Adele02
komentáře u knih
Poldík rumař a jiné povídky
Vítězslav Hálek
Když jsme na bakaláři četli Hálkovu poezii, vůbec mě nezaujala. Jeho povídková tvorba je ale mnohem zajímavější. Přiznám se, že ta poslední nejdelší (Na vejminku) mě tolik nebrala, ta byla hodně roztříštěná, ale třeba Na statku a v chaloupce byla pěkná. Celkově lepší, než jsem čekala, že to bude. :)
Všechny barvy duhy
* antologie
Předně musím říct, že jsem si ani u jedné povídky nemyslela, ať už konečně skončí, že to chci mít za sebou - vlastně tady žádnou nehodnotím hůř než třemi hvězdičkami, což je naprosto skvělý, a jsou tu tři, které jsem si užívala od začátku do konce (a dvě, u kterých ta pětice hvězd dlouho hrozila taky), což je víc než naprosto skvělý. Všechny barvy duhy v sobě mají různorodé příběhy o různorodých lidech, tak, jak to prostě je. A díky za takovou knihu.
Ledové království: Srdce z ledu
Elizabeth Rudnick
Až příliš to zavánělo middle-grade, což je strašná škoda. Autorka si dost často nahrávala na daleko obsáhlejší a hlubší zápletku, kterou bohužel pohřbila nutnost jít podle filmu. Ale oceňuju příležitost podívat se na věc z Hansova pohledu; tam jsem toho asi taky čekala trochu víc, ale celkově jsem spokojená.
Holky odnikud
Amy Reed
Uf.
Chtěla bych říct, že tahle kniha to fakt děsně hrotí a strašně přehání. Vážně chtěla. Ale nemůžu.
Silný a skvělý. Autorka skvěle zobrazila všemožné druhy osobností. Pokud na to máte žaludek a chcete se nad společností zase trochu navztekat, není nad čím váhat.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Moc ve výsledku nevím, co si o tom myslet. Chápu, že koncept vzpomínek a zapomínání si asi neříká o soudržnost, ale přesto mi tam chybělo nějaké propojení, návaznost, postrádám ten moment, kdy by mi to všechno zacvaklo do sebe a já na to zůstala vyjeveně hledět.
Recept na lásku
Jarrett Melendez
Asi 3,5*. Recept na lásku je vtipný, milý příběh s krásnou kresbou a řeší důležitá témata. Jenže pak tam je tolik věcí přitažených za vlasy, že jsem z toho byla spíš rozpačitá. Že se v kuchyni pohybuje tady pět kuchařů a nikdy se nevaří pro lidi, ok. S Watsonem to je pak taky hodně pohádkové (a trochu to ubírá vážnosti, kterou nastoluje Benova situace doma nebo s přáteli). Lovestory ale klouzala hrozně po povrchu a já fakt nenávidím takovéhle zacházení s alkoholem v knihách - Ben jde dvakrát ven s přáteli a dvakrát se ožere tak, že si nic nepamatuje. A samozřejmě Liamovi nikdy nepřizná, že se mu líbí, dokud není namol. Ale jinak to bylo cute, to jo.
Blízko
Kevin Panetta
Roztomilý, jen teda děsně rychlý, hlavně ke konci. Ari je pitomec. Ale bylo super, jak si Hector uvědomoval vlastní hodnotu. A ta tyrkysová kresba je prostě nádherná. (Hodně se to tu v recenzích srovnává se Srdcerváči, takže jo - ti jdou rozhodně víc do hloubky, nekloužou tak po povrchu. Ale kresba se mi teda líbila víc tady. :D)
Němý hlas: Kniha první
Jošitoki Óima
Zajímavý vhled od života kluka, který jen tak, aby se nenudil, šikanuje ostatní - dokud se sám nestane terčem šikany. Ale až v podstatě do konce jsem měla strašný zmatek v některých postavách a je škoda, že se to v sérii tolik natahuje, tady to je opravdu jen „úvod".
Pokání
Ian McEwan
Nemůžu se rozhodnout mezi 2* a 3*; dost dlouho jsem se nemohla začíst, Robbieho část šla úplně mimo mě. Ale mělo to svoje místa a chápu, proč je kolem toho takový haló.
Na těch knihách, které vás na konci přimějí pochybovat úplně o všem, co se stalo, přece jen něco je.
Krvavá komnata
Angela Carter
2,5*
Nejdřív jsem byla jako: ok, random furry fetiš povídky, cajk.
A pak přišla Sněhurka.
Ugh.
