adas44 komentáře u knih

Nádherná kniha, která ve mně dlouho zůstane. Anežka s Tomášem se mi dostali hluboko pod kůži. Jejich dramatický život je jako monumentálně vystavěný oblouk sahající přes několik generací, s mnoha dechberoucími událostmi a napínavými osudy, hlavně tím Pavlovým.

Díky knihám, jako je takhle, tak ráda čtu. Škoda, že takových nevychází víc.

27 16.05.2023

Jedna z nejlepších českých knih poslední doby. Nabízí se srovnání s "Hanou", při kterém o to víc vynikne, že "Zuzanin dech" je úplně jiná liga po stránce literární kvality i spisovatelského talentu.

23 19.10.2023

Poutavé čtení, příběh pohltí, je moc zajímavě pojatý, netradiční. Romantika pro realisty, bych si to dovolila nazvat. Spousta nápaditých a promyšlených detailů a přesvědčivé emoce. Škoda, že kniha není delší, nějak se mi nechtělo se s ní rozloučit.

10 24.02.2023

Jelikož mám ráda japonské autory a prostředí, nechala jsem se zlákat, i když šlo o prvotinu. Ale je to skvělá kniha. Právě čtu Vzpomínky na úhoře musím říct, že Anna Cima je opravdu nadaná spisovatelka.

6 30.01.2023

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla.

6 23.04.2019

Autor sice vyrostl v Anglii, ale v této knize píše jako pravý poetický Japonec. Styl japonských klasiků mám ráda a teto kniha se jim velmi blíží. Geny se prostě nezapřely :-) V ostatních svých knihách už píše víc po evropsku, ale stejně dokonale. Nobelova cena za literaturu je v pravých rukou...

4 05.03.2023

Kunderu mám moc ráda a přečetla jsem od něj takřka vše, včetně jeho esejů, ale toto se fakt nepovedlo...

4 25.01.2023

Ze všech Kafkových nedokončených děl mi tady asi ta nedokončenost vadí nejvíc. Škoda...

3 30.01.2023

Celou dobu jsem čekala, kdy mě kniha chytne u srdce, a až do konce jsem se nedočkala...

3 07.12.2020

Po 300 stránkách jsem to chtěla vzdát, ale pak jsem se k tomu vrátila a přišla knize na chuť. Nakonec jedna z nejlepších, co jsem kdy četla, i když kvůli náročnosti (a velikosti stran) se dalo zdolat jen asi 20-40 stran denně. Pak bylo nutné kvůli únavě přestat a pokračovat nějakou "normální" knížkou, kterou jsem měla zároveň rozečtenou. Postavy mi uvízly hluboko v paměti - Ulrich, Diotima, Bonadea, generál Stum von Bordwehr, Agáta, Rachel, sekční šéf Tuzzi, Klarissa, Walter, Gerda - jsou skvěle propracované a popsané, vidím je jako skutečné osoby. Už jen to, že si dávno po přečtění pamatuju jejich jména to potvrzuje :-)

2 30.01.2023

Jedna z mála knih od japonských autorů, která mě zklamala. Dočetla jsem do půlky a pak si našla, jak to dopadlo ve skutečnosti, kterou se kniha inspiruje.

1 17.03.2023