adam0773 komentáře u knih
Exupéry je prostě úžasný filozof. O tom žádná. Malý princ je geniální dílko, ale je o dost zajímavější zaměřit se i na méně známe knihy, které nejsou tak "hravé" ale ukazují nám Exupéryho myšlenky
Exupéry ukazuje, že i člověk 20. století může být statečný, citlivý, všímavý a přes své technické vzdělání a povolání dokonce i vzdělaný a uvažující :-)
V čechách mají jedno pořekadlo: "Neser Boha," už vím proč :-D :-D :-D
Pokud pominu Noční klub, tak tato kniha (celá série) je asbolutní špička, která si drží napětí, tempo i úroveň až do samého konce.
PS: Je dobrý nápad pustit si "Kingdom of Condom" v teokratickém, totalitním státě? :-D
Mistrova knižní prvotina. Už zde začíná jeho geniální dílko, které bude postupně zmíněno i v jeho dalších knihách (sice ne tak markatně jako Cesta Krve v Divokých a zlých). Strhující a zcela mimořádný příběh o upírech a o tom do jaké problému se může dostat "člověk" lovící si v lese srnku :-D
Já si nemohu pomoci, ale strašně se mi líbí jak autor přistupuje k ději. Kdy sám (nebo lépe - hlavní postava) začnou kritizovat opakující se a pomalinku začínající stereotyp. Příprava na bitvu, dostane na prdel, líže si rány a vítězství, které vede k přípravě na bitvu, dostání na prdel, lízání si ran... :-)
Rád bych poupravil určitou představu o této knize. 1/4 kniha vypráví o fingované líbačce, lovu na kanibaly, vyřízení ruské mafie a únosců/vyděračů/mučitelů... Když se na to co jsem napsal, nyní dívám, tak jsem tu Vaši představu asi fakt nevylepšil! :-D
Dobrá, dobrá... pokud přijmete fakt, že čtete krvák - akční knihu, pak budete mile překvapeni. Je to inteligentní a svižné dílko, plné převážně černého humoru. Zcela mimořádné a v tomto typu literatury absolutní špička.
Jako dlouholetý Kulhánkův čtenář, který začal s jeho povídkami. Fandil mu u vydání Vládců strachu, pochvaloval si jak se zlepšil v Cestě Krve, bavil se u Divokých a zlých, vynášel mistra do nebe za Noční Klub, se zaujetím přijal Stroncium (mistr chtěl změnu) jsem z této knihy absolutně zklamán, pro mne je to to nejhorší co mistr kdy napsal. Začátek není špatný, ale pak se z toho stane vír plytkého příběhu, nucené vtipnosti a celkově ubohosti.
Je možné, že tuto kritiku podporuje také to, že Noční klub je jedna z mých nejzamilovanějších knih a postavy mi skutečně přirostly k srdci, což je vztah který tato kniha terminuje.
Nemohu si pomoci ale i po literární stránce se mi zdá tato kniha vyloženě špatná. Pryč je charismatický hrdina o kterého se člověk bál, pryč jsou hlášky a vtip podávány s úžasnou lehkostí a skvěle se hodící do dané situace, pryč je zajímavý a propracovaný příběh... zbyly jen tupé dialogy a stylistická neobratnost... smutné.
Nebudu hodnotit hvězdičkami. Protože prachbídné hodnocení, které bych této knize udělil si mistr, který mne tolikrát pobavil a naplnil pozitivní energií, opravdu nezaslouží.
Rozhodně to není špatná kniha. Musíte prostě přistoupit na prosté paradigma. Není to fantasy. :-) Je to vědecká práce a to velmi dobrá. Chcete se něco dozvědět o Katarech, Albigenských či o tom jak fungovala inkvizice či jak se šířili "hereze"? Pak je toto právě kniha pro Vás. Žádný balast, žádné nadržování, žédné nesmysly. Jediný zdroj "faktů" z daného období. Ostatní knihy se na stejné téma dívají jen a jen ze "svého" (Kataři byli neviní chudáčci, Kataři byli zpropadení kacíři) pohledu. David Zbíral ve své knize naopak přednáší nezaujatý postoj člověka, který se Katarům odborně věnuje po několik dlouhých let.
Jedna z nejvýznamějších vědeckých knih, která se zabývá Helénismem a jeho markantní proměnou, do té doby dosud zcela nevídanou. Nástupem vrtkavé Štěstěny namísto klasického Osudu, porážkou Sofie (partnerka židovského boha Jahva) a ovládnutím feminího principu (Ísida, Demétera...) oním nám tak důvěrně známým Maskuliním. (Bůh, Ježíš...)
Klasická kniha, ke které jsem si dlouho nedokázal najít nějaký pozitivní vztah. Historické pozadí znám, psychologie chování člověka také. Je možné, že je to literárním stylem nebo, že dnes již máme tolik informací o demagogii, cenzuře, manipulaci, že autor nás tak nemá čím překvapit. Proto je na místě schovívavost k autorovi, který knihu napsal ve zcela jiné době, zatížen sociálními paradigmaty společnosti ve které žil.