Propast mezi námi
Tess M. Puffrová
Wow. (Bylo by to capsolockový wow, kdyby se na konci stalo to, co jsem užuž překvapená čekala, že se stane.) Poslední dobou mám štěstí na knihy, které mě překvapí.
Propast mezi námi se zpočátku zdála jako typická NA vztahovka, ale brzo se to nečekaně rozjelo. Donnu jsem dost dlouho neměla ráda (což ale asi bylo cílené, ostatně nakonec podstoupila jistý vývoj), Sebastian mi sedl hned (a v určitých ohledech mi na „NA borce" přišel taky dost netypický), bavilo mě to a od určité chvíle jsem byla sakra zvědavá, co se stane, jestli se to nějak netradičně přetočí a podobně. Za mě super!
Volání Cthulhu 1
Howard Phillips Lovecraft
(během výuky nám bylo řečeno, že naše každodenní otázky blednou v porovnání s hrozbou, jakou představuje Cthulhu, a na tom asi něco bude)
Nicméně už několik let hraju Terrarii, takže... bylo fajn konečně zjistit o Cthulhu něco víc. Okultismus par excellence.
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
(SPOILER) Uf. Tak tohle bylo hodně silný.
Miluju momenty, kdy vám to začne docházet. Že něco neštimuje. Že tam bude něco jinak. Docela dobře znám film Ostrov, takže tady mi to bylo jasné brzy, o to zvědavější jsem byla, jak se k celkovému konceptu přistoupí. A možná proto mi tam pak pár věcí nesedělo (třeba jako nedořešení rodiče, zapojení do společnosti... je jasné, že o to tak nějak šlo, ostatně ty postavy to dávají dost najevo, jak to vnímají, ale přece jen jsem trochu doufala, že toho třeba slečna Emily práskne víc). Ale jo, ta myšlenka je děsivá a autorovi se povedlo mě do toho vtáhnout se vším všudy.
Ilustrovaná máma
Jacqueline Wilson
Možná spíš 3,5*. Wilson jsem četla jako malá a tohle byl příjemný návrat do autorčina stylu - literatura pro děti, vážná témata, nesnaží se to barvit růžově a ne všechno dopadne dobře, ale taky ne všechno dopadne špatně. A pořád miluju její držkatý hlavní hrdinky.
Trnitá kletba
Anežka Kočová
Klidně bych se přiklonila k 4,5*, protože tohle bylo ve výsledku mnohem lepší, než jsem myslela, že bude. Dynamika mezi Elin a Épinem je boží (sám Épine je poměrně netradiční a v tomto duchu rozhodně osvěžující postava). Ten svět je skvělej, je vidět, že toho skrývá ještě dost, co se ukáže v dalších částech (místy to je znát, ale ne že by to bylo na škodu, naopak to funguje dobře, rozhodně to podnítilo mou zvědavost). A ten konec?! Sem s dalším dílem!
Noc pro chrliče
Filip Kalčák
Mozaika chaosu (nebo snad odrazy ve střepech zrcadla, které postavy rozbijí v první části knihy?) par excellence. A funguje to. Baví mě, když se postavám prakticky nic nedaří, a že to tady byly pořádné turbulence, humor tomu rozhodně nechybí. A čeho si rozhodně cením nejvíc; přestože vidíme do hlavy skoro všem postavám, dojde to k nečekaným zvratům a situacím. Za mě rozhodně skvělé a originální fantasy.
Věk přízraků
Lenka Poláčková
Kdybych měla jmenovat věc, kterou v příbězích miluju nejvíc, tak je to sourozenecká dynamika. A jedna sourozenecká přestřelka tuhle knihu rovnou otevírá, takže od prvních stran mi bylo jasné, že to bude skvělé. A taky že bylo. Historická Olomouc, vše, co se v dané době dělo, milá lovestory a skvělí sourozenci, ale taky postavy, které to občas myslí dobře, ale to si opravdu jenom myslí, a mysteriózní podtón, který postupně s každou stránkou sílí... jo, tohle jsem si prostě užila. Kdyby to skončilo na dvousté straně, tak v podstatě nemám výhrad, ale i tak to byl skvělý zážitek a rozhodně doporučuju.
No a po grafické stránce to je naprostá dokonalost.
XOXO
Axie Oh
Velmi příjemné překvapení. Trochu jsem se bála, aby to nebyla naivní romantická pohádka, ale na to vůbec nedošlo. Jenny je svá, uvědomuje si svou hodnotu i hodnotu ostatních, stojí si za tím, za čím má, a když chybuje, jedná. Kreativní, vtipné i s nějakým tím poselstvím. Prostě mě to strašně bavilo a neskutečně jsem si to užila.
