuvěřitelně dlouhé dialogy a monology, kde se často opakují již řečené myšlenky, úvahy a věty.

3 14.08.2014

Zajímavá kniha. Někde jsem četla, že je to otřesné svědectví o životě vězňů v Rusku. Mě to otřesné nepřipadalo. Nedokázala jsem se vžít do prostřední a pochopit tu hrůzu. Vězeň se snaží různě přemýšlet o trestech vězňů a tuto jeho polemiku jsem chápala, dále vypráví o životě vězňů a vypráví to normálně, bez zaujetí a takovým pro mě sucharským způsobem, a proto se mi vše zdá naprosto normální a běžné.

14.08.2014

Mám jakýsi takýsi pocit, že jsem knihu nepochopila tak, jak měla být pochopena. Kníže mi nepřipadal jako idiot, jen jako hodný člověk a vadily mi tam ty narážky na něj. Potom povahy obou hrdinek Natasji a Agláji byly naprosto otřesné, bylo mi Lva líto, že to neviděl a měl pocit, že jsou všichni lepší než on, páč to samozřejmě nebyla pravda.

Konec dobrý, všechno dobré a tenhle konec mě velmi potěšil! Jsem ráda, že to dopadlo tak, jak o dopadlo. Jen škoda, že se z toho kníže nedokázal vzpamatovat.

Jo a ještě ty jejich problémy („lepší společnosti“), to byla taky hrůza! Samý, že to není vhodné a že je to kompromitující a kdesi cosi a všichni byli nechutně afektovaný. S tou dobou jsem se prostě nesžila.

EDIT: Vynikající čtení i napodruhé. Ačkoliv jsem měla pocit, že čtu úplně jinou knihu:). Ale na výsledku to nic nezměnilo.

4 14.08.2014

Na tuhle knihu mi stačí tři slova: kruté, kruté, kruté.

Pokaždé když čtu něco podobného si říkám, bože, proč sis to vybrala a proč to čteš, když je ti z toho špatně. Nejhorší jsou vždycky začátky, to jsem u toho málem brečela, pak si pomalu zvykám a na konci mě snad už nic nerozhází. Je to neuvěřitelné, knihy jako tato vám vždycky připomenou, abyste nikdy nezapomněli, prostě nikdy. Já nikdy nechápu lidi, co prováděli ty hrůzy a už nikdy nepochopím, jaktože nikdy nelitovali. Nebo jak na něco tak hnusného mohl někdo přijít. Vážně otřesné, a ještě nejsmutnější bylo, že 509 (Friedrich Koller) na konci zemřel. A že ti zbylí, co přežili, tak skoro nikdo neměl kam jít, to přece ani není normální, ještě teď brečím z toho když si na to vzpomenu… to se nedá pojmenovat, a že se něco takového opravdu dělo… a někdo tomu nevěří??!!!... a někdo to zlehčuje, jak to někdo mohl připustit…

Nedá se to srovnat ani se Zápisky z mrtvého domu, ani s Jedním dnem Ivana Děnisoviče.

5 14.08.2014

Po pravdě řečeno lehké (no, možná větší) zklamání. Postavy všechny nesympatické, ještě ta vypravěčka Nelly Dean, hospodyně, byla docela v pohodě, ale jinak nic moc. Zaměřila bych se spíš na Haretona a tu Katku Lintonovic než ty praštěnce a pomatence Heatcliffa a Kateřinu. Tam nebyl jediný důvod, abych je měla ráda, vlastně mě jejich příběh vůbec nezaujal, takže pro mě o ničem. Edgar Linton děsný sraboch a ten dědek Josef, toho bych vůbec nestrpěla. Čekala jsem nějakou pěknou milou lovestory ala Pýcha a předsudek a dostala jsem bláznovinu o lidech, co mě nezajímají. Navíc ten, co to vyprávěl taky zčásti (pán Lockwood:)), byl taky nesympatický trouba.

Nevím víc, co bych na to řekla. Nic moc. I když možná… je to originální. Takovýhle vztahy snad ještě nikde nebyly a charaktery také ne. Číst znovu to nikdy nebudu, doporučovat také na a ani nechci vidět film.

3 14.08.2014

Hrůza, děs a bída:O. Básně jsou těžkopádné, smutné a depresivní.

14.08.2014

Úchvatné! 400 stránek o pěti lidech… co víc si přát. Všechno je krásně rozebrané ze všech stran, takže ne v jednom odstavci, ale na několika stránkách. Myšlenkové pochody pana Třeštíka se zdají býti naprosto logické a mají můj souhlas (ačkoliv já si vlastní udělat nemůžu, neboť jsem nečetla prameny a co hůř, nepřečtu originál), jediná výtka patří k datování stáří legendy Crescente, kde se mi zdá, že až moc tlačí na pilu a chce dokázat, že je prostě nejstarší. Hezky i vysvětlil datování Václava a Vratislava od Vlčka, takže s ním musím plně souhlasit. Je až neuvěřitelné, jak s neuvěřitelně malým počtem informací lze vytvořit plnohodnotný text a i pravděpodobný sousled událostí.

4 14.08.2014

Kniha je psána původním jazykem a je také nezkrácená, přesto mi nedělalo problémy vžít se do děje a přečíst ji do konce. Mnohokrát jsem nesouhlasila s myšlením a s úvahami lidí žijící v tehdejší době. To byl asi největší problém, který jsem měla při čtení této knihy. Robinsona Crusoa jsem četla i jako malá v zkrácené verzi od Josefa Věromíra Plevy a po každém dalším přečtení jsem jí pochopila víc a víc, jak jsem stárla. Původní vydání se od této verze ale velmi liší a dává nám opravdový náhled do doby, kdy žil Daniel Defoe.

