Abia komentáře u knih

Knihu jsem četla díky čtenářské výzvě, chtěla jsem knihu opravdu z mého okolí. Díky tomu mě místní popisy bavily, protože vím, kde to je a jak to vypadá. Příběh je zvláštní, vlastně hodně smutný a negativní, drsný jako kraj, kde se děje. Děj mě vtáhl a držel. Hezké čtení.

1 03.10.2018

Kniha pro mě není děsivá událostmi na Tribeči, ale spíše jednotlivými osobami, hlavně hlavním hrdinou. Já jsem mu to snad přála, tak mi lezl na nervy. Uvěřitelný děj, jen jsem z úžasem sledovala, jak únava, stres a podchlazení, dokonají osud všech. I kdyby se tam žádné nadpřirozeno nekonalo (a jsem ochotna věřit tomu, že se koná), celá výprava byla odsouzena k záhubě už v počátku tím, jak k celé věci přistupovala. Já bych se tam kouknout jela, ale ne v zimě :-D.

9 24.09.2018

Takové nekorektní vánoce, plné cvoků, zombíků a neskutečných historek. Bojovnice z pustiny je skvělá, ta se mi moc líbila!

3 21.09.2018

Vtipné, plné prdění a dalších věcí, které každé dítě ocení. Tentokrát nejvíc pobavil pan Tráne, visící na raketě za šli. Skvělá kniha na čtení dětem, zasměje se i rodič, jen je problém, že nechtějí, abych přestala číst a musely jít spát.

2 21.09.2018

Hypnotizér byl pro mě nový, líbil se mi. Tady už je to nějak známé, styl už znám, vím, co čekat. Zápletka i zajímavá, chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Ale táhlo se to a naznačování minulosti Joony mě opravdu naštvalo, čekala jsem něco jiného. Tak uvidím, co další knihy.

1 17.09.2018

Příběh vychází z dětství, ve kterém vidíme věci jinak. Lidé nejsou zlí, nedělí se na rasy a národy. Autor se vrací do dětského světa, který vytváří kontrast k tomu dospělému a konečné vyústění knihy ho ještě prohloubí. Vlastně je příběh Christopherovy rodiny v jistém smyslu banální, ale formuje ho na celý život. Linka sirotků, kteří celý život něco hledají a nenacházejí, se mi moc líbila. Poslední část knihy bych ani mít nemusela, nepotřebovala jsem vědět, co se všem přihodilo po dvaceti letech. Výlet do jiných časů, kdy lidé dbali na čestnost a detektiv zbavoval svět zla, aby sám zjistil, že je to marný boj.

1 15.09.2018

Moje první knížka z této série. Chytla mě a nepustila. O nelogičnostech nepřemýšlím, jedu na vlně a chci se dozvědět, jak to dopadne. Hodně možností, s výsledkem jsem spokojená. Detektiva jsem čekala temnějšího, tenhle má taky něco do sebe.

Jako dítě jsem jí nečetla, i když jsem přečetla snad všechny knihy v dětské knihovně. Narazila jsem na ní v doporučení někoho zde na Databázi knih a nelituji. Dvě party kluků, skvěle popsané boje a zážitky. Autor jde až do krajnosti a to je silná stránka této knihy. Stále jsem doufala v dobrý konec a věděla, že nepřijde.

2 09.09.2018

Každý si v sobě nese sen, že se bude mít lépe, že se mu bude dařit dobře, ale ne každému se to přihodí. Jednoduchý a přitom tak lidský příběh. Moc hezká kniha.

6 07.09.2018

Mne kniha nenadchla. Vezměte trochu drsně popsaného sexu, trochu gulagu, trochu přírodního náboženství, slova různých jazyků a z toho smíchejte příběh. Prostě mi hlavně ten současný nedával smysl. Linka s Vovem mi přišla úplně zbytečná a jen mě rušila. Jasně příběh z gulagu byl otřesný, to nemohlo být hezké. Ale nějak mě autorka nepřesvědčila, dočetla jsem a nadšení se nekoná.

