Abia
komentáře u knih
Mnich, který prodal své ferrari
Robin S. Sharma
Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla. Je to na mě moc poučné, čekala jsem víc příběh. Moc z toho kouká "osobnostní rozvoj". Pořád mi to nedocházelo, říkala jsem si, tohle všechno bylo řečeno už tolikrát a pak jsem se podívala, kdy byla kniha vydaná. Číst jí před 20 lety, to bych se na to dívala jinak. Ale dnes už je to trochu nuda a podobných knížek je hodně.
Malé ženy (převyprávění)
Jindřiška Smetanová
Krásně popsané postavy i hezký příběh. Spousta poučení (na mě až někdy moc), ale také láskyplných rad a příběhů. U smutných pasáží jsem si i poplakala, protože jsou opravdu napsané tak, že člověka chytí za srdce. Čtení jsem si užila, i když už dávno nejsem malá.
Konec stříbrného věku
Jasutaka Cucui
Vlastně moc nevím, co k tomu napsat. Hodně krve, někdy až zbytečně moc. Důchodci, kteří nejsou hodnými dědečky a babičkami, ale díky svému očekávanému konci ukáží svou pravou povahu. Já bych asi na jejich místě byla ráda, kdybych měla kamaráda, jako měl ten první mrtvý.
Tma
Ondřej Neff
Přečteno už dávno, vzpomněla jsem si na ní, protože jsem dostala k vánocům knihu s podobným tématem. I po letech si jí pamatuji, protože pro mě byla tato kniha dost děsivá a čtení opravdu silný zážitek. Obavami ze tmy jsem netrpěla, jen mi nějak nedošly ty další souvislosti, které Neff v knize popisuje. Pořád ještě mohu doufat, že to s lidstvem nepůjde dolů tak rychle, pokud ta tma někdy nastane.
Možná je na mě kniha zbytečně moc drsná, chyběly mi tam i nějaké rozumné ženské postavy. Znovu to asi čist nebudu.
Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
Moc se mi líbila celá kniha, psaná formou dopisů, jako by hlavní hrdina psal mně. Někdy jsem ho opravdu nechápala, ale když už pak víte, jak to dopadlo, jeho chování zapadne do tohoto obrazu. Četla se krásně a pohladila mě na duši. A díky za inspiraci k dalšímu čtení a poslouchání písniček, aby ta atmosféra ve mně ještě chvíli zůstala.
Ostrov Lhářů
E. Lockhart (p)
Asi bych si neměla vybírat knížky v políčku "Podobné knihy", protože všechno, co jsem poslední dobou četla prostě nemá happy end. Úplně o něj nestojím, červenou knihovnu nečtu, ale teď vážně uvažuji o tom, že své čtení proložím něčím lehčím.
Ke knize: postupně se odkrývá, že peníze nejsou všechno, že Vám štěstí nezaručí a že to, co navenek vypadá hodné závisti, nakonec také skrývá své temné stránky. Hodně jsem se těšila, jak to dopadne, měla jsem různé představy, co se asi mohlo stát, ale to co mi autorka nakonec předložila jsem nečekala. Postupně vše do sebe zapadne, dovíte se, jak to bylo, jen hlavní hrdinka a její rodina s tím musí žít dál.
Anna zachraňuje svět
Michaela Štěchová
Knížka na jedno odpoledne, která může člověku ukázat pohled na Bali a okolí a charitu asi z jiné stránky než katalog cestovní kanceláře. Nakolik pravdivý se neodvažuji soudit. Žádný převratný příběh, asi stačí přečíst jednou.
Světlo na konci tunelu
Elisabeth Kübler-Ross
Kniha mi ukázala autorku ještě v jiném světle -jako vtipnou ženu, která umí předávat své zkušenosti a znalosti záživně a srozumitelně. Těžké téma dokáže uchopit věcně a lidsky. Načerpala jsem z knihy hodně inspirace pro svůj život.
Deset žen
Marcela Serrano
Výborný nápad setkání deseti žen, ale konečný text pro mě byl málo. Pocitově jsem četla pořád příběh jedné ženy, čekala jsem nějaké odlišení stylem mluvy, slovy. Přišlo mi to nepřehledné, zmatené a tím mě to nebavilo.
Pátá hora
Paulo Coelho
Dala jsem si pauzu od jeho knih dvacet let a teď tato přišla na půdě pod ruku. Příběh je to úžasný, dá se v něm najít ledacos. Forma knihy mě ale nějak neoslovila, přišlo mi to napsané šroubovaně. A prostě pořád nechápu tu křesťanskou podobu mstícího se boha.
Potápěč
Håkan Östlundh
Mě to bavilo i se všemi odbočkami a zápletkami. Právě naopak se mi to líbilo více než první kniha a zdálo se mi, že se autor zlepšil a knihu lépe vystavěl. Možná, že i to téma pro mne bylo uvěřitelnější.
Sloup vody
Norbert Frýd
Poklad z regálu na nádraží. Překvapivě mě to bavilo, přišlo mi vlastně stále aktuální. Zaujal mě styl psaní v první osobě jako vnitřní rozhovor. Mohlo by se zdát, že to bude nepřehledné, ale užila jsem si postupné odhalování života Slávka Rouse. Bylo to věrohodné.
Verum
Courtney Cole
Hm. Bylo toho nějak moc. A opravdu sci-fi a ten konec..... Čekám na reakci dcery, které je 16, protože třeba už jsem fakt mimo.
Cesta šamana
Hernán Huarache Mamani
Za mě je tato z těch tři nejlepší. Jen pasáž učení na hoře je trochu zdlouhavá (možná až otravná :-D). Ve všech jsem našla něco nového, co mě posunulo nebo něco připomnělo. Díky.
Neboj se, vždyť máš česnek
Pavel Brycz
Moc hezká kniha s neotřelým příběhem, líbila se nám.