2 14.08.2014

Nějak mě to nezaujalo, nebavilo mě to, nelíbil se mi styl (krátké kapitoly, často krátké věty, skákání od jednoho člověka k druhému a k jedné události k jiné (těžko se v tom pak vyznat), pak se k nim zase vrací… někdy vypráví za někoho jiného, ne jenom Tomáše, ale je jasný, že on je tu jakoby ta hlavní postava přes kterou je vše ostatní vidět).

Postavy vedou monology samy se sebou (velmi nepřehledné, někdy jsem nevěděla vůbec, co tím chce básník říci (Baltazar), někdy jsou věci jenom tak naznačené (Magdaléna) a pak najednou bum… njn).

Tomáš absolutní tele, vůbec mi nebyl sympatický, nikdo tam nebyl, ale ono to snad ani nešlo, protože je to vyprávěno tak nějak neosobně.

1 14.08.2014

Neuvěřitelně nudná kniha! Průměrná velikost odstavce byla na celou jednu stránku a jedno souvětí se skládalo snad z deseti, možná i dvaceti vět. To bylo sice zajímavé a i vtipné, ale jinak celý děj mě vůbec nezaujal. Musela jsem se nutit, abych to dočetla. Prostě hrůza. Hlavní hrdina byl nějaký debil (omlouvám se za ten výraz, ale jinak se to říci nedá), jak uvažoval atd. Možná ke konci, když bylo o válce a jejich následcích, našla jsem v knize pár zajímavých odstavců, ale to je tak všechno. Znova to číst rozhodně nebudu a nikomu tuto knihu nedoporučuji!

Líbila se mi věta „Potomstvo zlé, blbé a zločinné.“

2 14.08.2014

Samozřejmě, že to bylo dobré, když to skončilo tak smutně!

Trochu komunistické – všechno je všech, neztotožňuji se s touto představou. Moře mám ráda, ale tady se mi úplně zhnusilo, až jsem ho nenáviděla. To zabíjení tuleňů... neodpustitelné! Lidé jsou pořád hladový, zmrzlý, mají zmrzlý i chleba!! Moc nemluví, citově velmi rezervovaní, grrr takový život mít!

14.08.2014

Zajímavý nápad, ale nějak divně daný dohromady, prostě se mi moc nelíbilo, jak to bylo napsaný. Výběr slov, krátké věty, takové útržkové, kratičké kapitoly, já jsem na dlouhé romány a ne na toto. Pravděpodobně je to o samotě lidí za 2. sv. války. Trochu hořké, ale ne nějak moc, suché a bez chuti, to mi vadí, skoro žádné emoce to ve mně nevyvolalo.

Dva lidé se našli, aby hned na to umřeli (ale ten Axel by umřel asi hned, i bez náletu, páč ho chtěl jeho ředitel zabít, asi za to překupnictví). Ale aspoň umřeli s nadějí na lepší zítřky, jelikož by měli jeden druhého.

Podle mě to ani není tak o válce, protože jsem četla horší (jako víc emocionální a drastičtější věci). O samotě no.

1 14.08.2014

Masaker:D. To teda fakt, úplně suprová kniha, která se snadno četla a pobavila. Jsem si myslela, že když je to humoristická kniha, tak to bude zase nějaká blbost, která vůbec nebude vtipná, ale Paasilinna mile překvapil. Svižné, milé a opravdu vtipné. I když jde o černý humor, tak špičkový. Všechny postavy mi byli sympatické, i když to byli postavy spíše záporné, ať už profesionální zločinec Oiva Juntunen, či major Remus, no a stará babička Naska byla úplně bezkonkurenční. Bylo to trochu jako sci-fi a fantasy dohromady, ale proč ne:). A korunu tomu nasadil marketingový poradce a mnohonásobný vrah Hemmo Siira!

1 14.08.2014

Nemám ráda science-fiction a tohle nebyla výjimka, ale dalo se to číst, zajímavé byly pasáže na Zemi, kde se lidé vraceli k historii a obdivovali ji a tak.

14.08.2014

Básně různé, přírodní, milostné, osobní...Nemusím básně, ale tyto nejsou špatné. Celkově - nečetla jsem to celý, líbila se mi princezna Lyoleja (tak nějak) a o těch orlech, docela silná symbolika našeho národa.

14.08.2014

Trpké, smutné, zbytečné… (děti odcházejí z domova, který jejich otec budoval pro ně)
Taky kruté (ke zvířatům: házení hada do mraveniště, stahování žab za živa, jedení krabů za živa… mlácení sousedovic psa…) plus k ženám, jsou majetkem muže, a ty je můžou kdykoliv bít víceméně za cokoliv.

Jejich nohy: chodí od jara (někdy i v zimě) bosy – rozpukané, krvavé, bolavé, hnisají jim, slézají nehty, blee.

Ty soudy s Pearem byli tak trochu komické a jakoby se sem nehodily, protože všechno ostatní bylo takové vážné a smutné a kruté, tohle v některých případech bylo tak šílené, že mi to připadá až komické…

Andres k otci: „Tys pracoval, matka taky jinak by nebyla tak brzy umřela, ale žádná láska na Vargamäe nikdy nebyla a není.“ Trpká to slova.

1 14.08.2014

Obtížný jazyk, samé huž, haby, ha. Kniha se mi moc líbila, byla jsem překvapená, čekala jsem samé popisy a obtížnost a kromě toho jazyka vše bylo dobře čtitelné a tak. Smutné, hlavně konec. Kozina byl oběšen i když nic neudělal.

14.08.2014