2 07.09.2018

Jako dítě jsem knihu nečetla, objevila jsem jí až teď díky komiksu z knihovny, který jsem vzala pro děti. Děj je vlastně obyčejný, ale je to tak skvěle popsáno! A ten jazyk, to mě bavilo. Plné dětských fint, jak skrýt své zábavy před dospělými a také jak si na ně "vydělat" peníze:
Když dostaneš frank, abys ho rozměnil, stopíš z něho sou a řekneš, žes ho ztratil. Bude tě to stát facku nebo dvě, ale na tomhle bídným světě každej špás něco koštuje a člověk musí řvát, než ho rodiče začnou řezat, a když řve z plnejch plic, tak si netroufají moc přitlačit.

Nevím, jestli by to bavilo moje děti, asi by tam na ně bylo moc popisů a málo děje, ale já se nasmála dost.

3 01.09.2018

Dobře vymyšlený příběh, víc jsem tam nenašla. Z Aleny Morštajnové asi moje oblíbená spisovatelka nebude. Ani tahle knížka mě nepřesvědčila, mám raději jiný styl psaní.

2 28.08.2018

Já se chci někam dočíst. Čtu a čtu a čtu a pořád nic nevím. Užívám si to, jen to žere dost času. Není důležitý cíl, ale cesta. Tak vzhůru na další!

1 26.08.2018

Knihu jsem zhltla, ale v půlce jsem měla chuť Martina zabít. Zcela otřesená po všech těch smrtích, jsem si říkala, že už to do ruky nevezmu, že je to sadista.

6 26.08.2018

Po knize jsem sáhla v rámci Čtenářské výzvy, vybrala jsem si jí náhodou. Zklamaná nejsem, dobře se četla, rozšířila jsem si obzory a mám dalšího autora, kterého si ráda přečtu.

1 17.08.2018

Krátká kniha na jedno odpoledne. Žádné okolky, děj jede rychle a stále se vyostřuje. Pro mě málo vysvětlování "proč",ale nevadí mi to. Jak se mohl milý muž takto změnit a chtít jinou ženu, než tu, kterou si vzal? Postupně jsem trnula s Joannou, věděla jsem, jak to dopadne, byla s ní sama a snažila se ubránit nevyhnutelnému.

3 09.08.2018

Může se zdát, že to není možné, ale stále aktuální dílo. Až mě překvapilo, že sto let stará kniha, je tak aktuální. Obsahuje dlouhé popisné pasáže krajiny, počasí a prostředí, které se mi líbily, dokonce jsem si je užívala, protože takto se dnes knihy už moc nepíší. Je to vlastně obyčejný popis života, zamilovanosti, manželství, rozvodu a smíření.

4 09.08.2018

Kniha není špatná, dobře se čte. Dojemný příběh, který prožívají hlavní postavy v kulisách druhé světová války, je dobře vymyšlený. Jenže něco mi nehrálo, časem jsem si sice zvykla, ale postavám jsem nevěřila. Hlavně Matilda mi přišla hodně mimo, takhle dítě neuvažuje a rušilo mě to. Ani Willemovi jsem nevěřila, jeho přerod v odbojáře mi připadal nereálný.

Čtu letos hodně knih na toto téma a začíná se mi zdát, že je snadnější psát o druhé světové válce a dojmout čtenáře, než hledat současné téma. Ale možná autorce křivdím.

7 04.08.2018

Tuhle knihu si vezměte v létě na dovolenou. Určitě jí nečtěte v podzimních plískanicích, mohlo by to být nebezpečné.

Na minimálním prostoru 180 stran dokázal autor naznačit celý příběh. Protože se opravdu nedozvíte, jak to bylo, jak se jmenují, co se stalo a vlastně to není ani podstatné. Podstatné je, co žijí a to je čirá hrůza. Přesto jdou dál, život drží, snaží se i udržet si lidskost a naději, kterou (opravdu nevím odkud) mají. Tolik otázek a tak málo odpovědí. Dokázala bych to? Šlo by to? Zabila bych? Naprosto mě nadchlo, jak lze úplně jednoduchými prostředky rozehrát příběh, na který nezapomenete. Jak psal někdo níže, už nikdy se nepodívám na nákupní vozík stejně. (A popravdě mám momentálně trochu tendence začít všechno zavařovat.)

13 31.07.2018

Co k tomu říct? Bavilo mě to, dobře se to četlo, dozvěděla jsem se něco nového.

1 29.07.2018