Změna nastala až poté co jsem přečetl 1984 (Do té doby jsem se knize bránil z obavy, že bude stejně nudná jako Farma), pak jsem to konečně pochopil. 1984 popisuje absolutní totalitu z které již není možné uniknout, Farma pak popisuje cestu do této absolutní totality a díky toho mi to konečně začalo dávat smysl :-)
Terva, nemohu uvěřit tomu, že jste tu knihu opravdu četl(a). Kritizujete povrchně a ještě ke všemu tak hloupě?
Tato kniha není fantasy. Nepopisuje nám příběhy vládce pekel. Jedná se o vědeckou práci, která se zabývá okultismem a to výhradně z ateistického úhlu pohledu. Pokud pomineme některé "ideologické" poznámky, kterých ale není zase až tak mnoho (na to, že je to vydáno v Sovětském svazu v 85). Tak se jedná o skvělou knihu o okultismu bez zbytečného balastu, pseudo tradic atd.
Dávám pět hvězdiček, kdo ví jaké knihy bych psal já kdybych žil v SSSR aby mi bylo dovoleno studovat v archívech a cestovat po světě :-D
Přednáška s autogramiádou :-) 22. června v 14h na Masarykově univerzitě v Brně. Jedinečná příležitost poslechnout si největšího a možná i jediného experta na Rusko razícího protiputinovskou politiku. :-D
Tahle kniha je super hlavně proto, že Robertova sestra patřila k blízkým členům samotného Dalaljámy. Je zajímavé sledovat jak se někdo, jistě vážený, otočí od duchovních nauk a dostane konečně rozum a začne konečně materiálně zajišťovat sebe a své blízké.
OBSAHUJE - SPOILER!!!
Na Enderově hře obdivuji především psychologický tlak, jenž je kladen na samotného Endera a jeho společníky. Ender válku chápe, rozumí ji, ale pořád je lidskou bytostí. Není strojem na zabíjení s vymytým mozkem. Proto si nemyslím, že by Ender váhal s vyhubením rasy na základě definice: Oni zaútočili první, my je rozstříle na hadry. Celý příběh a stejně tak i Enderova psychologie je vykreslena velmi detailně. Ve finále své hry je tak unavený, že už chce jít domů a všeho nechat. (Mimochodem ve filmu to není znázorněno) Pak se ale rozhodne, že kdyby selhal ve hře, byl by jednoduše vyhozen. Jenže Ender chce zvítězit a pak odejít( aby to natřel důstojníkům vedoucím kurz), to je ten důvod proč se rozhodne bojovat do konce. Během jeho rozhodování však zbytečně obětuje stovky lidských životů. Nakonec když mu řeknou, že vyhrál a není to hra si celou tuto hrůzu uvědomí a výčitky ho doženou k další knize :-) Tedy celý příběh je krásně propojen a je v něm jasně patrný s především logický vývoj hlavní postavy.
Filozofii jsem měl povinou a musím říci, že ze všech knih je tato absolutní špička. Je srozumitelná a autor se neschovává za pseudointelektuální plky. Pokud neporozumíte filozofii ani z této knihy, pak to nemá cenu dále zkoušet, případně jste si vybrali špatný obor...
Proti Homerovi (či Homérům) nemám vůbec nic. Iliada je sáhodlouhé vyprávění o Trojské Válce. Bylo ovšem nutné ji překládat staročeštinou? Staročeština není starořečtina! Opravdu se tato kniha nedala přeložit jazykem normálních lidí?
Tam kde byl Alan (stoletý stařík) spíše defétista a bral osud tak jak přišel. Zde máme hrdiny, kteří proti osudu bojují svými schopnostmi a jejich úspěchy (pracně vydřené) jim vždy zničí pár blbečků... Z toho důvodu si myslím, že tato kniha je zkrátka ze života :-D
Přestože mám Forsytha rád, tahle kniha se mu opravdu nepovedla. Sáhodlouhé popisy toho jak nakoupit 50 teplákových souprav pro své žoldáky... panebože. :-(
To Vážně přehnal, celá kniha je opravdu jen o nakupování až v asbolutním závěru dojde k boji, který je popsán skvěle, ale co naplat, je to až v závěru, jeden útok a tím celý román končí...
Jeden z Harrisonových nejlepších příběhů z alternativní historie. Co kdyby vikingové nebyli poraženi Alfrédem Velikým. Co kdyby získal Alfréd Jih a Seveřané Sever Anglie... jak by zareagovala raně středověká společnost na "novou" kulturu a jak by se křesťanství vyrovnalo se starogermánským náboženstvím, které by bylo zašťíťováno silným státem? To jsou otázky na které tato kniha odpovídá a dělá to s klasickým Harrisonovým umem. :-)
PS: Pro znalce Harrisona, je to jako každý jeho jiný román. Geniální hrdina, všechno zná, všude byl :-D
Tam kde je Polo až primitivní a není schopen se vyrovnat s cizí kultůrou. Je Battuta nesmírně volnomyšlenkářský. Je zajímavé sledovat popis "podobné" cesty v podání tehdy nevzdělaného křesťana a vzdělaného muslima.
Mnohem srozumitelnější a čtivější než Řecký člověk a jeho svět. Ovšem nejde do takové hloubky jak by asi měla :-)